Zdravím, takže přidám trošku povídání k tomuto stroji, na který se celkem dobře pamatuji, přímo z Agrostroje Prostějov, protože co by učeň tohoto podniku cca v r.1975-76 jsem se na montáži tohoto stroje podílel docela dlouhou dobu. Tenkrát to fungovalo u učňů tak, že každý si měl projít výrobní linky všech vyráběných strojů ve fabrice. Já konkrétně jsem pracoval na skoro konečné části pásu a to kapotování stroje – to byla celá ta plechařina, která tvořila tu krabici za kabinou (pak jsem ještě v klempírně dělal i “komíny“ na odvod řezanky). A můžu říct, že to žádná sranda nebyla, ono ty plechové díly byly samy o sobě dost velké a tak se občas např. stávalo, že nepasovaly předem vytvořené díry pro uchycení na rám, a ať už to bylo z důvodů těchto nebo jiných, prostě se to muselo napasovat, takže se používaly i např. “duršláky“, kterými se díry v plechu pomocí kladiva zvětšily aby to sedělo a to i za cenu poškození laku
. Zkrátka dát tomu ten kabát, taky trochu trvalo a nebylo to jen tak, protože v té době v podstatě žádná přesná mechanizace pro ulehčení a zpřesnění práce neexistovala a vše se muselo dopasovávat tzv. na koleně.
Pokud si vzpomínám tak na pásu (výrobní lince), jich tenkrát bylo cca 8-10 a začínalo to rámem až po smontovanou hotovou mašinu. Zkompletovaný stroj pak jel do zkušebny vedle montážní linky, kde se odzkoušel a doladil motor, no a nakonec se se strojem vyjelo na dvůr před halu, kde jich v té době stávala docela slušná várka připravená k distribuci jak do CZ, tak zahraničních odběratelů, tenkrát do států RVHP a konkrétně tento stroj hlavně do Maďarska a Polska.
Samotný stroj pokud vím, získal i zlatou medaili na veletrhu v Brně asi v r.1975, což byl docela úspěch, protože osobně mám pocit, že např. spolehlivost (alespoň ta počáteční) zas až taková nebyla, například vím, že byly problémy se zanášením olejových filtrů, i jiné podobné závady, týkající se variátorového motoru, který byl v kombinaci s převodovkou v tomto stroji používán a stroje musely být v provozu servisovány, v horším případě byly dopraveny přímo do Agrostroje, kde se závady musely odstranit.
Nicméně to byl docela skok od tažených podobných sklízecích řezaček a např. s kukuřičným adaptérem ŽT 300 zastal pro zemědělce spoustu práce, i když samojízdná rychlost stroje tenkrát byla max. kolem 30km za hodinu, nemusel být již použit další stroj k tažení, k tomu některé další výhody samojízdného stroje. Ale přece jen to byl takový trošku “nemotora“ a za nějaký čas byla pak tato mašina výrobně nahrazena modernizovaným typem SPS-35 Toron a ten už vypadal na pohled, dalo by se říct “líbivěji“ a i co do dalších vlastností byl trošku jinde.
Pro mě, je to krásná vzpomínka a až bude model vydán, rád ho zařadím do svého archivu (a snad si ho i slepím), už jen proto, že mám na něj právě tyto vzpomínky z minuleho století. A mimochodem, ten rám se opravdu tomu skutečnému podobá
, takže osobně si nenechám ujít další pokračování stavby.