Historie objektu:
Podle letopočtu vyrytého na vnější omítce byl "Červený dům" postaven roku 1583 a literatura jej připisuje Jetřichovi Jiřímu Berkovi z Dubé. Vycházejí přitom ze zápisu soudobého českolipského kronikáře pekařského mistra Hanse Kriescheho. Další zmínka pochází ze zápisu v zemských deskách z roku 1591, kdy Jetřichova vdova Kunhuta odkoupila dvě čtvrtiny českolipského panství držené Vartemberky. Další zmínku nalezneme až v polovině 17. století, když se roku 1654 ujala dědictví po svém otci Albrechtu z Valdštejna Marie Alžběta hraběnka z Kounic. Při té příležitosti se svým manželem stojíce na lodžii letohrádku přijímali hold okolojdoucího průvodu poddaných.
V následujících stoletích letohrádek z pramenů mizí, víme pouze, že na počátku 19. století byla v budově zřízena barvírna látek, po níž dostala název Kotel (Kessel). Roku 1837 byl v přízemí domu zřízen hostinec "U kotle", který fungoval až do roku 1882. Tehdy byla budova spolu se zámeckým areálem prodána továrníku Josefu Altshulovi. Ten jej vzápětí u příležitosti 300. let od postavení nechal pod odborným dohledem opravit a restaurovat. V pozdějších letech byl však Červený dům pronajat k bytovým účelům a znovu chátral. Roku 1931 byl znovu opravován a o dva roky později se stal sídlen německého městského muzea.
Po osvobození byla roku 1947 restaurována sgrafitová výzdoba a muzejní sbírky byly začleněny do nově založené expozice okresního vlastivědného muzea. Pracovny a depozitáře muzea v letohrádku zůstaly i po přestěhování expozice do opraveného augustiniánského kláštera. V 70. letech byla opět opravována sgrafita, dnes je však jejich stav opět neuspokojivý.
Popis
Červený dům je jednopatrová nepodsklepená budova, která svou severní stranou přiléhala k dnes zasypanému ramenu Ploučnice. Zdivo tvoří převážně čedičové, v menší míře i pískovcové kameny. Půdorys má tvar kosodélníku o rozměrech cca 22,6x9,6 metrů. Od východu byla roku 1896 postavena obytná budova, volné západní průčelí je ukončeno renesančně tvarovaným volutovým štítem. Zeď západního průčelí je v přízemí rozšířena, zejména severozápadní nároží budí dojem nedokončenosti či záměrného ubourání zdiva. Na nejstarším plánu města z roku 1744 je v těchto místech přiložena jakási stavba, pravděpodobně brána. Mohutné zdivo v přízemí nevylučuje postavení budovy na starším gotickém základě.
Jižní průčelí se v přízemí otvírá křížové klenutými arkádami na pilířích, v patře pak arkádami na devíti sloupech zaklenutými deseti poli křížové klenby. Sloupy v lodžii, okenní i dveřní ostění byla vymalována červenou barvou, která dala letohrádku jeho jméno. Průčelí, štít i severní strana jsou zdobeny psaníčkovým sgrafitem, pod římsou 1. patra je seřazeno pět figurálních sgrafit s loveckými výjevy - lov na zajíce, lov na jeleny, štvanice na kance, sokolnický lov a krajina se stádem ovcí, ovčákem a lovcem zabíjejícím vlka. Nad hlavicemi sloupů horních arkád jsou figurální motivy zobrazující mužské hlavy představující snad antické hrdiny. Pouze prostřední z nich údajně představuje básníka Dante Alighieriho.
Všechny místnosti letohrádku byly valeně klenuté s lunetami, dveřní ostění jsou vytesána z pískovce. V tzv. "holdovacím sále" v patře se dochovala nástěnná malba scény s šaškem, zbytek výzdoby vzal za své při úpravách roku 1883.
Autorství stavby bývá připisováno italským stavitelům, pro tuto domněnku hovoří obdobné stavby se kterými je letohrádek srovnáván, zpodobnění Alighieriho ve výzdobě i osoba stavebníka, který při svých studiích v cizině přišel do styku s italskými šlechtici a později je hostil na svém českolipském panství.
