Papírové modelářství

Potopení Scharnhorsta část 6. píše:Londýn poslal v rámci evakuačního opatření do přístavu Narvik letadlovou loď Glorious; měla vzít na palubu dvaadvacet letadel typu Gladiator, Hurricane a Swordfish, které v této oblasti operovaly. Letadlovou loď doprovázely torpédoborce Ardent a Acasta. Němci se díky leteckému průzkumu o pritských lodích dozvěděli poměrně brzy a svaz v čele se Scharnhorstem obrátil vstříc letadlové lodi. Britský letecký průzkum naopak vůbec neuspěl, protože Britové o seskupení nepřátelských lodí dosud nevěděli. Ztratili tak jedinečnou možnost vypořádat se s celou německou eskadrou naráz, neboť nemohlo být problémem shromáždit daleko silnější seskupení velkých lodí operujících v severních vodách a na německé bitevní křižníky zaútočit. Než došlo ke střetnutí, stačila německá eskadra cestou ještě potopit několik nechráněných spojeneckých plavidel. Posléze se přiblížila k doposud nic netušícím třem britským plavidlům. Němci neztráceli čas identifikací, neboť německo žádnou letadlovou loď nemělo (Graf Zeppelin sice rozestavěn, nicméně do konce války nebyl dokončen). Proto každé plavidlo tohoto typu mohlo být jedině nepřátelské. Britové měli v prvních okamžicích, když konečně zjistili ve své blízkosti neznámá plavidla, horší situaci. Drahocené minuty míjeli zjišťováním, jde-li o vlastní lodi nebo o nepřátelské. Orientaci komplikovalo nepříznivé počasí. Jakmile zjistili, že jedna z neznámých lodí je Scharnhorst, obrátili na ústup. Bylo však již pozdě. Dva britské torpédoborce se pokusily zachránit letadlovou lod položením kouřové clony a vydaly se tak napospas přesné palbě německých bitevních křižníků. K dovršení smůly kouřovou clony odnášel prudký vítr a v průhledech které takto vznikaly, měli němečtí dělostřelci cíl jako na dlani. Masakr netrval dlouho. První salva byla vypálena 16.30 a v 18 hodin se letadlová loď se všemi letouny ponořila do zpěněných vln. Ani jednomu stroji se nepovedlo odstartovat. Pro muže v dělových věžích Scharnhorsta a Gneisenau to byla záležitost připomínající cvičnou střelbu. Letadlová loď nedokázala obratně manévroat a její lehká děla nemohla bitevní křižníky nijak ohrozit. Jen urputně bojující torpédoborce ztěžovali němcům situaci. Podařilo se jim vypálit několik torpéd z nichž jedno našlo svůj cíl. Výbuch zabil na Scharnhorstu dva důstojníky a 46 námořníků, vyřadil z provozu zadní dělovou věž a do nitra začala proudit voda. Kromě toho že velitelská loď eskadry byla poškozena, dostali Němci navíc zprávu, že Britům přijíždí na pomoc silná skupina lodí. Proto jakmile poslali ke dnu zbylé dva torpédoborce, rychle se stáhli do norského obsazeného přístavu Trondheim. Znamenalo to o katastrofu méně, jelikož 200mil odtud proplouval nechránění spojenecký konvoj a lze s určitostí předpokládat, že kdyby německý svaz v oblasti zůstal, brzy by konvoj zpozoroval. Jak by vše dopadlo se dá snadno uhodnout. S letadlovou lodí Glorious se potopilo přes 1200 námořníků. Norská loď, která zde zakrátko proplouvala vyzvedla 36 trosečníků a dopravila je do Anglie. Potopení Acasty přežil jeden muž, Ardentu dva. Příští den dostal admirál Marschall příkaz znovu vyplout z Trondheimu, tentokrát ale bez poškozeného Scharnhosta, jen s Gneisenau a Admiralem Hipperem. Velká příležitost však již byla ztracena. Většina lodí podílejících se na evakuaci už byla daleko a tak se nájezdníci vrátili s nepořízenou. Britové, rozlícení ztrátou letadlové lodi, provedli po několika dnech odvetné opatření a zaútočili ze vzduchu na poškozeného Scharnhorsta ukrývajícího se v Trondheimu. Při útoku ztratili 8 letounů a zaznamenali jen jeden zásah. A aby toho nebylo málo, puma nevybuchla. Scharnhorstu se potom podařilo doplout do mateřského přístavu, kde si několik měsíců hojil šrámy z norského tažení.