Moskvič 408 / Bumažnoe Modelirovanie / 1:25 /
Napsal: pát 1.5.2020 19:03
Kostlivců plný dům, ale přeci jen začnu něco nového. Ti, kdo mě znají, to určitě pochopí, protože po modelu Moskviče 408 nebo 412 jsem volala už neskutečně dlouho. A vzhledem k tomu, že papírácké novinky nesleduji tak bedlivě jako kdysi, přišla jsem na to až minulý měsíc a rozhodla se, že si aspoň nadělím "moskala" k svátku.
Technikálie
Moskvič 408 vyráběla automobilka MZMA (Moskevský Závod Malolitrážních Automobilů) v roce 1964. Z předchozího modelu 403 zdědila "čtyřistaosmička" motor, ostatní bylo úplně nové. O pouhé tři roky později se začala vyrábět varianta 412 s novým motorem OHC. Zajímavostí je, že 408 se vyráběla paralelně se 412. K mání byly karoserie typu sedan, kombi a furgon, ty měly ovšem jiné typové označení. Výroba byla ukončena až v roce 1975, kdy došlo k náhradě modelem 2138.
Moskvič 408 poháněl zážehový čtyřválec o objemu 1,36 litru a výkonem 37 Kw. Řazení bylo čtyřstupňové, manuální a vůz dosahoval maximální rychlosti 125 Km/h. Z nuly na sto zrychlil za půl minuty.
Lehká osobní vsuvka
Důvod, proč miluju tyhle "Leninovy sáně" je prostý - je to auto mého dětství. Na zadní sedačce Moskviče 412 jsem jako dítě strávila mnoho kilometrů, ať už cestami na výlety nebo k babičce na venkov, kam jsme jezdili skoro každý víkend. V něm jsme se sestrou pospávaly, utahané a vracející se z venkova do Prahy. A k tomu se váže i jedna zábavná historka. Byla jsem s tátou na takovém malém políčku a ptala se ho, jestli nechce s něčím pomoct. A táta (samozřejmě v žertu a já to tehdy nepochopila) řekl: "No, můžeš mi popojet s autem." A já neváhala, sedla si za volant, otočila klíčkem, auto poskočilo a táta zíral, když mě za tím volantem viděl. Než se začal smát. Byla to zelená čtyřistaosmička předělaná na valník a mně bylo asi šest.
O modelu
Předlohou modelu je "čtyřoká" exportní verze, někdy označována jako Elite, případně písmenkem E. Model je tištěn offsetem, na silnější papír (tipuju 160g) a barevně je spíš vínový než červený. Milým bonusem je dodání chromových dílů už v základu (viz první foto). Dílů je dle mého tipu zhruba čtyři sta. Podle obrázků na internetu má model relativně propracovaný podvozek, motor, interier, otevírací haubnu a kufr plus dveře. Po prvotním prostudování je vidět, že lepit se bude hlavně natupo, případně chlopněmi "urob si sam". Téměř stoprocentní jistotou je, že se kartonem bude podlepovat víc dílů, než je ohvězdičkováno. To bude na intuici modelářově, tedy v tomto případě mě.
Technikálie
Moskvič 408 vyráběla automobilka MZMA (Moskevský Závod Malolitrážních Automobilů) v roce 1964. Z předchozího modelu 403 zdědila "čtyřistaosmička" motor, ostatní bylo úplně nové. O pouhé tři roky později se začala vyrábět varianta 412 s novým motorem OHC. Zajímavostí je, že 408 se vyráběla paralelně se 412. K mání byly karoserie typu sedan, kombi a furgon, ty měly ovšem jiné typové označení. Výroba byla ukončena až v roce 1975, kdy došlo k náhradě modelem 2138.
Moskvič 408 poháněl zážehový čtyřválec o objemu 1,36 litru a výkonem 37 Kw. Řazení bylo čtyřstupňové, manuální a vůz dosahoval maximální rychlosti 125 Km/h. Z nuly na sto zrychlil za půl minuty.
Lehká osobní vsuvka
Důvod, proč miluju tyhle "Leninovy sáně" je prostý - je to auto mého dětství. Na zadní sedačce Moskviče 412 jsem jako dítě strávila mnoho kilometrů, ať už cestami na výlety nebo k babičce na venkov, kam jsme jezdili skoro každý víkend. V něm jsme se sestrou pospávaly, utahané a vracející se z venkova do Prahy. A k tomu se váže i jedna zábavná historka. Byla jsem s tátou na takovém malém políčku a ptala se ho, jestli nechce s něčím pomoct. A táta (samozřejmě v žertu a já to tehdy nepochopila) řekl: "No, můžeš mi popojet s autem." A já neváhala, sedla si za volant, otočila klíčkem, auto poskočilo a táta zíral, když mě za tím volantem viděl. Než se začal smát. Byla to zelená čtyřistaosmička předělaná na valník a mně bylo asi šest.
O modelu
Předlohou modelu je "čtyřoká" exportní verze, někdy označována jako Elite, případně písmenkem E. Model je tištěn offsetem, na silnější papír (tipuju 160g) a barevně je spíš vínový než červený. Milým bonusem je dodání chromových dílů už v základu (viz první foto). Dílů je dle mého tipu zhruba čtyři sta. Podle obrázků na internetu má model relativně propracovaný podvozek, motor, interier, otevírací haubnu a kufr plus dveře. Po prvotním prostudování je vidět, že lepit se bude hlavně natupo, případně chlopněmi "urob si sam". Téměř stoprocentní jistotou je, že se kartonem bude podlepovat víc dílů, než je ohvězdičkováno. To bude na intuici modelářově, tedy v tomto případě mě.
