ALBATROS - 3 - auta, balóny, stavby
Napsal: pát 12.10.2012 19:14
(Přestěhováno ze starého DF, doplněno několik fotek. První a druhá část tohoto seriálku je zatím na starém DF.)
*******
Pokud jste prožili dětství v 70. letech, byli jste malým ogarem a nějakým omylem vám nechali v pazurách nůžky a lepidlo (nejlépe Drago, Kanagom nebo Supercement ), patrně jste narazili na jméno Leoš Špachta a zřejmě jste si tohoto pána velmi oblíbili.
Je autorem tří sad modýlků autíček, která měla tu společnou vlastnost, že jejich předlohy pocházely z dávných dob kopřivnické automobilky. Což bylo automatickou zárukou obliby u malých i velkých synečků.
Už v 1. díle našeho povídání jsme si řekli, že úplně první sada tatrušek vyšla na arších v r. 1970 (viz obr. výše), které jsou dnes suprvzácné. Častěji dnes narazíte na 2. souborné vydání, které vyšlo již formou klasického sešitu B4 v r. 1987:
Špachtovy tatrovky byly jednoduché, bez přespříliš složitých tvarových prvků a ve spojení s papírem typu plech byly pro malé matlaly ideální. V případě neúspěchu se model prostě rozdupal, eventuálně zapálil (Kanagom i Supercement bezvadně hoří) a pokud to maly modelarz přežil, šel si do nejbližšího papírnictví koupit za pár korun sešit nový, jelikož jich bylo všude plno.
Druhá sada tater vyšla v r. 1972 a dočkala se několika vydání...
... a poslední čtveřice se poprvé (a ne naposledy) objevila v r. 1973:
Tyto dva kósky z uvedeného sešitu sklejnul kolega Mirek "B@F":
Dalším symbolem albatrosácké produkce byly balóny. Jejich autorem a specialistou byl Jan Žbánek. Obdobně jako dětské stříhánky jsem dlouhá léta tyto výtvory při sbírání albatrosek ignoroval, nějak jsem je podceňoval a prostě mne tyto sešity "nebraly". Sbírku jsem jimi doplnil až mnohem později, kdy jsem si řekl, že mi jaksi chybí .
První Žbánkovou prací byly Dva balóny, 1. vyd. se objevilo v r. 1973:
A brzy následovaly další koule - asi se mohlo do nich dobře kopat ...(omlouvám se za vrozenou zvrhlost)...
Všimněte si opět důsledné politiky Albatrosu, pokud jde o zahraniční verze. Byla to v tomto ohledu zlatá doba - nakreslili jste vystřihovánku a státní vydavatel vám ji hned šoupnul do cizí řeči a prodal na Východě i na Západě. Představte si to tak dnes ...
Posledními ze Žbánkových plavidel byly Staré balóny, které vyšly z balónů nejvícekrát (včetně zahraničních mutací) a zároveň jde o vůbec poslední vystřihovánku, kterou likvidované vystřihovánkové oddělení Albatros vydalo - psal se rok 1998 - viz známá obálka dole vpravo:
A pro úplnost ještě propagační raritka, kterou jste už zahlédli předposledně:
Dostáváme se k nosnému tématu plastických vystřihovánek Albatros, k architektuře.
Ještě před tím, než se králem českých papírových hradů stal Richard Vyškovský, se chopili této tvorby pánové Vladimír Rocman, Vladimír Kovářík a Pavel Sivko.
Jejich grafický styl je do značné míry podobný a na první pohled zaměnitelný - stavby jsou to velké, s obřími díly, s nevelkým množstvím plastických detailů a postrádají elegantní přesnou kresbu, na jakou jsme si rádi zvykli u Mistra RV.
