Zdravím všechny přihlížející, měl bych tu opět pár řádků a obrázků k dalšímu postupu na plošině. Jak jsem psal minule, přesunul jsem svoji pozornost k rameni. Především k výrobě částí suchovodu. Ta je v modelu doporučena jako volitelná. Dle přiložených šablon, fotografií a vlastního uvážení jsem se tedy pustil do výroby
Nejprve připravený potřebný materiál...a trubky v lakovně (zjistil jsem těsný stav počtu upínacích nástrojů)
Než barva zaschla, doplnil jsem na vozidlo připravené drobnosti...rezervu se zábradlím, madla na kryt motoru, přední blinkry a potrubí pro přívod vody. Tím jsem definitivně ukončil práce na vozidle...uf!
Ale zpět k výrobě suchovodu. Původně jsem zamýšlel použit drát, nakonec jsem veškeré pevné části vytvořil z profilů Tamiya a Evergreen (1 a 0,5 mm) natřených bílou barvou a pružné části z gumy přibližně stejných průměrů. Zkouška spojení pomocí vteřinového lepidla se ukázalo co se pevnosti týče také dostačující, tak vzhůru do práce
Připravená první část s hadicemi, následně spojená s druhou...
V tuto chvíli jsem nejprve napevno osadil pohyblivé spoje čepy a následně připevnil první dvě části suchovodu...
A zkouška funkce spojení...
Jelikož vše dobře dopadlo, postup výroby a upevnění se osvědčil, pokračoval jsem vedením druhého ramene. První jsem osadil silnější trubku do držáků a následně k oběma připojil gumové přechody k pracovní kleci...
A po připevnění druhého ramene ke zbytku postupně propojil trubky s hadicemi na prvním rameni...
Po proschnutí a omotání spojů proužky papíru jsem zalepil do držáků i slabší trubku a celek se pokusil připojit k rameni...
Pokusil pro to, že při jednom sklopení ramen k sobě, se ozvalo celkem slušné lupnutí a já zjistil že se mi odtrhla vidlička od táhla mezi pístnicí a první částí ramene. Po jejím začištění, srovnaní, přilepení (pěkně kolmo jak se patří) a řádném proschnutí, během téměř bezesné noci, jsem ráno přezkoušel funkci kloubu a...stejné lupnutí, stejná závada, jen druhé táhlo
Bohužel, nalepením vidličky, dříve prasknuvšího táhla do kolmé polohy, jsem ubral prostor pro sklopení druhého a to se mu stalo osudným. Původně totiž obě vidličky svíraly lehký úhel mimo boční osu...Jelikož táhla z ramen v tuto chvíli již vyjmout nelze, musel jsem jejich opravy realizovat v sestavě která se velmi špatně drží v ruce jen tak, natož když máte v úmyslu s ní nějak cíleně manipulovat, natož jakoukoliv silou něco přemlouvat k poslušnosti. Úvahy nad tím, zda rameno zalepit složené, či do jaké polohy rozložené, naštěstí zahnala úprava šachty spodního táhla, seříznutí vidličky z čela tak, aby dolehla co nejtěsněji k rameni, opětovné, velmi důkladné zjištění poloh obou vidliček vůči sobě a ještě důkladnější přilepení zpět k táhlům. Po dostatečném vytvrzení všech spojů jsem mechanismus opět spojil a se zatajeným dechem se pokusil ramena sklopit...a úspěšně!!!
Po překonání těchto útrap, jsem připojil k celku třetí díl ramene, píst, na sucho nasadil klec a do ní doplnil střední, pohyblivou část zábradlí...
Následovalo rozměření posledních částí potrubí a hadic, doladění polohy klece a propojení všech připravených částí...
Tím by byla montáž ramene a suchovodu u konce, tedy až na jeho zakončení vodním dělem. To jsem použil z modelu, podlepil a lehce upravil a doplnil. Není to žádná hitparáda, spíše náznak ale myslím si že to celkem stačí, většina přejde, znalí prominou a já jsem spokojen
Další drobnost, kterou jsem se rozhodl zpříjemnit si život, byly pozičky na bocích ramene. Na výrobu jsem použil blinkr z některé Karosy řady ,,Š,, od MG z domácího vrakoviště
(konečně ty zbytky k něčemu jednou byly
)
Když už byl konec téměř na dohled, pustil jsem se do oblíbeného retušovaní bílých hran a dolaďování drobností. A zde mne po třetí a doufám že naposledy, zklamal mechanismus táhel. Tentokrát jakoby nic, odpadlo oko spojující vidličky od pístnice. Samozřejmě k tomu došlo asi půl dne po té, co jsem čep ve spojení všech tří částí zakápl lepidlem. Takže následná oprava, kdy mezi čtyřmi vrstvami papíru bylo potřeba k tyčce přilepit kolečko o šířce necelého milimetru, co největší plochou, bez místa na uchycení a hlavně vše neslepit dohromady, bylo opravdu třešničkou
NAŠTĚSTÍ...i tato oprava dopadla dobře, to že mi o další den protáhla stavbu, s úsměvem pominu
Poslední co se po stole povalovalo byla bedna elektrocentrály a pracoviště ,,strojníka,,...Sedadlo jsem cca o 1,5 mm zúžil, působilo svojí původní šířkou podivně, naopak bedna elektrocentrály mi vyšla o kousek delší, ale rozhodl jsem se ji nechat tak jak je
A v této chvíli, kdy bylo vše na svých místech, doladěno a srovnáno, bych si dovolil zvolat,...: Konečně
HOTOVO!!!
Na to, že jsem někdy v půlce Prosince tohohle drobečka vysypal z krabičky a chtěl si u něj trochu oddechnout, se to neskutečně zvrtlo
Ale myslím si, že to rozhodně stálo za to
To by bylo ze stavby vše a pro dnešek též...Na shledanou příště, s finálovými fotkami