9P133 ŁUNA-M / Model-Kom / 1:25 - HOTOVO
Napsal: úte 13.9.2016 21:16
Zdravím všechny lepiče,
Po kratší odmlce přicházím s novým modelem, opět ve vojenském "zeleném" kabátku, jen pro tentokrát jsem si vybral lahůdku od Model-komu, a to raketový systém Luna-M na podvozku Zil-135 s označením 9P113. Už když jsem viděl tuto novinku na stránkách vydavatele, tak jsem se zamiloval na první pohled. Předloha je tak strašně škaredá až je krásná a rozhodl jsem se, že ho prostě musím slepit, nebo se o to aspoň pokusit Vím o tom, že model není zdaleka bezchybný, už jen seznam chyb na stránkách Model-komu vydal skoro na dvě A4, a to zdaleka nejsou všechny. Jedná se hlavně o špatné nebo zdvojené číslování dílů, případně určitá čísla v řadě úplně chybí. Navíc pro mě přichází v úvahu jediná možnost, a to model slepit jako čistostavbu, bo jinak to neumím Aspoň vyzkouším, jestli to vůbec jde, protože žádný report z čistostavby modelu jsem zatím nikde nenašel. Byl jsem ale z dobrých zdrojů ujištěn o tom, že to jde, tak jsem sám zvědav. Každopádně ale nečekejte nějakou rychlostavbu. Nedostatek času na lepení a detailnost modelu mi napovídají, že to asi bude běh na hóóóódně dlouhou trať a nevylučuji ani, že si přitom odskočím k jinému modelu nebo ho nedokončím vůbec. Slibuji, že se ale nezvdám snadno a budu bojovat
Konec blábolení a nejdříve malá seznamka na úvod.
Popis
Systém s označením 9K52 Luna-M je taktický mobilní raketový komplex krátkého dosahu konstruovaný pro útoky proti pozemním stacionárním cílům. V kódu NATO je tento komplex označován jako FROG-7 (Free Rocket Over Ground).
Jednostupňový raketový nosič 9M21 má motor 9D19 na tuhé pohonné hmoty. Může nést několik typů hlavic – jadernou (9M21B), chemickou (9M21G nebo 9M21Ch), tříštivou (9M21F), tříštivo-trhavou (9M21E), kazetovou se submunicí (9M21K) nebo s propagandistickými letáky (9M21D). Minimální dolet činí 12 km a maximální 68 km. Raketa 9M21K s kazetovou hlavicí dokáže zasáhnout cílovou oblast o velikosti 0,1 – 2,5 km2.
Vývoj komplexu proběhl počátkem 60. let. V letech 1968 – 1969 byla vyrobena experimentální verze 9R52M se zvýšenou přesností. Vývoj však byl shledán neperspektivním a zrušen. Výroba systému 9K52 Luna-M byla údajně ukončena v roce 1972. Systém byl mimo jiné zaveden do výzbroje irácké armády. Iráčané ho později modernizovali, dosah byl zvýšen na 90 km a takto vylepšená verze obdržela název Laith-90.
Odpalovací zařízení 9P113 slouží k transportu, montáži a odpálení rakety. Je postaveno na podvozku Zil-135, jenž je poháněn dvěma na sobě nezávislými motory Ural 375, každý o výkonu 135 kW. Prázdná hmotnost prostředku 9P113 bez odpalovací rampy činí 9,9 t. Odpalovací zařízení disponuje vlastním jeřábem Sb-75, který se nachází na pravé straně podvozku, mezi třetí a čtvrtou nápravou. Jeřáb se používá k naložení nebo složení střely a k přimontování bojové hlavice k raketě. Osádku odpalovacího zařízení tvoří čtyři osoby. Příprava pro odpálení rakety trvá podle situace 15 až 30 minut. 9P113 může být znovu nabit asi za jednu hodinu. Odpalovací zařízení umístěné na modernizovaném podvozku Zil-135LM neslo označení 9P113M.
Nasazení
Komplexy 9K52 byly do výzbroje sovětské armády zařazovány od roku 1964. Typický prapor vybavený tímto systémem se skládal z jedné velitelské a dvou dalších baterií, každá disponovala dvěma odpalovacími zařízeními 9P113 a meteorologickým radarem. Raketové systémy Luna-M byly i součástí jednotek sovětské armády, které byly rozmístěny ve střední a východní Evropě, přičemž v 70. letech 9K52 tvořily páteř jejich raketových útvarů.