Ovšem ještě před vznikem prvního velkého hradu vyšly v Albatrosu tyto stavbičky:
- Prašná brána a Týnská škola; Jihočeský dvorec (viz 1. díl tohoto povídání);
- Staré Bělidlo z r. 1971, autorem byla Jolanta Lysková:
Model se skládá z převelikých dílů s maxichlopněmi, výsledné dílo z Babičky Boženy Němcové vypadá takto:
Babička se s Barunkou a spol. krčí pod stromem, jako by očekávali v chalupě explozi granátu po dědovi, ale možná je tam umístil jen modelář o své vůli.
Pravou perličkou z rané albatrosácké architektury je ojedinělý počin Jiřího Boudy - Nádraží z r. 1972:
Zajímavostí je, že na obálce tohoto výtisku nejsou modely vzešlé z vystřihovánky, ale zřejmě předlohy - obrázky (pravděpodobně) německých stavebnic k železničním modelům.
Prvním opravdickým hradem vydaným v Albatrosu byl Křivoklát V. Rocmana. Lidé v Albatrosu si asi mysleli, že to bude na patlala českého příliš náročná záležitost, a vyšli mu proto vstříc - model vyšel v krabici a s předsekanými díly. Tuto chytrost zopakovali ještě jednou, u vzápětí vydaného Karlštejna V. Kováříka. Psal se rok 1972:
Jde o velevzácné počiny - na tyto krabice už dnes narazíte ztěží. Je zřejmé, že je vzal čas a ďas do pekel horoucích, jelikož byly vyrobeny z velmi málo tuhého papíru a navíc jsou prakticky prázdné - na to, že je v nich pár listů papíru, jsou příliš vysoké a málo tuhé.
Další vydání obou těchto prvních hradů už byla v klasickém sešitu:
Karlštejn je vůbec nejvydávanější vystřihovánkou Albatros. Včetně zahraničních mutací vyšla nejméně 10× - poprvé v r. 1972 a naposled přesně o 20 let později. Vladimír Kovářík si tímto dílem vpravdě vydobyl pomník - papírový Karlštejn byl vždy atraktivním turistickým artiklem pro návštěvníky české kotliny. Albatros tento model tolika reprinty ale dosti "provařil", a tím pádem se zřejmě už nikdy nedočkáme standardnějšího zpracování - třeba z dílny R. Vyškovského .
V mém archivu se, žel, nenachází veleraritní zahraniční vydání Křivoklátu i Karlštejna z r. 1974 - a sice v japonském (!!!) hantecu - za obrázky děkuji Pepovi JoKovi:
Návod byste jistě rozlouskli raz-dva...
Křivoklát je ojedinělou architekturou V. Rocmana - do dalších staveb se už nepouštěl a jeho doménou poté byly vystřihovánky pro nejmenší patlalátka a matlalečky.
Ovšem ne tak V. Kovářík - ten jel ve stavbách ve velkém. Po evergreenu zvaném Karlštejn následoval druhý megahit - Staroměstská radnice, opět splendidní suvenýr pro uštvané návštěvníky Prahy (...Vlevo vidíte Radnici! Vpravo vidíte Týnský chrám! Vpředu vidíte-... Prosimvás, kde bych mohl vidět WC?!?)
Radnice jen málo zaostává za Karlštejnem v počtu vydání a její život byl stejně tak ohraničen léty 1972-92. V r. 1974 vyšla rovněž v japonské mutaci - obrázek, bohužel, nemám k dispozici, ale jsou mezi námi tací, co tuto raritu mají. Že se nestyděj!
(Dovolte malou osobní vzpomínku: To první vydání Radnice jsem jako malý cypís slepil a dal babičce k Vánocům. Dlooouhááá léta ji pak měla v kuchyni na rádiu, než čas semlel babičku i s Radnicí. Nezapomenu. Právě tento model spolu s ABC a Světy motorů mne přivedl k papírařině.)
