Karosa B741 a C744 / EasyWorks, P.K. / 1:43 PROMO

[Zrzek]

Nejsou ty mlhovky nějaký mini?

[Waclaf]

Význam značky EasyWorks už se řešil ve vlákně se stavbou Ikarusu. Je nutné to chápat v kontextu všech modelů, ve kterých je namočený jbb. Prostě oproti Daně je to easy, a basta fidly!

[AmatER]

oproti daně je easy všecko

Karosérie: přední článek vozu
V číslování dílů rozsah čísla 3.

Počítejte s tím, že vypreparovat hlavní díly karoserie není žádná legrace, neustále se to plete pod ruce a snaží se samo zmuchlat.


Jednou z mála věcí, kterou si je možné model dobrovolně zkomplikovat, jsou vytažené blatníky v dolní části bočnic. Mě se je u každého modelu zatím podařilo minimálně u třetiny těch trojúhelníčků nějak zprasit... Vyplatí se je alespoň pořádně naříznout, chybičky se dají zaretušovat. Jelikož se tyto díly lepí natupo, je vhodné je zevnitř, kde mají přesah, pořádně zalepit, jinak se snadno utrhnou. Blatníkové lišty jsou k dispozici jako doplňkové plastické díly, také je není nutné za každou cenu nalepovat. Pokud rozšíření blatníků nepoužijete, doporučuju vynechat u kol bombírované bočnice (vylézaly by ven).


Pak už se jen bere z hromádky připravených elementů a skládá... Přední část střechy doporučuju vytvarovat před přilepením, každý má nepochybně svůj způsob, jak to vydutí vymyslet. Při vlepování žeber se ukáže přesnost, s jakou nalepíte výztužné díly na rub žeber. Aby se žebra neprotlačila, doporučuju řádně vytvarovat zejména střechu (krajní části musí být výrazně zaoblenější, než téměř plochý střed) a při lepení netlačit. Zároveň doporučuju se naposledy rozloučit s pohledem na měch pérování přední nápravy U zadního (vnitřního) čela není třeba se děsit deformacemi, stejně to nebude vidět, zakryje to měch kloubu. Výztuhu je nutné nalepit tak, aby nebránila vsunutí zadních částí podélníků, které nesou točnu, do otvorů v zadním čelu.


Posledním karosářským prvkem na předních dvou třetinách autobusu je lišta nad čelním oknem, která vytvoří "kšiltík" proti stékající vodě. Lepí se jen horní hranou. Kdo si na ni netroufá, může opět vynechat.

Kdo chce, může zadeklovat spodek před přední nápravou a mezi nápravami. Otvor za střední nápravou je nutný při vlepování kloubu.

Po nabití baterek do foťáku budu pokračovat zadním článkem autobusu, který je oproti přednímu značně oddechovější prací.

PS: Zrzku, mlhovky se dávaly v minimálně dvou velikostech - "velké" z liazek a "malé" ze škodovek 120ek, tyhle jsou asi ty 120kové.

[AmatER]

Ještě dneska si dáme

Karosérie: Zadní článek vozu
V číslování dílů rozsah čísla 4.

Kastle zadního článku je o něco kompaktnější díl, takže nemá tolik tendencí sám sebe zlikvidovat. Většina práce je podobná jako na předku, přesnost je vyžadována stejná. Doporučuju nezapomenout přenést na rub všech zúčastněných dílů pomocné úsečky, např. na zadním čelu nebo malých žebrech jsem se na ně vykašlal a při přilepování rámové výztuhy pro vlepení kloubu mi docela dost chyběly, tak doufám, že to nepůjde moc šejdrem.




Zadní část můžete v tomto okamžiku rovněž zadeklovat. Kdo nechce přijít o viditelnou kresbu motoru, nemusí později přilepovat dekl pod motorem (fachčeštinou "šusplech").

Nyní může dojít na nejhorší... tedy na kola.

[Jiří Vintr]

Krása, také jsem měl v 6. třídě slepenou C744, ještě ručně kreslenou a bez zatáčecích kol - kloub jsem měl udělaný tehdy válcový, jako RV u modelu tramvaje KT8D5. Jistě to nebylo ideální a realistické jako tohle, ale každá cesta má nějaký začátek.

K těm lemům blatníků si dovolím poznámku, která třeba může pomoct. Ty trojúhelníčky u tak úzkého dílu jsou skutečně průšvihové, já bych to řešil bez nich. Díl by byl plochý a skládal by se z části, která vyčuhuje ven, a z části, která vyčuhuje do nitra blatníku. Ještě předtím bych ovšem vlepil všechna žebra a všechny díly, které formují profil bočnice, aby měl papír menší tendenci se mi na té lepící hraně nějak zvlnit. K hraně blatníku by se přilepil natupo a byla by to čistá práce. Jen návrh..

Píšu to tu proto, že ač dakarák, byly pro mě české autobusy vždycky takovou srdeční záležitostí a jsem rád, že něco takového vidím.. Ať žije vzpomínka na VY 56-32 - první vyškovský autobus s "novouů SPZ s malými číslicemi (jako snad poslední okres v republice čekal tak dlouho, než došla zásoba ůstarých" s velkými číslicemi a zkosenými rohy vzadu) - zároveň taky první C744 ve Vyškově...

[Karlos]

Krásná práce, mám ale jednu připomínku. Karosa C744 měla konstrukční rychlost 80 km/h a ne 100 jak je na zádi vozu.
Ale už se na ní těším...

[AmatER]

to je jen nálepka... z fabriky bylo určitě 85 km/h:


Ale později se objevily i další hodnoty. Třeba tenhle vůz tu 100km/h nálepku má:


Po včerejším ranním rozbruslení drobný pokrok v mezích zákona:

Přední kola
V číslování dílů rozsah čísla 13.