Do ČSLA byly tyto systémy zařazovány od roku 1966, kdy postupně začaly nahrazovat starší typ 2K6 Luna. 9K52 se stávaly výzbrojí oddílů vojskových raket u motostřeleckých a tankových divizí. Posádky disponující typem Luna-M byly dislokovány v Terezíně (1. tanková divize ), Jistebnicích (9. tanková divize), Jemčině (4. tanková divize ), Stružné (20. motostřelecká divize ), Vysočanech (19. motostřelecká divize), Holýšově (2. motostřelecká divize ), Vimperku (15. motostřelecká divize), Přáslavicích ( 3. motostřelecká divize), Bratislavě-Vajnorech (13. tanková divize) a Breznu (14. tanková divize ).
9K52 prošel řadou konfliktů. Asi k prvnímu bojovému nasazení došlo ve Válce Yom Kippur ( 6. – 22. 10. 1973). Syřané hned 9. října použili taktické rakety Luna-M k ostřelování území severního Izraele. Egypt část svých komplexů 9K52 v roce 1975 prodal Severní Koreji. Ta je modernizovala a později zahájila vlastní výrobu, jenž probíhala v letech 1979 – 1983.
Luna-M byla účastníkem i lokálního konfliktu v Jemenu. Během Irácko–íránské války (1980 – 1988) nasadil Irák do bojů na 67 odpalovacích zařízení 9P113. Iráčané své systémy 9K52 použili i během Války v Perském zálivu roku 1991, kdy ostřelovali cíle v Saudské Arábii.
Technicko-taktická data
Raketový nosič 9M21 s hlavicí
Délka: 8,95 m
Průměr těla rakety: 0,544 m
Startovací hmotnost: 2432 – 2486 kg
Hmotnost hlavice: 450 kg (tříštivo-trhavá, jaderná)/216 kg (chemická)
Hlavice: tříštivo-trhavá, chemická, jaderná, „agitační“, kazetová
Dosah: 68 km
Maximální rychlost: 1 200 m/s
9P113
Bojová hmotnost: 19 000 kg
Dojezd: 650 km
Poloměr otočení: 25 m
Průměrná rychlost: -v terénu 15 km/h, -na silnici 40 km/h
Rozměry:
Délka: 10 690 mm
Šířka: 2 800 mm
Výška s raketou: 3 350 mm
Výška bez rakety: 2 860 mm
Rozchod: 2 300 mm
Brodivost: 1 200 mm
Maximální úhel stoupání: 30°
Ještě si dovolím malý rozbor vystřihovánky jako takové. Vystřihovánku jsem zakoupil přímo od Model-Komu včetně laserových doplňků. K modelu jsem dostal navíc barevný sešit s fotkami předlohy a na CD nahrané videa 3D kreseb v AVI formátu, ze kterých je zřejmé umístění různých rozvodů, drátů, drátků a trubiček, a že jich na modelu je. Stejné 3D kresby jsou volně ke stažení jako obrázky přímo na stránkách Model-Komu. Samotný model je vytištěn na celkem 18 stranách velikosti A2, z toho 8 stran na slabém, 10 stran na tvrdém papíru. Tisk je kvalitní, neloupe se a snese i občasné otření a oslintání. Dále tu je 9 stran nákresů, které jsou ale tak nepřehledné a zmatené, že snad inženýři v Model-komu museli studovat speciální školu, aby takové nepřehlednosti vůbec dosáhli. Navíc šablony na vytvoření nepapírových dílů jsou číslovány římskými číslicemi, takže to nepřehlednost ještě zvyšuje. Abych se v tom všem vůbec vyznal, tak jsem si nákresy musel rozdělit do chlívečků podle jednotlivých celků a římské číslice jsem si "přeložil" do mateřského jazyka. Dále jsem si očísloval jednotlivé stránky vystřihovánky, v excelu pak udělal jednoduchou tabulku s číselným seznamem všech dílů a vytvořil jakýsi seznam, abych měl přehled, jaký díl se nachází na jaké stránce, případně zda chybí číslování nebo zda mám u dílu čekat nějakou zradu podle seznamu chyb, který je zveřejněn na stránkách Model-komu. Tabulku postupně aktualizuji, tak kdyby někdo chtěl, můžu poslat pracovní verzi, jinak zveřejním až po dokončení modelu, jestli k tomu teda někdy dojde
**********************************************************************************************************************************************
Tolik tedy teorie a nyní praxe. Stavbu jsem začal rámem, kde přišly vhod laserové doplňky. Vše se lepilo parádně, bohužel hned na začátku jsem udělal pěkný kopanec, který ale nevznikl jen za mého přičinění. Na spodním a vrchním dílu podvozku (díly 1a a 13) jsou špatně naznačeny místa pro přilepení bočnic. Vše vypadá jako by se bočnice měly lepit doprostřed dílů, přitom ale jeden z detailních nákresů ukazuje, že by měly být zarovnány souběžně s vnějším okrajem. Bohužel jsem vybral první a tu špatnou alternativu a že je špatná jsem zjistil až když už bylo pozdě. Na bočnice se totiž lepí další díly podvozku, hlavně mechanismu uchycení kol, proto vše co se na bočnice lepí musím dodatečně ještě jednou podlepit, abych dorovnal vzniklou nerovnost. Vše je zřejmé z třetího obrázku, kde je vidět špatně přilepené bočnice uprostřed spodního a vrchního dílu, na zbývajících obrázcích potom náprava v podobě podlepení.
