Dřevěnice ze Slovenska / R. Vyškovský, ABC / 1:150 - HOTOVO
- Standa F.
- Administrátor
- Příspěvky: 1207
- Registrován: pon 5.12.2011 16:02
- Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
Dřevěnice ze Slovenska / R. Vyškovský, ABC / 1:150 - HOTOVO
Souhrnný název dvojmodelu: Dřevěnice ze Slovenska
Model 1: Usedlost z Oravy
Autor: Richard Vyškovský
Vydavatel: ABC č. 3 / roč. 22 (vyšlo 7. 10. 1977)
Měřítko: cca 1:150 (neuvedeno)
Rozsah: 0,9 str. A4
Počet dílů: 20 číslovaných / 26 fyzických + 64 trámků a sloupků ze sirek
Autorský kód modelu: neuveden
Lepeno: z ábíčkovského originálu
Pod souhrnným názvem Dřevěnice ze Slovenska nám arch. Richard Vyškovský předložil hned dvě ukázky slovenské lidové architektury namalované na dvou stranách: oravské a goralské stavení.
Je třeba úvodem trochu zauvažovat, která vystřihovánka je které stavení, jelikož ve vystřihovánce je pouze shrnující název a oba modely jsou číslovány od jedničky. Čísla dílů jsou sice barevně odlišena, ale v návodu se nepíše, který model má kterou barvu.
Lepím z ábíčkovského originálu a začínám oravským stavením se špýcharem, které má čísla dílů a návodnou kresbu v růžové barvě:
Začínám hlavní budovou. Zábradlí na pavlači 3+5+6 nepatrně opticky vylepšuji: jeho horní hranu vyřezávám zhruba dle reliéfu jednotlivých latěk.
Vnější strana delšího zábradlí 6: chybka ve velké chlopni, kterou se díl 6 lepí do dílu 1 – je nutno vyříznout prostor pro dveře 2, které s chlopní kolidují:
Poněkud jsem se zaseknul při kompletaci střechy, návodná kresba je totiž namalována se zrádným stínováním: sklon klínu 9 na střeše je opačný, než naznačuje návodka:
Navíc je špatně nakreslen ohyb pravé chlopně dílu 9 - ohyb je z líce, čili měl být naznačen čárkovanou čarou, nikoli čerchovanou. To vše dosti mate a trvalo mi, než mi došlo, jak vůbec napojit patro s pavlačí ke střeše. Nepříjemný pidi-díleček 7 celou věc dále komplikuje. Nakonec si střecha i pavlač dala říci, ale byl to boj:
Po nasazení střechy na stěny jsem narazil na chybku - pod střechou zůstane v jednom místě škvíra, kterou jsem podlepil a zaretušoval:
Na hlavním stavení je halda trámků ze sirek a RV nad nimi trošku ztratil kontrolu – přehled všech trámků u návodu obsahuje pár chyb v počtech i délkách. K trámkům mohl RV přimalovat ještě jednu návodnou kresbu, a sice detail rohových trámků. Myslím, že nestačí jen slovní popis, že „nárožní trámky budou zkosené“ a pak v seznamu trámků uvést dvě délkové hodnoty pro „horní“ a „dolní“ rohový trámek. Dítě v roce 1977 z toho mohlo být poněkud stife, jak mají ty trámky na rozích vlastně vypadat a jak je nalepit. Já jsem byl z toho zmatený ještě po 41 letech :
Hlavní budovu jsem nakonec dokutálel do cíle:
Pokračujeme špýcharem:
Obsahuje dalších 14 podtrámků... už mám těch sirek docela plné zuby .
Obě budovy oravského stavení jsou hotové:
Následovat bude jednoduchá podložka, na kterou to všechno bacím. Plus nějaký ten baobab.
Model 1: Usedlost z Oravy
Autor: Richard Vyškovský
Vydavatel: ABC č. 3 / roč. 22 (vyšlo 7. 10. 1977)
Měřítko: cca 1:150 (neuvedeno)
Rozsah: 0,9 str. A4
Počet dílů: 20 číslovaných / 26 fyzických + 64 trámků a sloupků ze sirek
Autorský kód modelu: neuveden
Lepeno: z ábíčkovského originálu
Pod souhrnným názvem Dřevěnice ze Slovenska nám arch. Richard Vyškovský předložil hned dvě ukázky slovenské lidové architektury namalované na dvou stranách: oravské a goralské stavení.
