Papírové modelářství

Přináším test mého dlouhá léta plánovaného modelu hradu Borotína.
Konečně jsem se odhodlal pustit se do rekonstrukce malebné zříceniny na okraji Jihočeského kraje.

Něco málo o hradu z dostupných zdrojů na internetu.

Hrad Borotín stával na nevysoké terénní terase nad Starozámeckým rybníkem, východně od stejnojmenné obce. Přístup ke hradu vedl od východu, kde bývalo předhradí. Podobu tohoto předhradí bohužel vůbec neznáme, protože jeho pozůstatky byly zcela odstraněny při výstavbě barokního hospodářského dvora. Více poznatků máme o hradním jádru, které prošlo složitějším stavebním vývojem. Půdorys vlastního hradu, vymezeného po obvodu kamennou hradbou, byl nejspíše polygonální. Nejistota v našich tvrzeních týkajících se podoby jádra vyplývá zejména z toho, že opevnění a k němu přiléhající zástavba se na severu a severozápadě zcela sesuly, ba dokonce že tato část hradního areálu byla poškozena lámáním kamene. Vstup do jádra zprostředkovávala dnes zcela zaniklá hranolová věž, která vystupovala z obrysu hradu na jihovýchodní straně a přístup k níž byl možný z předhradí po mostě přes příkop. Severně od brány stávala válcová věž, která zajišťovala jak ochranu hradu proti směru přístupu, tak boční postřel brány. Před přilehlou kurtinu bergfrit předstupoval téměř celým svým objemem, což účinek jeho flankovací funkce zvyšovalo. Branskou věží se vstupovalo do parkánu, který vlastní hrad obíhal minimálně od jihovýchodu na západ. Přesný rozsah parkánu v jeho nejstarší podobě nám uniká, protože snad ještě někdy ve 14. století (či nejpozději ve století následujícím) se jeho západní rameno z neznámých důvodů sesulo a parkán tak musel být na jihozápadě uzavřen silnou příčnou zdí s mohutným opěrákem v nároží. Průchod z parkánu do nádvoří měl podobu kulisové brány pod menší okrouhlou věží, která stála v zalomení hradby jádra na jihu. Zmíněná věž měla obrannou funkci a zároveň byla součástí provozu obdélného, asi dvouprostorového paláce, jenž se k obvodové hradbě jádra přimykal na jihovýchodě. Druhá polovina 15. století přinesla zesílení hradních fortifikací. Vlastní hrad byl po celém obvodu obehnán příkopem a tam, kde zůstala po staré situaci volná plocha – totiž v čele hradu pod bergfritem – bylo zřízeno dělostřelecké postavení. Zmíněná úprava si vyžádala zrušení staré brány do parkánu a její posun na jih, kde vznikla prostorná plochostropá branská budova s četnými střílnami, většinou své hmoty vystupující do příkopu. Stavební vývoj hradu se uzavřel asi někdy na počátku 16. století, kdy celé jihozápadní rameno parkánu vyplnil prostorný palác, který do svého provozu pojal i nedlouho předtím postavenou branskou budovu. O tom, že se jednalo o snahu přizpůsobit starý hrad dobovým nárokům na pohodlné bydlení, svědčí otisk rozměrné roubené komory v patře nového paláce.
Při rekonstrukci jsem původně vycházel z vlastní představy, ale po konzultaci s Milanem Novobilským před asi 10 lety, který mi dokonce zaslal jeho návrh podoby hradu, jsem se přiklonil k jeho vizi podoby hradu, a provedl jen mírné úpravy.
Rekonstrukce je podobou hradu v jeho vrcholné fázi v první polovině 16. století.
Zatím mám nakreslený bílý model a stavím bílou verzi. Ladím některé detaily a opravuji chyby.
Pár fotek zatím hotové první brány s palácem, rohovou věží a starým palácem.

Správný hrad, správné měřítko, .... Z mého pohledu je tento konec roku velice nakloněn zajímavým stavbám. Náhled návodové kresby by nebyl?

Moc pěkně se to zatím rýsuje. Budu se zájmem sledovat další postup

Tak jsem se v testování bílého modelu posunul trošku dál. postavil jsem velkou věž a k ní připojil nárožní věžovitou stavbu. zbývá dodělat hospodářskou budovu a terény.Při stavbě jsem narazil na pár chyb vzniklých nepozorností při překreslování, které jsem již opravil. po dokončení bílého modelu začnu pomalinku barvit.

