MPR I / R. Vyškovský, BB art / 1:140

[OrasM]

Ja osobne používam papier podľa odhadu. Teda ak je to menší diel tak stačí 1mm kartón a keď veľký diel tak 2mm kartón. Samozrejem ak je ten diel veľmi maličký tak siahnem po niečom tenšom 0,5mm alebo ešte raz 160g papier. Teda volím to podľa odhadu. Na steny budov sú to cca 1mm kartóny. Proste zoberiem papaier do ruky a skúsim jemne jeho pevnosť v ohybe ako drží a podľa toho viem či stačí alebo radšej dám niečo pevnejšie. Vďaka kartónu to drží oveľa pevnejšie a rovnejšie.

Ako dosiahnuť podlepenie bez bubliniek? Jendoducho: podlepený diel je potrebné zaťažiť na pár hodín (ideálne do ďalšieho dňa) a potom ho poprípade tvarovať. Na túto tému je tu kopec iných tém kde sa to rieši. Preto píšem iba tak všeobecne.

[Martin Č.]

Ano, souhlas s obecným předchozím komentářem. Sám podlepuji poměrně "na prase" podle toho, co mám po ruce. Při prohlédnutí fotek tohoto vlákna (kostel MPR III jsme nelepil) je vidět, že já podlepuji kde čím. U domku č.8 je vidět, že jsem použil současně karton od pizzy i bonbónů tofife Najdou se tu jistě mnohem zodpovědnější a sofistikovanější přístupy k této problematice

[OrasM]

...já podlepuji kde čím...karton od pizzy i bonbónů tofife

Krabice od potravín sú výborné lebo ich máme doma každý, stačí ich len nevyhodiť a už máme zásobu na podlepovanie. Samozrejme používame ich ako modelári všade tam kde nie je potrebné použiť presnú hrúbku, teda steny budov a strechy sú super. Model je oveľa pevnejší a neprehýbajú sa steny. Proste model je lepší s podlepom ako bez neho, no keď sa v návode nepíše že sa má niečo podlepiť tak to nie je nutné, je to skôr výhodné, preto podlepujeme podľa modelárskeho pocitu.

[pino]

Ja robím v reklamnej agentúre, mám tam kartóny od výmyslu sveta. Nakasirujem si naň obojstrannú lepiacu pásku a potom už len vyrezávaný potrebné tvary. Podlepovat treba.

[Aki]

Já podlepuju taky kde čím, třeba starý kalendáře jsou fajn... Oboustranná páska se mi neosvědčila, na některých modelech časem vyschla a celý se mi to pokroutilo. Vřele doporučuju Chemoprén. Drží hned, neodlepí se a odpadá schnutí pod zátěží.

[ve.vlaku]

Zjistil jsem, že chemoprén je skvělý. Ani tolik nezasmradi byt, než kolik jsem očekaval.

[Martin Č.]

Tak po podlepovacím intermezzu se prosím pěkně vrátíme k tématu

Dům č.14

Velký středověký dům vzniklý spojením tří užších domů. Výrazné podloubí s gotickými lomenými oblouky stejně jako profilovaná kamenná ostění oken ukazují na významnou bohatou stavbu. Richard Vyškovský sem umístil hostinec, jaký konkrétní dům mu stál vzorem nevím, ale pokud bych zůstal ještě v Litoměřicích, mohla to být alespoň inspiračně právě s ohledem na okna a podloubí klidně zdejší radnice. Ze zadní strany je dům (model) spojený či přistavený k hradební zdi, kterou krom pilířů oživuje jeden hrázděný arkýř. Součástí modelu je i krátký kousek hradby, který schová přístavek domu č.12.

Už od prostřední části městečka je patrný vývoj a různé pokusy ztvárnění plastických oken. Nejvýraznější to bude asi u MPR II, ale už tady je "nová" podoba vícevrstvých oken a ostění použitá. Osobně nepoužívám naznačený postup ohýbání chlopní k zesílení (nepřijde mi to moc praktické), ale jak stěny v místě oken, tak ostění na potřebnou sílu před řezáním podlepuji. Dům se staví docela příjemně a tentokrát se mi žádná větší vrtule nekonala.

[Martin Č.]

Domy č.16 a 18 + hradba

Domky č.16 a 18 jsou dosud nejmenšími domky ve městečku, asi patří i k nejstarším, to podle kamenných gotických a renesančních ostění a portálů. Ve větším domku č.16 podle vývěsního štítu a výkladce sídlí řemeslník-kolář, menší hrázděný domek č.18 sloužící asi jako strážnice obývá výběrčí daní a mýta. Po předlohách zde asi není nutné pátrat.

