Letohrádek Hvězda/M. Bartoš-Dukase/1:165/HOTOVO
Napsal: pát 17.4.2015 12:30
Ahoj spolubojovníci v řezuohybopodlepolepu, po menší atace prokrastinace a nejrůznějších nemocí staršího již zřejmě a netrénovaného těla jsem velmi pomalu začal stavět Hvězdu - je to zajímavá stavba, model parádní made in Velký MB, a navíc s přídavkem úžasných laserů Dukase, které mému (v detailech leckdy) mdlému stále ještě lepení dodávají fakt šmrnc! Protože jsem se s lasery setkal jen v menší míře a většinou s velkými díly, chtěl jsem na tomhle zkusit, jak se to lepí plošně na papír, např. na okna (což právě u Hvězdy je 80% laser dílů), než se pustím do něčeho většího, co bych pak parádně zk...l. (Ne Aki, či automate, není tam možná to slovo - mohlo by tam být zkazil???).
Letohrádek Hvězda je unikátní renesanční stavba, stojící ve stejnojmenné oboře v Praze-Liboci, 7 km západně od středu města v městské části Praha 6.
Oboru na Bílé hoře založil římský, český a uherský král Ferdinand I. již roku 1539. Jeho syn, arcivévoda Ferdinand Tyrolský, zde nechal v letech 1555 – 1558 vystavět letohrádek v renesančním slohu. Stavba podle vlastního arcivévodova návrhu spočívá na půdorysu šesticípé hvězdy, odtud poté získala i svůj název. Sám arcivévoda Ferdinand dohlížel na klid v Českém království po prvním odboji českých stavů v roce 1547 jakožto místodržící. Funkci zastával plných dvacet let. Vlastní stavbou a stavebním dozorem pověřil Ferdinand například Giovanniho Lucchese, Giovanniho M. Aostalliho či Bonifáce Wohlmuta. Poslední dva jmenovaní se mimo jiné podíleli již na stavbě letohrádku královny Anny, který nechal Ferdinand I. postavit pro svou ženu, matku arcivévody Ferdinanda Tyrolského, Annu Jagellonskou.
Letohrádek sloužil nejen k lovu a zábavě šlechty, ale taktéž k reprezentaci královského majestátu. Mimořádná štuková výzdoba prvního podlaží, čerpající především z motivů antických, je v oblasti střední Evropy unikátem. Horní dvě patra s velkou pravděpodobností zdobily tapiserie a fresky. Nástěnné malby se do dnešní dnů bohužel nedochovaly. Tato skutečnost je dána nejen častým poškozením stěn vodou, která protékala skrze původně mnohem vyšší konstrukci střechy, ale taktéž několikerým rabováním. Rozsáhlé poškození přinesly události následující po bitvě na Bílé hoře roku 1620 a taktéž propůjčení stavby armádě roku 1780. Z letohrádku Hvězda se stal sklad střelného prachu. Budova byla armádě odejmuta až roku 1874. Po vzniku ČSR byl letohrádek převeden do správy Pražského hradu. První zásadní rekonstrukce proběhla v letech 1948 - 1952 pod vedením Pavla Janáka. Další rekonstrukce proběhly ve dvou etapách mezi lety 1986 - 2000. Pořádají se zde sezónní výstavy věnované osobnostem nebo obdobím klasické a moderní české literatury i knižní kultury, vernisáže, koncerty, konference a pořady pro širokou veřejnost.
Zdroj: http://www.pamatniknarodnihopisemnictvi.cz" onclick="window.open(this.href);return false;
Výsledek nezvykle krátké a rozhodné bitvy, probíhající 8. 11. 1620 v blízkosti letohrádku - "naší slavné prohry", jak by řekl Jára da Cimrman, byl odrazem typických symptomů české politiky, vyčuranosti, převlékání kabátů, absence smyslu pro čest a držgrešlovství - ono vlastně tak nějak zvráceně potěší, že se to až tak moc nemění, před téměř 400 lety to bylo podobné jako dnes (pozn. - tragédie urputně bojujících a do jednoho hrdinsky padlých Moravanů u zdi obory je tak trochu historiografická fikce - šlo samozřejmě o mnohonárodnostní žoldnéřské jednotky ve službě moravských šlechticů). Pozn. lepitele;-)
zajímavé historické foto:
http://agentura-v.cz/praha/historicke_f ... rafie.html" onclick="window.open(this.href);return false;
Jako obvykle jsem zapomněl vyfotit doklad originálu před prvním střihem, takže aspoň takhle, když jsem se zmátořil.
