Papírové modelářství

Delší dobu jsem uvažoval, jakým modýlkem bych měl uctít třičtvrtěstoletiny Ládi Badalce... aby na mne nebyl ten model moc složitý... ne moc okoukaný... zároveň koukatelný, až efektní... ne moc velký, aby se mi někam do bytu vešel... no prostě, stanovil jsem si hned několik protichůdných kritérií výběru... kterým neodpovídá ŽÁDNÝ Láďův model .

Až zapracovala, jako vždy, náhoda.

Pavel Frydrych, ředitel Muzea papírových modelů v Polici nad Metují, před pár týdny poslal jakousi náhodou mně a ještě pár kolegům papírovým archeologům obrázky dosud nevydaného (!!!) a prakticky neznámého modýlku od Ládi, který se nachází v sousedním Muzeu stavebnice Merkur - byl to náklaďáček, takový správně dětinský, postavený z papírových dílců imitujících kovový Merkur. Čili princip, který Ladislav již rozvedl do mohutného, zatím nedokončeného Ocelového města od Julese Verna (kolega Miro jej tady lepí - viz zde).

A pointa - Pavel připojil i sken dvou stránek vystřihovánky, trošku zašpiněných a vybledlých:



Na první pohled bylo jasné, že v celé věci je řada otazníků:

- Návodná kresba na vystřihovánce ukazuje jiné autíčko, osobní - na rozdíl od slepeného modelu, což je náklaďáček.
- A naopak, na vystřihovánce jsou namalovány díly, které nejsou na návodné kresbě - třeba ten dlouhý modrý díl 36 - ten je ale u náklaďáku, coby spodek (šasi).
- Co to je za projekt a ze které doby, zda byl dokončen, kolik těch autíček vzniklo nebo mělo vzniknout, ...
- Na dvou dochovaných listech vystřihovánky jsou velká čísla dílů (...61, 97), která napovídají, že muselo jít o větší dílo, na více listech.

Oslovil jsem tedy přímo slovutného autora Láďu a zde jsou odpovědi na otázky:

- Vystřihovánku Ladislav nakreslil v roce 2005, na počítači.
- Modýlek náklaďáčku byl postaven přímo svým autorem k otevření Muzea stavebnice Merkur v roce 2006.



- Ladislav píše: Návodná kresba [viz obr. výše] byla nakreslená podle skutečné kovové předlohy Automobil č. 111 z katalogu Merkur, ale vystřihovací auto jsem později rozkreslil a postavil jako nákladní „stojedenáctku“. Navrhnul jsem asi pět autíček, která by se stavěla z různých nakreslených dílů (většinou společných na osmi plánovaných vystřihovacích listech), takže na prázdných místech se občas na jiných listech objevily doplňující dílky – např. zde právě jeřábový hák 97, který jsem ale také použil tady u 111. Jaromír Kříž [1952-2022, zachránce stavebnice Merkur a její výroby - pozn. StF] od těchto vystřihovánek později odstoupil, tak jsem je už ani nedodělával.

- Onen hák 97 patří na jiné autíčko z plánované kolekce, k rameni jeřábu na korbě.
- Z celého projektu osmi vystřihovacích stran se zachovaly pouze tyto dvě, vytištěné na inkoustové tiskárně a již časem zašlé - havárie Láďova počítače pohřbila rozpracované dílo, nezálohovaná práce byla ztracena.

A nakonec mi Ladislav udělil souhlas se slepením této vystřihovánky - torza, které zbylo z původně plánovaných osmi stran.

Rozhodl jsem se slepit nejprve osobní autko č. 111 z návodné kresby a pokud vše půjde od ruky, slípnu i náklaďák.

Malá vzpomínka na Merkur:

MERKUR jsem v dětství miloval – myslím, že tuto stavebnici vlastnit (nejlépe třípatrovou!) bylo snem každého malého ogara. Pokud byste mi na Vánoce roku 1972, kdy jsem (dvoupatrový) Merkur od Ježíška skutečně celý šťastný dostal, řekli, že za půlstoletí si budu hrát s Merkurem znovu, ovšem s papírovým (WTF?!?), asi bych nechápal, o čem to mluvíte.

O dva roky později jsem pod stromečkem našel ještě jeden Merkur, a sice menší škatuli MERKUR M 1 s převodovými mechanismy a elektromotorkem k pohonu modelů Merkur - paráda! Ten se mi zachoval dodnes. Starší dvoupatrovou krabici asi kdesi odvál čas, na konci 80. let jsem ji dal na hraní malému synovci a nyní nevím, zda ještě někde existuje...



Nuže, směle do lepení.

Počet dílů: 90 fyzických papírových (včetně 25 hlav šroubků a 19 matiček) + 3 špejle

Tisk:

Nejprve řeším problém barevnosti a tisku vystřihovánky. Po několika testech jsem dospěl ke kompromisu:
- Velké modré díly, žluté kolco, tmavošedé spojky a zelená kola jsou vytištěny s původní barvou, líc i rub na pevnější papír, bez podlepování.
- Červené pásky: tisknu jen obrysy na běžný červený barevný papír, který se více blíží merkurovským dílcům. Tyto díly jsem podlepil.