Nic nového, stačí se jen rozhodnout, jestli bombírovat, nebo ne, a jakou krytku matic použít - plastovou černou, barvenou modrou, plechovou tatrováckou nebo žádnou?

[Zrzek]

Co se týče tý rychlosti - nebylo to tak, že když byl nedostatek "pomalých" náprav a převodů, tak tam prostě namontovali "rychlou" co se dávala do zájezďáků?

[petersen]

Měl jsem možnost v roce 1998 jezdit tři měsíce v Čsad Jindřichův Hradec a povozil jsem se i s kloubovou meziměstskou třídveřovou Karosou , co si pamatuji tak běžně lítala přes 100 Km

[Zrzek]

"Modráky" bývaly vždycky rychlejší. Ale i nějaké červené chodily a chodí dóóóóst dobře.

[Waclaf]

Popisy na bocích pneumatik v měřítku 1:43 ? Hmm, uvidíme, co s tím provede ofsetový tisk. Ale každopádně se mi líbí tvá snaha o detail.

[AmatER]

Rychlý zadek na kloubáku spíš ne - hnací nápravy byly jiné (na části vozů byla dokonce legendární řvoucí Rába 118). Lítat se s tím ovšem dalo v libovolné konfiguraci, záleželo na motoru, co si nechá líbit, a na vůlích v řízení. Zájezďáky běžně dávaly i 150 km/h. Každopádně nálepka na zadku (v 80. letech možná ještě hliníková lisovaná tabulka) je pro finální verzi opravena (pár dalších grafických chyb si všimne i méně cvičené oko na fotkách tady).

Někdo možná pokrok zaregistroval ve fotkách, zatímco jsem svůj život v uplynulých pár dnech redukoval na prosté projevy základních životních funkcí...

Kola střední a zadní nápravy
V číslování dílů rozsah čísla 14.

Je vhodné začít vnějšími koly - jsou trochu složitější. Plastický vnitřní díl disku zároveň slouží jako zarážka pro usazení šikmé části disku, takže je vhodné ho nalepit a hned za vlhka vytvarovat, vylezlý cca milimetr zastřihnout (díl je delší záměrně). A dávat pozor při tvarování na posun lepeného dílu do boku.

Další postup je zcela stejný, jako u předních kol. Vnitřní kola v dvoumontáži jsou až na grafiku jednoho dílu (resp. dvou, viz níže) úplně shodná.


Zdvojené montáže kol zadní a střední nápravy se ve finální verzi budou lišit vzorkem pneumatik - na střední nápravě budou gumy vodící stejně jako vpředu, kdežto na hnací zadní nápravě budou mít vzorek záběrový. U předchozích verzí jsem na to úplně zapomněl... nebo že bych měl nějakého hodného gumaře, který mi dal na střední nápravu nějaké starší záběrové gumy na dolítání?


Popisky na bocích pneumatik jsou vidět i v ofsetovém tisku dobře, viz již vyšlé krátké vozy, ovšem zatímco C744 obouvá matadorky 11 R 22,5, B741 už nám bude jezdit na městských barumkách 275/70 R 22,5.

Pákový tlumič kloubu
V číslování dílů rozsah čísla 11.

Jako zdroj echtnanodílků lze vynechat, ale jelikož na model se díváme zhora, nedoporučuju to - chybělo by to tam. Namotávané díly objímek musí na tyčích tlumiče chodit dostatečně volně, takže neutahovat při lepení nebo k výrobě použít kulatinu většího průměru.


A následně je možné se pustit do finální montáže vozu. Vzhledem k horší krotitelnosti nosiče vleku doporučuju kloub nejprve připojit ke kastli vleku, pak se definitivně rozloučit s pohledem na točnu (sakra, takový práce a nebude to vůbec vidět) a připojit předek. Pak přes montážní otvory zajistit na svém místě otoče tlumiče, prolomit kloub dolů, do portálu měchu zasunout tyče tlumiče (včetně bočních táhel k přednímu článku) na osce ze špendlíku s hlavičkou, pak tyče protáhnout otočemi a nakonec zajistit zevnitř boční táhla (jiný postup = ježek v kleci, vyzkoušeno...). Pak zakrýt spodek, případně osadit dekly pod motor (u ČSAD bylo jejich nepoužívání po pobytu autobusu na dílně pravidlem, v DPP se poctivě vracely). Před osazením zástěrek a kol doporučuju si najít dostatečně dlouhý odkládací prostor, aby se model zbytečně nelámal, tyče tlumiče kloubu se rády vytahují úplně ven.



Definitivně poslední prací jsou zrcátka. Stáčené mikrodílky držáků není nutné tvarovat za vlhka, ale je potřeba dávat pozor na rozvrstvení papíru.


A tím je hotovo.

Zítra udělám pár lepších fotek za lepšího světla a pak už se můžete jen těšit, až se modely dostanou k vašim distributorům.

[JanO]

Hezký . Budou pracovní fotky někde k dispozici pohromadě, nejlépe s komentářem?

[Zrzek]

Tady Ti to nestačí???

[AmatER]

Nějaký sumář bez prohlodů bokem bude, zpětně ho doplním i k zbylým modelům EW. Teď si ale dám malou přestávku...

EDIT: Tak slíbené foto za lepšího světla:

C744.24 ČSAD Plzeň, s. p., TC 68-66:


B741.1908 DP Praha 6007:

Koukám, jak se mi pěkně povedl vytvořit spadlý zadek, tolik typický pro tyto vozy...

A oba spolu: