Jupiter / Modelik / 1:25 - pozastaveno
Moderátor: jozkin
Jupiter / Modelik / 1:25 - pozastaveno
Když jsem se rozhodoval pro další model, váhal jsem, jestli pokračovat v Bobříkovi a dát nějakou tu ABC loďku, nebo si střihnout ještě dalšího poláka v Železnici. Nakonec zvítězila Železnice, po stavbě Freudensteinu jsem parními mašinkami okouzlen. A hlavně mám na dalšího poláka chuť a to je polovina úspěchu. Jestli mi to nadšení vydrží až do konce (vzhledem k rozsahu modelu) toť otázka
Dalším modelem bude tedy CENTRAL PACIFIK No.60 JUPITER od Modeliku.
Tato lokomotiva sehrála historickou úlohu při stavbě první americké transkontinentální železnice. Stalo se tak 10.května 1869 kdy se při zatloukání Zlatého hřebu setkala v Promontory Point se svým protějškem Union Pacific No. 119.
Model vcelku důkladně představil Paluso, takže jen pár technických údajů:
Měřítko: 1:25
Složitost: 5/5
Formát sešitu: A3
Rozsah stran: 19 (z toho 3 strany jsou žebra)
Autor: Jan Kołodziej (stejně jako Ladislav Badalec v Česku, tohle bude asi můj oblíbený polský autor modelů)
Délka sestaveného modelu: 620 mm
S tím, co napsal Paluso o "vyprašivených" barvách se dá souhlasit, ale u černé barvy by to možná vadit nemuselo. Jestli jsem se dobře díval, tak ten problém je hlavně u rubových podlepovacích ploch pár dílů a ty většinou nejsou až tak viditelné. Třeba ta nejvíc viditelná věc, kotel, ta je v pořádku. U modré barvy už to je horší, hlavně boční plochy tendru (s nápisem Jupiter) jsou slabší, tam je to vidět. No v každém případě taky by ma "dosť zaujímalo akoby sa s tým popasovali miestny machri", ale já to slepím tak, jak je to vytisknutý
A teď ke stavbě. Proč jsem si tento model vybral:
a) líbí se mi hodně barevné a netradiční modely a tyto americké lokomotivy vypadají až cirkusově
b) nejradši stavím modely, které ještě nikdo na československých fórech neprezentoval
c) u stavby Freudensteinu jsem hodně sledoval ty stovky fotek na internetu. Teď si chci zkusit poláka jen podle návodu
d) chci zkusit rozsáhlejší model
No a jak to bude slepeno, to můžu zkopírovat ze začátku stavby Freudensteina
a) přebarvování je sprosté slovo
b) laserem pálené doplňky jsou hned tři sprostá slova najednou
c) nýtovací pistole je připravena
d) bude to čistá krabicovka, stavba podle toho, jak model navrhnul autor
Model je poměrně rozsáhlý, ale zas je velký a tak i ty dílky jsou velké, což těch až odstrašujících 19 stran A3 trochu snižuje. Asi bych měl oproti Freudensteinu trochu zrychlit, nebo to budu lepit ukrutně dlouho. Freudenstein byl na zkoušku, tam jsem se vše učil za běhu, tak teď to snad bude rychlejší. Prozatím je hlavní cíl dokončit lokomotivu, pak se uvidí, jak to bude s tendrem a případně podložkou.
Pár foto na začátek, jedno je poměření základních dílů rámu s hotovým Freudensteinem
Abych se vůbec něco dozvěděl o stavbě železnice napříč Amerikou, z knihovny jsem si půjčil dvě knížky. V jedné z nich se mi líbila kapitola o dokončování posledních kilometrů trati, tak ji zde napíšu. Nevím, jak je to v tomto případě s autorskými právy, rozhodnutí, jestli ponechat či smazat nechávám na moderátorech...
====================
BOJ O POSLEDNÍ MÍLE
V době, kdy armáda Union Pacific stavěla prozatímní stanici Ogden, postupovala západní fronta od Keltonu na břehu Velkého solného jezera na východ. Mezi oběma staveništi zbývalo už jen sto třicet kilometrů. Velitelé se dohadovali: Každý den, o který se trati dříve spoji či umožní cestu prvnímu vlaku mezi New Yorkem a San Franciskem znamená
dolary a slávu navíc. Dohodli se, že se obě armády sejdou na poloviční cestě ve stanici nazvané Promontory Point. Finále závodu začalo, poslední výpad v šestiletém souboji. Kdo bude dřív v Promontory Point?
