Ačkoliv se primárně zabývám jiným druhem modelařiny, jsem figurkář, k papírákům mám už dlouhou dobu velké sympatie, hlavně díky Tatrám od Rippera, a tohle fórum pravidelně sleduji. Doposud jsem si šmikajdy kupoval s tím, že je třeba nikdy ani neslepím. Pro mě prostě mají Tatry určité kouzlo, zvlášť vojenské osmikolky, takže je mam, zatím, aspoň v placaté podobě. Jen s VéTéčkem jsem, trubka, tak dlouho otálel, až už nebyla k dostání, což mě teď dost mrzí. Snad ji nějak seženu, nebo jí třeba někdy doktor zase vydá.
Z teorie k praxi jsem se dostal díky „tvůrčí krizi“, jelikož jsem si potřeboval od figurek na nějaký čas odpočinout. Tak jsem dokoupil potřebnou výbavu a pustil se po více jak dvaceti letech do vystřihovánky.
Volba padla na Zetor Crystal 12045 od Agromodels. Pro začátek si myslím šikovný model, protože není moc rozsáhlý a navíc jde o dárek pro neteř, která letos maturuje na zemědělce a Crystal je její tak trochu srdcovka.
V úvodu musím napsat, že většina z Vás zde na fóru máte můj velký obdiv a zvlášť ti, co tu prezentují dokonalé čistostavby, nebo naopak ti, jejichž modely na první pohled vůbec nevypadají, že jsou z papíru. Zkrátka jak jsem se na vlastní oči a ruce přesvědčil, není to žádná prča a hlavně modely i technika je dneska úplně jinde, než v mých klukovských letech (80tá léta).
Teď k modelu. Chci poděkovat Yvanovi, jehož zkušenosti ze stavby Crystala zde prezentované mi moc pomohly. Už na začátku jsem rezignoval na čistostavbu. Jednak bych toho asi ani nebyl schopný docílit, ale hlavně jsem naplánoval pár drobných úprav. Tou nejpracnější úpravou je osové závaží zadních kol. Jeho podoba a tvar je jedním z typických znaků Crystalů, takže si zaslouží trochu věrnější provedení. Navíc osy otvorů v závaží ve skutečnosti neopisují kružnici, ale osmiúhelník, což je patrné na první pohled. Pro někoho možná titěrnost, ale mně to za to stálo. Jelikož nejsem znalý ani schopný malování v počítači, musel jsem to nakreslit růčo. Raději 3:1 a pak zmenšil na kopírce.
Další úpravy se týkaly stupaček, výfuku, kol, klik u dveří a pár malých drobností. Nechtěl jsem jít do přílišné detailnosti, ale tohle mi nedalo.
Během stavby jsem se postupně učil všechny možné postupy a fígle. Retuš mi dala docela zabrat hlavně časově. Ačkoliv míchání a chytání odstínů mi nedělá větší problémy i díky dostatečné zásobě barev, přeci jen se akrylka na papíru, díky jeho nasákavosti, chová úplně jinak, takže doladění k barvě tisku si někdy vyžádalo až neuvěřitelné kombinace při míchání. I tak to nedopadlo úplně na jedničku.
Co se týče konstrukce modelu, narazil jsem hlavně u pístů zadních ramen. Tak, jak byly nakresleny, jsem je prostě nedal, takže samodomo. Zadní blatníky v místě spoje s budkou v zadní části bylo nutné v mém případě zúžit skoro o dva milimetry. Z nezkušenosti jsem v prvním případě prořízl blatník moc, tak jsem měl práci navíc s opravou. U druhého už jsem si dal pozor. Po této úpravě se tam pak nechtělo spodnímu lomenému oknu a spodek se trochu rozjel. Musel jsem to při lepení podlahy přeprat, ale nakonec to ale sedlo dobře.
Kola, to je kapitola sama pro sebe. Strávil jsem s nimi pomalu stejně času, jako s celým zbytkem traktoru. Na správný postup při bombírování jsem na několikátý pokus nakonec taky přišel. Na dotmelení figur jsem použil šlehaný tmel a celé gumy přebarvil. K návodu, návodným kresbám a značení dílů se už vyjádřil Yvan, občas jsem musel víc študovat, co kam.
Nakonec jsem traktůrek napatinoval olejovkami a suchým pigmentem, což mu, myslím, docela prospělo a hlavně jsem tím schoval nějaké ty moje prasečiny. S výsledkem jsem celkem spokojený. Geometrie, bohužel, někde trochu ulítla, daň za nezkušenost.
V porovnání s fotkami skutečného traktoru působí model tak trochu „zdrclej“, zkrátka přední náprava by podle mě měla být o 2 – 3 mm víc dopředu. Škoda, no. Párat už to určitě nebudu.
Jasné mi je už teď, že to nebude můj jedinej papírák a zcela určitě do nejaké Tatry říznu.
Teď mě ale ještě čeká mladší nevlastní brácha Crystala, tedy stodvaašedesátka Super.
Takže zatim tak.
Úpravy to zvedly dost nahoru, zvlášť se mi líbí ty stupačky.
.