Lovecký zámeček Humprecht je už o chlupek vzácnější, stejně jako pražský letohrádek Hvězda:
Dalším hradem V. Kováříka byl Kost (1. vyd. 1978) a jeho posledním hradem pak Kokořín z r. 1979:
Nakonec se s námi Vladimír Kovářík rozloučil dvěma modely pražské architektury, Belvederem (1. vyd. 1978) a Národním divadlem (poprvé 1983):
Stejně jako V. Rocman je i Pavel Sivko autorem jediného hradu v Albatrosu - Zvíkova, 1. vyd. je z r. 1973. I on se sem-tam věnoval dětským vystřihovacím drobničkám.
(To belgické vydání v holandštině z roku 1973 -úplně vpravo- si celkem považuji. Nápis na obálce "Uren fijne ontspanning" znamená "Hodiny jemné relaxační" ).
S Albatrosem se rozloučíme ve 4. díle tohoto seriálku - zbývají nám klasici známí i z ABC - ŠOK, L. Badalec a Mistr RV.
*******
Dodatek Michala "Medium":
Jen malé doplnění pro sběratele. Jak Standa píše výše, hrad Karlštejn od Vladimíra Kováříka byl nejvydávanější Albatroskou. Od čistě českých vydání, zahraničních mutací, přes vydání pro americký trh až po ono exotické japonské vydání. A jelikož se asi díky tomu tato vystřihovánka dostala do podvědomí i v zahraničí, tak Karlštejn vydalo i rakouské vydavatelsví náboženského časopisu pro děti - Regenbogen.
Toto vydavatelství má na svém kontě celkem obstojné množství vystřihovánek. Od opravdu jednoduchých vystřihovánek pro nejmenší, až po trochu rozsáhlejší modely - ten největší je chrám sv. Petra a Pavla ve Vatikáně. Ovšem stále je to slepitelné dětmi. Ale velkým problémem je nepřesnost vystřihovánek (aspoň z toho, co jsem se pokoušel stavět, nic nesedělo.)
Tento rakouský časopis vychází i v téměř totožné podobě obsahu v české mutaci, vydává ho českobudějovické biskupství.
Samotná vystřihovánka je zmenšená z albatrosáckého formátu na formát A4. Tisk je kvalitní, ale na lesklém papíru.
*******
Pokud jste prožili dětství v 70. letech, byli jste malým ogarem a nějakým omylem vám nechali v pazurách nůžky a lepidlo (nejlépe Drago, Kanagom nebo Supercement ), patrně jste narazili na jméno Leoš Špachta a zřejmě jste si tohoto pána velmi oblíbili.
Je autorem tří sad modýlků autíček, která měla tu společnou vlastnost, že jejich předlohy pocházely z dávných dob kopřivnické automobilky. Což bylo automatickou zárukou obliby u malých i velkých synečků.
Už v 1. díle našeho povídání jsme si řekli, že úplně první sada tatrušek vyšla na arších v r. 1970 (viz obr. výše), které jsou dnes suprvzácné. Častěji dnes narazíte na 2. souborné vydání, které vyšlo již formou klasického sešitu B4 v r. 1987:
Špachtovy tatrovky byly jednoduché, bez přespříliš složitých tvarových prvků a ve spojení s papírem typu plech byly pro malé matlaly ideální. V případě neúspěchu se model prostě rozdupal, eventuálně zapálil (Kanagom i Supercement bezvadně hoří) a pokud to maly modelarz přežil, šel si do nejbližšího papírnictví koupit za pár korun sešit nový, jelikož jich bylo všude plno.
Druhá sada tater vyšla v r. 1972 a dočkala se několika vydání...
... a poslední čtveřice se poprvé (a ne naposledy) objevila v r. 1973:
Tyto dva kósky z uvedeného sešitu sklejnul kolega Mirek "B@F":
Dalším symbolem albatrosácké produkce byly balóny. Jejich autorem a specialistou byl Jan Žbánek. Obdobně jako dětské stříhánky jsem dlouhá léta tyto výtvory při sbírání albatrosek ignoroval, nějak jsem je podceňoval a prostě mne tyto sešity "nebraly". Sbírku jsem jimi doplnil až mnohem později, kdy jsem si řekl, že mi jaksi chybí .