Na druhém snímku již započala první část stavby - střecha. Rozhodl jsem se vikýřky lepit natupo, nevyřezával jsem tedy otvory do střechy a naopak jsem se zbavil chlopní zespoda stěn vikýřů. Myslím, že to je nakonec i jednodušší varianta. Práce s vikýřky je piplavá, ale co je to proti budoucím 94 okenicím... Možná je dobré upozornit na to, že stříšky vikýřů mají jedinečnou kresbu, musí být proto lepeny přesně na místa, kam opravdu patří (v návodu zmíněno), jen na některých dílech je číslování spleteno (normálně jsou vikýře na každém díle číslovány a-d v postupu vlevo nahoře, vpravo nahoře, vlevo dole, vpravo dole, ale mám pocit, že c-d je někde přehozeno, přesně si to už nepamatuju, bo jsem si to zapsal , jenže pak vyhodil s odstřižky:-o), takže si vždy ověřte, že krytina na stříškách opravdu odpovídá okolní krytině na vlastní střeše! Taky doporučuju stříšku na stěny vikýřů nalepit o nějaký ten mikro mm víc "dozadu", než je předkresleno bílou ploškou na spodní straně stříšky, jinak vám vzadu o malinko může vylézt konec stěn, což se pak blbě retušuje, bo stříška pak přesně nedoléhá na střechu (udělá se tam mini mezírka).
Díly střechy při kompletaci pak sedí super.
Následuje kompletace 4 fasád (3dílných), z nichž vznikne vlastní plášť budovy ve tvaru hvězdy. Model je pěkně detailní, jak už u Mistra MB bývá, tedy nejprve zaretušovat rámy a přilepit na okna, potom teprve vyřezat a zespoda okýnka (je jich požehnaně , ale nejsou u této stavby 3D, což potěší při představě těch okenic za chvíli...). Rámy jsem původně chtěl podlepit (autor to v manuálu i doporučuje), ale nakonec jsem to zabalil, bo jsem se trochu bál toho vyřezávání - rám+podlep+bílá plocha na vlastní zdi, už by to nemuselo vypadat dobře - ale ve výsledku toho lituju, ta plasticita se mi na modelech líbí i přesto, že by někdo mohl namítnout, že to není v měřítku, navíc takhle skoro ani není vidět to penzum práce s vyřezáváním a lepením rámů:-(. Možná teda vyřezat otvory zvlášť a vyřezat podlepené rámy zvlášť a pak se modlit a prdnout to tam přes sebe. Nedovolil jsem si nepodlepovat, takže zezadu vše 1mm kartónem na oboustranku, jen ne až horní hraně zdí (sem se bude lepit - do každého rohu - trojúhel. výztuž - podlepení by změnilo úhel, bacha!), nechal jsem tam asi cm, pro jistotu. Stejně tak nervat podlep k hranám, kde se zeď v rozích ostře ohýbá ať to pak neodpižláváte pryč, bo by si to zavazelo (já jen, že už jsem takové blbiny nadělal;-).
Okna mají jiný stín, ta světlejší jdou do horního patra, tmavší do prostředního a spodní jsou odlišitelné mříží - no a teď přichází čas laserů. Nakonec to dopadlo dobře, chce to málo lepidla (což zkušeňáci vědí, já jen pro nás ostatní;-) viz obrázek. Jen pozor na orientaci mříží, abyste neměli každou jinak, zdobení není symetrické. Stejně parádně budou následně vypadat i brány;-).
Mezitím jsem se pustil do martyria okenic (po chvilkách, abych se z toho ne... ddddrrr). Je to něco pidi, co se musí vždy 94x nařezat, vystřihovyřezat, slepit, vyříznout panty (při jejich velikosti spíše pantitíčičky) a zaretušovat. no paráda. Já až na poslední úkon (ten pro mě nejneoblíbenější) mám dobojováno... Každopádně kandidát pro boj o cenu "O největší domečkářský opruz", i když na sloupky pro Šikmou věž to asi zdaleka nemá... Apropó, co takhle vyvolat veselou anketu na toto téma???
