FAMO Rübezahl + Sd.Ah.35 / Orlik / 1:25 - HOTOVO
Napsal: ned 15.11.2020 23:35
Pustil jsem se do tohoto pásáka, protože si myslím, že je to velice zajímavá a neokoukaná předloha.
Trocha historie a zajímavostí o předloze:
Továrna Fahrzeug - und Motoren Werke Breslau ve Vratislavi je známá především výrobou těžkých pásových tahačů Sd.Kfz.9 a samohybných děl Wespe a Marder II. V předválečném období se v továrně věnovali výrobě kolových a pásových traktorů. Historie společnosti FAMO je neoddělitelně spjata s další velkou vratislavskou společností Linke - Hofmann Werke AG, která je známá výrobou tramvají, lokomotiv a od roku 1920 také pásových traktorů. Právě tato společnost zadala v roce 1928 vývoj pásového traktoru s výkonem motoru přibližně 50 koní. Vývoj byl ukončen v roce 1932, kdy byl do výroby uveden traktor označený jako LHB Rubezahl (duch hor - Krakonoš). V roce 1935 se oddělení závodu Linke-Hofmann stalo samostatnou továrnou, z níž vznikla společnost FAMO. Od té doby byl traktor vyráběn pod názvem FAMO Rubezahl.
Rubezahl byl základním typem pásového traktoru. Byl poháněn čtyřválcovým vznětovým motorem o výkonu 65 koní. Pásový podvozek poháněla třístupňová převodovka, která měla také zpátečku. Převody neumožňovaly vysokou maximální rychlost, ale za to mohl traktor tahat mnohem těžší břemena než byla jeho vlastní hmotnost a to i v obtížném terénu. Díky těmto vlastnostem využívali Rubezahl zemědělci a samozřejmě i wermacht. Traktor byl také používán na letištích na tahání letadel, a to zejména na nezpevněných letištích. Rubezahl byl díky svým vlastnostem velmi oblíben. Výroba FAMO Rubezahl pokračovala až do roku 1944, kdy už prakticky všechny kusy šly jen pro potřeby armády. Časem se výroba zjednodušovala. To se týkalo třeba řízení, chlazení a přestala se používat kapota. Byl inovován výfuk a nový účinnější vzduchový filtr. Konec historie traktorů FAMO přichází v roce 1944 spolu se zhoršující se vojenskou situací Třetí Říše a samotné Vratislavi. Díky bojům a náletům, které se zde odehrávaly až do května 1945 přestala továrna prakticky existovat. Po válce připadla oblast Polsku a továrny FAMO zde již obnoveny nebyly. Zbývající traktory byly po válce ještě nějaký čas používány, ale díky nedostatku náhradních dílů a velmi omezeným možnostem servisu, pásové traktory postupně mizely a končily ve šrotu. Díky těmto okolnostem bylo jen málo pásových traktorů FAMO Rubezahl dochováno do dnešních dob, a jsou tak sběratelsky velmi ceněné.
Sd.Ah. 35
Přívěs Sd.Ah.35 byl v období před a po začátku druhé světové války standardním přívěsem pro výrobu chlebového těsta v německé armádě. Aby mohli armádu zásobovat rychleji, vyvinuli tento přívěs na výrobu chlebového těsta pro polní pekárny. Sd.Ah.35 byl poháněn stejnosměrným elektromotorem. Jeho násypka měla maximální kapacitu 150 kg těsta. Během hodiny bylo obvykle uhněteno asi 1100 až 1 800 kg chlebového těsta. Celá konstrukce byla nesena na rámu z kovových profilů. Podvozek byl na klasických listových pružinách, měl kola s pneumatikami a vlastní brzdový systém.
Délka byla 3,3 metru a vážil 4,7 tuny. Maximální rychlost pak byla závratných 6,8 km/h.
Motor byl vznětový čtyřválec o objemu 8,6 litru o výkonu 65 koní.
Palivová nádrž byla na 90 litrů nafty
Model budu přebarvovat. Tím, že model přebarvím a napatinuji mu vtisknu nějakou mou představu a odliším ho od klasické čisté stavby, která už pro mě není tak atraktivní.
S modelem jsem koupil i laserové pásy a žebra a leptané doplňky. Kovidová situace mi umožnuje intenzivně lepit.