Je třeba úvodem trochu zauvažovat, která vystřihovánka je které stavení, jelikož ve vystřihovánce je pouze shrnující název a oba modely jsou číslovány od jedničky. Čísla dílů jsou sice barevně odlišena, ale v návodu se nepíše, který model má kterou barvu.
Lepím z ábíčkovského originálu a začínám oravským stavením se špýcharem, které má čísla dílů a návodnou kresbu v růžové barvě:
Začínám hlavní budovou. Zábradlí na pavlači 3+5+6 nepatrně opticky vylepšuji: jeho horní hranu vyřezávám zhruba dle reliéfu jednotlivých latěk.
Vnější strana delšího zábradlí 6: chybka ve velké chlopni, kterou se díl 6 lepí do dílu 1 – je nutno vyříznout prostor pro dveře 2, které s chlopní kolidují:
Poněkud jsem se zaseknul při kompletaci střechy, návodná kresba je totiž namalována se zrádným stínováním: sklon klínu 9 na střeše je opačný, než naznačuje návodka:
Navíc je špatně nakreslen ohyb pravé chlopně dílu 9 - ohyb je z líce, čili měl být naznačen čárkovanou čarou, nikoli čerchovanou. To vše dosti mate a trvalo mi, než mi došlo, jak vůbec napojit patro s pavlačí ke střeše. Nepříjemný pidi-díleček 7 celou věc dále komplikuje. Nakonec si střecha i pavlač dala říci, ale byl to boj:
Po nasazení střechy na stěny jsem narazil na chybku - pod střechou zůstane v jednom místě škvíra, kterou jsem podlepil a zaretušoval:
Na hlavním stavení je halda trámků ze sirek a RV nad nimi trošku ztratil kontrolu – přehled všech trámků u návodu obsahuje pár chyb v počtech i délkách. K trámkům mohl RV přimalovat ještě jednu návodnou kresbu, a sice detail rohových trámků. Myslím, že nestačí jen slovní popis, že „nárožní trámky budou zkosené“ a pak v seznamu trámků uvést dvě délkové hodnoty pro „horní“ a „dolní“ rohový trámek. Dítě v roce 1977 z toho mohlo být poněkud stife, jak mají ty trámky na rozích vlastně vypadat a jak je nalepit. Já jsem byl z toho zmatený ještě po 41 letech :
Hlavní budovu jsem nakonec dokutálel do cíle:
Pokračujeme špýcharem:
Obsahuje dalších 14 podtrámků... už mám těch sirek docela plné zuby .
Obě budovy oravského stavení jsou hotové:
Následovat bude jednoduchá podložka, na kterou to všechno bacím. Plus nějaký ten baobab.
Re: Dřevěnice ze Slovenska / R. Vyškovský, ABC / 1:150
Pěkné stavbičky.
S čím bych si u podobných roubených staveb pohrál ještě já? S oněmi trámky ze sirek ... sic v době vzniku a s ohledem na určení vystřihovánek dětem se to asi moc neřešilo, i s ohledem na zjednodušení modelu. Důležitější bylo aby něco vznikalo pro radost dětí. Jak je tomu dnes u nějakých lepších vystřihovánek popravdě nevím, to bych musel pohledat nějaký modely kde se objevuje podobné křížení trámů. Správně by měli být proti sobě výškově zhruba o polovinu trámku posunuté (pokud bude někdo takový puntičkář jako já, a bude se z toho snažit vytvářet něco realističtějšího ... ), neljépe s ohledem na to jak vycházejí trámky na zdech stavby ... aby roubení do sebe hezky "pasovalo".
S čím bych si u podobných roubených staveb pohrál ještě já? S oněmi trámky ze sirek ... sic v době vzniku a s ohledem na určení vystřihovánek dětem se to asi moc neřešilo, i s ohledem na zjednodušení modelu. Důležitější bylo aby něco vznikalo pro radost dětí. Jak je tomu dnes u nějakých lepších vystřihovánek popravdě nevím, to bych musel pohledat nějaký modely kde se objevuje podobné křížení trámů. Správně by měli být proti sobě výškově zhruba o polovinu trámku posunuté (pokud bude někdo takový puntičkář jako já, a bude se z toho snažit vytvářet něco realističtějšího ... ), neljépe s ohledem na to jak vycházejí trámky na zdech stavby ... aby roubení do sebe hezky "pasovalo".
