Kňaz Potěmkin Tavričeskij / Orel / 1:200 HOTOVO
Napsal: pon 25.2.2013 21:27
Князь Потёмкин Таврический (pro ty co neovládají ruštinu – Kníže Potěmkin Tauridský). Jeho stavba byla přidělena loděnici v Nikolajevu. Ke slavnostnímu položení kýlu nového bitevního plavidla došlo 28.9.1898. Práce postupovaly poměrně rychle a plynule a o dva roky později v září 1900 došlo k jeho spuštění na vodu. V létě 1902 byl přemístěn do Sevastopolu ke konečnému dovybavení a osazení výzbroje. Došlo však k několika vážným haváriím v kotelnách a strojovnách a například dělové věže a další konstrukční celky bylo nutno kvůli nedodržení daných parametrů vyrobit znovu. To vše spolu s dalšími problémy při zkouškách protáhlo stavbu o téměř dva roky a tak námořnictvo převzalo loď až koncem roku 1904. Zprvu byla v rámci Černomořské flotily klasifikována jako pancéřový křižník. Tomuto zařazení však neodpovídala rychlost, zatímco pancíř a výzbroj byla na úrovni tehdejších bitevních lodí. Proto byl mezi ně po krátké době Potěmkin přeřazen.
Svými parametry to byla klasická bitevní loď z přelomu století. Délka trupu dosahovala 115.4, šířka 22.2 a ponor 8.4 metru. Maximální výtlak dosahoval hodnoty 12900 tun. Z dnešního pohledu byl zvláštností trupu (tehdy ovšem celkem běžně používanou) taran, dopředu vysunutá a konstrukčně zesílená podhladinová část předního vazu plavidla, umožňující poškození protivníka nárazem. Konstruktéři ji používali s oblibou, byla to reakce na bitvu u ostrova Lissa v Jaderském moři. Zde v roce 1866 porazila Rakousko-Uherská flotila silnější Italské loďstvo a dvě italské obrněné lodě potopili Rakušané právě nárazem.
V kotelnách Potěmkina bylo zabudováno 22 kotlů (z toho 14 spalovalo mazut – tehdy novinka). Ty dodávaly páru dvěma trojčinným parním strojům s celkovým výkonem 10600 HP. Dva lodní šrouby o průměru 4.2 metru dosahovaly maximálně 83 obrátek za minutu, což umožńovalo dosáhnout rychlosti až 16.7 uzlu (cca 31 km/h). Celková zásoba paliva byla 340 tun uhlí a 610 – 760 tun mazutu. Při udržování ekonomické desetiuzlové rychlosti to umožňovalo uplout 3600 mil (6600 km).
Také výzbroj nevybočovala z tehdy běžného standardu. Jako hlavní výzbroj byla použita čtyři děla 12"/40 (30.5 cm) vzor 1895 rozmístěná do dvou věží na přídi a na zádi. Ta byla schopna vypálit dva granáty za minutu podle typu na vzdálenost až 29 km. Doplňovalo je 16 kasematových děl 6"/45 (15.2 cm) vzor 1892, 14 děl 75 mm/50 vzor 1892, čtyři rychlopalná děla ráže 47 mm a pět 15'' torpédomětů. Děla ráže 75 mm byla později demontována.
Boční pancéřový pás dosahoval tloušťky 229 mm, kasematy 152 mm děl chránilo 127, paluby 76 a dělové věže hlavní ráže 254 mm pancíře. Hodnoty na tehdejší dobu spíše podprůměrné, přesto vzhledem k výkonům tehdejších děl postačující.
Pod dojmem drtivé porážky v Rusko-Japoské válce se námořníci Potěmkina brzy začali zabývat revolučními myšlenkami. Posádka bitevního plavidla byla označena jako nespolehlivá a proto před vyplutím na cvičení 12.6.1905 bylo 200 nejnebezpečnějších námořníků nahrazeno nováčky z učiliště. Ani to však nepomohlo a 14.6. došlo ke vzpouře. Vůdce povstání byl při přestřelce zabit a nejednotní námořníci se po jedenácti dnech vzdali rumunským úřadům v Konstanci. Loď byla vydána zpět Rusům.
Byla přejmenována na Pantělejmon a pod tímto názvem se zúčastnila WWI. Podnikala nájezdy na turecké pobřeží a zásobovací linie ale zůčastnila se i vlastních minových operací jako krycí jednotka. Dvakrát se ve stavu brigády bitevních lodí zúčastnila i bojů s tureckým bitevním křižníkem Jawus Sultan Selim (bývalý německý Goeben).
V květnu 1915 byla loď znovu přejmenována, respektive jí bylo vráceno původní jméno Kníže Potěmkin Tauridský a dlouhodobě byla zakotvena v Sevastopolu. Boje v oblasti Černého moře totiž utichly. V noci z 29. na 30.4.1918 při evakuaci sevastopolského přístavu se nepodařilo sehnat dostatek námořníků pro obsluhu a opuštěného plavidla se tak o tři dny později zmocnily německé jednotky. Němci loď spolu s dalšími plavidly koncem listopadu 1918 předali jednotkám Britského intervenčního sboru a nakonec ji získali Děnikinovci. Opět došlo k přejmenování, tentokrát na Борец за свободу – bojovník za svobodu. Když bolševické jednotky 6.4.1919 opět dobyly Sevastopol, ustupující bělogvardějci loď vyhodili do povětří. V průběhu let 1922-1923 bylo těžce poškozené plavidlo sešrotováno. Je však zajímavé, že k jeho vyškrtnutí ze stavu flotily došlo až 21.11.1925.
