Zdravím.
Hlásím mírný posun ve stavbě „dvojčat“.
Po vyrobení všech drobností na kabiny jsem je zkompletoval. Pouze deflektory přilepím až po osazení kabiny na rám.
Tím skončila fáze stavby, která mě hodně bavila. A než se pustím do plošiny, na kterou se těším, musím se prokousat dokončením podvozkové části.
Věci, které jsem odsunul na potom, mě teď dohnaly a je třeba je před dalším postupem dodělat.
Táhla řízení. Pro mě doposud ta nejotravnější část stavby a to jak výroba, tak osazení. zčásti i proto, že to dělám asi složitěji, než by možná bylo nutné.
Kvůli vyosení polonáprav a dalším, mnou způsobeným nepřesnostem, má každé táhlo jinou délku. Následovalo tedy srovnání do přípravku a změření jednotlivých délek odpichovátkem.
Táhla jsou vyrobena z injekční jehly (žlutá), do níž jsou na koncích zalepeny ohnuté drátky. Toto řešení umožňuje přesnou korekci délky. To se jeví, aspoň v případě mých modelů, jako zbytečnost, protože táhla v čepech (otvorech) „zednickou“ vůli, aby se mohly kývat polonápravy. Kulové čepy na táhlech jsou simulovány z dvousložkového tmelu. Po osazení jsou čepy zajištěny zalepenou bužírkou.
Na skutečné Tatře jsou táhla řízení osazena zespodu. To by se však na modelu musely k tomu upravit páky na bubnech kol.
Poté jsem přilepil podvozek k rámu a následovalo osazení třmenů pérování. Tady jsem si připravil hezkou zábavu. Třmeny i konce per bylo nutné místy docela drasticky sbrousit, aby auto stálo na kolech tak, jak má.
Teď mě čekají další doplňky podvozku, dokončení nasávací a výfukové soustavy. Ale o tom až příště.