- Standa F.
- Administrátor
- Příspěvky: 1207
- Registrován: pon 5.12.2011 16:02
- Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
Re: Dřevěnice ze Slovenska / R. Vyškovský, ABC / 1:150
jafobe - díky, s tím křížením trámků máš samozřejmě pravdu, je to zjednodušené. V té velikosti, resp. „malosti“, to opticky, myslím, nijak nevadí. Nezbývá než si myslet, že mistr tesař se příliš posiloval oravskou borovičkou a křižující se trámy zahloubil do poloviny jejich síly. Čímž sice snížil jejich pevnost v místě křížení, ale dosáhl osového souhlasu a byl s tímto optickým efektem spokojen .
*******
Podložka - volím můj oblíbený „koláč“ z pár vrstev kartonu, nahoře je pevný zelený papír a jedno košťátko, NOCHovská reneta těsně před sklizní :
Richard Vyškovský trochu zamotává hlavu modeláři závěrečnou větičkou návodu, jak obě budovy osadit do terénu – píše, že stavby „stávaly proti sobě (tak jako je vidíte na návodné kresbě)“.
Na návodné kresbě jsou hlavní stavení a špýchar umístěny za sebou, prakticky v jedné lajně...
... což není moc praktické, pokud chci dvojmodýlek umístit na decentní podložku a nikoli do dvoumetrového kolejiště. Budovy za sebou by vyžadovaly podložku neúměrně velkou, či dlouhou. Volím proto přibližné rozestavení, které autor vypracoval o čtyři roky později pro sešit Albatrosu Lidové roubené stavby (1981), kde je prakticky totožné oravské stavení, ovšem ve větším měřítku a zpracované detailněji. Špýchar zde není umístěn vyloženě za hlavním stavením, ale vzadu a „přesazeně“:
Čili podobně jsem tam obě chalupky hňácnul i já:
Finální fotky udělám až po zhotovení druhé dřevěnice z této dvoj-vystřihovánky, goralského stavení. Takže – pokračování příště .
*******
Podložka - volím můj oblíbený „koláč“ z pár vrstev kartonu, nahoře je pevný zelený papír a jedno košťátko, NOCHovská reneta těsně před sklizní :
Richard Vyškovský trochu zamotává hlavu modeláři závěrečnou větičkou návodu, jak obě budovy osadit do terénu – píše, že stavby „stávaly proti sobě (tak jako je vidíte na návodné kresbě)“.
Na návodné kresbě jsou hlavní stavení a špýchar umístěny za sebou, prakticky v jedné lajně...
... což není moc praktické, pokud chci dvojmodýlek umístit na decentní podložku a nikoli do dvoumetrového kolejiště. Budovy za sebou by vyžadovaly podložku neúměrně velkou, či dlouhou. Volím proto přibližné rozestavení, které autor vypracoval o čtyři roky později pro sešit Albatrosu Lidové roubené stavby (1981), kde je prakticky totožné oravské stavení, ovšem ve větším měřítku a zpracované detailněji. Špýchar zde není umístěn vyloženě za hlavním stavením, ale vzadu a „přesazeně“:
Čili podobně jsem tam obě chalupky hňácnul i já:
Finální fotky udělám až po zhotovení druhé dřevěnice z této dvoj-vystřihovánky, goralského stavení. Takže – pokračování příště .
- Aki
- Moderátor
- Příspěvky: 1739
- Registrován: pát 20.1.2012 23:27
- Bydliště: doma
- Kontaktovat uživatele:
Re: Dřevěnice ze Slovenska / R. Vyškovský, ABC / 1:150
nevím, jestli takováhle forma terénu je ta nejlepší volba. podle mě to vypadá trochu divně, asi bych to posypal komplet celý... ale slepený je to každopádně hezky,to zase jo
- Standa F.