Nyní náhled na vystřihovánku:
Začal jsem slepováním hlavních částí pásů:
a protože mě to úplně nebavilo, odložil jsem pásy a začal slepovat podvozek. Slepil jsem hlavní podvozkové nosiče a byla to docela legrace ten divnotvar natvarovat. Vše bylo naprosto přesné a lepilo se to krásně. Nakonec jsem kvůli přebarvování některé časti musel obrousit aby to vypadalo věrohodněji. Kdybych to lepil čistě, rozhodně bych byl hrdý na to jak se mi to povedlo slepit.
Dál jsem slepil pojezdová kolečka. Jsou malinká a zase se lepila krásně.
Potom jsem se vrhl na napínací kola, ze kterých jsem měl strach. Vše šlo jako po másle a pokud člověk pracuje přesně, tak vše sedí naprosto dokonale. Pokud by si chtěl někdo tento model slepit tak jsem zatím neobjevil žádnou chybu a vše sedí perfektně. Napínací mechanismus je hodně choulostivý, ale povedlo se mi ho slepit zase naprosto bez problémů.
Hnací kola byla taky radost lepit, zase vše přesné a musím říct, že jsem zatím do této chvíle lepší vystřihovánku nelepil, doufám, že to bude takhle přesné i nadále. Slepil jsem i zbývající části podvozku jako jsou listová pera a příčník.
Nechtělo se mi lepit pásy, a tak jsem je nechal ležet a začal lepit úžasně propracovaný motor, který bude kompletně odkrytý. To je věc, která mě na tomto modelu hodně zaujala, protože na většině modelů je motor schovaný. Blok motoru seděl zase perfektně a nejinak tomu bylo i v případě vany motoru a hlavy.
některé detaily jsou opravdu malinké
Slepil jsem pak spojku a převodovku a vše šlo zase jako po másle. Tento model je pro případné čistolepiče jako dělaný, protože je zatím neskutečně přesný. Nasucho jsem pak pro oko poskládal podvozkové díly a motor a vyšly z toho krásné sáňky
A protože už bylo potřeba trochu pohnout s pásama, tak jsem na nich trochu zapracoval. Je to práce zdlouhavá, protože je to zhruba 70 článků, přičemž každý článek se skládá z 20 dílků.
Trocha historie a zajímavostí o předloze:
Továrna Fahrzeug - und Motoren Werke Breslau ve Vratislavi je známá především výrobou těžkých pásových tahačů Sd.Kfz.9 a samohybných děl Wespe a Marder II. V předválečném období se v továrně věnovali výrobě kolových a pásových traktorů. Historie společnosti FAMO je neoddělitelně spjata s další velkou vratislavskou společností Linke - Hofmann Werke AG, která je známá výrobou tramvají, lokomotiv a od roku 1920 také pásových traktorů. Právě tato společnost zadala v roce 1928 vývoj pásového traktoru s výkonem motoru přibližně 50 koní. Vývoj byl ukončen v roce 1932, kdy byl do výroby uveden traktor označený jako LHB Rubezahl (duch hor - Krakonoš). V roce 1935 se oddělení závodu Linke-Hofmann stalo samostatnou továrnou, z níž vznikla společnost FAMO. Od té doby byl traktor vyráběn pod názvem FAMO Rubezahl.
Rubezahl byl základním typem pásového traktoru. Byl poháněn čtyřválcovým vznětovým motorem o výkonu 65 koní. Pásový podvozek poháněla třístupňová převodovka, která měla také zpátečku. Převody neumožňovaly vysokou maximální rychlost, ale za to mohl traktor tahat mnohem těžší břemena než byla jeho vlastní hmotnost a to i v obtížném terénu. Díky těmto vlastnostem využívali Rubezahl zemědělci a samozřejmě i wermacht. Traktor byl také používán na letištích na tahání letadel, a to zejména na nezpevněných letištích. Rubezahl byl díky svým vlastnostem velmi oblíben. Výroba FAMO Rubezahl pokračovala až do roku 1944, kdy už prakticky všechny kusy šly jen pro potřeby armády. Časem se výroba zjednodušovala. To se týkalo třeba řízení, chlazení a přestala se používat kapota. Byl inovován výfuk a nový účinnější vzduchový filtr. Konec historie traktorů FAMO přichází v roce 1944 spolu se zhoršující se vojenskou situací Třetí Říše a samotné Vratislavi. Díky bojům a náletům, které se zde odehrávaly až do května 1945 přestala továrna prakticky existovat. Po válce připadla oblast Polsku a továrny FAMO zde již obnoveny nebyly. Zbývající traktory byly po válce ještě nějaký čas používány, ale díky nedostatku náhradních dílů a velmi omezeným možnostem servisu, pásové traktory postupně mizely a končily ve šrotu. Díky těmto okolnostem bylo jen málo pásových traktorů FAMO Rubezahl dochováno do dnešních dob, a jsou tak sběratelsky velmi ceněné.
