Peugeot 405 Turbo 16 GR Pikes Peak 1988 / RSC / 1:24 / Test
Napsal: úte 19.6.2018 9:55
Naživo jsem to sice těsně nezažil, ale i tak je podle mě tento lev jedním z nejikoničtějších aut motorsportu. Určitě i díky filmu, který byl sestřihem z několika jízd pořízen, čímž přiblížil atmosféru závodu, tehdy opravdového motoristického svátku. Atmosféra z toho uplně dýchá.
Jedete nahoru. To jako do kopce. Začínáte v 1440 metrech a jedete necelých 20 km skrz 156 zatáček do 4300 metrů. Slunce svítí do očí. V autě jenom vy a motor. Nemá sice ani dva litry objem, ale stejně má 447 kW při 7000. Takže třeba dvoustovkou. 880 kilo bez vás, takže to je hned. Je to ocelový střed, pár rámů a laminát. Do kopce. Na asfaltu a šotolině. Tak to dáte za 10 minut a 47 sekund a 220 tisícin. Což je první místo. Bomba, no ne?
Ari Vatanen to s číslem 2 v roce 1988 zvládl. Kdo ten film neviděl, nenechte si ujít a pusťte si zvuk. Climb Dance Remaster.
Ve videu je zaznamenáno víc aut z let 1988 i 1989. Nejvíc slávy samozřejmě pobral Ari za vítězství, takže zvolit předlohu pro případný model zřejmě nebylo složité už pro vydavatelství Pacar, které tento stroj v polovině devadesátek vydalo v měřítku 1:20. Ručně kreslený a době poplatný, přesto tehdy řekl bych velmi atraktivní model, který bych našel ještě někde slepený. Byť byl hodně zjednodušený, je si dost podobný a svou velikostí velmi atraktivní. Konečně na stránkách papírové archeologie ho můžete najít na fotkách.
Dnes už se tento model sehnat v podstatě nedá a složitostí ani přesností by se dnes už tolik asi nechytil. Takže mě velmi potěšilo, když jsem zjistil, do čeho se Michal Ružička pustil po tolika ikonických Lanciích
Tak se pustíme do díla. Nebo teda Michal už se pustil dávno, teď je řada na mě. Verze bude přímo vítězná z roku 1988 s číslem 2:
Z většiny fotek je auto známější s druhým typem disků. Možná, že se je podaří narvat do sešitu jako alternativu, pokud budou v tomto měřítku slepitelné. Každopádně Speedliny z fotky výše slepitelné jsou a brzdy taky:
Červená je samozřejmě nalevo, modrá napravo. Kdo vybíráte hezčí bombírované boky na vnějšek a horší na vnitřek, tak tady je to popsané. G jako levá, D jako pravá, V jako přední a R jako zadní. Micheliny jsou směrové. Lepí se to parádně, nic na tom není. Podlepený kroužek se vsune do disku, na něj se položí natvarované paprsky, dolepí se jejich 32 výztuh (pásek se dvěma trojúhelníčky) a je to.
Funkční zatáčení samozřejmě bude. Ale trochu složitější, protože tohle auto umí co?
Jedete nahoru. To jako do kopce. Začínáte v 1440 metrech a jedete necelých 20 km skrz 156 zatáček do 4300 metrů. Slunce svítí do očí. V autě jenom vy a motor. Nemá sice ani dva litry objem, ale stejně má 447 kW při 7000. Takže třeba dvoustovkou. 880 kilo bez vás, takže to je hned. Je to ocelový střed, pár rámů a laminát. Do kopce. Na asfaltu a šotolině. Tak to dáte za 10 minut a 47 sekund a 220 tisícin. Což je první místo. Bomba, no ne?
Ari Vatanen to s číslem 2 v roce 1988 zvládl. Kdo ten film neviděl, nenechte si ujít a pusťte si zvuk. Climb Dance Remaster.
Ve videu je zaznamenáno víc aut z let 1988 i 1989. Nejvíc slávy samozřejmě pobral Ari za vítězství, takže zvolit předlohu pro případný model zřejmě nebylo složité už pro vydavatelství Pacar, které tento stroj v polovině devadesátek vydalo v měřítku 1:20. Ručně kreslený a době poplatný, přesto tehdy řekl bych velmi atraktivní model, který bych našel ještě někde slepený. Byť byl hodně zjednodušený, je si dost podobný a svou velikostí velmi atraktivní. Konečně na stránkách papírové archeologie ho můžete najít na fotkách.
Dnes už se tento model sehnat v podstatě nedá a složitostí ani přesností by se dnes už tolik asi nechytil. Takže mě velmi potěšilo, když jsem zjistil, do čeho se Michal Ružička pustil po tolika ikonických Lanciích
Tak se pustíme do díla. Nebo teda Michal už se pustil dávno, teď je řada na mě. Verze bude přímo vítězná z roku 1988 s číslem 2:
Z většiny fotek je auto známější s druhým typem disků. Možná, že se je podaří narvat do sešitu jako alternativu, pokud budou v tomto měřítku slepitelné. Každopádně Speedliny z fotky výše slepitelné jsou a brzdy taky:
Červená je samozřejmě nalevo, modrá napravo. Kdo vybíráte hezčí bombírované boky na vnějšek a horší na vnitřek, tak tady je to popsané. G jako levá, D jako pravá, V jako přední a R jako zadní. Micheliny jsou směrové. Lepí se to parádně, nic na tom není. Podlepený kroužek se vsune do disku, na něj se položí natvarované paprsky, dolepí se jejich 32 výztuh (pásek se dvěma trojúhelníčky) a je to.
Funkční zatáčení samozřejmě bude. Ale trochu složitější, protože tohle auto umí co?