- Administrátor
- Příspěvky: 1207
- Registrován: pon 5.12.2011 16:02
- Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
Re: Dřevěnice ze Slovenska / R. Vyškovský, ABC / 1:150
Díky – to je takový můj terénní minimalismus .
Re: Dřevěnice ze Slovenska / R. Vyškovský, ABC / 1:150
Krásná práce Stando, ostatně jako vždy
Ohledně terénu, myslím, že vykresluje přesně Standův modelářský styl, který je patrný u všech jeho modelů za mě tedy palec hore.
Jakub.
Ohledně terénu, myslím, že vykresluje přesně Standův modelářský styl, který je patrný u všech jeho modelů za mě tedy palec hore.
Jakub.
Re: Dřevěnice ze Slovenska / R. Vyškovský, ABC / 1:150
Mě to taky neuráží . Není to nějaká agresivní zelená barva , která by praštila do očí . Za mě dobrý .
- Standa F.
- Administrátor
- Příspěvky: 1207
- Registrován: pon 5.12.2011 16:02
- Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
Re: Dřevěnice ze Slovenska / R. Vyškovský, ABC / 1:150
Děkuji, pánové.
JakubSDK: Ano, díky - jak píšeš, je to takový můj řekněme styl výroby podložek u těchto menších modýlků Skansenu ABC, žádná doslovná realita.
Nuže, finální fotky oravského stavení:
*******
Druhým modelem z této dvoj-vystřihovánky je:
Model 2: Goralské stavení
Autor: Richard Vyškovský
Vydavatel: ABC č. 3 / roč. 22 (vyšlo 7. 10. 1977)
Měřítko: cca 1:150 (neuvedeno)
Rozsah: 0,85 str. A4
Počet dílů: 22 číslovaných / 24 fyzických + trámky ze sirek
Autorský kód modelu: neuveden
Lepeno: z ábíčkovského originálu
Goralské stavení má návodnou kresbu a čísla dílů ve žluté barvě:
Začínám hlavní budovou - obvodové stěny a přístavky k sobě sedly hezky přesně:
JakubSDK: Ano, díky - jak píšeš, je to takový můj řekněme styl výroby podložek u těchto menších modýlků Skansenu ABC, žádná doslovná realita.
Nuže, finální fotky oravského stavení:
*******
Druhým modelem z této dvoj-vystřihovánky je:
Model 2: Goralské stavení
Autor: Richard Vyškovský
Vydavatel: ABC č. 3 / roč. 22 (vyšlo 7. 10. 1977)
Měřítko: cca 1:150 (neuvedeno)
Rozsah: 0,85 str. A4
Počet dílů: 22 číslovaných / 24 fyzických + trámky ze sirek
Autorský kód modelu: neuveden
Lepeno: z ábíčkovského originálu
Goralské stavení má návodnou kresbu a čísla dílů ve žluté barvě:
Začínám hlavní budovou - obvodové stěny a přístavky k sobě sedly hezky přesně:
- Standa F.
- Administrátor
- Příspěvky: 1207
- Registrován: pon 5.12.2011 16:02
- Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
Re: Dřevěnice ze Slovenska / R. Vyškovský, ABC / 1:150
Chrrr—fííít!
No, tady to hezky spí zimním spánkem. Ale ne tak úplně, latentně jsem občas přihodil na model pár molekul, ba i atomů.
Pokračujeme střechou stavení.
U tohoto dvojmodelu mám neodbytný pocit, že tentokrát si RV neslepil bílý pracovní model a věřil jen své prostorové představivosti, jelikož na obou modelech jsou chybky, na které by při zkušební stavbě nutně narazil. A věřím, že by je i odstranil.
