Tatra 815-6 VWN9T + Kögel Kamag / Spida Models /1:25, HOTOVO
Napsal: stř 31.7.2019 7:53
Tak došlo na nejhorší a já se pouštím do tohoto velemodelu. Myslím, že si toto pojmenování, vzhledem k rozsahu a velikosti, zaslouží.
Složku s celkem čtyřiceti šesti tiskovými stranami modelu, dvaceti stranami návodových kreseb, dvoustranou s výkresy podvozku tahače, šesti velkými a čtyřmi menšími archy laserových doplňků, mám doma už někdy od loňského října. Oficiálně ve svých rukou až od Vánoc, protože jsem si to nechal nadělit od Ježíška.
V rámci přípravy na stavbu jsem podrobně prošel šmiknu a vytvořil si přehled dílů. Zpracoval jsem ho do formátu pdf., takže se o něj mohu podělit s případnými zájemci.
Začínám samozřejmě stavbou tahače. Mimo návodu mi bude vodítkem i report z beta stavby Mistra Ondry, ale tak rychle jako jemu, mi to bohužel přibývat nebude.
Před zahájením stavby jsem si připravil barvy na retuš. Základní pískovou jsem si pořídil podle rady Umberta. Šel jsem ještě trochu dále a k té C45 jsem pořídil i vodovou H85. Podle názvu jde o stejný odstín, je však tmavší, což jde snadno vyřešit příslušným podílem bílé. Odstín sedí dokonale, ale přeci jen není tahle barva dělaná na aplikaci štětcem, takže práce s ní není moc pohodlná. Dál jsem si namíchal „černou“ na přední část podvozku. S tou jsem to samozřejmě přehnal, takže jí mam celou butylku.
Stavbu jsem začal od jedničky, tedy rámem. Na to, abych mohl narýhovat a vyřezat podélné nosníky, jsem musel sáhnout do jiného šuplíku pro čtyřiceticentimetrové pravítko. Svislé stěny nosníků jsem vyztužil kartonem 0,5mm. K lepení výztuh i rubů zadní části nosníků (díly 2 a 4) jsem použil oboustrannou pásku. To, abych se vyhnul pohybu lepených částí nežádoucími směry.
Postupně jsem zpracovával další větší či menší součástky, některé už skoro na mé hranici slepitelnosti (např. dorazy pérování).
Následovalo sestavení nárazníku. Na paraboly, tak jak jsem zvyklý je dělat, bylo za držáky světel málo místa, takže šly skrz a zezadu jsem dotvořil kryty.
Osazením nárazníku získal rám ucelený tvar. Stupačky jsem mírně upravil a zatím odložil. Osazovat je budu až na závěr s kabinou. Stejně tak ochranný rám.
Pokračoval jsem návěsovým sedlem. Raději jsem vyztužil nosník (díl č. 112) a do čepů (113 – 116) jsem natočil proužek papíru. Na vnitřním líci obruby sedla (díl č. 127) jsou přehozené otvory. Já to zjistil až při lepení, tak jsem to přetřel barvou. Po osazení sedla na rám je to však navždy schovaný, takže opravdu nepodstatná věc .
Na hraní je toho dost a daleko víc toho ještě bude. Zatím velice chválím kvalitu papíru. Je tenčí, na šupleře malinko přes jednu desetinu, ale je dostatečně pevný a nemá tendenci se příliš třepit a odírat.
Složku s celkem čtyřiceti šesti tiskovými stranami modelu, dvaceti stranami návodových kreseb, dvoustranou s výkresy podvozku tahače, šesti velkými a čtyřmi menšími archy laserových doplňků, mám doma už někdy od loňského října. Oficiálně ve svých rukou až od Vánoc, protože jsem si to nechal nadělit od Ježíška.
V rámci přípravy na stavbu jsem podrobně prošel šmiknu a vytvořil si přehled dílů. Zpracoval jsem ho do formátu pdf., takže se o něj mohu podělit s případnými zájemci.
Začínám samozřejmě stavbou tahače. Mimo návodu mi bude vodítkem i report z beta stavby Mistra Ondry, ale tak rychle jako jemu, mi to bohužel přibývat nebude.
Před zahájením stavby jsem si připravil barvy na retuš. Základní pískovou jsem si pořídil podle rady Umberta. Šel jsem ještě trochu dále a k té C45 jsem pořídil i vodovou H85. Podle názvu jde o stejný odstín, je však tmavší, což jde snadno vyřešit příslušným podílem bílé. Odstín sedí dokonale, ale přeci jen není tahle barva dělaná na aplikaci štětcem, takže práce s ní není moc pohodlná. Dál jsem si namíchal „černou“ na přední část podvozku. S tou jsem to samozřejmě přehnal, takže jí mam celou butylku.
Stavbu jsem začal od jedničky, tedy rámem. Na to, abych mohl narýhovat a vyřezat podélné nosníky, jsem musel sáhnout do jiného šuplíku pro čtyřiceticentimetrové pravítko. Svislé stěny nosníků jsem vyztužil kartonem 0,5mm. K lepení výztuh i rubů zadní části nosníků (díly 2 a 4) jsem použil oboustrannou pásku. To, abych se vyhnul pohybu lepených částí nežádoucími směry.
Postupně jsem zpracovával další větší či menší součástky, některé už skoro na mé hranici slepitelnosti (např. dorazy pérování).
Následovalo sestavení nárazníku. Na paraboly, tak jak jsem zvyklý je dělat, bylo za držáky světel málo místa, takže šly skrz a zezadu jsem dotvořil kryty.
Osazením nárazníku získal rám ucelený tvar. Stupačky jsem mírně upravil a zatím odložil. Osazovat je budu až na závěr s kabinou. Stejně tak ochranný rám.
Pokračoval jsem návěsovým sedlem. Raději jsem vyztužil nosník (díl č. 112) a do čepů (113 – 116) jsem natočil proužek papíru. Na vnitřním líci obruby sedla (díl č. 127) jsou přehozené otvory. Já to zjistil až při lepení, tak jsem to přetřel barvou. Po osazení sedla na rám je to však navždy schovaný, takže opravdu nepodstatná věc .
Na hraní je toho dost a daleko víc toho ještě bude. Zatím velice chválím kvalitu papíru. Je tenčí, na šupleře malinko přes jednu desetinu, ale je dostatečně pevný a nemá tendenci se příliš třepit a odírat.