Papírové modelářství

Abych jen hloupě nekoukal (případně ostatním jen neradil, jak se pustit do složitější varianty) přikládám také svou ruku k tomuto bohulibému dílu. Při vyslovení jména pana Vyškovského se mi jako první vždy vybaví jeho úžasné domečky. O modelovém odvětví jsem tak měl jasno, do čeho se ale pustit? Nerad bych zdejším stavitelům architektury, na jejichž práci němě koukám s otevřenými ústy, vyfoukl jejich oblíbený skvost, při prohrabování šanonu jsem hledal něco, co už tolik na dračku nepůjde.

Volba tedy padla na tento kousek. Z listů je zřejmé, že mám dva různé nekompletní výtisky nestejné barevnosti; jednu stranu mám dvakrát. Hlavní však je, že podle údajů o rozsahu v Papírovém světě RV by mi nic nemělo chybět. Až tedy na návod a návodnou kresbu. Neházím však nůžky do žita. Nudné hokejové večery tak konečně dostanou šťávu.

Tak tohle jsem měl taky ve výhledu.....nic se neděje, vyberu si třeba něco podobného.

No, to je právě ono ...

Tak to je echt-real-socialistická klasika - prima, tohle už fakt dnes lepí jen... jen... nejskalnější fandové .

Jinak Zdendo, pokyny k paralelce RV90 nijak nebrání stavět stejné modely jako kolegové - pokud bys chtěl ukázat své pojetí této škatulky, jistěže Ti nic nebrání.

Good luck!

Slepil jsem k sobě pár celků. Pořád jsem se nemohl zbavit dojmu, že k tak velkému modelu někde chybí střechy, byť deklarovaný rozsah odpovídá. O to intenzivněji jsem začal pátrat, zda někde v šanonech přece jenom neobjevím návod. Nakonec byla snaha korunována úspěchem a opravdu, někde by na ni měly být střihy. Při hledání na nečíslovaných stranách tu d10, jsem se také trošku nazlobil, protože jsem tak nějak nepředpokládal, že by šablony byly na rubu listu s díly. Model mám tak konečně kompletní včetně návodu a hlavně návodných kreseb. Tak už by to mohlo jinak odsýpat.

Stavba pomalu začíná nabývat nějaké reálné obrysy.



Plochu atria je potřeba na obou stranách nepatrně přistřihnout, aby se vešla mezi stěny. Šablonu střechy jsem pro zpevnění podlepil kartonem a navrch přišel silnější barevný papír. Hrana je tak dost silná, abych mezi stěny mohl lepit bez chlopní. Rozměr střechy jsem musel upravit - na hraně naproti výškové budově jsem odřezal pásek cca 1 mm široký. Na nadezdívky jsem využil plochy ze stránky, kterou jsem měl navíc.

Pokračuji výškovou budovou. Rozhodl jsem se nepostupovat podle návodu a k nižší ji přidělat až jako celek. Zaznamenal jsem už pár nepřesností ve značení - týká se to hlavně nesprávného označení čísel vedlejších dílů pro přilepení. Díl č. 49 je pak chybně označen jako 19. Oproti vystřihovánce jsem do komína přidal průduchy z černého papíru.



Slepené dohromady je to takové rozevláté. Stěny mám v plánu zpevňovat až po uzavření budovy.

vzdycky me zajimalo, jestli tuhle stavbu dostal mistr jako "doporuceny" podnet z redakce, z vyssich mist ci to bylo narizeno, ze to proste musi udelat.. variantu ze by to udelal sam od sebe povazuji za nepravdepodobnou.

Bylo to v té době nové sídlo redakce, tudíž bych tipoval, že to přišlo tak nějak samo. Mistr zřejmě neprotestoval, i když se mu ten barák určitě nelíbil (i v reálu je hnusnej a na pohled zfušovanej).

Počítám, že ani v době vydání se moc nelepil, natož pak později. Navíc na lepení to zas tak jednoduchý model není.

Na následujícím obrázku je vidět rozdílnou velikost dílů a nenavazující pásy oken. Na modelu je toho víc, toto místo je však nejviditelnější. Jsem zvědavý, jak se to vůbec podaří uzavřít.

Když jsem minulý týden model dokončoval, vůbec mne nenapadlo, že se tak s panem architektem loučím. Odpočívejte v pokoji, Mistře, a děkuji.

Ještě pár slov k modelu. Přestože vypadá jednoduše, při spojení obou budov jsem se trošku natrápil a to si troufám říci, že oproti návodu jsem zvolil lepší řešení. Daní za rozdělní modelu do dvou čísel je vedle tradičně různé barevnosti také drobný rozdíl v rozměrech. Již ukazoval posun na výškové budově. S uzavřením jsem si poradil, peklíčko začalo při spojování s nižší budovou, protože nutně nemohly sedět úhly. Stěnu výškové budovy jsem tedy musel ve spoji znovu rozřezat a postupně znovu dopasovat po vyříznutí slabounkého proužku. Rozdílné rozměry postihly i díly schodišťových ramp, tam se do dá řešit celkem snadno.



Co říci závěrem. Model bych nikdy nestavěl, nebýt velkého jubilea. Zaprvé k předloze nemám vztah, zadruhé kam takový kolos dát, že? V návodu se píše, že si jím modelář může obohatit kolejiště, pochybuji však, že to kdo kdy udělal. V mém případě se však tento účel v podstatě splní, protože model dám děckám k vláčkodráze. Zevnitř je řádně vyztužen kartonem, kartonovou má i základnu, takže něco by vydržet měl. Ono by to vyztužení bylo třeba i pro vitrínový model, protože letitý papír se vinou teras a předsazení prvního patra bortí.

Jsi borec, že jsi zmáknul, a velmi hezky, tuto úlitbu dobovému socialistickému ábíčku. I když to není hrad či roubenka - prima!

Panejo, tahle socialistická hrůza je tak ošklivá, až je krásná! A navíc pěkně slepená! Taky ji mám v archivu...