Zde jsou dva příklady: velká chlopeň střechy koliduje uvnitř stavení s oběma dveřmi (nutno vyřezat „výkus“) a u pravého přístavku zůstává na vnitřní, ale dobře viditelné plošce bílé místo (domaloval jsem ho):
Střecha je nahozena – uvnitř je jistěže vystlána fest-kartonem, aby nepřipomínala snowboardovou sjezdovku:
Při pohledu dovnitř přístavků vidíme bílý rub střechy. Nad tím je možno eventuálně mávnout rukou, jelikož tak hluboko dovnitř se asi nebude nikdo běžně koukat... já jsem tam ale pro sichr máznul štětcem a hnědou barvou:
Přidán miniaturní sroubek:
Následuje jeden sloupek a halda podtrámků ze sirek:
U dříví vyrovnaného podél stěny jsem se dopustil pokusu o plastické vylepšení: opěrný kůl vlevo je z párátka a celý papírový díl znázorňující srovnané dříví jsem o 1,5 mm snížil a na horní plochy jsem vyskládal skutečné kousky kulatých dřívek (z větviček japonského čaje kukicha):
Přidáno DC, neboli dry closet, chcete-li latrína alias kadibudka :
A goralské stavení je hotové.
Zbývá jej bacit na podložku – volím můj oblíbený koláč z vrstev kartonu plus nějaké ty dva baobaby evokující kopcovitý či lesnatý terén vhodný pro toto stavení. Čili tentokrát žádná rozpučená jablůňka :
No, o Vánocích, ve škvírách mezi luxováním, mytím WC a zdobením jolky, bych to mohl dorazit. Model bych si chtěl totiž nadělit pod stromeček a pak večer sprásknout ruce radostí nad nečekaným dárkem – dokončeným modelem!
No, tady to hezky spí zimním spánkem. Ale ne tak úplně, latentně jsem občas přihodil na model pár molekul, ba i atomů.
Pokračujeme střechou stavení.
U tohoto dvojmodelu mám neodbytný pocit, že tentokrát si RV neslepil bílý pracovní model a věřil jen své prostorové představivosti, jelikož na obou modelech jsou chybky, na které by při zkušební stavbě nutně narazil. A věřím, že by je i odstranil.
Zde jsou dva příklady: velká chlopeň střechy koliduje uvnitř stavení s oběma dveřmi (nutno vyřezat „výkus“) a u pravého přístavku zůstává na vnitřní, ale dobře viditelné plošce bílé místo (domaloval jsem ho):
Střecha je nahozena – uvnitř je jistěže vystlána fest-kartonem, aby nepřipomínala snowboardovou sjezdovku:
Při pohledu dovnitř přístavků vidíme bílý rub střechy. Nad tím je možno eventuálně mávnout rukou, jelikož tak hluboko dovnitř se asi nebude nikdo běžně koukat... já jsem tam ale pro sichr máznul štětcem a hnědou barvou:
Přidán miniaturní sroubek:
Následuje jeden sloupek a halda podtrámků ze sirek:
U dříví vyrovnaného podél stěny jsem se dopustil pokusu o plastické vylepšení: opěrný kůl vlevo je z párátka a celý papírový díl znázorňující srovnané dříví jsem o 1,5 mm snížil a na horní plochy jsem vyskládal skutečné kousky kulatých dřívek (z větviček japonského čaje kukicha):
Přidáno DC, neboli dry closet, chcete-li latrína alias kadibudka :
A goralské stavení je hotové.
Zbývá jej bacit na podložku – volím můj oblíbený koláč z vrstev kartonu plus nějaké ty dva baobaby evokující kopcovitý či lesnatý terén vhodný pro toto stavení. Čili tentokrát žádná rozpučená jablůňka :
No, o Vánocích, ve škvírách mezi luxováním, mytím WC a zdobením jolky, bych to mohl dorazit. Model bych si chtěl totiž nadělit pod stromeček a pak večer sprásknout ruce radostí nad nečekaným dárkem – dokončeným modelem!
- Standa F.
- Administrátor
- Příspěvky: 1207
- Registrován: pon 5.12.2011 16:02
- Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
Re: Dřevěnice ze Slovenska / R. Vyškovský, ABC / 1:150
Do nového roku s čistým stolem a prázdnou hlavou! Nebo vlastně naopak!
Ukončil jsem práce ve Slovenských Beskydech, kde existovaly stavby jako tohle goralské stavení.
Podrobný stavební report je rovněž na webu PA zde.
Děkuji za pozornost a přeji hodně zdaru v novém roce! -StF-
Ukončil jsem práce ve Slovenských Beskydech, kde existovaly stavby jako tohle goralské stavení.
Podrobný stavební report je rovněž na webu PA zde.
Děkuji za pozornost a přeji hodně zdaru v novém roce! -StF-