Papírové modelářství

S Tatřičkou jsem zase trochu pohnul. Dnes ráno po noční práci se konečně mohla vydat i do ulic na krátkou zkušební jízdu…

Nepředbíhejme ale. Celý víkend jsem se věnoval kolům. A musím se přiznat, že z výsledku nejsem vůbec, ale vůbec, nadšený. Podařilo se mi je zprasit na naprosté maximum… Poprvé jsem se potýkal s dezény a takto "velkými" koly a na výsledku je to víc než hodně vidět… Ani jsem nepočítal, kolikrát jsem kola rozlepoval a rozřezával, abych se je pokusil slepit znovu a lépe. Celé martyrium bylo zapříčiněno mou šikovností (nebo spíše nešikovností). Ale stejně se domnívám, že by si v tomhle místě vystřihovánka zasloužila doplnit výztuhy kol (podobně, jako je mají modely F1). Kolo jako celek by pak šlo mnohem lépe spasovat. Při lepení jsem kromě geometrie ještě hóóóóóódně bojoval s napojením disků 29d. Přestože vnitřní díly ráfků a pláště na sebe sedly bez problémů, tak díl 29d je po stočení a slepení příliš velký, než aby šel vlepit na rysku v ráfku. Tento nedostatek připisuji své šikovnosti, ale pro jistotu o něm píši, aby si ostatní případně dali pozor. Kola jsem ve výsledku přetřel matnou barvou černou od Revellu (sice to už není úplně čistostavba, ale kola vypadají lépe).


Výsledek práce byl v posledních dnech jak na poměrně velké houpačce. Zatímco po dokončení kol jsem uvažoval, jestli auto nenaučit létat, tak s navazující prací na kapotě jsem byl více než spokojen. Díky kulatosti ve všech směrech jsem se kapoty docela obával. Ale všechno tu sedlo (tedy až na pár drobností, které ale nebudou vidět) naprosto perfektně. A kapota ve výsledku vypadá poměrně dobře (a i při mém stylu prasení připomíná tvarem skutečný vůz… ).


A v noci nastal ten slavný čas, kdy proběhla kompletace již hotových částí na podvozek. Úplně bez problémů to nebylo, nicméně ráno už na pracovní ploše stolu stál poměrně kompletně vyhlížející model. A výsledek (zatím až na kola) nevypadá vůbec tak tragicky, jak jsem se v úvodu bál. Nicméně musím zcela bez obalu dodat, že se už těším, jak tento model dokončím a pustím se do nějaké té drobotiny… Kapota je na fotce osazena jenom na sucho kvůli focení.


Jedno upozornění pro ostatní (problém s disky jsem nastínil už výše):
Potrubí výfuku (díl 43z) je příliš dlouhé. Pokud jsem správně pochopil návod a umístění, tak mi výfuk čněl cca 6mm mimo auto (takže by Tatrovka o výfuk přišla při míjení prvního protijedoucího auta).

Dokončení už přeci jen není tak daleko. Zpracováno mám už přes 1.330 dílků z celkových 1.610 avizovaných.

Jirka Z.

Jirko pereš se s tím celkem statečně na to že to není úplně typické tvoje měřítko

Zapty - Děkuji za podporu. Zcela upřímně musím říct jedno. Za posledních cca 9 let, kdy jsem se vrátil k papírovým modelům, jsem zkoušel lepit nějakou třikrát (1x PKG, 1x RW, 1x PMHT). Nikdy jsem se nedostal přes počet 5 slepených dílků. Pak mě vždycky přestala stavba naprosto bavit. Tohle je můj první „velký“ model techniky, který vypadá, že bych ho mohl dokončit… Tak snad do čtveřice všeho dobrého to vyjde.

A jaký je stav modelu? Dolepil jsem nějaké drobnosti na auto. Momentálně pracuji na jednotlivých komponentech pro nástavbu. Už se těším, až vše zkompletuji dohromady.



Pro změnu zase není na model moc času, ale i za cenu pozdního odchodu na kutě se snažím alespoň pár dílků každý den přidat. Snad se již blížím k cílové rovince. Něco málo statistiky – od prvního říznutí do modelu uplynulo 96 dní a mám zpracováno 1485 dílků. Do autorem uváděného počtu tak chybí posledních 125 dílků…

Jirka Z.

Jirka Z. píše:Tohle je můj první „velký“ model techniky, který vypadá, že bych ho mohl dokončit…

Mohl dokončit .... Musíš dokončit , máš dobře našlápnuto byla by to škoda ho nedodělat . Držím palce a budu sledovat .

Do toho do toho a Jirka bude mít hotovo!!!!!! Hurá Hurá tatra už bublá. Lana se navíjí lžíce se otvírá písek se sype. Jirko to dáááááááááš! Paráda

Kluci, děkuji za podporu. Model mě sice už trochu přerůstá přes hlavu, ale tenčící se zásoba nevyužitých dílků mě žene kupředu k dokončení.

