Praga RN / Attimon / 1:24 / Hotovo
Napsal: pát 14.9.2018 21:36
Předpokládám, že o "eReNě" už snad většina místního osazenstva někdy slyšela, ale kdo by přece jenom nevěděl, oč se jedná, tak je to Rychlý Nákladní (RN) automobil, který značka Praga vyráběla 20 let (1933 - 1953). Vyrobilo se jich asi 40 000 a ve své době byla nejpoužívanějším nákladním vozem v Československu. Kromě základního valníku se vyráběla řada dalších nástaveb a s mnoha z nich našla Praga uplatnění i u armády. Velmi oblíbená byla také jako autobus nebo jako součást vozového parku hasičských jednotek. Více info určitě najdete sami.
Model nakreslil Attimon a vydal Ondra Hejl. Tehdy jsem měl možnost slepit si před vydáním kabinu a překvapilo mě, jak se to dobře lepilo. Později jsem lepil Brněnský autobus Praga RND (Rychlý Nákladní Diesel) a k vojenským jsem se chtěl vrátit. Okamžik nastal dlouho po vydání a ještě později došlo na dokončení. Začal jsem totiž oblými díly. A moc se nedařilo. Zadní blatníky dobrý, ale tvar střechy jsem moc netrefil, takže mi nesedl tvarem poklop na kabině. Taky se mi nedařilo nacpat dovnitř strop, takže jsem ho tak dlouho zmenšoval, až to bylo moc. Interiér mi vevnitř trochu plaval, tak jsem to odložil. Časem jsem se rozhodl mrtvolu oživit a dotáhnout to. Slepil jsem všechno kromě kulatých partií základu auta (bez nástaveb). Pak jsem práci zase přerušil a letos v srpnu opět exhumoval.
I když to neodpovídá mému postupu, vezmu to tady pro přehlednost podle čísel. První je rám. Řekl bych, že buď první nebo druhá příčka měla širší žebra k podlepení. Oprava je jednoduchá, platí rozměr zelených dílů. Při kompletaci chce pak profil nosníků trochu přemlouvání v místě druhé příčky, protože její dolní tvar je trochu kratší, než vodorovné plochy nosníků. Ovšem nic tragického. Listová pera jsou mírně prohnutá, ale z návodu jsem nepoznal o kolik. Vepředu mi to vyšlo na 3 mm, vzadu tuším na 4 mm (bráno od roviny přilepení náprav po rovinu přilepení k držákům na rámu). K této fázi mám jenom jednu fotku, protože odpružení jsem kompletoval až po slepení všeho ostatního, abych věděl, jak moc pera prohnout.
Přední náprava původně vypadá tak, že k nosnému I profilu přijdou přilepit natupo na koncích válečky, kterými se provleče osa zalepená do náboje kola za brzdou. Je to tak i na autobusu RND a taky na jiných modelech jiných autorů (například na nedávno nedokončeném Russo-Baltovi našeho předsedy a topiče v jedné osobě) a podle zkušeností nás obou je to řešení bohužel v čase silně nestabilní. Hmotností auta se ty válečky od profilu prostě dřív nebo později utrhnou (Russo-Balt už se v prach obrátil a autobus sedí na blatnících). Tak jsem to zkusil takto.
Žebro z vystřihovánky jsem podlepil. Z pásků papíru jsem smotal trubičky o výšce a průměru trubiček z pásků 18d z vystřihovánky. Průměrem tak akorát, aby se v nich oska ztuha otáčela. Trubičky jsem přilepil k plochám žebra. Pásek 18d jsem vyřízl výškově podle vystřihovánky, na délku jsem ale nechal z obou stran bílou plochu cca 1 cm, s výškou cca 2 cm. Takto upraveným dílem jsem omotal trubičku a vyšší konce jsem přilepil plošně přes žebro X5. Na druhé straně jsem postup zopakoval a vzniklý schod uprostřed jsem vyrovnal jednou vrstvou papíru. Po proschnutí jsem vyřezal znovu tvar žebra, zaretušoval čep a žebro přelepil barevnými díly 18a. Zbytek nápravy je lepený klasicky. Jeden nákres od ruky (ta šrafovaná plocha je později viditelná část barevného pásku) a fotka hotové nápravy, tehdy ještě bez spojovací tyče, protože jsem se nechtěl nechat překvapit, pokud by mi neseděla třeba šířka. V kolech je pouze vyřezaný vzduch z disků, jinak jsou bez úprav.
Účel doufám splněn. Sice nestojí plnou hmotností na kolech moc dlouho, ale vůle vzniká spíš v místě osky v trubičce. Na autobusu to bylo křehký ještě než to bylo na kolech. Vizuální rozdíl žádný a řešení kompletně papírové. Pokud by byl model těžší, prolití sekunďákem před přelepením barevnými díly by myslím pevnost zajistilo. V tomto konkrétním případě jsem bohužel netrefil natvarování blatníků a aby to nevypadalo blbě, zužoval jsem nápravu o pár milimetrů, takže jestli mi to někde rupne, tak asi tam Tím je zároveň zodpovězena otázka, jestli jsem udělal dobře, když jsem počkal s tou tyčí řízení... Mimochodem žebro X5 je větší, než barevné přelepy, které opět mají pravdu.
Na zadní nápravě přidána oska skrz celou nápravu, nic víc netřeba. Kola ve dvojmontáži na fotce zatím položená, proto nelícují.
S nárazníkem jsem počkal až budou blatníky s rámem napevno kvůli tvarování, ale problém s ním nebyl. Další na řadě je tedy motor s chladičem. Chladič jsem vyztužil kartonem, jinak bez úprav. Při kompletaci jsem následně přišel na to, že aby chladič seděl na prvním nosníku, je potřeba opět trochu přemlouvání, tentokrát horních vodorovných ploch rámu, které s chladičem po stranách trochu kolidují. Ale stačí přitlačit pinzetou a je to. Do záznamu uvedu, že při následné kompletaci jsem musel odříznout vrtuli, která se ukázala jako kolizní bod při kompletaci, protože motor s převodovkou jsem měl na kabině (včetně masky a blatníků) a chladič na podvozku. O čemž později.
Motor jsem nechtěl schovávat, ale zároveň jsem nechtěl sundávací kapotu. Z autobusu vím, že může velmi pěkně sedět, ale rozborku jsem zavrhl. Takže levý bok s průduchy bude sundaný, levá polovina kapoty vyklopená nahoru a pravá část celá napevno. V duchu prořezu vzduchu v kolech jsem pokračoval v sice vylepšování, ale ne nijak přehnaném, abych zachoval charakter modelu. Žebra s tenkými stěnami se mi zdály moc, tak jsem plochy vyřezal a plochu pod nimi zatmavil.
V tomto místě ještě upozorním na riziko další úpravy, a sice na vyřezání přední masky. To jsem udělal taky a přišel jsem tím o spojovací hranu se zaoblením před kapotou. Aby to opticky líp navazovalo, následně jsem tu oblou špičku zase od kapoty odřezal, v zadní části (ve spoji s kapotou) tuším o milimetr zkrátil a přilepil zpátky. Špička tím nevypadá, že vystupuje před masku.
Pro dnešek to zakončím sudem a kanystrama
Model nakreslil Attimon a vydal Ondra Hejl. Tehdy jsem měl možnost slepit si před vydáním kabinu a překvapilo mě, jak se to dobře lepilo. Později jsem lepil Brněnský autobus Praga RND (Rychlý Nákladní Diesel) a k vojenským jsem se chtěl vrátit. Okamžik nastal dlouho po vydání a ještě později došlo na dokončení. Začal jsem totiž oblými díly. A moc se nedařilo. Zadní blatníky dobrý, ale tvar střechy jsem moc netrefil, takže mi nesedl tvarem poklop na kabině. Taky se mi nedařilo nacpat dovnitř strop, takže jsem ho tak dlouho zmenšoval, až to bylo moc. Interiér mi vevnitř trochu plaval, tak jsem to odložil. Časem jsem se rozhodl mrtvolu oživit a dotáhnout to. Slepil jsem všechno kromě kulatých partií základu auta (bez nástaveb). Pak jsem práci zase přerušil a letos v srpnu opět exhumoval.
I když to neodpovídá mému postupu, vezmu to tady pro přehlednost podle čísel. První je rám. Řekl bych, že buď první nebo druhá příčka měla širší žebra k podlepení. Oprava je jednoduchá, platí rozměr zelených dílů. Při kompletaci chce pak profil nosníků trochu přemlouvání v místě druhé příčky, protože její dolní tvar je trochu kratší, než vodorovné plochy nosníků. Ovšem nic tragického. Listová pera jsou mírně prohnutá, ale z návodu jsem nepoznal o kolik. Vepředu mi to vyšlo na 3 mm, vzadu tuším na 4 mm (bráno od roviny přilepení náprav po rovinu přilepení k držákům na rámu). K této fázi mám jenom jednu fotku, protože odpružení jsem kompletoval až po slepení všeho ostatního, abych věděl, jak moc pera prohnout.
