Supermarine Spitfire MkIIA / Betexa / MkIA P.Bestr / 1:35
Moderátoři: old_Mr_Grim, numi
Supermarine Spitfire MkIIA / Betexa / MkIA P.Bestr / 1:35
Tak se pustím do posledního kousku z hangáru Betexy ze série Váleční soupeři, který mně zůstal ve 2D...
Předloha je notoricky známá a není ji jistě třeba nijak obšírně představovat, tak jen snad pár základních informací a obrázků.
Supermarine Spitfire byl britský jednomístný stíhací letoun sloužící v RAF a v letectvech dalších spojeneckých armád během druhé světové války. Letoun tvořil spolu s Hurricany základ britského stíhacího letectva během bitvy o Británii.
Supermarine začalo s vývojem své první stíhačky jako odpověď na specifikaci F.7/30 vydanou britským ministerstvem letectví v roce 1931. Ta požadovala letadlo moderní koncepce poháněné motorem Rolls-Royce Goshawk II. Soutěže o typ specifikovaný v F.7/30 se zúčastnily všechny významné letecké společnosti v Británii i malá firma Supermarine (od roku 1928 vlastněná koncernem Vickers). Ta měla zkušenosti s vývojem rychlostních speciálů, které dosáhly výrazných úspěchů v soutěži plovákových letadel o Schneiderův pohár s typy Supermarine S.5 a S.6 (rychlostní plovákový typ S.6B konstruovaný Reginaldem J. Mitchellem dosáhl 29. září 1931 světového rychlostního rekordu výkonem 657 km/h).
Vyvíjený stroj dostal označení Type 224 a jeho šéfkonstruktérem byl R. J. Mitchell. Měl otevřenou pilotní kabinu a mohutně zakapotovaný pevný podvozek (v kapotách bylo po jednom kulometu ráže 7,7 mm, další dva byly v trupu před pilotem). Prototyp vzlétl 19. února 1934, ale nedosahoval požadovaných výkonů.
V roce 1935 britské ministerstvo letectví objednalo ve firmě Supermarine specifikací F.37/34 první celokovové stíhací letadlo pro potřeby RAF. Prototyp Supermarine Type 300 byl dokončen 18. února 1936, konstruktérem byl opět Reginald J. Mitchell. Prototyp se sériovým číslem K5054 poprvé vzlétl 5. března 1936 (někdy se udává i 6. březen) poháněný motorem Rolls-Royce Merlin C a dvoulistou dřevěnou vrtulí. Mimo celokovové konstrukce měl krytou kabinu a zatahovací podvozek. Po menších úpravách prototypu byla v červnu 1936 objednána první série 310 kusů pod názvem Spitfire. Kvůli dosažení vyšších výkonů byla ve výrobě brzy nahrazena dvoulistá vrtule třílistou. Technologická náročnost typu (zejména výroby moderního eliptického křídla) způsobila zpoždění náběhu výroby a první stroje přišly k jednotkám až koncem roku 1938.
Celkem vzniklo 24 verzí s mnoha subvariantami lišícími se motory, výzbrojí či výstrojí. Výzbroj se zpočátku u prvních verzí sestávala výhradně z kulometů. Verze Mk.IA nesla osm kulometů Browning ráže 7,7 mm vestavěných do křídla. Protože se brzy ukázalo, že kulomety mají relativně malý účinek, dostaly Spitfiry výzbroj 20mm kanónů British-Hispano. Po testech na několika strojích Mk.I bylo vyrobeno 170 kusů verze Spitfire Mk.IIB, vyzbrojené dvěma 20mm kanóny British-Hispano a čtyřmi 7,7mm kulomety.
Předloha je notoricky známá a není ji jistě třeba nijak obšírně představovat, tak jen snad pár základních informací a obrázků.
Supermarine Spitfire byl britský jednomístný stíhací letoun sloužící v RAF a v letectvech dalších spojeneckých armád během druhé světové války. Letoun tvořil spolu s Hurricany základ britského stíhacího letectva během bitvy o Británii.
