Papírové modelářství

Trochu OT - kdybych to býval tušil, že značka Hrách a Hrách dojde takové proslulosti, tak jsem si ji dal patentovat...

Jirka Z. Však máš taky podíl ve firmě. Jen se nedělej. Určitě plánuješ vozový park v Tvém úžasném měřítku

uf, to mi spadl šutrák ze srdce, že jsem teda neporušil autorské právo.

Bagřibudka se nakonec úspěšně zhmotnila v dalším prostoru (skoro sama), jen jsem rozřezal a poupravil si rozměry vnitřního dílu "čelní okno+strop+zadní čelo", tak, aby vše sedlo jak má.
A ono si to stejně nesedlo...
Naštěstí jen spodní vnitřní chlopeň jistící podlahu vzadu, což nemá vliv na funkci rostlináře, ani rypadélka.
U sestavy kabiny s interérem jsem jako poslední krok zvolil vsunutí interiéru do hotové kabiny zespodu. Za pomocné "uši" jsem pak podlahu tahal ven a postupně lepil k chlopním vnitřku. Pohodička. Uši jsem pak normálně urval a hotovo.
Nepoužil jsem tentokrát lepicí oboustranku ale transparentní "jakochemoprén" od fy. Ceys. Oblouk předního skla jsem naprudko ohřál nad nažhavenými spirálami pokojového zářiče a asi pátý pokus jsem s popálenými prsty považoval za vlepitelný. Furt s jedním kouskem folie v kramlíku (kolíček na prádlo) . Myslím, že toto by moje oboustranka u sebe neudržela...



Ještě zbastlit nějaké světýlka a pak zkusím, zač je toho loket, až se pustím do ramen.

Čoveče možná bys mohl ještě trochu zapracovat na orientaci fotek .

Jinak když jsem tenhle model kdysi dávno lepil (to už je dobrých 6-7 let), tak to byl můj první kousek se zasklíváním, bombírungem, kulatými písty a s retuší v podobě temper. A to zasklení jsem dělal normálně oboustrankou aniž bych něco nahříval a drží to krásně dodnes .

U čtení tvých příspěvků se fakt bavím.

A model zatím parádní, bedlivě sleduju.

...jasně Tome, fotky už jsem pootáčel, byla to fakt divočina... (I u toho focení jsem se kroutil jak dervišova kobra)

Neuložil jsem si fotky otočené z postprocesoru, nahrál ke grafikovi a pak prásknul sem na DF...
A už se mi s tím pak nechtělo znovu hrát. Omluvil jsem si to tím, že když už je tu 5 fotek toho samého, tak ať je tam aspoň nějaký rozdíl...
Asi mám nějakou "slabší" oboustranku, ani ta folie nedržela bez tepla tvar do oblouku, i když jsem ji ohnul přes kulatinu o 180°.
Po nahřátí zas změkla a chovala se jak plátkový sýr do toustů. Radši jsem teda sáhl po lepidle, na drtikolce mi totiž oboustranka trošku odlézá z nejtenčích vlasovitých sloupků a to tam na hranaté kabině ani není žádné pnutí.
Vůbec techniku zasklívání oboustrankou nemám zmáknutou, toto je teprve můj druhý interiér, ale i přesto lepidlo mi sedí asi víc.

.A díky, Brzdo, potěšení je na mé straně...

Máš to pěkné V našem vesnickém modelářském obchůdku mají folie od Tamiye v různých tloušťkách, myslím, že i druhá nejtenčí by držela takovéhle prohnutí bez velké snahy se vracet a zároveň je dost pevná na to, aby se kabina nebortila (pevná "na vzpěr", měkká na ohyb), k tomuto modelu by to asi stálo za vyzkoušení. No ale ty sis už poradil, třeba příště

Líbí se mi detaily stroje jak si snima pohráváš, parádní stavba.

Budiž světla !


...já vím, žádný zázrak jsem neudělal.

Mezi nejzajímavější veselou historku ze stavby světel určitě patří ta, kterak jsem si první stříbrný vnitřek světla přilepil vteřiňákem na prst. Ale pak jsem si tam přilepi i ten, který jsem kompletoval jako druhý v pořadí. Nepadalo mi to furt na stůl, pinzeta tady selhávala, protože se všecko lepilo k ní, místo toho aby se díly spojily k sobě...
Žiletkou jsem si pak tyto papírové štěpy amputoval. Snad se nebudu v noci měnit v černou papírovou vlaštovku, měsíček má formu...
Ani jsem velice nic neměřil, jen šířku a výšku díry pro světlo na začátku. Pak jsem ohnul pásek papíru s nalepenou zrcadlovkou, do toho vlepil z toho samého trojúhelníčky,a járovky. Žárovku vlastně vynalezl Jára Cimrman (lepící - spící), říkal jí Járovka. Patentu se ale zmocnili francouzi a název zkomolili na žárovku.

