Mohyla míru/Betexa/1:100-HOTOVO
Napsal: čtv 21.8.2014 19:01
Památník Mohyla míru (na vrcholu Prateckého kopce v blízkosti obce Prace) byl postaven na počest obětí Napoleonovy vítězné bitvy u Slavkova (2. 12. 1805) jako naplnění myšlenky učinit z centra někdejšího bojiště pietní "místo světla", memento válek. Je dominantou i přirozeným středem chráněné památkové zóny Slavkovské bojiště.
Mohyla míru vznikla mezi lety 1910 a 1912. Iniciátorem stavby byl vlastenecký brněnský kněz a pedagog Alois Slovák. Navrhl a postavil ji významný český architekt Josef Fanta, umělecko-řemeslné prvky realizoval Franta Anýž a skulpturální výzdobu provedl sochař Čeněk Vosmík. Otevření památníku a vysvěcení kaple bylo odloženo kvůli první světové válce, plánovalo se na rok 1914 a proběhlo až roku 1923. Stávající tabule s nápisy, umístěné pod vrcholem památníku však nejsou původní. Původní tabule obsahovaly úryvky z původně latinského středověkého hymnu Dies irae ("Den hněvu"), později části mše za zemřelé (requiem).
Budova je realizována v secesním stylu a zpodobňuje staroslovanskou mohylu. Stavba je vybudována z lomového kamene a tvoří ji čtyřboký komolý jehlan, vysoký přes 26 metrů. Zakončena je 10 metrů vysokým měděným starokřesťanským křížem spočívajícím na zeměkouli a zdobeným reliéfními motivy Panny Marie, ukřižovaného Krista, Boha Otce a Adamovy hlavy. Pelikán na zadní straně kříže symbolizuje Vykupitele. Doplněna jsou jména čtyř evangelistů Matouše, Marka, Lukáše a Jana. Čtyři štítonoši v rozích stavby jsou díla sochaře Čeňka Vosmíka a jejich štíty symbolizují Francii, Rakousko, Rusko a Moravu, na jejímž území k bitvě došlo.
Uvnitř památníku najdeme čtvercovou 10 x 10 metrů velkou kapli s oltářem z mramoru. Pod podlahou kaple je umístěno ossarium neboli kostnice, v níž jsou uloženy ostatky nalezené v prostoru bývalého bojiště. Zaklenutí čtvercové kaple vytváří pozoruhodnou akustiku - šepot v jednom rohu je v protilehlém rohu slyšet ve stejné hlasitosti (diagonální akustika). Podobná „whisper gallery“ je i v katedrále Sv. Pavla v Londýně.
Našel jsem na fóru jedinou stavbu tohoto modelu z roku 2008 - ale fotografie již nelze zobrazit a celkem nic jsem se z textu nedozvěděl, proto dodám i poznámky ke stavbě, i když model bude hezký jen z dálky - není to zrovna dobrá vystřihovánka (můj názor).
Model stavím jednak proto, že jsem od mala blázen do všeho kolem napoleonské doby (bydlel jsem kousek od bojiště u Slavkova), ale především proto, že jsem model dostal od svých dcer k narozkám. Nebýt toho, asi bych toho rychle nechal (někam s tím praštil), protože jsem se děsně zmlsal na jediné vystřih. od Ondry Hejla a znovu jsem si dokázal, že od Betexy (p. Navrátila) to nestojí za to (mám nakoupeno do zásoby takových pěkných kousků od borců, co buď jsou šikovnější, nebo na to nekašlou-neodfláknou to, nevím v čem to vězí).
Jednak papír je enormně tlustý, což strašně komplikuje ohýbání tenkých/malých ploch, tisk se láme (lesk - ale naopak to aspoň umožňuje lehce navlhčeným prstem smáznout nepřesnosti v retuších - aspoň něco), tisk jedné poloviny mohyly má jiný odstín než polovina druhá, a hlavně těch nepřesností ve vlastním návrhu - někdy k neuvěření, že toto je komerčně prodávaný model. Tady navrhují modely kluci amatéři, a přitom se nedopustí takových kopanců. Jasné, že chyba se vyskytne, ale že hned na začátku, už při kompletaci banálních sloupků tvaru pravidelného kvádru na podstavě čtverce budu nucen maskovat nepřesnosti, to mi vyrazilo dech (to bych navrhl, já matematik-skoropanic s tužkou a pravítkem přesněji). Pláště všech 4 boků mohyly také nevyšly úplně přesně - nemají stejnou délku, ale to ještě šlo poměrně lehce spravit. Nejhorší jsou jakoby takové odfláklosti - několikrát jsem se ujistil, že nejde o moje chyby, ale o konstrukční nepřesnosti. Celé průčelí mohyly je delší než vymezený prostor na půdorysu - nikde to nemůže být mojí chybou, protože díly na sebe navazují přesně podle hran lomů, nikde jsem nic nezpackal. Myslím si, že autor nepočítal s tloušťkou papíru, takže ve výsledku se to sečetlo asi na 4 mm, které jednak dělají díru přesně nad vchodem - viz dále na fotce (budu muset přelepit z kopie kousku "kamenného dílu"), jednak nepasují na bíle vymezenou plochu na půdorysu. Štve mě, že takové retuše musí být zrovna z přední strany.
