MPR I / R. Vyškovský, BB art / 1:140

[Martin Č.]

Malá brána č.2

malá gotická věžová brána s arkýřem na krakorcích. Podobných bran je v českých městech dost, fasády mají však často v renesanční či barokní podobě, takže těžko říct, zda zde stála předlohou nějaká konkrétní stavba či jde prostě jen o typ.

Brána zabírá necelou stránečku (zbytek jsou doplňky a plochy náměstí), lepí se jako obvykle dobře a přemýšlet je třeba jen při postupném podlepování.

[Martin Č.]

Bašta č.4 a hradba

další typická středověká bašta. Výše jsem psal, že se v této části města p. Vyškovský nejednou inspiroval v Litoměřicích a jsme přesvědčen, že je tomu tak i v tomto případě. Za vzor, který je pro potřeby MPR trochu upraven jistě posloužila půlkruhová bašta, ve které dnes sídlí restaurace. Hradby jsou rovněž typické se zubatým cimbuřím.

Radost to lepit!
Na závěr voně sestavené, neslepené 3 celky - malá brána, hradba a bašta č.4

[khaRel]

u brány by měla být ještě druhá lucerna, nebo je to místo pro nějaký prampouch?

[Martin Č.]

Přesně tak, bude tam prampouch - tedy oblouk mezi bránou a sousedním domem. Je to součást až toho domu, takže k tomu dojde hned příště. Lucerna by tam byla v případě, že bych nelepil město. Richard Vyškovský to měl velmi promyšlené.

[Martin Č.]

Dům č.8

Na "sudé" straně náměstí, hned vedle malé brány bude stát prostorný patrový klasicistní dům s valbovou střechou, z níž vystupuje do ulice decentní trojúhelníkový štít a několik vikýřů.
V přízemí se nachází pekařství. V zadní části domu otočené k hradbám v prvním patře probíhá v celé délce domu pavlač, nejzajímavější část modelu. Mezi bránou a domem je rozpěrný oblouk - prampouch.

Dům se lepí to dobře, ale ta nejzajímavější část - vnitřní pavlač se mi pěkně zkroutila do vrtule. Vyztužení, podlepení, střecha a budoucí celkové spojení s dalšími domy to naštěstí jakž takž vyrovnaly. Spojením prampouchem s malou bránou zbudou 2 lucerny. Jednu asi použiji na zelený barokní dům č.5, který je u protější branky v hradbách, druhou také někam plácnu.

[Martin Č.]

Dům č.10

Honosný barokní dům s výrazným volutovým štítem směrem do náměstí. Ve štítě je tzv. kasulové okno ve tvaru kněžského ornátu. V zadní části domu uhýbaly patrně zdi, proto bylo nároží zpevněno opěrným pilířem. Nevím, zda má budova konkrétní předlohu, jeho prvky ale rozhodně nese např. bývalý jezuitský palác dnes - regionální muzeum v Českém Krumlově (když hledám zdroj, kde už dříve Mistr čerpal) - zejména štít s kaselovým oknem mý dost podobné tvary, ale to platí možná i pro spoustu jiných barokních domů u nás (i když hlavně se to vidí u kostelů). Foto pro zajímavost opět přikládám.

Jednoduchá krabička. Ani štít, tím že je trochu silnější, není žádná velká piplačka jako třeba u radnice. Taková pohoda uprostřed města, že ani lepení nijak extra neutkví v paměti. Při lepení tohoto a předchozích domů jsem výjimečně neposlouchal audioknížky, ale sledoval jedním okem seriál Papírový dům. Na čelní fasádu jsme umístil vývěsní štít krejčovství, který autor původně umístil na bok pro stavitel samostatných domečků. Přišlo mi škoda ho tam nedat.

[OrasM]

Parádna nostalgia. Plánuješ na koniec celú MPR niečim podlepiť? Model bude dosť pevný aj tak, no zišlo by sa tam niečo podlepiť, či už hrubší kartón, alebo tvrdený polystyrén, preglejku (překližku) alebo niečo podobné. Uvažoval si nad tým, alebo uvidíš ako sa to celé vyvinie?

[Martin Č.]

Díky, plány jsou dlouhodobé. Krátkodobě to budu mít zatím po vitrínách doma po částech bez většího podlepení, výhledově bych rád měl ale všechna tři města propojena mostem či spíš dvěma i se zámkem a řekou. To je výhled na pár let dopředu a bude potřeba speciální místnost, což bohužel nepůjde doma, ale sním, že se to povede na chalupě.

[Martin Č.]