Převzato z www. Palba.cz
Něco k modelu:
Stav v roce 1904
Formát A4
1 strana Hystorie
4 strany Psanej návod rusky,polsky,anglicky,německy
8 stran 3D návodovek dost lesklej papír
6 stran kostra
14 stran modelu
PS. Ještě jsem nezačal
Svými parametry to byla klasická bitevní loď z přelomu století. Délka trupu dosahovala 115.4, šířka 22.2 a ponor 8.4 metru. Maximální výtlak dosahoval hodnoty 12900 tun. Z dnešního pohledu byl zvláštností trupu (tehdy ovšem celkem běžně používanou) taran, dopředu vysunutá a konstrukčně zesílená podhladinová část předního vazu plavidla, umožňující poškození protivníka nárazem. Konstruktéři ji používali s oblibou, byla to reakce na bitvu u ostrova Lissa v Jaderském moři. Zde v roce 1866 porazila Rakousko-Uherská flotila silnější Italské loďstvo a dvě italské obrněné lodě potopili Rakušané právě nárazem.
V kotelnách Potěmkina bylo zabudováno 22 kotlů (z toho 14 spalovalo mazut – tehdy novinka). Ty dodávaly páru dvěma trojčinným parním strojům s celkovým výkonem 10600 HP. Dva lodní šrouby o průměru 4.2 metru dosahovaly maximálně 83 obrátek za minutu, což umožńovalo dosáhnout rychlosti až 16.7 uzlu (cca 31 km/h). Celková zásoba paliva byla 340 tun uhlí a 610 – 760 tun mazutu. Při udržování ekonomické desetiuzlové rychlosti to umožňovalo uplout 3600 mil (6600 km).
Také výzbroj nevybočovala z tehdy běžného standardu. Jako hlavní výzbroj byla použita čtyři děla 12"/40 (30.5 cm) vzor 1895 rozmístěná do dvou věží na přídi a na zádi. Ta byla schopna vypálit dva granáty za minutu podle typu na vzdálenost až 29 km. Doplňovalo je 16 kasematových děl 6"/45 (15.2 cm) vzor 1892, 14 děl 75 mm/50 vzor 1892, čtyři rychlopalná děla ráže 47 mm a pět 15'' torpédomětů. Děla ráže 75 mm byla později demontována.
Boční pancéřový pás dosahoval tloušťky 229 mm, kasematy 152 mm děl chránilo 127, paluby 76 a dělové věže hlavní ráže 254 mm pancíře. Hodnoty na tehdejší dobu spíše podprůměrné, přesto vzhledem k výkonům tehdejších děl postačující.
Pod dojmem drtivé porážky v Rusko-Japoské válce se námořníci Potěmkina brzy začali zabývat revolučními myšlenkami. Posádka bitevního plavidla byla označena jako nespolehlivá a proto před vyplutím na cvičení 12.6.1905 bylo 200 nejnebezpečnějších námořníků nahrazeno nováčky z učiliště. Ani to však nepomohlo a 14.6. došlo ke vzpouře. Vůdce povstání byl při přestřelce zabit a nejednotní námořníci se po jedenácti dnech vzdali rumunským úřadům v Konstanci. Loď byla vydána zpět Rusům.
Byla přejmenována na Pantělejmon a pod tímto názvem se zúčastnila WWI. Podnikala nájezdy na turecké pobřeží a zásobovací linie ale zůčastnila se i vlastních minových operací jako krycí jednotka. Dvakrát se ve stavu brigády bitevních lodí zúčastnila i bojů s tureckým bitevním křižníkem Jawus Sultan Selim (bývalý německý Goeben).
V květnu 1915 byla loď znovu přejmenována, respektive jí bylo vráceno původní jméno Kníže Potěmkin Tauridský a dlouhodobě byla zakotvena v Sevastopolu. Boje v oblasti Černého moře totiž utichly. V noci z 29. na 30.4.1918 při evakuaci sevastopolského přístavu se nepodařilo sehnat dostatek námořníků pro obsluhu a opuštěného plavidla se tak o tři dny později zmocnily německé jednotky. Němci loď spolu s dalšími plavidly koncem listopadu 1918 předali jednotkám Britského intervenčního sboru a nakonec ji získali Děnikinovci. Opět došlo k přejmenování, tentokrát na Борец за свободу – bojovník za svobodu. Když bolševické jednotky 6.4.1919 opět dobyly Sevastopol, ustupující bělogvardějci loď vyhodili do povětří. V průběhu let 1922-1923 bylo těžce poškozené plavidlo sešrotováno. Je však zajímavé, že k jeho vyškrtnutí ze stavu flotily došlo až 21.11.1925.
Převzato z www. Palba.cz
Něco k modelu:
Stav v roce 1904
Formát A4
1 strana Hystorie
4 strany Psanej návod rusky,polsky,anglicky,německy
8 stran 3D návodovek dost lesklej papír
6 stran kostra
14 stran modelu
PS. Ještě jsem nezačal
snad o víkendu.
, ale zadnou nemam dokoncenou, vetsinou jen trupy a stale hledam pro me nejvhodnejsi metodu jejich vyplneni 