Dále jsem si zkompletoval přístavby, které budou přilepeny do konkávních "rohů" hvězdy, vlevo 4 vyřezaní zástupci okenic:-)
Stěny jsou slepeny, zafixovány pomocí trojúhelníků (součást modelu). Cvilku jsem se bál, aby se mi to na styku s touto výztuží nezkrabatilo, ale dobrý, úplně v poho (málo lepidla).
Mám připraveny všechny terény, které se zvenku lepí kolem fasády, opět se neodvažuju nepodlepovat, protože terén je lehce svažitý a budova vlastně sedí na papíře, pod nímž je dutina (terén má kvůli sklonu "dvojité dno" - tak aby mi to stavbu udrželo, když zdi jsou navíc zatíženy podlepovacím kartonem). V jednom místě je výztuž, tak počítat s tloušťkou podlepu, takže ho na to místo nelepit, anebo adekvátně snížit výšku výztuhy.
Podle návodu ale před lepením terénu má být nejprve přilepena střecha k vlastní budově.
A tady je něco, co mě zatím zarazilo, takže prosím, HELP!!!!!
Protože jsem nikde na fóru nenašel jedinou stavbu této nové verze letohrádku, nevím, jestli už to někdo mastil přede mnou, ale třeba jo, jen to sem nedal. Zkrátka, i když mám vše slepeno myslím úplně přesně (on ten model je tak super, že to snad ani nejde poondit), nějak mi ta střecha na sucho přečnívá příliš přes hrany zdí. Tak nevím, jestli se to poddá, když to celé víc naohýbám, než jak se to samo po zkompletování střechy tvaruje (zkrátka ta střecha bude jakoby vyšší?) - asi ano, ale bojím se, že to opatlám:-)), anebo co je špatně (snad se to nemusí dokola ořezávat???)? Mám obavu, abych si to celé nezničil tímhle úkonem. Nějak to prostě musím celé moc "mačkat" - a tak se mi do toho nechce. Jednotlivé hroty (rohy) hvězdy se navíc pohybují, není to zafix. vůči sobě navzájem (nechci ten terén lepit první, pak bych se tam špatně dostával při lepení té střechy), a ještě jde o prohyby v konkávních "rozích" střechy, kam patří komíny, takže tam musí zůstat malé otvory - kosodélníky, nezakryté hranou stěny. Zespodu střechy je bílá, takže ta určo musí jít na podbití, co je ještě na stěnách, až ke kraji. To je ostatně vidět i na originální stavbě, že střecha přečnívá jen kousek.
Poradí někdo? Je to tak v pořádku, musí se to prostě znásilnit??
Zkusmo je střecha i s bočními přístavbami prozatím nasucho složena na dalších obrázcích.
Zatím půjdu na vchodovou přístavbu a zdi obory, snad někdo poradí, díky předem;-)
Letohrádek Hvězda je unikátní renesanční stavba, stojící ve stejnojmenné oboře v Praze-Liboci, 7 km západně od středu města v městské části Praha 6.
Oboru na Bílé hoře založil římský, český a uherský král Ferdinand I. již roku 1539. Jeho syn, arcivévoda Ferdinand Tyrolský, zde nechal v letech 1555 – 1558 vystavět letohrádek v renesančním slohu. Stavba podle vlastního arcivévodova návrhu spočívá na půdorysu šesticípé hvězdy, odtud poté získala i svůj název. Sám arcivévoda Ferdinand dohlížel na klid v Českém království po prvním odboji českých stavů v roce 1547 jakožto místodržící. Funkci zastával plných dvacet let. Vlastní stavbou a stavebním dozorem pověřil Ferdinand například Giovanniho Lucchese, Giovanniho M. Aostalliho či Bonifáce Wohlmuta. Poslední dva jmenovaní se mimo jiné podíleli již na stavbě letohrádku královny Anny, který nechal Ferdinand I. postavit pro svou ženu, matku arcivévody Ferdinanda Tyrolského, Annu Jagellonskou.