První Žbánkovou prací byly Dva balóny, 1. vyd. se objevilo v r. 1973:
A brzy následovaly další koule - asi se mohlo do nich dobře kopat ...(omlouvám se za vrozenou zvrhlost)...
Všimněte si opět důsledné politiky Albatrosu, pokud jde o zahraniční verze. Byla to v tomto ohledu zlatá doba - nakreslili jste vystřihovánku a státní vydavatel vám ji hned šoupnul do cizí řeči a prodal na Východě i na Západě. Představte si to tak dnes ...
Posledními ze Žbánkových plavidel byly Staré balóny, které vyšly z balónů nejvícekrát (včetně zahraničních mutací) a zároveň jde o vůbec poslední vystřihovánku, kterou likvidované vystřihovánkové oddělení Albatros vydalo - psal se rok 1998 - viz známá obálka dole vpravo:
A pro úplnost ještě propagační raritka, kterou jste už zahlédli předposledně:
Dostáváme se k nosnému tématu plastických vystřihovánek Albatros, k architektuře.
Ještě před tím, než se králem českých papírových hradů stal Richard Vyškovský, se chopili této tvorby pánové Vladimír Rocman, Vladimír Kovářík a Pavel Sivko.
Jejich grafický styl je do značné míry podobný a na první pohled zaměnitelný - stavby jsou to velké, s obřími díly, s nevelkým množstvím plastických detailů a postrádají elegantní přesnou kresbu, na jakou jsme si rádi zvykli u Mistra RV.
Ovšem ještě před vznikem prvního velkého hradu vyšly v Albatrosu tyto stavbičky:
- Prašná brána a Týnská škola; Jihočeský dvorec (viz 1. díl tohoto povídání);
- Staré Bělidlo z r. 1971, autorem byla Jolanta Lysková:
Model se skládá z převelikých dílů s maxichlopněmi, výsledné dílo z Babičky Boženy Němcové vypadá takto:
Babička se s Barunkou a spol. krčí pod stromem, jako by očekávali v chalupě explozi granátu po dědovi, ale možná je tam umístil jen modelář o své vůli.
Pravou perličkou z rané albatrosácké architektury je ojedinělý počin Jiřího Boudy - Nádraží z r. 1972:
Zajímavostí je, že na obálce tohoto výtisku nejsou modely vzešlé z vystřihovánky, ale zřejmě předlohy - obrázky (pravděpodobně) německých stavebnic k železničním modelům.
Prvním opravdickým hradem vydaným v Albatrosu byl Křivoklát V. Rocmana. Lidé v Albatrosu si asi mysleli, že to bude na patlala českého příliš náročná záležitost, a vyšli mu proto vstříc - model vyšel v krabici a s předsekanými díly. Tuto chytrost zopakovali ještě jednou, u vzápětí vydaného Karlštejna V. Kováříka. Psal se rok 1972:
Jde o velevzácné počiny - na tyto krabice už dnes narazíte ztěží. Je zřejmé, že je vzal čas a ďas do pekel horoucích, jelikož byly vyrobeny z velmi málo tuhého papíru a navíc jsou prakticky prázdné - na to, že je v nich pár listů papíru, jsou příliš vysoké a málo tuhé.
Další vydání obou těchto prvních hradů už byla v klasickém sešitu:
Karlštejn je vůbec nejvydávanější vystřihovánkou Albatros. Včetně zahraničních mutací vyšla nejméně 10× - poprvé v r. 1972 a naposled přesně o 20 let později. Vladimír Kovářík si tímto dílem vpravdě vydobyl pomník - papírový Karlštejn byl vždy atraktivním turistickým artiklem pro návštěvníky české kotliny. Albatros tento model tolika reprinty ale dosti "provařil", a tím pádem se zřejmě už nikdy nedočkáme standardnějšího zpracování - třeba z dílny R. Vyškovského .
V mém archivu se, žel, nenachází veleraritní zahraniční vydání Křivoklátu i Karlštejna z r. 1974 - a sice v japonském (!!!) hantecu - za obrázky děkuji Pepovi JoKovi:
Návod byste jistě rozlouskli raz-dva...
Křivoklát je ojedinělou architekturou V. Rocmana - do dalších staveb se už nepouštěl a jeho doménou poté byly vystřihovánky pro nejmenší patlalátka a matlalečky.
Ovšem ne tak V. Kovářík - ten jel ve stavbách ve velkém. Po evergreenu zvaném Karlštejn následoval druhý megahit - Staroměstská radnice, opět splendidní suvenýr pro uštvané návštěvníky Prahy (...Vlevo vidíte Radnici! Vpravo vidíte Týnský chrám! Vpředu vidíte-... Prosimvás, kde bych mohl vidět WC?!?)
Radnice jen málo zaostává za Karlštejnem v počtu vydání a její život byl stejně tak ohraničen léty 1972-92. V r. 1974 vyšla rovněž v japonské mutaci - obrázek, bohužel, nemám k dispozici, ale jsou mezi námi tací, co tuto raritu mají. Že se nestyděj!
(Dovolte malou osobní vzpomínku: To první vydání Radnice jsem jako malý cypís slepil a dal babičce k Vánocům. Dlooouhááá léta ji pak měla v kuchyni na rádiu, než čas semlel babičku i s Radnicí. Nezapomenu. Právě tento model spolu s ABC a Světy motorů mne přivedl k papírařině.)
Lovecký zámeček Humprecht je už o chlupek vzácnější, stejně jako pražský letohrádek Hvězda:
Dalším hradem V. Kováříka byl Kost (1. vyd. 1978) a jeho posledním hradem pak Kokořín z r. 1979:
Nakonec se s námi Vladimír Kovářík rozloučil dvěma modely pražské architektury, Belvederem (1. vyd. 1978) a Národním divadlem (poprvé 1983):
Stejně jako V. Rocman je i Pavel Sivko autorem jediného hradu v Albatrosu - Zvíkova, 1. vyd. je z r. 1973. I on se sem-tam věnoval dětským vystřihovacím drobničkám.
(To belgické vydání v holandštině z roku 1973 -úplně vpravo- si celkem považuji. Nápis na obálce "Uren fijne ontspanning" znamená "Hodiny jemné relaxační" ).
S Albatrosem se rozloučíme ve 4. díle tohoto seriálku - zbývají nám klasici známí i z ABC - ŠOK, L. Badalec a Mistr RV.
*******
Dodatek Michala "Medium":
Jen malé doplnění pro sběratele. Jak Standa píše výše, hrad Karlštejn od Vladimíra Kováříka byl nejvydávanější Albatroskou. Od čistě českých vydání, zahraničních mutací, přes vydání pro americký trh až po ono exotické japonské vydání. A jelikož se asi díky tomu tato vystřihovánka dostala do podvědomí i v zahraničí, tak Karlštejn vydalo i rakouské vydavatelsví náboženského časopisu pro děti - Regenbogen.
Toto vydavatelství má na svém kontě celkem obstojné množství vystřihovánek. Od opravdu jednoduchých vystřihovánek pro nejmenší, až po trochu rozsáhlejší modely - ten největší je chrám sv. Petra a Pavla ve Vatikáně. Ovšem stále je to slepitelné dětmi. Ale velkým problémem je nepřesnost vystřihovánek (aspoň z toho, co jsem se pokoušel stavět, nic nesedělo.)
Tento rakouský časopis vychází i v téměř totožné podobě obsahu v české mutaci, vydává ho českobudějovické biskupství.
Samotná vystřihovánka je zmenšená z albatrosáckého formátu na formát A4. Tisk je kvalitní, ale na lesklém papíru.