Supermarine začalo s vývojem své první stíhačky jako odpověď na specifikaci F.7/30 vydanou britským ministerstvem letectví v roce 1931. Ta požadovala letadlo moderní koncepce poháněné motorem Rolls-Royce Goshawk II. Soutěže o typ specifikovaný v F.7/30 se zúčastnily všechny významné letecké společnosti v Británii i malá firma Supermarine (od roku 1928 vlastněná koncernem Vickers). Ta měla zkušenosti s vývojem rychlostních speciálů, které dosáhly výrazných úspěchů v soutěži plovákových letadel o Schneiderův pohár s typy Supermarine S.5 a S.6 (rychlostní plovákový typ S.6B konstruovaný Reginaldem J. Mitchellem dosáhl 29. září 1931 světového rychlostního rekordu výkonem 657 km/h).
Vyvíjený stroj dostal označení Type 224 a jeho šéfkonstruktérem byl R. J. Mitchell. Měl otevřenou pilotní kabinu a mohutně zakapotovaný pevný podvozek (v kapotách bylo po jednom kulometu ráže 7,7 mm, další dva byly v trupu před pilotem). Prototyp vzlétl 19. února 1934, ale nedosahoval požadovaných výkonů.
V roce 1935 britské ministerstvo letectví objednalo ve firmě Supermarine specifikací F.37/34 první celokovové stíhací letadlo pro potřeby RAF. Prototyp Supermarine Type 300 byl dokončen 18. února 1936, konstruktérem byl opět Reginald J. Mitchell. Prototyp se sériovým číslem K5054 poprvé vzlétl 5. března 1936 (někdy se udává i 6. březen) poháněný motorem Rolls-Royce Merlin C a dvoulistou dřevěnou vrtulí. Mimo celokovové konstrukce měl krytou kabinu a zatahovací podvozek. Po menších úpravách prototypu byla v červnu 1936 objednána první série 310 kusů pod názvem Spitfire. Kvůli dosažení vyšších výkonů byla ve výrobě brzy nahrazena dvoulistá vrtule třílistou. Technologická náročnost typu (zejména výroby moderního eliptického křídla) způsobila zpoždění náběhu výroby a první stroje přišly k jednotkám až koncem roku 1938.
Celkem vzniklo 24 verzí s mnoha subvariantami lišícími se motory, výzbrojí či výstrojí. Výzbroj se zpočátku u prvních verzí sestávala výhradně z kulometů. Verze Mk.IA nesla osm kulometů Browning ráže 7,7 mm vestavěných do křídla. Protože se brzy ukázalo, že kulomety mají relativně malý účinek, dostaly Spitfiry výzbroj 20mm kanónů British-Hispano. Po testech na několika strojích Mk.I bylo vyrobeno 170 kusů verze Spitfire Mk.IIB, vyzbrojené dvěma 20mm kanóny British-Hispano a čtyřmi 7,7mm kulomety.
Naposledy upravil(a) v.veverka dne čtv 5.11.2015 19:30, celkem upraveno 1 x.
Re: Supermarine Spitfire MkIIA, Betexa, 1:35 MkIA P.Bestr 1:
Tak jsem se nakonec rozhodl pro stavbu dvou exemplářů... Jsem zvědav, jak mně to bude odsýpat a jestli to bude lepší, co si na jednom vyzkouším, to na druhém snad ještě vylepším
Zatím jsem vyprostil oba trupy s díly, pro podlepení spojů... Jsem zvědavý, jak půjde ten trup vytvarovat, přeci jenom jsou tvary předloh dost členité... Taky mohu v reálu posoudit papír z Betexy a papír na který jsem tisk svépomocí, tedy pomocí tiskárny
Zatím jsem vyprostil oba trupy s díly, pro podlepení spojů... Jsem zvědavý, jak půjde ten trup vytvarovat, přeci jenom jsou tvary předloh dost členité... Taky mohu v reálu posoudit papír z Betexy a papír na který jsem tisk svépomocí, tedy pomocí tiskárny
Re: Supermarine Spitfire MkIIA, Betexa, 1:35 MkIA P.Bestr 1:
Ty si ty betexaky dáváš. Pěkný.