Letohrádek sloužil nejen k lovu a zábavě šlechty, ale taktéž k reprezentaci královského majestátu. Mimořádná štuková výzdoba prvního podlaží, čerpající především z motivů antických, je v oblasti střední Evropy unikátem. Horní dvě patra s velkou pravděpodobností zdobily tapiserie a fresky. Nástěnné malby se do dnešní dnů bohužel nedochovaly. Tato skutečnost je dána nejen častým poškozením stěn vodou, která protékala skrze původně mnohem vyšší konstrukci střechy, ale taktéž několikerým rabováním. Rozsáhlé poškození přinesly události následující po bitvě na Bílé hoře roku 1620 a taktéž propůjčení stavby armádě roku 1780. Z letohrádku Hvězda se stal sklad střelného prachu. Budova byla armádě odejmuta až roku 1874. Po vzniku ČSR byl letohrádek převeden do správy Pražského hradu. První zásadní rekonstrukce proběhla v letech 1948 - 1952 pod vedením Pavla Janáka. Další rekonstrukce proběhly ve dvou etapách mezi lety 1986 - 2000. Pořádají se zde sezónní výstavy věnované osobnostem nebo obdobím klasické a moderní české literatury i knižní kultury, vernisáže, koncerty, konference a pořady pro širokou veřejnost.
Zdroj: http://www.pamatniknarodnihopisemnictvi.cz" onclick="window.open(this.href);return false;
Výsledek nezvykle krátké a rozhodné bitvy, probíhající 8. 11. 1620 v blízkosti letohrádku - "naší slavné prohry", jak by řekl Jára da Cimrman, byl odrazem typických symptomů české politiky, vyčuranosti, převlékání kabátů, absence smyslu pro čest a držgrešlovství - ono vlastně tak nějak zvráceně potěší, že se to až tak moc nemění, před téměř 400 lety to bylo podobné jako dnes (pozn. - tragédie urputně bojujících a do jednoho hrdinsky padlých Moravanů u zdi obory je tak trochu historiografická fikce - šlo samozřejmě o mnohonárodnostní žoldnéřské jednotky ve službě moravských šlechticů). Pozn. lepitele;-)
zajímavé historické foto:
http://agentura-v.cz/praha/historicke_f ... rafie.html" onclick="window.open(this.href);return false;
Jako obvykle jsem zapomněl vyfotit doklad originálu před prvním střihem, takže aspoň takhle, když jsem se zmátořil.
Na druhém snímku již započala první část stavby - střecha. Rozhodl jsem se vikýřky lepit natupo, nevyřezával jsem tedy otvory do střechy a naopak jsem se zbavil chlopní zespoda stěn vikýřů. Myslím, že to je nakonec i jednodušší varianta. Práce s vikýřky je piplavá, ale co je to proti budoucím 94 okenicím... Možná je dobré upozornit na to, že stříšky vikýřů mají jedinečnou kresbu, musí být proto lepeny přesně na místa, kam opravdu patří (v návodu zmíněno), jen na některých dílech je číslování spleteno (normálně jsou vikýře na každém díle číslovány a-d v postupu vlevo nahoře, vpravo nahoře, vlevo dole, vpravo dole, ale mám pocit, že c-d je někde přehozeno, přesně si to už nepamatuju, bo jsem si to zapsal , jenže pak vyhodil s odstřižky:-o), takže si vždy ověřte, že krytina na stříškách opravdu odpovídá okolní krytině na vlastní střeše! Taky doporučuju stříšku na stěny vikýřů nalepit o nějaký ten mikro mm víc "dozadu", než je předkresleno bílou ploškou na spodní straně stříšky, jinak vám vzadu o malinko může vylézt konec stěn, což se pak blbě retušuje, bo stříška pak přesně nedoléhá na střechu (udělá se tam mini mezírka).
Díly střechy při kompletaci pak sedí super.
Následuje kompletace 4 fasád (3dílných), z nichž vznikne vlastní plášť budovy ve tvaru hvězdy. Model je pěkně detailní, jak už u Mistra MB bývá, tedy nejprve zaretušovat rámy a přilepit na okna, potom teprve vyřezat a zespoda okýnka (je jich požehnaně , ale nejsou u této stavby 3D, což potěší při představě těch okenic za chvíli...). Rámy jsem původně chtěl podlepit (autor to v manuálu i doporučuje), ale nakonec jsem to zabalil, bo jsem se trochu bál toho vyřezávání - rám+podlep+bílá plocha na vlastní zdi, už by to nemuselo vypadat dobře - ale ve výsledku toho lituju, ta plasticita se mi na modelech líbí i přesto, že by někdo mohl namítnout, že to není v měřítku, navíc takhle skoro ani není vidět to penzum práce s vyřezáváním a lepením rámů:-(. Možná teda vyřezat otvory zvlášť a vyřezat podlepené rámy zvlášť a pak se modlit a prdnout to tam přes sebe. Nedovolil jsem si nepodlepovat, takže zezadu vše 1mm kartónem na oboustranku, jen ne až horní hraně zdí (sem se bude lepit - do každého rohu - trojúhel. výztuž - podlepení by změnilo úhel, bacha!), nechal jsem tam asi cm, pro jistotu. Stejně tak nervat podlep k hranám, kde se zeď v rozích ostře ohýbá ať to pak neodpižláváte pryč, bo by si to zavazelo (já jen, že už jsem takové blbiny nadělal;-).
