Papírové modelářství

Pěkný večer Všem,...

Po Avii jsem neváhal a pustil se do druhého nabízeného modelu, na který jsem se těšil - Tatry

Připravené díly pro stavbu kabiny a nástavby...


...hotový základ nástavby...


Přiznám se bez mučení,...práce šla hezky a rychle od ruky, samotné díly rychle mizí a naopak celek roste. A já se tak těšil a zkoušel, ladil, vyměřoval, pak lepil...až jsem si nevyfotil kabinu samotnou , takže zde už kabina s cisternou společně...Jak nástavba tak kabina se lepily bez potíží. U nástavby je potřeba hlídat geometrii, měla hroznou chuť se kroutit. Sesazení pomocí kartonové spojky bylo otázkou okamžiku, opět je třeba důkladně hlídat aby vše sedělo...


Návodem tak nějak po chvilkách proskakuji, takže jsem si připravil kola. Jednak abych je měl už z krku , druhak abych je měl po ruce ve správný čas, při usazování ,,náprav,, a měl tak středy kol pěkně tam, kde mají být Do středů kol jsem vlepil smotané trubičky papíru jako rozpěrky, aby se kola později nepropadala při spojování a nasazování na osy


Pokračování příště

Ty ses teda rozjel. Do týdne budeš mít slepený celý sešit.

Tak toto je jeden z modelů, který mě přivedl k papírovému modelářství. Psal se rok 1984 a já ho viděl slepený na školní výstavce jako " Práci našich pionýrů " a bylo jasné, čemu se chci po celý zbytek života věnovat ...

Pěkný večer všem...

Lukáš: Zase tak horké to nebude, tempo začne zpomalovat spousta jiných aktivit, ale naštěstí jeden, dva večery pod lampičkou u těchto modelů dělají divy

mahdy: No vida. Mne k modelaření sice nepřivedl, ale pamatuji si že jsem ho jako kluk hrozně chtěl...ona Tatra s čumákem pro nás v té době byla celkově hrdinka silnic a pískovišť. Když jezdila někde v okolí po stavbě, vydrželi jsme jí pozorovat celé odpoledne aby jsme po ,,šichtě,, mohli na kole drandit ve vyjetých kolejích

Jó, ty vzpomínky...Ale šup zpět k modýlku. Dalším posunem bylo vlepení podvozků, vyladění délek os a zkouška kol. Osy opět udělané na ,,takakorát,, a kola - zde ještě nasucho - usadím stejně jako u Avie, tedy napevno nalepená na otáčející se osy (pohyb do stran vymezí trubička barevného papíru nasunutá mezi kolo a nosič osy) ...


...následovat bude tvorba nějaké té drobotě, takže zde žebříky a lehce upravené kanystry...


...jedním ze složitějších celků modelu jsou vodní děla. Vše pasuje, se sestavením nebyl problém. Drobnou úpravu jsem provedl při kompletaci, kdy jsem boky proudnic osadil podložkami z 0,5mm kartonu, aby držáky děla byly rovnoběžné...Nejprve tedy vodní děla v instantním provedení a následně vsazená bez podložek do držáků (držáky se směrem vzhůru svírají)...


...podložka a výsledný efekt. Je to sice maličkost, ale nedalo mi to ...


...nakonec pak hotová kompletní děla a maják s filtry...


No a teď už bych to mohl celé nějak pomalu dát dohromady, pokračování zase příště

Ještě jednou pěkný večer, jsem zde s posledním postupem na Tatře...

Jak jsem zmínil minule, začal jsem postupně sestavovat vše, co jsem si připravil. Bohužel, při osazování kol, která jsem měl trochu natěsno, se mi smekla ruka, která přitlačovala zadní ,,tuplák,, na osu proti druhému, již nasazenému, a výsledkem bylo zborcení zadního nosiče. Zde foto až po částečném vyrovnání (a hlavně vychladnutí)...Výčet škod: V ohybech a spojích se nosič potrhal, otvory pro osu se vytáhly, pomuchlaný spodní díl a prolomené zadní žebro. Nicméně po troše rovnání, opětovného lepení, hlubokého dýchání a trochy kartonu na vyztužení zlomeného žebra se vše podařilo jakž takž dát do původního stavu. Vyztužení kartonem si ještě vyžádá nástavba nad koly, kde vlivem karambolu ke konci vznikly nepěkné vlny, což se nakonec ale také zdařilo. A co ne, naštěstí není vidět, tedy alespoň na první pohled, a kdo by na to koukal ze spodu, že...


...inu, katastrofa je za námi, pokročil jsem k postupnému osazení kabiny majákem a filtry (výborně se hodí možnost přitlačit na díly ze vnitřku kabiny) a následně zakrytování podvozku. Posledním, co mi zbývalo ke zpracování, byly stupačky a zábradlí na nástavbu. Po důkladném roztřídění na jednotlivé části a krátkém přemlouvání jsem se do nich pustil...


...takže zde pro rozjezd přední...Vše jsem si nejprve slepil, vytvaroval a osadil na své místo. Jediné co bych zde doporučil, tak při přípravě dílů vypustit naznačené rýhy v přechodech zábradlí do boků a taktéž prořezů na vnitřní straně. Při tvarování rádiusů to pak nedělá dobrotu. U zadního zábradlí jsem byl již chytřejší a výřezy a rýhy vynechal, vše bylo pohodlnější a bez problémů. Na dílech naznačený postup jsem pak použil jen v případě ostrých ohybů žebříku a stupaček.


...následně zadní, se žebříkem,...výborná, členitá a křehká záležitost ...musím dodat, že navzdory vzhledu v rozložené podobě, vše perfektně pasovalo...A následováno závěrem v podobě stupaček...


A po dolepení všech drobností, osazení vodních děl, doladění retuše a výše zmíněných lemů zadních podběhů - je tady Tatra


Tak, stavba je za mnou, myslím, že Tatra je veterán jak má být Práce probíhala celkem v poklidu, nicméně nějakou tu zkušenost a zručnost zde modelář upotřebí. O tom, že bych jí v dobách, kdy jsem jí zahlédl v ABC poprvé dal dohromady, bych si mohl nechat asi zdát Každopádně dnes už přede mnou stojí ve své plné kráse a troufnu si říct, že ostudu dělat nebude. Pro dnešek přeji dobrou noc a těším se na shledanou u plošiny

Moc pěkná práce!

Tak to je pecka Máš ji hezčí než kyjovští pionýři v roce 1984

Standa F., mahdy : Pánově děkuji, jsem rád že se líbí

Parádně slepený Ten karambol na spodku by šel možná dobře zamaskovat pruhem černýho barevnýho papíru. Sice by nebylo vidět měřítko, ale to by zas tak nevadilo... Ale lepil bych to chemoprénem, ne herkulem aby se to nepokroutilo...

Aki: Díky A k opravě karambolu...vzhledem k tomu, že to vespod stejně není vidět, nechám to už tak, na funkci to nebude mít vliv