Tempo na obou stranách se zrychlilo. Teď už lidem nešlo o rozkazy a sliby stavbyvedoucích, o zisky železničních společností, šlo o čistě chlapskou záležitost, o zápas dvou týmů, o radost ze hry a ze sázek, o konečné vítězství. Oba soupeři měli za sebou už řadu rekordů, dokonce světových. Ale teď večerní hlášení mluvila o třech čtyřech mílích trati za den, jednou dokonce o sedmi mílích železnicního svršku, položeného od rána do večera. Tým Central Pacific nabídl Union Pacific sázku o deset tisíc dolarů. Zavázal se položit od úsvitu do soumraku téhož dne deset mil koleje.
Union Pacific sázku přijala. Telegraf roznesl zprávu po celé Americe, všichni sledovali s napětím, zda Central Pacific vyhraje těch deset tisíc dolarů, nebo zda je bude muset vyplatit. Každý držel palce těm svým. Na scéně se objevili novinářští reportéři. Všechno bylo připraveno na světový rekord. Central Pacific měla nyní k dispozici přes osm tisíc
zkušených dělníku, osm tisíc tažných zvířat, šest lokomotiv, nespočet nákladních vozů všeho druhu, hory kolejnic, pražců a šterku.
Dne 28. dubna 1869, v sedm hodin ráno, se daly čety čínských kuliů Central Pacific do práce. Před nimi se táhla urovnaná železnicní pláň daleko za obzor. Pracovali přesně a promyšleně jako dokonale zkonstruovaný i promazaný stroj: Za minutu dali na pražce pět páru kolejnic, kladiva bez ustání tloukla v neměnném přesném rytmu na hřeby, připevňující kolejnice k pražcům, krumpáče bily do štěrku pod pražci. Do polední přestávky měli šest mil koleje, vítězství na dosah ruky. Do večera položili zbývající čtyři míle koleje a ješte kousek navíc. Přesně měřeno to dělalo smluvených deset mil a ješte osmnáct set stop koleje za den. To byl světový rekord. A to se ještě dělníci chlubili, že by položili dvanáct mil, jen kdyby byli měli připraveno dost stavebního materiálu.
Večer přeměřili inženýři Union Pacific novou kolej, na zkoušku po ní projeli na lokomotivě, a pak hlásili: Bez vady! Central Pacific vyhrála! Mezi oběma tratěmi chybělo už necelých deset mil. Až konečně 8, května se koleje od Omahy a od Sacramenta setkaly v určeném místě, ve stanici Promontory Point na severním břehu Velkého solného jezera. Také telegrafní linky od Atlantiku k Pacifiku, vedené podél trati, se spojily.
Kdyby měl někdy někdo dělat rozhodčího a určit vítěze velkého souboje, sledovaného celou Amerikou, těžko by to dokázal. Nebylo tu poražených, byli jen vítězi. A tihle vítězové, z nichž mnozí došli do Promontory Point přes polovinu amerického kontinentu, přes nejvyšší horstva a nejpustší pouště Spojených státu severoamerických, dovedli slavné dny slavně oslavit.
Už se sjížděli do Promontory Point slavnostní hosté a delegace, novináři, inženýři a dělníci obou železničních společností, a s nimi dobrodruzi všech druhů a tříd. Tábor se naplnil k prasknutí, lidé neměli kde spát, neměli co jíst a nakonec ani co pít. Hostí ale stále přibývalo, hemžilo se to tu muži všech národností a barev: Irčany, Mexičany, Číňany
a Indiány, černochy i míšenci. Čety vojáků pochodovaly za zvuku kutálky. Všichni se připravovali na velký den.
V pondělí 10. května 1869 chyběl v Promontory Point Pacifické dráze už jen jediný pár kolejnic, miniaturní zanedbatelný kousíček z 2856 kilometrů trati mezi Omahou a Sacramentem, a ještě menší z 5319 kilometrů železniční tepny z New Yorku do San Franciska. Na tu nepatrnou mezeru mezi čely koleje od západu k východu se upřel zájem celých Spojených států, pozornost celého světa. Telegraf přenášel do velkých míst Unie zprávy z nejslavnějšího dne Pacifické dráhy.