Domky jsou jednoduché krabičky, lepí se dobře, je u nich velký prostor pro stavbu samostatného modelu nezačleněného do MPR. Já si z této varianty k fasádám z čiré radosti a pro tu 1-2 fotky vlepil do stěn všechna okna, u domku 18 i okenice. Ostatně tak činím i u jiných domů, vždy do té míry, aby mi úpravy fasády nebránily nalepení sousední budovy. Nakonec se přilepí hradba a po kompletaci s domem 14 a barbakánem je blok H hotov.

[Martin Č.]

Tak ještě přidávám fotky předchozího souboru G volně složeného a posledního souboru H, již na pevno, zatím s jinými prapory.

Soubor G


Soubor H - u napasování barbakánu jsem musel použít trochu síly, byly tam mezery, ale nakonec to nějak jde.

[Martin Č.]

Dům č.15
zajímavý rohový renesanční dům s psaníčkovým sgrafitem, obloučkovými štíty a především dvěma výraznými věžičkami na rozích domu. Myslím, že tentokrát žádný konkrétní dům předlohou nestál, hlavně takto výrazné nárožní věžičky jsem v ČR nikde nenašel. Možná v zahraničí? Dole dvě provozovny - rybárna a krejčí

Model se lepí dobře, ale je trošku pracnější než předchozí domky, spousta podlepovaných říms i plastických prvků na obloučkových štítech z něj dělá záležitost na více večerů.

[Martin Č.]

Dům č.17

menší původně asi středověký dům s klasicistní fasádou. V přízemí je průchod od městské brány (barbakánu) na kostelní náměstí. V domě najdeme pekárnu U rohlíčka

Je to jednohubka, ale díky průchodu (úplně přesně mi nesedl, ale nijak strašné to není) se mi zas hůře vymýšlelo průběžné podlepování.





Jinak je to právě rok, co jsem do této Velké knihy papírového krále Richarda Vyškovského střihnul poprvé.

[Lukáš]

Martine, sem strašně rád chodím nakukovat. Touto částí jsem kdysi dávno s MPR začínal. Takže pro mne je to takové pohlazení.

[Martin Č.]

Martine, sem strašně rád chodím nakukovat. Touto částí jsem kdysi dávno s MPR začínal. Takže pro mne je to takové pohlazení.

Lukáši, díky, jsem rád, že prezentace těší nejen mne samotného

----------------------------------------------------------------------------------

Masné krámy (bez č.)

charakteristická budova středověkého městečka na podlouhlém obdélném půdorysu s výdejními okny a výkladci. U nás se jich dochovalo několik - v Českých Budějovicích, v Rokycanech, v Plzni. Všechny jsou v 18.-19. století přestavěné zatímco model (bez popisného čísla) ukazuje krámy, jak mohly vypadat v době vzniku v 15. století, model je samozřejmě proti předlohám výrazně menší.

Velmi příjemná stavba bez větších problémů. Radost. Myslím (a radím případným následníkům), že pro dobré výsledky je opravdu důležité velké plochy domů (stěny, střechy) podlepovat!

[Martin Č.]

Bašta č.5

ve skutečnosti se nejedná klasickou středověkou baštu, ale tzv. barokní bastion z 18. stolení, takto vytržený poněkud z kontextu a velmi zmenšený. Obvykle bastiony tvoří ucelený systém barokního opevnění - viz např. barokní pevnosti Terezín, Josefov, nebo brněnský Špilberk. Je to tedy nejmladší část hradeb MPR I. V modelu je na bastionu umístěna malá strážnice navazující na sousední dům 24, bastion je nahoře přístupný z přízemí strážnice a z obranné chodby v hradbách.

Drobná stavbička bez větších problémů, důležité je pohlídat úhly. Trochu hůř jsem napasoval střechu (přilepila se rychleji, než bych potřeboval), ale nic drastického. Fotky, stejně jako u předešlých masných krámů tentokrát pod umělým osvětlením.

[Martin Č.]

Hradba a ulička domků chudiny č.19, č.20, č.21, č. 22, č.23

Pro tuto uličku byla zřejmou inspirací Zlatá ulička na Pražském hradě (domky přízmení modrý a sousední s hrázděným patrem jsou nesou i ve skutečnosti čísla 19 a 20 stejně jako na modelu). Rozvněž jako ve Zlaté uličce přiléhají k průchozí hradební chodbě. Chodba v modelu propojuje románskou věž barbakánu s barokním bastionem "bašty" č.5.

Na tuhle uličku jsem se těšil. Hodně malých milých a rychle přibývajících domečků, každý malinko jiný, po slepení chodby jsem každý další večer stihl jeden až dva domečky. Pravda poslední větší růžový (řekněme U Rozepnutého korzetu ) mi úhlově úplně nevycházel, ale nic zásadního. Ve skutečnosti je dům č. 23 zelenkavý, je to ten hned naproti vstupu do uličky. Ulička je to krásná. Poslední v souboru K.