Borotín / Pavel Pejša / 1:160
Napsal: sob 5.1.2019 14:52
Přináším test mého dlouhá léta plánovaného modelu hradu Borotína.
Konečně jsem se odhodlal pustit se do rekonstrukce malebné zříceniny na okraji Jihočeského kraje.
Něco málo o hradu z dostupných zdrojů na internetu.
Hrad Borotín stával na nevysoké terénní terase nad Starozámeckým rybníkem, východně od stejnojmenné obce. Přístup ke hradu vedl od východu, kde bývalo předhradí. Podobu tohoto předhradí bohužel vůbec neznáme, protože jeho pozůstatky byly zcela odstraněny při výstavbě barokního hospodářského dvora. Více poznatků máme o hradním jádru, které prošlo složitějším stavebním vývojem. Půdorys vlastního hradu, vymezeného po obvodu kamennou hradbou, byl nejspíše polygonální. Nejistota v našich tvrzeních týkajících se podoby jádra vyplývá zejména z toho, že opevnění a k němu přiléhající zástavba se na severu a severozápadě zcela sesuly, ba dokonce že tato část hradního areálu byla poškozena lámáním kamene. Vstup do jádra zprostředkovávala dnes zcela zaniklá hranolová věž, která vystupovala z obrysu hradu na jihovýchodní straně a přístup k níž byl možný z předhradí po mostě přes příkop. Severně od brány stávala válcová věž, která zajišťovala jak ochranu hradu proti směru přístupu, tak boční postřel brány. Před přilehlou kurtinu bergfrit předstupoval téměř celým svým objemem, což účinek jeho flankovací funkce zvyšovalo. Branskou věží se vstupovalo do parkánu, který vlastní hrad obíhal minimálně od jihovýchodu na západ. Přesný rozsah parkánu v jeho nejstarší podobě nám uniká, protože snad ještě někdy ve 14. století (či nejpozději ve století následujícím) se jeho západní rameno z neznámých důvodů sesulo a parkán tak musel být na jihozápadě uzavřen silnou příčnou zdí s mohutným opěrákem v nároží. Průchod z parkánu do nádvoří měl podobu kulisové brány pod menší okrouhlou věží, která stála v zalomení hradby jádra na jihu. Zmíněná věž měla obrannou funkci a zároveň byla součástí provozu obdélného, asi dvouprostorového paláce, jenž se k obvodové hradbě jádra přimykal na jihovýchodě. Druhá polovina 15. století přinesla zesílení hradních fortifikací. Vlastní hrad byl po celém obvodu obehnán příkopem a tam, kde zůstala po staré situaci volná plocha – totiž v čele hradu pod bergfritem – bylo zřízeno dělostřelecké postavení. Zmíněná úprava si vyžádala zrušení staré brány do parkánu a její posun na jih, kde vznikla prostorná plochostropá branská budova s četnými střílnami, většinou své hmoty vystupující do příkopu. Stavební vývoj hradu se uzavřel asi někdy na počátku 16. století, kdy celé jihozápadní rameno parkánu vyplnil prostorný palác, který do svého provozu pojal i nedlouho předtím postavenou branskou budovu. O tom, že se jednalo o snahu přizpůsobit starý hrad dobovým nárokům na pohodlné bydlení, svědčí otisk rozměrné roubené komory v patře nového paláce.
Při rekonstrukci jsem původně vycházel z vlastní představy, ale po konzultaci s Milanem Novobilským před asi 10 lety, který mi dokonce zaslal jeho návrh podoby hradu, jsem se přiklonil k jeho vizi podoby hradu, a provedl jen mírné úpravy.
Rekonstrukce je podobou hradu v jeho vrcholné fázi v první polovině 16. století.
Zatím mám nakreslený bílý model a stavím bílou verzi. Ladím některé detaily a opravuji chyby.
Pár fotek zatím hotové první brány s palácem, rohovou věží a starým palácem.
Konečně jsem se odhodlal pustit se do rekonstrukce malebné zříceniny na okraji Jihočeského kraje.
Něco málo o hradu z dostupných zdrojů na internetu.
Hrad Borotín stával na nevysoké terénní terase nad Starozámeckým rybníkem, východně od stejnojmenné obce. Přístup ke hradu vedl od východu, kde bývalo předhradí. Podobu tohoto předhradí bohužel vůbec neznáme, protože jeho pozůstatky byly zcela odstraněny při výstavbě barokního hospodářského dvora. Více poznatků máme o hradním jádru, které prošlo složitějším stavebním vývojem. Půdorys vlastního hradu, vymezeného po obvodu kamennou hradbou, byl nejspíše polygonální. Nejistota v našich tvrzeních týkajících se podoby jádra vyplývá zejména z toho, že opevnění a k němu přiléhající zástavba se na severu a severozápadě zcela sesuly, ba dokonce že tato část hradního areálu byla poškozena lámáním kamene. Vstup do jádra zprostředkovávala dnes zcela zaniklá hranolová věž, která vystupovala z obrysu hradu na jihovýchodní straně a přístup k níž byl možný z předhradí po mostě přes příkop. Severně od brány stávala válcová věž, která zajišťovala jak ochranu hradu proti směru přístupu, tak boční postřel brány. Před přilehlou kurtinu bergfrit předstupoval téměř celým svým objemem, což účinek jeho flankovací funkce zvyšovalo. Branskou věží se vstupovalo do parkánu, který vlastní hrad obíhal minimálně od jihovýchodu na západ. Přesný rozsah parkánu v jeho nejstarší podobě nám uniká, protože snad ještě někdy ve 14. století (či nejpozději ve století následujícím) se jeho západní rameno z neznámých důvodů sesulo a parkán tak musel být na jihozápadě uzavřen silnou příčnou zdí s mohutným opěrákem v nároží. Průchod z parkánu do nádvoří měl podobu kulisové brány pod menší okrouhlou věží, která stála v zalomení hradby jádra na jihu. Zmíněná věž měla obrannou funkci a zároveň byla součástí provozu obdélného, asi dvouprostorového paláce, jenž se k obvodové hradbě jádra přimykal na jihovýchodě. Druhá polovina 15. století přinesla zesílení hradních fortifikací. Vlastní hrad byl po celém obvodu obehnán příkopem a tam, kde zůstala po staré situaci volná plocha – totiž v čele hradu pod bergfritem – bylo zřízeno dělostřelecké postavení. Zmíněná úprava si vyžádala zrušení staré brány do parkánu a její posun na jih, kde vznikla prostorná plochostropá branská budova s četnými střílnami, většinou své hmoty vystupující do příkopu. Stavební vývoj hradu se uzavřel asi někdy na počátku 16. století, kdy celé jihozápadní rameno parkánu vyplnil prostorný palác, který do svého provozu pojal i nedlouho předtím postavenou branskou budovu. O tom, že se jednalo o snahu přizpůsobit starý hrad dobovým nárokům na pohodlné bydlení, svědčí otisk rozměrné roubené komory v patře nového paláce.
Při rekonstrukci jsem původně vycházel z vlastní představy, ale po konzultaci s Milanem Novobilským před asi 10 lety, který mi dokonce zaslal jeho návrh podoby hradu, jsem se přiklonil k jeho vizi podoby hradu, a provedl jen mírné úpravy.
Rekonstrukce je podobou hradu v jeho vrcholné fázi v první polovině 16. století.
Zatím mám nakreslený bílý model a stavím bílou verzi. Ladím některé detaily a opravuji chyby.
Pár fotek zatím hotové první brány s palácem, rohovou věží a starým palácem.