Pokračoval jsem mechanismem uchycení přední a zadní natáčecí nápravy. Jako osy jsem všude použil uhlíkovou tyčku, přidal nějaké matky ivantovky a jako kulatý kloubu jsem použil kuličku silikagelu (je vidět třeba na posledním obrázku ve vrchní části výkyvného mechanismu)
Následoval samotný mechanismus uchycení kola s ochrannými manžetami proti bordelu a připevnění celku na rám.
Chyby
Bohužel chyb jsem na tak malém prostoru našel víc než dost...
* o chybně naznačeném místě pro přilepení bočnic jsem už mluvil. Na samotných bočnicích dle mého názoru chybí označení pro vyříznutí otvoru, kudy povede výfukové potrubí od motoru.
* kulaté otvory v krátkých příčných dílech podvozku (díly 3, 4 a 5 + 6) a v laserových dílech mají různou velikost. Vyřízl jsem tedy díry podle větších rozměrů, snad to nebude dělat neplechu.
* chybí číslování dílu č. 6. Na místo toho jsou 4 díly označeny jako č. 5
* dvojnásobný počet dílů 45 a 47, jsou potřeba jen 4ks, k dispozici je ale celkem 8ks od každého
* chybí naznačený otvor v dílu 48
* chybí označení dílu 57a, namísto toho jsou dva různé díly označeny 54a
Tolik tedy na úvod. Kromě uvedených chyb se to zatím lepí dost dobře, tak jen doufám, že to tak zůstane. Zatím čaute a držte palce
Po kratší odmlce přicházím s novým modelem, opět ve vojenském "zeleném" kabátku, jen pro tentokrát jsem si vybral lahůdku od Model-komu, a to raketový systém Luna-M na podvozku Zil-135 s označením 9P113. Už když jsem viděl tuto novinku na stránkách vydavatele, tak jsem se zamiloval na první pohled. Předloha je tak strašně škaredá až je krásná a rozhodl jsem se, že ho prostě musím slepit, nebo se o to aspoň pokusit Vím o tom, že model není zdaleka bezchybný, už jen seznam chyb na stránkách Model-komu vydal skoro na dvě A4, a to zdaleka nejsou všechny. Jedná se hlavně o špatné nebo zdvojené číslování dílů, případně určitá čísla v řadě úplně chybí. Navíc pro mě přichází v úvahu jediná možnost, a to model slepit jako čistostavbu, bo jinak to neumím Aspoň vyzkouším, jestli to vůbec jde, protože žádný report z čistostavby modelu jsem zatím nikde nenašel. Byl jsem ale z dobrých zdrojů ujištěn o tom, že to jde, tak jsem sám zvědav. Každopádně ale nečekejte nějakou rychlostavbu. Nedostatek času na lepení a detailnost modelu mi napovídají, že to asi bude běh na hóóóódně dlouhou trať a nevylučuji ani, že si přitom odskočím k jinému modelu nebo ho nedokončím vůbec. Slibuji, že se ale nezvdám snadno a budu bojovat
Konec blábolení a nejdříve malá seznamka na úvod.
Popis
Systém s označením 9K52 Luna-M je taktický mobilní raketový komplex krátkého dosahu konstruovaný pro útoky proti pozemním stacionárním cílům. V kódu NATO je tento komplex označován jako FROG-7 (Free Rocket Over Ground).
Jednostupňový raketový nosič 9M21 má motor 9D19 na tuhé pohonné hmoty. Může nést několik typů hlavic – jadernou (9M21B), chemickou (9M21G nebo 9M21Ch), tříštivou (9M21F), tříštivo-trhavou (9M21E), kazetovou se submunicí (9M21K) nebo s propagandistickými letáky (9M21D). Minimální dolet činí 12 km a maximální 68 km. Raketa 9M21K s kazetovou hlavicí dokáže zasáhnout cílovou oblast o velikosti 0,1 – 2,5 km2.