Blížilo se poledne. Dělníci položili poslední dvě kolejnice na pražce - ten nejposlednější byl z ušlechtilého dřeva kalifornského vavřínu a přitloukli kolejnice hřeby k tomu pražci. Poslední z hřebů, celý ze zlata, zarazil stříbrným kladivem kalifornský guvernér Leland Stanford za zvuku hudby a za ohlušujícího pokřiku a jásotu tisíců. Telegraf opsal
slůvkem don~don-don-don každý úder kladiva a končil po kratičké pauze posledním slovem: DONE! HOTOVO!
Za každým úderem kladiva zazněl zvon radnice v San Francisku. V New Yorku duněly rány z děl. Ve Filadelfii zazvonil starý zvon Svobody. V Chicagu se dal na pochod nekonečný průvod. V Bostonu, v Saint Louis, v Omaze, v Sacramentu i jinde začaly velké slavnosti na oslavu Pacifické dráhy. Cesta pro první vlak byla připravena. První pošta odeslaná
vlakem 7. května z New Yorku, mohla být doručena v San Francisku.
Slavnost vrcholila, z obou stran, od západu a od východu se blížily dvě ověnčené lokomotivy: "Jupiter" společnosti Central Pacific a "N. 119" společnosti Union Pacific. Přijely krokem ke zlatému hřebu a zůstaly stát na dosah ruky od sebe. Velké dílo bylo hotovo. V té době už byly na cestě první vlaky.
============================
Zdroj: kniha Souboj s prérií, Josef Hons, rok vydání 1969
Zřejmě nejslavnější fotka ze stavby - setkání v Promontory Point
Pár odkazů:
Jak se zmenšoval svět
Železnice přes Ameriku - z ABC
Sedm divů technické civilizace - Pacifická železnice
Peklo na kolejích
První americká transkontinentální železnice
Promontory Summit
Golden Spike Ceremony
Andrew Joseph Russel
Jupiter
NU, SMĚLE VPŘED!
Dalším modelem bude tedy CENTRAL PACIFIK No.60 JUPITER od Modeliku.
Tato lokomotiva sehrála historickou úlohu při stavbě první americké transkontinentální železnice. Stalo se tak 10.května 1869 kdy se při zatloukání Zlatého hřebu setkala v Promontory Point se svým protějškem Union Pacific No. 119.
Model vcelku důkladně představil Paluso, takže jen pár technických údajů:
Měřítko: 1:25
Složitost: 5/5
Formát sešitu: A3
Rozsah stran: 19 (z toho 3 strany jsou žebra)
Autor: Jan Kołodziej (stejně jako Ladislav Badalec v Česku, tohle bude asi můj oblíbený polský autor modelů)
Délka sestaveného modelu: 620 mm
S tím, co napsal Paluso o "vyprašivených" barvách se dá souhlasit, ale u černé barvy by to možná vadit nemuselo. Jestli jsem se dobře díval, tak ten problém je hlavně u rubových podlepovacích ploch pár dílů a ty většinou nejsou až tak viditelné. Třeba ta nejvíc viditelná věc, kotel, ta je v pořádku. U modré barvy už to je horší, hlavně boční plochy tendru (s nápisem Jupiter) jsou slabší, tam je to vidět. No v každém případě taky by ma "dosť zaujímalo akoby sa s tým popasovali miestny machri", ale já to slepím tak, jak je to vytisknutý
A teď ke stavbě. Proč jsem si tento model vybral:
a) líbí se mi hodně barevné a netradiční modely a tyto americké lokomotivy vypadají až cirkusově
b) nejradši stavím modely, které ještě nikdo na československých fórech neprezentoval
c) u stavby Freudensteinu jsem hodně sledoval ty stovky fotek na internetu. Teď si chci zkusit poláka jen podle návodu
d) chci zkusit rozsáhlejší model
No a jak to bude slepeno, to můžu zkopírovat ze začátku stavby Freudensteina
a) přebarvování je sprosté slovo
b) laserem pálené doplňky jsou hned tři sprostá slova najednou
c) nýtovací pistole je připravena
d) bude to čistá krabicovka, stavba podle toho, jak model navrhnul autor
Model je poměrně rozsáhlý, ale zas je velký a tak i ty dílky jsou velké, což těch až odstrašujících 19 stran A3 trochu snižuje. Asi bych měl oproti Freudensteinu trochu zrychlit, nebo to budu lepit ukrutně dlouho. Freudenstein byl na zkoušku, tam jsem se vše učil za běhu, tak teď to snad bude rychlejší. Prozatím je hlavní cíl dokončit lokomotivu, pak se uvidí, jak to bude s tendrem a případně podložkou.