Moje járovky jsou opět granulky ze sáčku na vysoušení vlhkosti v balení lyofylizovaného kloubního preparátu Jedna granule mi během práce zmléčněla, ale taky jsem to nijak neřešil, přestože jsem ji mohl ještě před zasklením vyměnit...žaves
Do otvorů na bagru pasujou velice pěkně, zatím na sucho. Natvrdo je lípnu až později.



...a samozřejmě díkes chlopi .
V našem vesnickém obchůdku Tamiyu nevedou, jen gumové modely rohlíků - ale zas je možno volit z různých tvrdostí a někdy i barevných kombinací .
Takže modely nakupuju v e-shopech.
Na zasklívání používám folii na laminování z papírnictví, nejsem s ní nespokojený. Je krásně hladká a jakoby mírně gumová- hodně plastická, což se teplem ještě umocní. Snad by šla natvarovat i za studena, ale já chtěl tím nahřátím zabránit postupnému narovnávání, což by trošku komplikovalo lepení oblouku.
Jistota je kalumet.

Světla jsou parádní, s ohledem na velikost by absolutně nemělo smysl sr...trápit se s tím víc Járovky ze silikagelu jsou super nápad, ten si s dovolením vypůjčím

Zatím je předčasné zmiňovat se tom, že jsem začal sestavovat rameno, ale drobný progres v přípravných pracích přece jen ukázat mohu...
Narazil jsem na drobnou záludnost na spodním ramenu, kde jsou na dílu 13d a jeho ozrcadleném protějšku vyznačeny rysky pro rýhování. Jednak jsou rysky prohozené (ohyb do rubu x ohyb do líce) a druhak se tyto díly rýhovat nemusí...resp. nedoporučuji rýhovat, jen tvarovat do "S" bez nařezávání.
Já si díly v dobré víře nařízl, zjistil jsem, že úplně opačně a zbytečně a tak jsem je zpět zakápl lepidlem a jal se boky ramena tvarovat do plynulých oblouků.
Jinak nemám problém, mohl jsem tomu celkem předejít, z logiky stavby jasně vyplývá, že ostrá hrana po nařezání bude nežádoucí, nicméně jsem do toho šel s tím, že lom kartonu když tak zakápnu a tím díl opět zkompaktním.

...dneska jsem zřejmě neměl dobrou karmu, protože se mi bůhvíjak nedařilo.
Alespoň ze začátku. Přípravné práce ... - to byl masakr - řezal jsem to, co jsem neměl, smekal se mi skalpel, na obšívce ramen jsem si zopákl chybku s rýhováním na zakulaceném konci třetího ramene a můj věrný nástroj na nanášení lepidla odešel do věčných lovišť zlomen. Naštěstí kapituloval až těsně před dnešním cílem. Stát se mi toto po prvním namočení do herkulesu, tak jdu asi ležet...
Takže dnešního cíle, hotové základu ramena, jsem dosáhl.
Poslední rameno je trochu z osy , ale zkusím to doladit, zatím je to sešpejlené hodně na fest.

Lžíce se lepila skoro sama, žádný zádrhel, či léčka, - jen tak jsem to prsty postrkoval po podložce vpřed ... Pohoda, jazz.
Pořád příjemná stavba, užívám si to.

zoubky ty jsou jako nový,snad poslouží Komárovi ,máš to fakt moc pěkný hmyzáku

..díky moc !
Momentálně (cca už dva měsíce ) se prokousávám pístnicemi, ale prakticky nemám žádný čas. Dva ze tří pracovních kolegů jsou dlouhodobě mimo (jestli ne na pořád), takže do doby, než budu mít náhradu, budu pěkně zasekaný v zaměstnání, než abych si zasedl do trucovny a dokopal se dodělat ty písty.
Navíc se mi do toho plete trénink a ladění biku + spousta jarních zahradních prací, ale drobný postup je, i když zde zatím neviditelný.
Ani ty vtipy ze mě nějak nelezou, jako obvykle...
Ale zjistil jsem, že už mám slepenou lžíci - nevidět ji tu nafocenou, tak ji pokládám stále za placatou... Dávno tomu.