Přední náprava původně vypadá tak, že k nosnému I profilu přijdou přilepit natupo na koncích válečky, kterými se provleče osa zalepená do náboje kola za brzdou. Je to tak i na autobusu RND a taky na jiných modelech jiných autorů (například na nedávno nedokončeném Russo-Baltovi našeho předsedy a topiče v jedné osobě) a podle zkušeností nás obou je to řešení bohužel v čase silně nestabilní. Hmotností auta se ty válečky od profilu prostě dřív nebo později utrhnou (Russo-Balt už se v prach obrátil a autobus sedí na blatnících). Tak jsem to zkusil takto.
Žebro z vystřihovánky jsem podlepil. Z pásků papíru jsem smotal trubičky o výšce a průměru trubiček z pásků 18d z vystřihovánky. Průměrem tak akorát, aby se v nich oska ztuha otáčela. Trubičky jsem přilepil k plochám žebra. Pásek 18d jsem vyřízl výškově podle vystřihovánky, na délku jsem ale nechal z obou stran bílou plochu cca 1 cm, s výškou cca 2 cm. Takto upraveným dílem jsem omotal trubičku a vyšší konce jsem přilepil plošně přes žebro X5. Na druhé straně jsem postup zopakoval a vzniklý schod uprostřed jsem vyrovnal jednou vrstvou papíru. Po proschnutí jsem vyřezal znovu tvar žebra, zaretušoval čep a žebro přelepil barevnými díly 18a. Zbytek nápravy je lepený klasicky. Jeden nákres od ruky (ta šrafovaná plocha je později viditelná část barevného pásku) a fotka hotové nápravy, tehdy ještě bez spojovací tyče, protože jsem se nechtěl nechat překvapit, pokud by mi neseděla třeba šířka. V kolech je pouze vyřezaný vzduch z disků, jinak jsou bez úprav.
Účel doufám splněn. Sice nestojí plnou hmotností na kolech moc dlouho, ale vůle vzniká spíš v místě osky v trubičce. Na autobusu to bylo křehký ještě než to bylo na kolech. Vizuální rozdíl žádný a řešení kompletně papírové. Pokud by byl model těžší, prolití sekunďákem před přelepením barevnými díly by myslím pevnost zajistilo. V tomto konkrétním případě jsem bohužel netrefil natvarování blatníků a aby to nevypadalo blbě, zužoval jsem nápravu o pár milimetrů, takže jestli mi to někde rupne, tak asi tam Tím je zároveň zodpovězena otázka, jestli jsem udělal dobře, když jsem počkal s tou tyčí řízení... Mimochodem žebro X5 je větší, než barevné přelepy, které opět mají pravdu.
Na zadní nápravě přidána oska skrz celou nápravu, nic víc netřeba. Kola ve dvojmontáži na fotce zatím položená, proto nelícují.
S nárazníkem jsem počkal až budou blatníky s rámem napevno kvůli tvarování, ale problém s ním nebyl. Další na řadě je tedy motor s chladičem. Chladič jsem vyztužil kartonem, jinak bez úprav. Při kompletaci jsem následně přišel na to, že aby chladič seděl na prvním nosníku, je potřeba opět trochu přemlouvání, tentokrát horních vodorovných ploch rámu, které s chladičem po stranách trochu kolidují. Ale stačí přitlačit pinzetou a je to. Do záznamu uvedu, že při následné kompletaci jsem musel odříznout vrtuli, která se ukázala jako kolizní bod při kompletaci, protože motor s převodovkou jsem měl na kabině (včetně masky a blatníků) a chladič na podvozku. O čemž později.
Motor jsem nechtěl schovávat, ale zároveň jsem nechtěl sundávací kapotu. Z autobusu vím, že může velmi pěkně sedět, ale rozborku jsem zavrhl. Takže levý bok s průduchy bude sundaný, levá polovina kapoty vyklopená nahoru a pravá část celá napevno. V duchu prořezu vzduchu v kolech jsem pokračoval v sice vylepšování, ale ne nijak přehnaném, abych zachoval charakter modelu. Žebra s tenkými stěnami se mi zdály moc, tak jsem plochy vyřezal a plochu pod nimi zatmavil.
V tomto místě ještě upozorním na riziko další úpravy, a sice na vyřezání přední masky. To jsem udělal taky a přišel jsem tím o spojovací hranu se zaoblením před kapotou. Aby to opticky líp navazovalo, následně jsem tu oblou špičku zase od kapoty odřezal, v zadní části (ve spoji s kapotou) tuším o milimetr zkrátil a přilepil zpátky. Špička tím nevypadá, že vystupuje před masku.
Pro dnešek to zakončím sudem a kanystrama