Pár foto na začátek, jedno je poměření základních dílů rámu s hotovým Freudensteinem
Abych se vůbec něco dozvěděl o stavbě železnice napříč Amerikou, z knihovny jsem si půjčil dvě knížky. V jedné z nich se mi líbila kapitola o dokončování posledních kilometrů trati, tak ji zde napíšu. Nevím, jak je to v tomto případě s autorskými právy, rozhodnutí, jestli ponechat či smazat nechávám na moderátorech...
====================
BOJ O POSLEDNÍ MÍLE
V době, kdy armáda Union Pacific stavěla prozatímní stanici Ogden, postupovala západní fronta od Keltonu na břehu Velkého solného jezera na východ. Mezi oběma staveništi zbývalo už jen sto třicet kilometrů. Velitelé se dohadovali: Každý den, o který se trati dříve spoji či umožní cestu prvnímu vlaku mezi New Yorkem a San Franciskem znamená
dolary a slávu navíc. Dohodli se, že se obě armády sejdou na poloviční cestě ve stanici nazvané Promontory Point. Finále závodu začalo, poslední výpad v šestiletém souboji. Kdo bude dřív v Promontory Point?
Tempo na obou stranách se zrychlilo. Teď už lidem nešlo o rozkazy a sliby stavbyvedoucích, o zisky železničních společností, šlo o čistě chlapskou záležitost, o zápas dvou týmů, o radost ze hry a ze sázek, o konečné vítězství. Oba soupeři měli za sebou už řadu rekordů, dokonce světových. Ale teď večerní hlášení mluvila o třech čtyřech mílích trati za den, jednou dokonce o sedmi mílích železnicního svršku, položeného od rána do večera. Tým Central Pacific nabídl Union Pacific sázku o deset tisíc dolarů. Zavázal se položit od úsvitu do soumraku téhož dne deset mil koleje.
Union Pacific sázku přijala. Telegraf roznesl zprávu po celé Americe, všichni sledovali s napětím, zda Central Pacific vyhraje těch deset tisíc dolarů, nebo zda je bude muset vyplatit. Každý držel palce těm svým. Na scéně se objevili novinářští reportéři. Všechno bylo připraveno na světový rekord. Central Pacific měla nyní k dispozici přes osm tisíc
zkušených dělníku, osm tisíc tažných zvířat, šest lokomotiv, nespočet nákladních vozů všeho druhu, hory kolejnic, pražců a šterku.
Dne 28. dubna 1869, v sedm hodin ráno, se daly čety čínských kuliů Central Pacific do práce. Před nimi se táhla urovnaná železnicní pláň daleko za obzor. Pracovali přesně a promyšleně jako dokonale zkonstruovaný i promazaný stroj: Za minutu dali na pražce pět páru kolejnic, kladiva bez ustání tloukla v neměnném přesném rytmu na hřeby, připevňující kolejnice k pražcům, krumpáče bily do štěrku pod pražci. Do polední přestávky měli šest mil koleje, vítězství na dosah ruky. Do večera položili zbývající čtyři míle koleje a ješte kousek navíc. Přesně měřeno to dělalo smluvených deset mil a ješte osmnáct set stop koleje za den. To byl světový rekord. A to se ještě dělníci chlubili, že by položili dvanáct mil, jen kdyby byli měli připraveno dost stavebního materiálu.
Večer přeměřili inženýři Union Pacific novou kolej, na zkoušku po ní projeli na lokomotivě, a pak hlásili: Bez vady! Central Pacific vyhrála! Mezi oběma tratěmi chybělo už necelých deset mil. Až konečně 8, května se koleje od Omahy a od Sacramenta setkaly v určeném místě, ve stanici Promontory Point na severním břehu Velkého solného jezera. Také telegrafní linky od Atlantiku k Pacifiku, vedené podél trati, se spojily.
