) jsem zakoupil na veletrhu Model Hobby 2012.Pár slov o předloze modelu:
V roce 1988 se konal jubilejní desátý ročník slavné Rallye Paříž - Dakar, kterého se účastnily i dvě Tatry v barvách PZO Motokov. Za volantem jedné z nich seděl Karel Loprais (pozdější vítěz kategorie kamionů), druhou (se startovním číslem 615), řídil Zdeněk Kahánek. Členy posádky byli dále Ota Měřínský a Zdeněk Hajdušek. Posádka si během závodu vedla velice dobře, do cíle však bohužel dojela mimo soutěž kvůli prasklým listovým pérům na zadní nápravě. A právě tento vůz je předlohou modelu.
A tady ještě pěkné video.
Vlastní stavba:
Stavbu jsem začal tak, jak radí návod - rámem.
Tady bych chtěl upozornit na jednu nepříjemnou chybu: na dílech 1 a 4 jsou špatně označeny chlopně pro přilepení dílů 2 a 3 - jsou prohozené! Bohužel jsem se nachytal - nalepil jsem díly 2 a 3 tak, jak bylo psáno na chlopních a nezkontroloval s návodovou kresbou 
. Řešení bylo celkem jednoduché - okopíroval jsem si díly 1 a 4 (naštěstí jsou celé černé) a nalepil je tak, jak mají být. Také díly 5 a 6 je třeba nalepit opačně, než je značeno na chlopních, a je nutné je trochu zkrátit.V žádném případě nechci tímto nějak hanit autora - jenom chci upozornit na problémy, kterým můžou další modeláři předejít. Ve starších reportech se stavbou tohoto modelu na tyto chyby nikdo neupozornil.
Dále jsem slepil zadní část vozu. Zde naopak všechno sedělo naprosto perfektně
. U centrální roury si také nevzpomínám, že by byl nějaký problém. Snad jen díl 311 (válec, na kterém sedí převodovka) jsem musel asi o 1,5 cm zkrátit. Diferenciály jsem lepil natupo. Je to docela zdlouhavá práce, ale výsledek je parádní.
O stavbě prachovek píše Spida v návodu: "Velice zdlouhavou prací je výroba prachovek, ale výsledný efekt vypadá velice realisticky." Byl to fakt vopruz
, ale výsledek vážně vypadá dobře.
Převodovka - žádný problém. Táhlo u zatáčecího mechanismu přední nápravy jsem vyrobil z drátku, který byl na starém kalendáři. Nejprve jsem jej srovnal pomocí pilníku na rovné podložce a poté nabarvil vodovkou (jinou barvu jsem neměl po ruce 
), přestříknul lakem na vlasy, znovu černá vodovka, lak na vlasy a na závěr nátěr černou vodovkou. Barva vydržela i lehké dotvarování drátu, neotírá se. Když se do ní ale rýpne nehtem, tak se odloupne. Vzhledem k tomu, že táhlo potom není nijak zvlášť namáhané, tak to stačí . Torzní tyče jsem udělal ze špejle, kterou jsem nabarvil černou vodovkou. Ta je ovšem po zaschnutí matná. Proto jsem ji zkusil nalakovat (opět lak na vlasy) a znovu přetřít vodovkou. S výsledkem jsem spokojený. Nalepení torzních tyčí k celku doporučuji dělat jinak oproti návodu - nejprve na špejli-tyč nalepit díl 99, pak ji přilepit ke kulise (díl 63) a nakonec dílem 99 k přední nápravě. Přilepení dílu 99 mi totiž vyšlo jinak, než na vyznačené místo (níž), a při postupu podle návodu (nejprve nalepit díl 99 k nápravě a až pak torzní tyč) bych neměl tozní tyč rovnoběžně s centrální rourou. Díly 103 (špejle koukající z předních brzdových válců) jsem zkrátil asi o 0,5 cm, aby byly přibližně stejně dlouhé jako u zadních náprav. Zdálo se mi, že vyčuhovaly příliš. 
Další na řadě bylo spojení rámu s centrální rourou. Na rámu jsou prohozena čísla 33 a 36 (tady to ale nevadí, z logiky věci vyplyne, kam který příčník nalepit - nelze se splést). Místa pro přilepení nejsou vyznačena přesně - přední příčníky jsem nalepil asi 0,5 mm více dopředu, první zadní příčník pak vycházel asi o 1 mm víc dozadu a druhý zadní příčník pak asi o 1,5 mm. Uvidím, jestli to byla dobrá volba - snad mi potom sednou zadní blatníky.
Následně jsem k celku přilepil další "drobnosti".
Vyznačená místa pro nalepení dílů 318 (držáky tlumičů zadních náprav) a 42 (držák listových per) jsou lehce posunuta. Je třeba lepit tak, aby tlumiče a odpuržení byly tam, kde mají být a zbytek zaretušovat. Díl 89 (nejdelší list u listového péra) jsem lepil tak, že jsem k sobě slepil vrchní a spodní vrstvu. Ve vystřihovánce je potom navíc taková velká bílá plocha, kterou se to má vše zřejmě podlepit. Díl by pak tím pádem měl dvojnásobnou tloušťku, což podle mého názoru mít nemá (tj. má být ze dvou vrstev papíru a ne ze čtyř). Pro vytvarování čel vzduchových nádrží (díl 75) doporučuje Spida vytlačit cíněnou kuličkou do tvrzeného polystyrenu důlek a v něm vytvarovat navlhčený díl 75. Já jsem použil čajovou svíčku, do které jsem také vytlačil kuličkou důlek, v něm natvaroval navlhčený (nasliněný) kruh papíru velký asi jako ten důlek, který se k vosku přilepil. A v tom jsem pak tvaroval originální díly.
To je protentokrát vše. V tomto příspěvku prezentovaná stavba je výsledkem celkem 14 dní práce. Teď mě čeká nárazník a pak kola.
Model vypadá zatím fakt parádně, velice se Spidovi povedl. Snad i mě se povede ho dotáhnout do úspěšného konce. Ze začátku jsem se trochu obával laserového tisku, ale musím říct, že se z toho staví velice dobře.
Taky fotka pod návodnými kresbami je super. Dokud jsem neviděl fotky bernieho modelu, tak jsem žil v představě, že to je skutečná Tatra
. Pokračování příště.
. Dokonce jsem si říkal, že už nikdy do podobného modelu nepůjdu. Ale už teď vím, že to tak nebude - nedávno jsem si pořídil Tatru 815 z Dakaru 1986 (také od Spidi) a moc se na ni těším 
.
