Nádražní budova / O. Hejl / 1:120
Napsal: úte 3.6.2014 18:29
Snad náhoda, snad osud tomu chtěli, že jsem se po letech objíždění výtopen a železničních muzeí letos na jaře stal řádným členem KŽM Kladno. Od té doby jsem tedy nejen organizovaným patlalem dle pravidel CPM, ale i řádně podchyceným modelářem železničním. Asi nepřekvapí, že tím prvním, co jsem novým kolegům nabídl, jsou mé skromné zkušenosti ze stavby papírových pokroutek, v tomto případě asi nejlépe využitelné v oblasti drážní a jiné architektury. Zemí zaslíbenou se v tomto ohledu jevilo i značně jeté klubové kolejiště, zastavěné notoricky známými domky ze stavebnic z bývalé NDR, z nichž některé evidentně pamatovali ještě staré zlaté časy SVAZARMU . Můj návrh na jeho vylepšení pomocí papírových objektů ať už mnou zkonstruovaných nebo vydaných jinými autory, byl přijat s nadšením a na oslavu nově uzavřené aliance a snad jako důkaz důvěry ve mně vložené kolegové veškerou stávající modelovou zástavbu okamžitě doslova srovnali se zemí ! Takže už nebylo cesty zpátky…
Středobodem každého kolejiště je nádraží. Z několika možností jsem vybral dnes jižklasický model klasické předlohy, tedy Nádraží Bezdružice Ondry Hejla. Jedná se o budovu stavěnou podle normalizovaných plánů, s jejímž předobrazem se lze setkat na vedlejších a místních tratích prakticky na celém území naší republiky.
Protože jsem od počátku počítal s jistým stupněm vylepšení původního modelu, zejména v oblasti plastických prvků fasády, začal jsem okopírováním původních archů na běžnou čtvrtku. Bohužel opět došlo na už téměř nezbytný rozpor mezi tím, jak si dokonale okopírovanoupředlohu představuji já a jak tento termín chápou zaměstnanci copycentra Nevýrazná (příčí se mi napsat „vyblitá“, ale je to asi nejvýstižnější) barva fasády byla prostě nepoužitelná. Bylo tedy jasné, že dojde na přebarvování.
Začínám podlepováním – hlavní konstrukční díly 1mm kartónem, plastické prvky fasády čtvrtkou
Vše pečlivě vyřezat…
… a nalepit na patřičná místa
Hrubá stavba
A totéž po nástřiku základovou barvou (použil jsem normální autosprej)
Nabarvení fasády. Naštěstí jsem pro tyhle příležitosti kdysi zakoupil pískovou akrylovku LIFECOLOR. Lze ji v pohodě nanášet štětcem, po dvou tenkých vrstvách je krytí takřka dokonalé
Okna jsem vytvořil sám ve windows malování, pomocí worldu pak drobnosti jako jízdní řád, mapy a reklamní plakátky
Původní dlažbu jsem nahradil novou, vzniklou na základě stažené textury, totéž platí o podezdívce. Na plechové střeše jsem na místa styku plátů dolepil kousky olověných drátků 0,3mm
Ještě nějaká ta „klempířina“…
… a trochu práce pro mistry tesaře (trámy nařezány z balsy, zábradlí dřevěné, řezané laserem) a je hotovo! Vzhledu napomůže pár roztomilých leč pro nádraží nezbytných blbinek – lavičky (laserovaná stavebnice od Malé železnice), odpadkové koše, turistická mapa a hodiny. Neuškodí pár truhlíků s umělou vegetací. Samozřejmě, šlo by to hnát ještě dál – okapy, hromosvod… U soutěžního modelu bych je asi nevynechal, ale v tomto případě myslím, že jejich absence nebude až tak na závadu. A i když je evidentní, že se tento objekt nedá srovnávat s produkty specializovaných firem (jako např. Šikulové – taky vyšel asi o 75% levněji), dovolím si tvrdit, že na našem kolejišti ostudu neudělá už proto, že je minimálně o třídu výš než to, co jej „zdobilo“ doposud !
Středobodem každého kolejiště je nádraží. Z několika možností jsem vybral dnes jižklasický model klasické předlohy, tedy Nádraží Bezdružice Ondry Hejla. Jedná se o budovu stavěnou podle normalizovaných plánů, s jejímž předobrazem se lze setkat na vedlejších a místních tratích prakticky na celém území naší republiky.
Protože jsem od počátku počítal s jistým stupněm vylepšení původního modelu, zejména v oblasti plastických prvků fasády, začal jsem okopírováním původních archů na běžnou čtvrtku. Bohužel opět došlo na už téměř nezbytný rozpor mezi tím, jak si dokonale okopírovanoupředlohu představuji já a jak tento termín chápou zaměstnanci copycentra Nevýrazná (příčí se mi napsat „vyblitá“, ale je to asi nejvýstižnější) barva fasády byla prostě nepoužitelná. Bylo tedy jasné, že dojde na přebarvování.
Začínám podlepováním – hlavní konstrukční díly 1mm kartónem, plastické prvky fasády čtvrtkou
Vše pečlivě vyřezat…
… a nalepit na patřičná místa
Hrubá stavba
A totéž po nástřiku základovou barvou (použil jsem normální autosprej)
Nabarvení fasády. Naštěstí jsem pro tyhle příležitosti kdysi zakoupil pískovou akrylovku LIFECOLOR. Lze ji v pohodě nanášet štětcem, po dvou tenkých vrstvách je krytí takřka dokonalé
Okna jsem vytvořil sám ve windows malování, pomocí worldu pak drobnosti jako jízdní řád, mapy a reklamní plakátky
Původní dlažbu jsem nahradil novou, vzniklou na základě stažené textury, totéž platí o podezdívce. Na plechové střeše jsem na místa styku plátů dolepil kousky olověných drátků 0,3mm
Ještě nějaká ta „klempířina“…
… a trochu práce pro mistry tesaře (trámy nařezány z balsy, zábradlí dřevěné, řezané laserem) a je hotovo! Vzhledu napomůže pár roztomilých leč pro nádraží nezbytných blbinek – lavičky (laserovaná stavebnice od Malé železnice), odpadkové koše, turistická mapa a hodiny. Neuškodí pár truhlíků s umělou vegetací. Samozřejmě, šlo by to hnát ještě dál – okapy, hromosvod… U soutěžního modelu bych je asi nevynechal, ale v tomto případě myslím, že jejich absence nebude až tak na závadu. A i když je evidentní, že se tento objekt nedá srovnávat s produkty specializovaných firem (jako např. Šikulové – taky vyšel asi o 75% levněji), dovolím si tvrdit, že na našem kolejišti ostudu neudělá už proto, že je minimálně o třídu výš než to, co jej „zdobilo“ doposud !