Supeeeer Pavle, na tohle se moc těším. Pamatuji si, když jste se o tomto kdysi dávno bavili s Marťasem.

Už jako bílý model to vypadá zajímavě .

Tak bílý model je hotový. vyzkoušel jsem si slepitelnost, nějaké drobnosti upravím, a upravím i některé díly pro lepší sestavování a začnu pomaličku barvit. Po konzultaci s odborníkem jsem se ještě rozhodl do modelu nedávat věžičky nad novým palácem. Hrad s největší pravděpodobností nebyl sídlo tak luxusní a přepychové, aby si je majitel nechal postavit jen jako okrasu, když v této podobě neplní obranné funkce. Ještě jsme probírali vzhled hrázdění a některé prvky, které na barevném modelu budu dělat. Snad se barevná verze nakonec podaří.

Krásná práce. Moc doufám, že se model podaří dotáhnout k vydání.

To je nádherná práce. Tohle budu sledovat, na tu zříceninu vidím z okna.

To je vtip? To myslí Pavel vážně? Ok, Mistr svůj Jindřichův Hradec již vydal, mistr Bartoš po úporném boji také vydal Karlštejn a na Křivoklátu má určitě ještě hodně práce a letos patrně nebude, takže to vypadalo na okurkovou sezónu. A pak si sem nakráčí Pavel a vypustí takovouhle bombu? Jeho modely vypadají fakt dobře. Kecám, vypadají skvěle! Asi naspořím a zachrastím prasátkem, abych tohoto autora podpořil v možnosti něco vydat.

Moc pěkný, jsem rád že se ti to povedlo nakonec dotáhnout. Myslím že už jsi o tom mluvil před mnoha lety a myslím že to byl takový tvůj sen. Povedlo se ti to v barvách bude vypadat skvěle

Moc děkuju za ohlasy, snad se mi podaří model dodělat. Začal jsem pomalu barvit, při mém vybavení je to někdy i o nervy, ale doufám, že to můj asi nejspíš již 12ti letý počítač zvládne. Snažil jsem se zjemnit barvy, pokusil jsem se o eliminaci lomových čar a po konzultaci s Martinem Šandou jsem výrazně ztmavil barvu trámů hrázděného patra. Tvar hrázdění, jsem použil podobný jako je na Bechyňské bráně v Táboře, takže by mělo dávat stavební smysl.

Tak jsem se pomalu pustil do stavby barevné verze. Brána je k paláci zatím jen na sucho přiložená. Model je tištěný na digitálu, takže se leskne a celkem loupe, ale bohužel jinou možnost tisku nemám. Vše zatím zdá se dobře pasuje. jen jsem zjistil, že jsem uplně zapomněl do výsledných arců zařadit nárožní věž paláce, a tak jsem ji tiskl v práci na obyč laserovce. Barva je samozřejmě trošku jiná než u digitálu, ale pro účely testování mi to stačí.

Hmmmmm... Kouká se na to dobře. Držím palce, jen tak dál. Zarazila mě akorát jedna věc. Nicméně se raději nebudu dotazovat, kde si sbíral podklady na vzhled omítky pod prevétem...

Jirka Z. píše:Hmmmmm... Kouká se na to dobře. Držím palce, jen tak dál. Zarazila mě akorát jedna věc. Nicméně se raději nebudu dotazovat, kde si sbíral podklady na vzhled omítky pod prevétem...

Vypadá to velmi dobře, ale právě u prévetu, resp. se zdí mám problém. Jde o okna a o statiku. Tak jak to má Pavel nakresleno mi to prostě nesedí. Naši předci byli velmi inteligentní, ale tohle by do kupy bez použití železobetonu rozhodně nedali. A železobeton v tu dobu u nás rozhodně používán nebyl Tak jak to tam je, by to bylo neskutečně namáháno. Okna jsou nalepena hrozně moc na sebe, takže mezi nimi není žádný skutečně nosný prvek. A přitom ta zeď nese strop a kus krovu ...
Ale ta barva zdi kolem prévetu je vážně správně po..aná