Díky resktrikcím Vesairské smlouvy byla tato ponorka vyvíjena v Nizozemí a vyráběna pro Finsko, jako pobřežní, ale hlavně pro výcvikové účely. Přesto že se osvědčily v reálném boji, ale i při výcviku, vysloužily si od německých námořníků přezdívku "Einbäume" - Kánoe, pro své malé rozměry a silnou tendenci k převracení.
Vyráběly se v řadě různých verzí, vždy ale měly maximálně tří příďové torpédomety v uspořádání převráceného trojúhelníka.
Typ IIA - bylo vyrobeno jen 6 lodí tohoto typu
délka 40,9m
šířka 4,1m
ponor 3,8m
výtlak 254t/301t
rychlost 13uzlů na hladině a 6,9 pod hladinou
rádius 2000n.m. na hladině 71 n.m. pod vodou
pohon 2x diesel MWM o výkonu 350hp, 2x el.motor 180hp
Výzbroj 3xtorpédomet+6 torpéd, 1x protiletadlový kanon ráže 20mm
posádka 25 mužů.
Typ IIB toto je prakticky prodloužená verze Ačka, čímž se prodařilo získat větší prostor pro pohonné hmoty a zvýšil se tak akční rádus, o pět sekund se také zkrátil čas potřebný pro ponoření(z 35 na 30 vteřin), celkem bylo postaveno 20ks, nejvíce ze všech typů
délka 42,7m
šířka 4,1m
ponor 3,9m
výtlak 279t/341t
rychlost 13uzlů na hladině a 7 pod hladinou
rádius 3900n.m. na hladině 71 n.m. pod vodou
pohon 2x diesel MWM o výkonu 350hp, 2x el.motor 180hp
Výzbroj 3xtorpédomet+6 torpéd, 1x protiletadlový kanon ráže 20mm
posádka 25 mužů.
Ač plasťák, dovolím si tady ukázat můj model:
Typ IIC Další prodloužení ponorky. Ale kromě dalšího navýšení množství paliva se prodloužila i část centrály a dovybavila se druhým periskopem. Lehkým znakem jak rozeznat typ A, B a C byla rovná čelní partie veliteské věže typu C. Lodí typu C bylo postaveno 8 exemplářů.
délka 43,9m
šířka 4,1m
ponor 3,8m
výtlak 291t/341t
rychlost 12uzlů na hladině a 7 pod hladinou
rádius 4200n.m. na hladině 71 n.m. pod vodou
pohon 2x diesel MWM o výkonu 350hp, 2x el.motor 205hp
Výzbroj 3xtorpédomet+6 torpéd, 1x protiletadlový kanon ráže 20mm
posádka 25 mužů.
Typ IID Tedy konečně náš, tedy můj papírový model. Nebýt jeho malých rozměrů, podobal by se díky zvětšené velitelské věže se zadní plošinou pro flak a charakteristickými sedlovými nádržemi spíše lodím typu VII. Měl podstatně zvýšený rádius a vylepšené sedlové nádrže s automatickou kompenzací hmotnosti. Celkem bylo postaveno 16 kusů.
délka 44m
šířka 5m
ponor 3,9m
výtlak 314t/364t
rychlost 12.7uzlů na hladině a 7.4 pod hladinou
rádius 5680n.m. na hladině 71 n.m. pod vodou
pohon 2x diesel MWM o výkonu 350hp, 2x el.motor 205hp
Výzbroj 3xtorpédomet+6 torpéd, 1x protiletadlový kanon ráže 20mm
posádka 25 mužů.
Bojové nasazení
Při vypuknutí druhé světové války v září 1939 měly být všechny ponorky typu II určeny jen k výcvikovým účelům, bohužel výroba ponorek typu VII a IX nebyl tak rychlý a tak byly ponorky použity i pro bojovou činnost.
Do poloviny roku 1941 byly ponorky typu A a B použity pro skandinávské tažení, následně se vrátily ke školím flotilám.
U-1 byla ztracena na minách, U-3 měla lepší osud, uskutečnila 5 bojových plaveb a ponořila dvě nepřátelské lodě. U-4 podnikla 4 bojové plavby a potopila 3 plavidla a britskou ponorku HMS Thistle, následně tak jako ostatní skončila u školní jednotky.
Z B-ček se většina lodí vrátila do školiček. Tyto malé lodě uskutečnily 150 plaveb, a poslaly ke dnu 97 obchodích a 9 válečných lodí. 6 ponorek typu IIB bylo přesunuto na východní frontu kde utočily na sovětskou lodní dopravu v Černém moři. Díky malým rozměrům mohly být stěhovány na říčních člunech, nebo po silnici. Následně po odmítnutí Tureckou armádou je vlastní posádky potopily.
C - pouze jedna ponorka byla potopena nepřítelem, ostatní se připojily ke školním jednotkám. uskutečily 56 bojových plaveb a potopily 57 lodí včetně 3 válečných.
D - naprostěá většina šla okamžitě ke školním jednotkám. Těm co se poštěstil křest ohněm, podniklo 36 bojových plaveb, potopily 27 lodí z toho 3 válečné. Jedna ponorka byla potopena torpédoborcem a jedna nepřátelkou ponorkou.
K naší ponorce U-141, velel ji npor. Heindrich-Dietrich Hoffmann, byla potopena vlastní posádkou v květnu 1945 ve Wilhemshavenu, Mám pravdu Grime?
Pro kompltnost dodávám zdroje: Ponorky německého válečného námořnictva 1939-45 /Gordon Williamsson, Encyklopedie Ponorky / Christ Chant, a Smrt na všech mořích / Paul Herbert Freyer
K modelu. pln elánu jsem doufal v bezproblémovou stavbu, pár zákysů jsem si našel možná ruce možná postup, kdo ví. Práce je ulehčena laserovými žebry, s vyřezanou palubou a zábradlím, které se mi už v pylíčku trhá.
Ze zkušenosti vím,že nakreslené otvory nejsou vidět, a na rovinu, otvory dělají ponorku! takže díky prořezům jsem si přidělal hodně práce, lupa na oku a už jsem jel.
Vyteklou barvu jsem stíral směrem dolů. Vzhledem k tomu, že mi lezou žebra, což mi toliko nevadí, tyhle krásky byl obouchané do pum dosti a žebra jim prostě lezly. Tak chci torochu více odvést pozornost od spár od papírů torochou více rzi a soli. Tahle kráska vydržela až do konce války, což je 6 let ve vodě. takže trochu té rzy neuškodí.
(ta modrá, to je hooodně tmavá kterou normálně nepoužívám a černá dochází, v otvorech, když nechceš, tak ji nevidíš.
Zkuste mi kdyžpak poradit barvu stojánku.
Jen škoda, že moc nesedla přední část těch boulí.