Okna mají jiný stín, ta světlejší jdou do horního patra, tmavší do prostředního a spodní jsou odlišitelné mříží - no a teď přichází čas laserů. Nakonec to dopadlo dobře, chce to málo lepidla (což zkušeňáci vědí, já jen pro nás ostatní;-) viz obrázek. Jen pozor na orientaci mříží, abyste neměli každou jinak, zdobení není symetrické. Stejně parádně budou následně vypadat i brány;-).
Mezitím jsem se pustil do martyria okenic (po chvilkách, abych se z toho ne... ddddrrr). Je to něco pidi, co se musí vždy 94x nařezat, vystřihovyřezat, slepit, vyříznout panty (při jejich velikosti spíše pantitíčičky) a zaretušovat. no paráda. Já až na poslední úkon (ten pro mě nejneoblíbenější) mám dobojováno... Každopádně kandidát pro boj o cenu "O největší domečkářský opruz", i když na sloupky pro Šikmou věž to asi zdaleka nemá... Apropó, co takhle vyvolat veselou anketu na toto téma???
Dále jsem si zkompletoval přístavby, které budou přilepeny do konkávních "rohů" hvězdy, vlevo 4 vyřezaní zástupci okenic:-)
Stěny jsou slepeny, zafixovány pomocí trojúhelníků (součást modelu). Cvilku jsem se bál, aby se mi to na styku s touto výztuží nezkrabatilo, ale dobrý, úplně v poho (málo lepidla).
Mám připraveny všechny terény, které se zvenku lepí kolem fasády, opět se neodvažuju nepodlepovat, protože terén je lehce svažitý a budova vlastně sedí na papíře, pod nímž je dutina (terén má kvůli sklonu "dvojité dno" - tak aby mi to stavbu udrželo, když zdi jsou navíc zatíženy podlepovacím kartonem). V jednom místě je výztuž, tak počítat s tloušťkou podlepu, takže ho na to místo nelepit, anebo adekvátně snížit výšku výztuhy.
Podle návodu ale před lepením terénu má být nejprve přilepena střecha k vlastní budově.
A tady je něco, co mě zatím zarazilo, takže prosím, HELP!!!!!
Protože jsem nikde na fóru nenašel jedinou stavbu této nové verze letohrádku, nevím, jestli už to někdo mastil přede mnou, ale třeba jo, jen to sem nedal. Zkrátka, i když mám vše slepeno myslím úplně přesně (on ten model je tak super, že to snad ani nejde poondit), nějak mi ta střecha na sucho přečnívá příliš přes hrany zdí. Tak nevím, jestli se to poddá, když to celé víc naohýbám, než jak se to samo po zkompletování střechy tvaruje (zkrátka ta střecha bude jakoby vyšší?) - asi ano, ale bojím se, že to opatlám:-)), anebo co je špatně (snad se to nemusí dokola ořezávat???)? Mám obavu, abych si to celé nezničil tímhle úkonem. Nějak to prostě musím celé moc "mačkat" - a tak se mi do toho nechce. Jednotlivé hroty (rohy) hvězdy se navíc pohybují, není to zafix. vůči sobě navzájem (nechci ten terén lepit první, pak bych se tam špatně dostával při lepení té střechy), a ještě jde o prohyby v konkávních "rozích" střechy, kam patří komíny, takže tam musí zůstat malé otvory - kosodélníky, nezakryté hranou stěny. Zespodu střechy je bílá, takže ta určo musí jít na podbití, co je ještě na stěnách, až ke kraji. To je ostatně vidět i na originální stavbě, že střecha přečnívá jen kousek.
Poradí někdo? Je to tak v pořádku, musí se to prostě znásilnit??
Zkusmo je střecha i s bočními přístavbami prozatím nasucho složena na dalších obrázcích.
Zatím půjdu na vchodovou přístavbu a zdi obory, snad někdo poradí, díky předem;-)