Kdyby měl někdy někdo dělat rozhodčího a určit vítěze velkého souboje, sledovaného celou Amerikou, těžko by to dokázal. Nebylo tu poražených, byli jen vítězi. A tihle vítězové, z nichž mnozí došli do Promontory Point přes polovinu amerického kontinentu, přes nejvyšší horstva a nejpustší pouště Spojených státu severoamerických, dovedli slavné dny slavně oslavit.
Už se sjížděli do Promontory Point slavnostní hosté a delegace, novináři, inženýři a dělníci obou železničních společností, a s nimi dobrodruzi všech druhů a tříd. Tábor se naplnil k prasknutí, lidé neměli kde spát, neměli co jíst a nakonec ani co pít. Hostí ale stále přibývalo, hemžilo se to tu muži všech národností a barev: Irčany, Mexičany, Číňany
a Indiány, černochy i míšenci. Čety vojáků pochodovaly za zvuku kutálky. Všichni se připravovali na velký den.
V pondělí 10. května 1869 chyběl v Promontory Point Pacifické dráze už jen jediný pár kolejnic, miniaturní zanedbatelný kousíček z 2856 kilometrů trati mezi Omahou a Sacramentem, a ještě menší z 5319 kilometrů železniční tepny z New Yorku do San Franciska. Na tu nepatrnou mezeru mezi čely koleje od západu k východu se upřel zájem celých Spojených států, pozornost celého světa. Telegraf přenášel do velkých míst Unie zprávy z nejslavnějšího dne Pacifické dráhy.
Blížilo se poledne. Dělníci položili poslední dvě kolejnice na pražce - ten nejposlednější byl z ušlechtilého dřeva kalifornského vavřínu a přitloukli kolejnice hřeby k tomu pražci. Poslední z hřebů, celý ze zlata, zarazil stříbrným kladivem kalifornský guvernér Leland Stanford za zvuku hudby a za ohlušujícího pokřiku a jásotu tisíců. Telegraf opsal
slůvkem don~don-don-don každý úder kladiva a končil po kratičké pauze posledním slovem: DONE! HOTOVO!
Za každým úderem kladiva zazněl zvon radnice v San Francisku. V New Yorku duněly rány z děl. Ve Filadelfii zazvonil starý zvon Svobody. V Chicagu se dal na pochod nekonečný průvod. V Bostonu, v Saint Louis, v Omaze, v Sacramentu i jinde začaly velké slavnosti na oslavu Pacifické dráhy. Cesta pro první vlak byla připravena. První pošta odeslaná
vlakem 7. května z New Yorku, mohla být doručena v San Francisku.
Slavnost vrcholila, z obou stran, od západu a od východu se blížily dvě ověnčené lokomotivy: "Jupiter" společnosti Central Pacific a "N. 119" společnosti Union Pacific. Přijely krokem ke zlatému hřebu a zůstaly stát na dosah ruky od sebe. Velké dílo bylo hotovo. V té době už byly na cestě první vlaky.
============================
Zdroj: kniha Souboj s prérií, Josef Hons, rok vydání 1969
Zřejmě nejslavnější fotka ze stavby - setkání v Promontory Point
Pár odkazů:
Jak se zmenšoval svět
Železnice přes Ameriku - z ABC
Sedm divů technické civilizace - Pacifická železnice
Peklo na kolejích
První americká transkontinentální železnice
Promontory Summit
Golden Spike Ceremony
Andrew Joseph Russel
Jupiter
NU, SMĚLE VPŘED!
Naposledy upravil(a) Martinus dne pát 30.3.2012 10:25, celkem upraveno 2 x.
Re: Jupiter / Modelik / 1:25
Zde bude umístěn průběžně aktualizovaný seznam chyb na modelu.