Děrování:

Dále člověk zapřemýšlí, zda děrovat všechny ty ďoury v dílcích nebo ne. Vystřihovánka s částmi Ocelového města je hodně zmenšená, tam se děrování nehodí, ale toto autíčko je k Merkuru v poměru 1:1, čili ve skutečné velikosti, tím pádem poměrně velké ⇒ rozhodl jsem se všechny dírky vyděrovat výsečníkem Ø4 mm, čímž celé dílo velmi prokoukne.
Na třetím obrázku je směs papírových a původních kovových dílů Merkur (ty tmavošedé, až černé papírové spojky... hmm, barva bude asi autorská licence, takto tmavé díly si z Merkuru vůbec nevybavuji - soudím, že v originále jde o kovově lesklé, nebarevné díly):



Šroubky a matičky:

Na autíčko dále budu potřebovat 25 ks hlav šroubů a 19 matiček, na náklaďák dalších 48 resp. 42 ks.
I když díly vystřihovánky jsou stejně velké jako merkurovský originál, papírové šrouby jsou o poznání větší:
- papírové hlavy šroubů mají Ø7 mm - kovové šroubky mají Ø6 mm.
- papírové matičky odpovídají původním kovovým – potřebujete k nim klíč 6 mm.
- autor již vypustil podložky pod matičky, které mají chránit barevný lak dílů od odření při utahování a povolování matic.

Hlavy šroubů i matičky podlepuji bílým kartonem. Na šrouby si beru opět kladivo a výsečník Ø7 mm; matičky prostě vyřezávám nožem:

A můžeme začít autko kompletovat:




Zbývají kola.

pekne ti to jde.. vypada to jako zivy, jako z praveho merkuru. Bude nasledovat slavne dulni rypadlo?

Kuba78 – díky! A legendární obří kolesové rypadlo, které zdobilo katalogy Merkur a nad kterým každý malý cypisek zapřemýšlel, KOLIK asi stavebnic by mu musel Ježíšek naježit, aby toto veledílo mohl sestavit, bude jistěže následovat ihned po tomto zahřívacím autýtku .
*******
Čas oponou trhnul a srdnatě pokračuji – na řadě je poslední merkurovský set k autíčku, a sice kola:
Oproti kovovému originálu jsou krapet větší, o dva krapety jinak zelená a o tři krapety je větší hlava upevňovacího šroubku, ale jinak vše ideově sedí :



Následovat bude finální montage. (...no, kola bez pnojmatik budou vypadat poněkud lůzrovsky, ale tak řekněme, že adekvátní kovový model byl určen předškolní až prvostupňové mládeži, čili mentálně vlastně mně ⇒ vše OK.)

Nebyly by ty šroubky a matičky pěknější stříbrné?

Tak určitě, vylepšovat se tady dá až k naprosté nerozeznatelnosti od kovové předlohy. Na druhou stranu – místy je třeba ctít kresbu autora, měla by to stále být „badalcovánka“ .

Automobil č. 111 ála Merkur jest hotov:



Rád bych slepil ještě i onen náklaďáček, který je ve skupenství slepeném vidět na začátku tohoto vlákna... bohužel to nestihnu do Láďových narozenin, ale chtěl bych se do něj pustit vzápětí.
Takže zatím jen první autíčko:



No a pak... malý ten, kdo zná jen malý cíl, že, Kubo...



Ovšem lze říci, že pokud by fabričce MERKUR v Polici n. M. nějak zkolabovaly dodávky plechových a plastových polotovarů, Láďa Badalec má v šuplíku nenákladné a milé řešení .

Teda nepoznávám, co je ještě z papíru a co už ne .

JanO – díky, beru Tvou poznámku jako poklonu .
*******
Takže tady ještě nejsme hotovi – Ladislavovy narozeniny jsou sice již doslaveny, ale je nutno dodělat i náklaďáček.

Připraveny díly vozu a slepeny, zatím bez volantu, kol a většiny šroubků/matiček.
Oproti původní konstrukci jsem si trochu vypomohl u těch dvou modrých dílů, které tvoří spodek vozu – jeden velký a jeden poloviční – které mají být „sešroubovány“ k sobě: díly jsem spojil v grafickém programu a vytiskl již spojené jako jeden dlouhý díl ⇒ základna modelu tím získá na pevnosti a rovinnosti:


Příště už, věřím, finální fotky .

Dokonáno jest – dlužím tady finální obrázky nákladního auta Merkur:





A ještě drobná krabička na oba výtvory, ať nám Merkur nezreziví, kdyby na něj zapršelo :



Závěrem: roztomilá hračka – dovedu si představit haldu dílů, ze kterých bych si skládal merkurovské modely .
Detailní, tj. mnohem užvaněnější stavební report najdete na webu Papírové archeologie.

Luxusní práce a hlavně neokoukaný model . Tak mě napadlo , že by jsi mohl tento modýlek zanést do muzea v Polici nad Metují . Jen teda nevím do jaké expozice ho umístit . Jestli do té papírové a nebo Merkurácké .

Krásny model, krásna stavba a prekrásna myšlienka oživiť stavebnicu Merkúr. Koľko času som jej venoval v detských časoch. To je čistá nostalgia toto