Takže nejdříve doklad originality
A tady první připravené díly - 4 pláště vlastního těla mohyly
Mohyla míru vznikla mezi lety 1910 a 1912. Iniciátorem stavby byl vlastenecký brněnský kněz a pedagog Alois Slovák. Navrhl a postavil ji významný český architekt Josef Fanta, umělecko-řemeslné prvky realizoval Franta Anýž a skulpturální výzdobu provedl sochař Čeněk Vosmík. Otevření památníku a vysvěcení kaple bylo odloženo kvůli první světové válce, plánovalo se na rok 1914 a proběhlo až roku 1923. Stávající tabule s nápisy, umístěné pod vrcholem památníku však nejsou původní. Původní tabule obsahovaly úryvky z původně latinského středověkého hymnu Dies irae ("Den hněvu"), později části mše za zemřelé (requiem).
Budova je realizována v secesním stylu a zpodobňuje staroslovanskou mohylu. Stavba je vybudována z lomového kamene a tvoří ji čtyřboký komolý jehlan, vysoký přes 26 metrů. Zakončena je 10 metrů vysokým měděným starokřesťanským křížem spočívajícím na zeměkouli a zdobeným reliéfními motivy Panny Marie, ukřižovaného Krista, Boha Otce a Adamovy hlavy. Pelikán na zadní straně kříže symbolizuje Vykupitele. Doplněna jsou jména čtyř evangelistů Matouše, Marka, Lukáše a Jana. Čtyři štítonoši v rozích stavby jsou díla sochaře Čeňka Vosmíka a jejich štíty symbolizují Francii, Rakousko, Rusko a Moravu, na jejímž území k bitvě došlo.
Uvnitř památníku najdeme čtvercovou 10 x 10 metrů velkou kapli s oltářem z mramoru. Pod podlahou kaple je umístěno ossarium neboli kostnice, v níž jsou uloženy ostatky nalezené v prostoru bývalého bojiště. Zaklenutí čtvercové kaple vytváří pozoruhodnou akustiku - šepot v jednom rohu je v protilehlém rohu slyšet ve stejné hlasitosti (diagonální akustika). Podobná „whisper gallery“ je i v katedrále Sv. Pavla v Londýně.
Našel jsem na fóru jedinou stavbu tohoto modelu z roku 2008 - ale fotografie již nelze zobrazit a celkem nic jsem se z textu nedozvěděl, proto dodám i poznámky ke stavbě, i když model bude hezký jen z dálky - není to zrovna dobrá vystřihovánka (můj názor).
Model stavím jednak proto, že jsem od mala blázen do všeho kolem napoleonské doby (bydlel jsem kousek od bojiště u Slavkova), ale především proto, že jsem model dostal od svých dcer k narozkám. Nebýt toho, asi bych toho rychle nechal (někam s tím praštil), protože jsem se děsně zmlsal na jediné vystřih. od Ondry Hejla a znovu jsem si dokázal, že od Betexy (p. Navrátila) to nestojí za to (mám nakoupeno do zásoby takových pěkných kousků od borců, co buď jsou šikovnější, nebo na to nekašlou-neodfláknou to, nevím v čem to vězí).
Jednak papír je enormně tlustý, což strašně komplikuje ohýbání tenkých/malých ploch, tisk se láme (lesk - ale naopak to aspoň umožňuje lehce navlhčeným prstem smáznout nepřesnosti v retuších - aspoň něco), tisk jedné poloviny mohyly má jiný odstín než polovina druhá, a hlavně těch nepřesností ve vlastním návrhu - někdy k neuvěření, že toto je komerčně prodávaný model. Tady navrhují modely kluci amatéři, a přitom se nedopustí takových kopanců. Jasné, že chyba se vyskytne, ale že hned na začátku, už při kompletaci banálních sloupků tvaru pravidelného kvádru na podstavě čtverce budu nucen maskovat nepřesnosti, to mi vyrazilo dech (to bych navrhl, já matematik-skoropanic s tužkou a pravítkem přesněji). Pláště všech 4 boků mohyly také nevyšly úplně přesně - nemají stejnou délku, ale to ještě šlo poměrně lehce spravit. Nejhorší jsou jakoby takové odfláklosti - několikrát jsem se ujistil, že nejde o moje chyby, ale o konstrukční nepřesnosti. Celé průčelí mohyly je delší než vymezený prostor na půdorysu - nikde to nemůže být mojí chybou, protože díly na sebe navazují přesně podle hran lomů, nikde jsem nic nezpackal. Myslím si, že autor nepočítal s tloušťkou papíru, takže ve výsledku se to sečetlo asi na 4 mm, které jednak dělají díru přesně nad vchodem - viz dále na fotce (budu muset přelepit z kopie kousku "kamenného dílu"), jednak nepasují na bíle vymezenou plochu na půdorysu. Štve mě, že takové retuše musí být zrovna z přední strany.
Takže nejdříve doklad originality
A tady první připravené díly - 4 pláště vlastního těla mohyly