Sd.Ah. 35
Přívěs Sd.Ah.35 byl v období před a po začátku druhé světové války standardním přívěsem pro výrobu chlebového těsta v německé armádě. Aby mohli armádu zásobovat rychleji, vyvinuli tento přívěs na výrobu chlebového těsta pro polní pekárny. Sd.Ah.35 byl poháněn stejnosměrným elektromotorem. Jeho násypka měla maximální kapacitu 150 kg těsta. Během hodiny bylo obvykle uhněteno asi 1100 až 1 800 kg chlebového těsta. Celá konstrukce byla nesena na rámu z kovových profilů. Podvozek byl na klasických listových pružinách, měl kola s pneumatikami a vlastní brzdový systém.
Délka byla 3,3 metru a vážil 4,7 tuny. Maximální rychlost pak byla závratných 6,8 km/h.
Motor byl vznětový čtyřválec o objemu 8,6 litru o výkonu 65 koní.
Palivová nádrž byla na 90 litrů nafty
Model budu přebarvovat. Tím, že model přebarvím a napatinuji mu vtisknu nějakou mou představu a odliším ho od klasické čisté stavby, která už pro mě není tak atraktivní.
S modelem jsem koupil i laserové pásy a žebra a leptané doplňky. Kovidová situace mi umožnuje intenzivně lepit.
Nyní náhled na vystřihovánku:
Začal jsem slepováním hlavních částí pásů:
a protože mě to úplně nebavilo, odložil jsem pásy a začal slepovat podvozek. Slepil jsem hlavní podvozkové nosiče a byla to docela legrace ten divnotvar natvarovat. Vše bylo naprosto přesné a lepilo se to krásně. Nakonec jsem kvůli přebarvování některé časti musel obrousit aby to vypadalo věrohodněji. Kdybych to lepil čistě, rozhodně bych byl hrdý na to jak se mi to povedlo slepit.
Dál jsem slepil pojezdová kolečka. Jsou malinká a zase se lepila krásně.
Potom jsem se vrhl na napínací kola, ze kterých jsem měl strach. Vše šlo jako po másle a pokud člověk pracuje přesně, tak vše sedí naprosto dokonale. Pokud by si chtěl někdo tento model slepit tak jsem zatím neobjevil žádnou chybu a vše sedí perfektně. Napínací mechanismus je hodně choulostivý, ale povedlo se mi ho slepit zase naprosto bez problémů.
Hnací kola byla taky radost lepit, zase vše přesné a musím říct, že jsem zatím do této chvíle lepší vystřihovánku nelepil, doufám, že to bude takhle přesné i nadále. Slepil jsem i zbývající části podvozku jako jsou listová pera a příčník.
Nechtělo se mi lepit pásy, a tak jsem je nechal ležet a začal lepit úžasně propracovaný motor, který bude kompletně odkrytý. To je věc, která mě na tomto modelu hodně zaujala, protože na většině modelů je motor schovaný. Blok motoru seděl zase perfektně a nejinak tomu bylo i v případě vany motoru a hlavy.
některé detaily jsou opravdu malinké
Slepil jsem pak spojku a převodovku a vše šlo zase jako po másle. Tento model je pro případné čistolepiče jako dělaný, protože je zatím neskutečně přesný. Nasucho jsem pak pro oko poskládal podvozkové díly a motor a vyšly z toho krásné sáňky
A protože už bylo potřeba trochu pohnout s pásama, tak jsem na nich trochu zapracoval. Je to práce zdlouhavá, protože je to zhruba 70 článků, přičemž každý článek se skládá z 20 dílků.