Re: Supermarine Spitfire MkIIA, Betexa, 1:35 MkIA P.Bestr 1:
Zadní část trupu jsem doplnil o vnitřní konstrukci a zkompletoval obě směrovky... Použil jsem nové pastelky na retuš a vůbec to nevypadá zle... Jinak co se týče papíru, můj se hůř tvaruje a loupe se, betexácký se tvaruje mnohem lépe, ale lesklá barva použitá pro tisk se loupe praská, čím tenčí či menší díl, tím hůř... opravit tu lesklou barvu pastelkami či vodovkami je nemožné a protože nic jiného tu nemám, bude holt spit od Betexy hoooddně oprýskaný...
Re: Supermarine Spitfire MkIIA / Betexa / MkIA P.Bestr / 1:3
Po pár dnech se mně podařilo se sem přihlásit a přidám tedy pár fotografií z postupu...
Dokončil jsem kompletaci zadní části trupu s výškovkami a zasklil čelní část kabiny s pancéřovým štítkem, to mně dalo poměrně dost práce, ale výsledek na první pohled docela splňuje požadavek na charakteristický tvar kabiny Spitfiru...
Dokončil jsem kompletaci zadní části trupu s výškovkami a zasklil čelní část kabiny s pancéřovým štítkem, to mně dalo poměrně dost práce, ale výsledek na první pohled docela splňuje požadavek na charakteristický tvar kabiny Spitfiru...
Re: Supermarine Spitfire MkIIA / Betexa / MkIA P.Bestr / 1:3
Následovaly výfuky a výztuha nebo část do předku trupu, která ho má pomoci vytvarovat, zepředu uzavřít a zároveň potom držet vrtuli... Měl jsem dilema, jestli uzavřít trup ještě před vlepením komponent nebo až potom, nakonec jsem zvolil první možnost, trup uzavřel a začal vlepovat vnitřní konstrukci + díl pro upevnění výfuků... Držel jsem se návodu, vlepil konstrukci a pak chtěl vlepit ty díly pro výfuky, tady jsem narazil... S hrůzou jsem zjistil, že se tam díly nevejdou, protože výztuha trupu zasahuje až do výřezů pro výfuky!!! S velikými obtížemi a ne bez následků a deformace přední části trupu jsem odstranil tu vnitřní konstrukci a do výztuhy jsem v obou případech vyřízl otvory tak, abych později mohl vlepit ty vnitřní části výfuků... Infarktová situace, myslel jsem, že to rozšlapu
Re: Supermarine Spitfire MkIIA / Betexa / MkIA P.Bestr / 1:3
Tak začal boj o spatlání interiérů... jo a jedno éro jsem tedy otevřel, jak je patrno z fotek... Jsem zvědavý, co z toho vyleze, fakt je, že se docela prdím s těmi drobnůstkami a vidět bude zase prd... No, ale jen pro ten pocit, že to tam mám Porovnával jsem své patlingy s některými polskými díly místních a slovenských mistrů lepičů a jsem nasra..ej... To moje vzdálené napodobování není modelařina
V každém případě na polici to snad stačí
V každém případě na polici to snad stačí
Re: Supermarine Spitfire MkIIA / Betexa / MkIA P.Bestr / 1:3
Dobrá paralelka, náhodou. A zajímavě řešený modely, tyhle Betexy.
Re: Supermarine Spitfire MkIIA / Betexa / MkIA P.Bestr / 1:3
Ty jsi hračička
Re: Supermarine Spitfire MkIIA / Betexa / MkIA P.Bestr / 1:3
To je prostě krásnej tvar. Notabene takhle stereo