Zdroj a další obrázky: http://hrady.dejiny.cz/ceska_lipa/cerveny_dum.htm
Model
Vznik tohoto modelu byl dlouhý a komplikovaný
Takže ve zkratce:
červen 2001 - Láska na první pohled, zakoupeno na výstavě Deset století architektury na Pražském hradě za opravdu nehorázné peníze.2004? - Neslepená vystřihovánka polita čajem a zničena 
... prosinec 2009 - Vystřihovánka znovu zakoupena v prodejně v Brně 
. 2.únor 2010 - Poprvé stříhnuto do papíru.9.únor - Stavba dokončena, čeká se na zahradní úpravy. Je problém s pískem, není nikde k sehnání.13.února - Dokončena "základová deska" ze sádrokartonu, stále chybí písek.14.února - Dokončeny hrubé terénní úpravy - polystyren a toaleťák.17.února - Konečně mě to trklo a písek jsem seškrábal z posypaného chodníku. Doufám, že mě nikdo neviděl. Modlil jsem se, abych seškraboval opravdu písek. Člověk by nevěřil, jak je mokrá hrouda písku podobná něčemu, do čeho raději nešlápnout 
18.února - Dokončeny posypy a hotovo. Necelých 9 let Tak teď k samotné stavbě.
Začátek jsem ani nefotil. Prostě 4 stěny, z nich 1 je nezpracovaná, protože dům přiléhá k jinému objektu, další 2 úplně obyčejné (dveře i okna z rubu a líce).
Poslední je komplikovaná o řadu oblouků. Protože je to jediná náročná část modelu, je třeba mít ji co nejlíp zpracovanou. Já jsem se svou prací vcelku spokojený
.
Následovala pavlač. Byla to docela fuška, všechno dopasovat, aby nic nikde netrčelo a nechyběly milimetry jinde. Díly jsou hodně dlouhé a mají tendenci se nehorázně kroutit.
Zatím nezaklenutá pavlač. Myslím že nejhezčí fotka z celé stavby
Hotové zdi, uzavřený půdorys, všechno vyztuženo 2mm kartonem. Před vyztužením Zdi připomínaly vlnobití. Až jsem se bál, že to ani karton nespraví. Ale spravil
. Už mám taky hotové nosné sloupy. Tloušťka papíru zapracovala, takže je bylo potřeba zkracovat. Snad to není moc vidět...
Detail pavlače a sloupoví...
A střecha... tady se mi objevil obrovský problém. Budova hotová. Vystříhnu střechu, nasucho osadím a katastrofa - Stěny napevno fixované spojkama, byl jsem přesvědčný, že chybu jsem nikde neudělal a stejně střecha letěla o dobrý půlcentimetr stranou. NAŠTĚSTÍ jsem neměl přilepenou pavlač na boční stěnu, takže jsem trochu pohnul geometrii a střechu "nějak" dopasoval jak na dlouhé strany, tak na štít. Odnesla to 4. stěna, kterou jsem zničil. Byla to ale ta nezpracovaná, takže ve finále jsem ji nahradil oranžovým papírem a vůbec ničemu to neva. Fakt jsem rád, že jsem střechu nemusel překreslovat.
Štít: Tady se mi pokazilo všechno, co šlo
. Prozíravě jsem lepil sílu zdi nejprve na přední stranu štítu a až pak jsem se dal patlat zadní. Výsledek - hrůza, děs. Křivě přilepeno, náprava nemožná. Naštěstí není ten díl barevný, je jenom bílý s šedým stínováním. Takže celé přelepit a vystínovat černou tužkou na oči. Po nalepení "plechů", které jsem masivně upravoval, zkracoval a pracně vyrovnával do lajny je výsledek docela přijatelný 
Tady máme hotovou stavbu (kromě terénního dílu z vystřihovánky, který jsem nepoužil.
Detail schodiště, které mi díky změně tvaru půdorysu nepáslo úplně přesně a vznikla asi 1mm mezera. ležbu nahoře jsem nahradil kameny z MPR a problém vyřešen.
Pohled zepředu. Štít vypadá na fotce dobře. Jsem rád
A hotové zahradní úpravy. Ve stylu renesančního architekta jsem si představoval jemný písek zepředu a krátce střižený trávník vzadu. Jak se mi to povedlo posuďte sami
(s bleskem i bez blesku)
Chtěl jsem vytvořit dojem novostvby s právě dokončenou výsadbou, bez keříků a stromků. Renesanční palác.
Resumé: Stavba bezproblémová rozhodně nebyla, ale ve vitríně se arkády vyjímají moc moc hezky
Kdo dočetl až sem, může si přečíst moudro:
Jak kdo vidí svět:
Pesimista vidí tmu v tunelu. Optimista vidí světlo na konci tunelu. Realista vidí vlak na konci tunelu. Strojvůdce vidí tři ***kroť se ve výrazech!*** stát na kolejích na začátku tunelu.