BUG REPORT
- díl 3i je krátký, o dost
- díl 10 nutno podlepit na 1mm
- díl 9a je v černé části delší asi o 5mm (beru jako chybu)
- díl 7b zmiňovaný v návodu neexistuje
- díl 11e je špatný, po nalepení nebudou otvory pro tendr naproti sobě. Je nutné tedy před vyřezáním prodloužit díl 11e ve směru zužování o 1.2 mm a tím směrem posunout i otvor
- chybí 8 dílů č.24 (závaží na kolo), podle návodové kresby patří 4 kusy na jedno kolo, ale našel jsem jich jen 8
- není dostatečný počet šedých matic, které přijdou nalepit na ojnice hnacích kol (schází 4 kusy)
- osičky Wz.X je potřeba uříznout o 1mm delší, než jsou zakreslené u modelu
BUG REPORT
- díl 3i je krátký, o dost
- díl 10 nutno podlepit na 1mm
- díl 9a je v černé části delší asi o 5mm (beru jako chybu)
- díl 7b zmiňovaný v návodu neexistuje
- díl 11e je špatný, po nalepení nebudou otvory pro tendr naproti sobě. Je nutné tedy před vyřezáním prodloužit díl 11e ve směru zužování o 1.2 mm a tím směrem posunout i otvor
- chybí 8 dílů č.24 (závaží na kolo), podle návodové kresby patří 4 kusy na jedno kolo, ale našel jsem jich jen 8
- není dostatečný počet šedých matic, které přijdou nalepit na ojnice hnacích kol (schází 4 kusy)
- osičky Wz.X je potřeba uříznout o 1mm delší, než jsou zakreslené u modelu
Naposledy upravil(a) Martinus dne sob 21.1.2012 16:13, celkem upraveno 1 x.
Re: Jupiter / Modelik / 1:25/ Pozastaveno
Zde je kopie příspěvků ze starého fóra, vše na jedné hromadě. Jsou smazány reakce ostatních, takže to občas nedává smysl - nechtělo se mi to promazávat
=========================
Abych zde neměl jen založené vlákno bez jakýchkoliv fotek postupu - takže dnes začátek, ale jen velmi zlehka
Ještě snad k retuši. Těch barev tam zas naštěstí není tolik, červená je úplně stejná jako u Frendensteinu, na to už mám vyzkoušenou Agamu. Černá je taky stejná, na to stačí černá z kulatých vodovek koh-i-noor. Na modrou a mosaznou jsem přikoupil Agamu, podle vzorníku by to mělo být ono, zatím jsem to nezkoušel, až na to přijde řada. Zatím nemám vyřešenou nazelenalou barvu ve vnitřních částech kabiny. Dál je tady barvení drátů, v návodovce jsou přímo označeny i jejich barvy, jsou černé a zlaté. Na černé se mi osvědčil akrylový sprej a na zlaté jsem dokoupil zlatou Agamu. Tam mám ale obavy, jak bude vypadat drát po natření štětcem, asi tam budou vidět jednotlivé tahy a pak to není ono. Vyzkouším a přinejhorším jsem někde u Doris ve vlákně viděl nějaký zlatý sprej z OBI, s kterým stříká ty sošky na lodě. To by taky bylo řešení.
==========================
Začínám se potýkat s prvními problémy, potřeboval bych radu od někoho zkušenějšího. Jde o podlepování žeber, v jednom směru se mi pořád zvětšují o půl milimetru Poprvé jsem si myslel, že je to kvůli tomu, že jsem podlepoval moc velký arch papíru. Zkusil jsem to podruhé jen na dvou kouskách a to natažení je úplně stejné. Ve směru ve kterém se to natáhne roztírám Kores, to může být jeden důvod. Pak to položím krajem na karton a pomalu to přitlačuju a uhlazuju rukou, to může být druhý důvod. Jak to podlepit jinak nevím... Vliv má taky ten slabý papír, na kterém ty žebra jsou vytisknuté, díly modelu podlepuju stejným způsobem a ty zůstávají stejné. Napadá mě buď ty žebra tisknout na silnější papír, nebo je prostě v jednom směru zmenšit v PC, ale obojí je takový krkolomný...