Vývoj komplexu proběhl počátkem 60. let. V letech 1968 – 1969 byla vyrobena experimentální verze 9R52M se zvýšenou přesností. Vývoj však byl shledán neperspektivním a zrušen. Výroba systému 9K52 Luna-M byla údajně ukončena v roce 1972. Systém byl mimo jiné zaveden do výzbroje irácké armády. Iráčané ho později modernizovali, dosah byl zvýšen na 90 km a takto vylepšená verze obdržela název Laith-90.
Odpalovací zařízení 9P113 slouží k transportu, montáži a odpálení rakety. Je postaveno na podvozku Zil-135, jenž je poháněn dvěma na sobě nezávislými motory Ural 375, každý o výkonu 135 kW. Prázdná hmotnost prostředku 9P113 bez odpalovací rampy činí 9,9 t. Odpalovací zařízení disponuje vlastním jeřábem Sb-75, který se nachází na pravé straně podvozku, mezi třetí a čtvrtou nápravou. Jeřáb se používá k naložení nebo složení střely a k přimontování bojové hlavice k raketě. Osádku odpalovacího zařízení tvoří čtyři osoby. Příprava pro odpálení rakety trvá podle situace 15 až 30 minut. 9P113 může být znovu nabit asi za jednu hodinu. Odpalovací zařízení umístěné na modernizovaném podvozku Zil-135LM neslo označení 9P113M.
Nasazení
Komplexy 9K52 byly do výzbroje sovětské armády zařazovány od roku 1964. Typický prapor vybavený tímto systémem se skládal z jedné velitelské a dvou dalších baterií, každá disponovala dvěma odpalovacími zařízeními 9P113 a meteorologickým radarem. Raketové systémy Luna-M byly i součástí jednotek sovětské armády, které byly rozmístěny ve střední a východní Evropě, přičemž v 70. letech 9K52 tvořily páteř jejich raketových útvarů.
Do ČSLA byly tyto systémy zařazovány od roku 1966, kdy postupně začaly nahrazovat starší typ 2K6 Luna. 9K52 se stávaly výzbrojí oddílů vojskových raket u motostřeleckých a tankových divizí. Posádky disponující typem Luna-M byly dislokovány v Terezíně (1. tanková divize ), Jistebnicích (9. tanková divize), Jemčině (4. tanková divize ), Stružné (20. motostřelecká divize ), Vysočanech (19. motostřelecká divize), Holýšově (2. motostřelecká divize ), Vimperku (15. motostřelecká divize), Přáslavicích ( 3. motostřelecká divize), Bratislavě-Vajnorech (13. tanková divize) a Breznu (14. tanková divize ).
9K52 prošel řadou konfliktů. Asi k prvnímu bojovému nasazení došlo ve Válce Yom Kippur ( 6. – 22. 10. 1973). Syřané hned 9. října použili taktické rakety Luna-M k ostřelování území severního Izraele. Egypt část svých komplexů 9K52 v roce 1975 prodal Severní Koreji. Ta je modernizovala a později zahájila vlastní výrobu, jenž probíhala v letech 1979 – 1983.
Luna-M byla účastníkem i lokálního konfliktu v Jemenu. Během Irácko–íránské války (1980 – 1988) nasadil Irák do bojů na 67 odpalovacích zařízení 9P113. Iráčané své systémy 9K52 použili i během Války v Perském zálivu roku 1991, kdy ostřelovali cíle v Saudské Arábii.
