V roce 2010 se po dlouhých šestnácti letech vrací do světa F1 jméno Lotus. Nástupnický tým pod vedením Tonyho Fernandese se zbarvením vrací k základům Lotusu, až do šedesátých let, kdy tým používal tmavozelenou kombinaci s bíložlutým pruhem. Pro rok 2010 kokpit obsadili Fin Heikki Kovaleinen a Ital Jarno Trulli, třetím jezdcem se stává Malajec Fairuz Fauzy. Monoposty resuscitovaného jména se sice svou první sezonu držely spíše ve spodních částech výsledkových listin, nicméně z trojice nováčků (spolu s Hispania Racing Team a Virgin Racing) si v závěrečném zúčtování Poháru konstruktérů vedly nejlépe, i když je to poněkud pofiderní, neb ani ostatní debutanti nezískali jediný bod ze závodu, ale jezdci Lotusu jich prostě víc dokončili. I letos sice najdeme na startovním roštu tým s tímto jménem, ale je to Lotus Renault, svým zbarvením se velmi pravděpodobně i v nadcházející sezóně bude odkazovat na další slavnou "kamufláž" - zlatočernou á la John Player Special. Nicméně ani Fernandesův tým se ze závodních okruhů nestáhne, zelenou kombinaci se žlutým pruhem si také udrží, jen jej najdeme pod názvem Caterham.
Technické údaje:
karosérie a šasi: uhlíková vlákna
- přední a zadní zavěšení: uhlíková vlákna
- tlumiče: Penske
- řízení: Lotus
- převodovka: X-Trac
- spojka: uhlíková AP Racing
- brzdy: kotouče a destičky Hitco, třmeny AP Racing
- chladící systémy: vyvinuté vlastním týmem Lotusu
- vybavení kokpitu: MES
- volant: Lotus
- sedadlo: Lotus
- hasicí systém: FEV
- kola: BBS dle specifikací Lotusu
- baterie: Yuassa
- motor: Cosworth V8 CA2010
(zdroj tech. údajů http://www.F1news.cz" onclick="window.open(this.href);return false;)
Stavba
Model představující stroj startující ve Velké ceně Malajsie nabízí tři alternativy, jak monopost Kovaleinena a Trulliho, tak i Fauzyho tréninkovou verzi, která může být pro některé nejlákavější, má totiž některými milovanou a některými zatracovanou "hřbetní ploutev". A právě tuto alternativu jsem zvolila i já.
Jako první jsem lepila kolečka, bohužel jsem ty "prstýnky" na zadních vnějších discích nepodlepila víc a vůbec je to takové celé ožužlané. Tohle bude moje bolest ještě asi hodně dlouho.
A teď už samotná formule, brala jsem to hezky podle návodu, tudíž "od podlahy". Makro ničím nenahradíš, odhalí vše.
Přední lopata, všechny segmenty lepeny natupo a tudíž jsem si s tím užila ještě o trochu legrace navíc.
Pak přišel na řadu monokok...
....levá bočnice...
...den poté i pravá plus hřbet s ploutvičkou a pár omrvinek okolo...
...lopata a přední závěsy... zde jsem se snažila poladit i retuš již sestaveného, protože foťák s bleskem je nemilosrdný soudce...
No a tady už je to zbouchané komplet...
A aby toho nebylo málo, dopustila jsem se logické chyby v lepení (to je tím když člověk dolepuje model ve dvě ráno) i u dalšího modelu (já to teda poslední dobou vedu...) a to obrácení zrcátek, takže model je sice od minulého týdne hotov, ale dnes jsem si na to konečně vzpomněla a zrcátka upravila aby byla korektně vůči předloze.
Suma sumárum je to opět výborný model z ne tak vzdálené sezony, tvůrci v čele s konstruktérem modelu Robertem Blaschkem odvedli standardně nadstandardní práci a veškeré chyby a nedostatky jsem si zavinila já.
A kdepak asi ty hotové modely vůbec bydlí? Tak trochu intelektuálně...
Toliko k reportu, takže klidně šetřte chválou a nešetřte kritikou, ti kdo mne znají ví, že s tím nemám problém.