O minulém víkendu jsem asi vběhl do cílové rovinky. Sice jsem díky návštěvě neteře udělal mnohem méně práce, než jsem doufal, ale nějaký posun nastal. O víkendu jsem se patlal s výřezy v kladkách a s ozubeným kolem. Doufám, že k podobné práci se zase dostanu až za docela dlouho… Protože se zabývám lomovou technikou, tak budu stavět model s výškovou lopatou. Dosud jsem se úplně nerozhodl, jak moc funkční model nechám. Pohyblivá je přední náprava a opěrné nohy. Nástavbu udělám ale s největší pravděpodobností napevno.


Odpoledne jsem zkusmo nasadil nástavbu na podvozek.


Zase jedno upozornění:
Kdo budete stavět hloubkovou lopatu, nehledejte dílek 56q, ve vystřihovánce je pod číslem 53q (který se objevuje u dvou odlišných dílů).

Do autorem uvedeného počtu dílů mi zbývá posledních 50. Tak hurá do nich…

Jirka Z.

Tak dneska se dá report začít jediným způsobem – a to konstatováním, že Pat a Mat by měli radost. Mohu totiž konstatovat jejich oblíbené: „A je to…“ Na úvod ale ještě několik fotek z průběhu prací posledních dní. Dlouho jsem přemýšlel, z čeho udělat mřížku pro pohled do motorového prostoru nástavby. Nechci dělat reklamu, ale jde o moje doporučení – nakonec jsem se rozhodl použít záclonu Vaxklocka dostupnou v Ikee (cena 79,- za metr, metráž si člověk stříhá sám, takže za necelých 50,- mám materiálu na mřížky na řadu let dopředu…).



Dneska jsem již jen zkompletoval hotové části do celku. Zbývalo roztahat lana a dolepit drobnosti. V podvečer se pak na stole objevil hotový model. S ubývajícím světlem jsem narychlo udělal několik fotek hotového modelu. Až se zlepší počasí, tak ještě přidám „terénní“ fotky, až si s modelem udělám výlet do nějakého z lomů…





Něco málo k hodnocení modelu. Protože jde o mou první dokončenou dvaatřicetinu, tak nemohu nějak výrazně srovnávat. Podle mého názoru se rozhodně nejedná o jednoduchý model. Nachází se na něm několik drobných úskalí, ale žádnou zásadní „zákeřnost“ jsem neobjevil. O drobných nedostatcích jsem referoval průběžně během stavby. S výsledkem své práce jsem nakonec poměrně spokojený, nicméně v detailu se nachází řada věcí, které příště budu dělat jinak. Při troše snahy dokáže model sestavit i průměrný modelář (čehož jsem důkazem). Odměnou vám bude rozhodně parádní tatrovka do vitríny. Jednak se po přívalu novějších typů konečně dostala řada na legendární stotřicetosmu, druhak tato nástavba je naprosto neokoukaná předloha (vozů se dochovalo jen několik).

Na závěr dnešního reportu ještě trocha té statistiky.
Od prvního říznutí do modelu uteklo přesně 106 dní.
Z té doby jsem se modelu věnoval přesně 75 dní.
Autor uvádí počet dílů 1610. Já jsem jich napočítal přesně 1750, dalších 23 dílků jsem nepoužil (jsou pro hloubkovou lopatu).
A poslední číslo – díky posledním cca 4 týdnům, kdy jsem se věnoval modelu opravdu každou volnou chvíli a chodil spát až hluboko v noci, jsem se dostal na pracovní průměr 16,5 dílku denně.

Co dál? Teď si na chvíli zaskočím k menšímu měřítku, abych si odpočinul. Pak budou následovat další dvaatřicetiny, stavba byla náročná, ale docela mě bavila. Modelů techniky pohybující se v lomech sice úplně mnoho není, ale ještě několik se jich najde.

Jirka Z.

Gratuluji k dokončení . Myslím , že jsi se toho zhostil za ctí .

Jirko obrovská gratulace k dokončení tvé uplně první dvaatřidetiny, doufám že tš tohle měřítko bavilo a budeš se mu věnovat i nadále doufám že tento pěkný modýlek od tebe bude někde k vidění nemůžu jen dodat asi jdu zahodit pracovní náčiní a jdu se někam zahrabat co tu předvádíš

Hezký model a poctivá statistika
Gratuluji

Hezký a neokoukaný modýlek. Gratulace!

Na toto bych potřeboval 2,5 roku, ne dva a půl měsíce...

Fakt moc pěkné. Veliká gratulace.

Musím ti vyseknout velikou poklonu.Gratuluju k dokončení tohoto masakru.

Gratuluju k pro mě neuvěřitelné rychlosti a taky k parádnímu konečnému výsledku.
Já to budu mít spíš v řádu let , než měsíců.
Díky za super report, budu se průběžně k nejasnostem dotazovat formu SZ, pokud to nevadí.