Dům č.12

Poslední dům na náměstí, resp. v prostřední části města je ukázkový renesační dům s psaníčkovým sgrafitem a atikovým cimbuřím, jakých je spousta v Telči, Slavonicích či v Mikulově. Tomu našemu stojí za vzor (pokud jde o fasádu) na 99% dvojice domů v Prachaticích, a to zaoblený Heydelův dům a sousední měšťánský dům u brány. Z prvního si bere za vzor uspořádání okenních a dveřních otvorů a celkovou výzdobu, z druhého černou barvu sgrafity a celkovou šířku a vzhled domu. Co se vnitřního uspořádání týká, na rozdíl od předloh má model 2 sedlové střechy a jde tedy patrně o dva starší úzké gotické domy spojené v jeden.

Je to opět krabička, cimbuří se lepí celkem dobře, osobně jsem bojoval nejvíc s napasování střechy, no nějak to dopadlo.

[Martin Č.]

Resumé prostřední části:

Radnice+ Kašna - 3 A4, lichá strana 5 A4, sudá strana + terény 6 A4 -
celkem tedy 14 A4

Snad to nebude chápáno jako přílišné zaplevelení vlákna, když nabídnu pár průhledů do 2/3 městečka. Zatím do značné míry nasucho seskládaného.

[Standa F.]

Já to rozhodně chápu jako přílišné zaplevelení vlákna, ovšem... dost dobře se na ten plevel kouká!

[Lukáš]

Ty pohledy jako by z ulice jsou krásné. Když jsem já kdysi MPR lepil, neměl jsem foťák a pochopitelně ani mobil. Tak jsem po městě "chodil" s pomocí takového miniaturního zrcátka na plastové tyčce. Dalo se s tím i projít bránou nebo nakouknout do podloubí.

[Martin Č.]

Díky, pánové. No já ty průhledy mám samozřejmě taky rád. A ano, dnes jsou lepší možnosti, jak to zachytit.
Myslím, že naší generaci, resp. těm, které si zamilovaly Vyškovského styl v dětství a mládí, se jeho líbivá grafika bude líbit už napořád. To tak je. Dnešní děti nebo naše vrstevníky, které minulo ABC a Vyškovského tvorba, když vznikala, to třeba tak neosloví, ale my už to z hlavy nevymažeme

[Martin Č.]

Přeji vše dobré do roku 2024 a načínám závěrečnou část MPR I

Barbakán

Čtvrtou, závěrečnou část zahajuje zajímavá stavba barbákánu. Aniž bych hledal přesnou definici, zjednodušeně bych řekl, že jde o obrannou bránu vlastní městské (či hradební) brány. Bránu před branou. Okrouhlý tvar (jaký mu dal Mistr) často barbakány mají. Řekl bych, že nejvíc se se mu jak inspirace líbil ten na Pernštejně, ale žádnou konkrétní předlohu tentokrát nenacházím. Richard Vyškovský především obohatil model o několik věží tvořících celek barbakánu. (1) barbakán s krátkými hradbami zdobený renesančním psaníčkovým sgrafitem stejně jako vlastní (2) věžová brána do města, na ní je přilepená (3) starší románská hradební věž se zastřešeným cimbuřím a na opačné straně je (4) oválná hradební věž s břitem.

Co se stavby modelu týká, měla by být docela pohodová, ale už první chybičky jsem udělal u barbakánu (lepení okrouhlé části střechy), cimbuří románské věže pak bylo fajn, z toho jsme měl dobrý pocit, ale co jsem předvedl na vlastní bráně, škoda mluvit. Tím, že je uvnitř hranolu poměrně komplikovaný systém průchodu branou, musí se lepit přesně na 150%. Přišlo mi, že se o to i snažím, každopádně mi z brány vyšla taková vrtule, že bych se ji nerozpakoval dát spíš do letecké techniky nebo lodních šroubů mezi lodě, než sem do architektury. Věci moc nepředělávám, tak jsem to narovnal nějak silou. Na fotkách to nelze moc poznat, v reálu už taky ne, ale zpočátku to byl běs. Závěrečná rohová hláska už byla zase ok. Takže bacha na to!

Protože bych jednou chtěl mít (nevím kde) městečko plnohodnotné s terény, stromečky atd. a do některých prostor bych už se špatně dostával, před slepením jednotlivých budov jsem provedl aspoň základní zatravnění po předchozím přebarvení vnitřní zeleně na tmavohnědo.

[beliansky]

Všimol som si napríklad pri stavbe kostola MPR3 alebo brány č1 MPR1, že ste veľké diely podlepoval veľmi hrubým papierom. Mohli by ste mi prosim Vás napísať aký papier /gramáž/ to bol? Prípadne poradiť, akým spôsobom to podlepujete? Nevidel som na stenách žiadne bublinky a boli pekné, rovné.
Taktiež si originály snažím odložiť a staviam z oskenovanej kópie tlačenej na 160g papier - ten mi celkom pekne drží tvar ale pri niektorých veľmi velkých dieloch by som uvítal tvrdšie vystuženie. Ďakujem.