Technicko-taktická data
Raketový nosič 9M21 s hlavicí
Délka: 8,95 m
Průměr těla rakety: 0,544 m
Startovací hmotnost: 2432 – 2486 kg
Hmotnost hlavice: 450 kg (tříštivo-trhavá, jaderná)/216 kg (chemická)
Hlavice: tříštivo-trhavá, chemická, jaderná, „agitační“, kazetová
Dosah: 68 km
Maximální rychlost: 1 200 m/s
9P113
Bojová hmotnost: 19 000 kg
Dojezd: 650 km
Poloměr otočení: 25 m
Průměrná rychlost: -v terénu 15 km/h, -na silnici 40 km/h
Rozměry:
Délka: 10 690 mm
Šířka: 2 800 mm
Výška s raketou: 3 350 mm
Výška bez rakety: 2 860 mm
Rozchod: 2 300 mm
Brodivost: 1 200 mm
Maximální úhel stoupání: 30°
Ještě si dovolím malý rozbor vystřihovánky jako takové. Vystřihovánku jsem zakoupil přímo od Model-Komu včetně laserových doplňků. K modelu jsem dostal navíc barevný sešit s fotkami předlohy a na CD nahrané videa 3D kreseb v AVI formátu, ze kterých je zřejmé umístění různých rozvodů, drátů, drátků a trubiček, a že jich na modelu je. Stejné 3D kresby jsou volně ke stažení jako obrázky přímo na stránkách Model-Komu. Samotný model je vytištěn na celkem 18 stranách velikosti A2, z toho 8 stran na slabém, 10 stran na tvrdém papíru. Tisk je kvalitní, neloupe se a snese i občasné otření a oslintání. Dále tu je 9 stran nákresů, které jsou ale tak nepřehledné a zmatené, že snad inženýři v Model-komu museli studovat speciální školu, aby takové nepřehlednosti vůbec dosáhli. Navíc šablony na vytvoření nepapírových dílů jsou číslovány římskými číslicemi, takže to nepřehlednost ještě zvyšuje. Abych se v tom všem vůbec vyznal, tak jsem si nákresy musel rozdělit do chlívečků podle jednotlivých celků a římské číslice jsem si "přeložil" do mateřského jazyka. Dále jsem si očísloval jednotlivé stránky vystřihovánky, v excelu pak udělal jednoduchou tabulku s číselným seznamem všech dílů a vytvořil jakýsi seznam, abych měl přehled, jaký díl se nachází na jaké stránce, případně zda chybí číslování nebo zda mám u dílu čekat nějakou zradu podle seznamu chyb, který je zveřejněn na stránkách Model-komu. Tabulku postupně aktualizuji, tak kdyby někdo chtěl, můžu poslat pracovní verzi, jinak zveřejním až po dokončení modelu, jestli k tomu teda někdy dojde
**********************************************************************************************************************************************
Tolik tedy teorie a nyní praxe. Stavbu jsem začal rámem, kde přišly vhod laserové doplňky. Vše se lepilo parádně, bohužel hned na začátku jsem udělal pěkný kopanec, který ale nevznikl jen za mého přičinění. Na spodním a vrchním dílu podvozku (díly 1a a 13) jsou špatně naznačeny místa pro přilepení bočnic. Vše vypadá jako by se bočnice měly lepit doprostřed dílů, přitom ale jeden z detailních nákresů ukazuje, že by měly být zarovnány souběžně s vnějším okrajem. Bohužel jsem vybral první a tu špatnou alternativu a že je špatná jsem zjistil až když už bylo pozdě. Na bočnice se totiž lepí další díly podvozku, hlavně mechanismu uchycení kol, proto vše co se na bočnice lepí musím dodatečně ještě jednou podlepit, abych dorovnal vzniklou nerovnost. Vše je zřejmé z třetího obrázku, kde je vidět špatně přilepené bočnice uprostřed spodního a vrchního dílu, na zbývajících obrázcích potom náprava v podobě podlepení.
Pokračoval jsem mechanismem uchycení přední a zadní natáčecí nápravy. Jako osy jsem všude použil uhlíkovou tyčku, přidal nějaké matky ivantovky a jako kulatý kloubu jsem použil kuličku silikagelu (je vidět třeba na posledním obrázku ve vrchní části výkyvného mechanismu)
Následoval samotný mechanismus uchycení kola s ochrannými manžetami proti bordelu a připevnění celku na rám.
Chyby
Bohužel chyb jsem na tak malém prostoru našel víc než dost...
* o chybně naznačeném místě pro přilepení bočnic jsem už mluvil. Na samotných bočnicích dle mého názoru chybí označení pro vyříznutí otvoru, kudy povede výfukové potrubí od motoru.
* kulaté otvory v krátkých příčných dílech podvozku (díly 3, 4 a 5 + 6) a v laserových dílech mají různou velikost. Vyřízl jsem tedy díry podle větších rozměrů, snad to nebude dělat neplechu.
* chybí číslování dílu č. 6. Na místo toho jsou 4 díly označeny jako č. 5
* dvojnásobný počet dílů 45 a 47, jsou potřeba jen 4ks, k dispozici je ale celkem 8ks od každého
* chybí naznačený otvor v dílu 48
* chybí označení dílu 57a, namísto toho jsou dva různé díly označeny 54a
Tolik tedy na úvod. Kromě uvedených chyb se to zatím lepí dost dobře, tak jen doufám, že to tak zůstane. Zatím čaute a držte palce