Papírové modelářství

Vždycky jsem řešil dilema jestli a jaký model si sebou přibalit na služební cesty a pracovní školení, kde spoustu bezúčelného času trávím na hotelových pokojích. Už rozpracované modely se mi s sebou tahat nechtělo a střihnout do něčeho nového, na co pak doma nebude čas taky nebyl dobrý nápad. Zkrátka mi na trhu chyběly modely tak říkajíc na jeden večer. Tuhle mezeru v nabídce teď na nějakou dobu spolehlivě zaplnil Ondra Hejl svými pohlednicemi.
Jako první jsem na dvoudenní služebce na Vysočině vyzkoušel zvonici z Horních Strakor. Asi dvě hodinky po obchodní večeři na pokoji stačili k tomu, aby byl model v základu hotový a já měl radost, že se můžu ráno u snídaně kolegům pochlubit s roztomilou stavbičkou. Všechno sedlo v pohodě a zvonice teď čeká na dokončení drobným náznakem terénu. Ještě jednou díky Ondrovi za skvělý nápad.

Tak byl to pokus a asi to vyšlo mne samotného to baví a na stole mi leží dvacítka a tedy připravuji druhou sadu.
PS: ta dvacítka je pořadové číslo není živá

Jen do toho Ondro

A šup s ní do vitríny