===========================
Asi budou chvíle, kdy budu závidět Palusovi jeho laserovánky. Tohle byla jedna z nich:
Ale na druhou stranu manželka bude mít určitě radost, že její krabice na dort bude možná jednou vypadat jako lokomotiva
==========================
Dnes jsem vyřízl zbývající čtvrtý malý nosník a v potu tváře vydobyl jeden z těch čtyř dlouhých. Nevím, jestli je to normální, ale zlikvidoval jsem na něm 3 čepelky v odlamovacím noži Musím posílit zásoby
Krátký a dlouhý nosník přijdou přilepit na sebe, k nim zrcadlově dva další a celé se to oblepí černým proužkem, včetně těch 3 velkých otvorů
=====================
Popravdě jsem nákresy ani před stavbou moc nestudoval, protože by mě to taky mohlo odradit Prolistoval jsem sešit, prohlídl počet dílů a připadalo mi to jako Rudá armáda - NÁS MNÓGO. Tak jsem to radši zase zavřel a pustil se do toho - buď to slepím nebo ne, jiná možnost není
Zijstil jsem, že jsem si zapomněl objednat čepelky do vylamovacího nože, takže vyřezání zbývajících nosníků musí počkat, dokud nedorazí nové zásoby. Zatím pokračuju dál přípravou dalších dílů, kde to nebudu tolik likvidovat
Jako další byl na řadě držák parních strojů. Nahoře bude kotel, po stranách parní stroje a tím výřezem dole se to nasadí na rám:
==================
Dnes jsem držák oblepil obšívkou. Tohle se mi na polských modelech líbí, když se přesně vyříznou žebra, slepí se dobře kostra, přesně se vyřízne a naohýbá obšívka, pak se to jen přiloží a vše sedí jak má - bez broušení, bez zkracování. NÁDHERA.
To ovšem nebyl tento případ
Ještě dva tří příspěvky a hledám volnou kolej
A nějaká ta drobotina na rám
====================
Ode dne, co jsem začal na modelu dělat, se mi zatím každý den podařilo vyšetřit nějaký čas na stavbu. Dnes jsem dořezal hlavní nosníky a rovnou je slepil k sobě. Ač se to nezdá, to co je na fotkách bylo docela náročné na čas - vyřezání jednoho nosníku asi 2.5 hodiny, nějaká ta retuš + slepení a je to za 12 hodin jen to hvízdne Celkový čas stavby je pak 28 hodin, ale nemám pochyby o tom, že na tomto modelu padne rekord Na položeném nosníku je pak úplně vpravo vidět jedna z chyb tisku - bílý flek.
=======================
To je bohužel realita Nevím, možná to dělám zbytečně zdlouhavě, rád si nechám poradit. Je to na 1mm kartonu, ten řežu na 3-4 řezy. Pokud to jsou rovné řezy (kterým ze stran nepřekáží další) , tak to řežu jen odlamovacím nožem. Podle pravítka naříznu první řez, pak chytnu odlamovací nůž jako odlamovací nůž ( ) a už bez pravítka stačí většinou dvakrát říznout. Pokud to má tvar jako ten nosník, tak rovné řezy (kde nic nepřekáží) si taky naříznu podle pravítka ( v tomto připadě jen dva) a zbytek naříznu skalpelem (z důvodu, abych odl.nožem neříznul do kresby). Pak chytnu odlamovací nůž jako skalpel a kolem dokola to postupně vypíchám a to hrozně zdržuje. Tady už většinou dva další řezy nestačí, pak to ještě občas někde drží, tak ještě ve čtvrtém řezu dořezávám zbytky...
Ke stavbě.Provedeno zesílení předních částí nosníků nalepením dalších dvou bočních dílů a začal jsem to celé oblepovat. Nejprve vnitřek a nešlo to moc dobře. Trochu mě uklidňuje, že rám je za schovaný za kolama a pod kotlem s kabinou, takže není moc vidět A první chyba na modelu - díl 3i je krátký a nejedná se o 1-2 mm (viz druhé foto):
====================
Díky Mahdymu za tip, tady naproti nemocnici myslím prodávají zdravotnické potřeby, možná bych se mohl zeptat. A jinak je potřeba se smířit s tím, že tohle bude OPRAVDU DLOUHÁ STAVBA
Dnes jsem oblepil nosníky zvenku kolem dokola a KONEČNĚ jsou hotové Tím je snad konec i nezáživným fotkám, přeci jen podlepené placky asi nikoho moc nebaví. Teď už můžu začít dávat dohromady rám. Dál jsem ještě na nosníky přilepil držáky ložisek:
=================
Zase jsem o trochu dál. Ze spodní strany držáku parních strojů jsem nalepil čep, na kterém se bude otáčet konstrukce předních náprav
Narazil jsem na další dva problémy, jeden je chyba a druhý je spíš "featura", která mi tak skvělá ale nepřipadá. Díl 10 je chybně označen na podlepení (0.5mm), správně by se měl podlepit 1mm kartonem, jinak tam bude mezera.
Na začátku návodu je napsáno, že některé pásové díly mají na délku rezervu. Myslel jsem, že je to vždy ta bílá část a černá část odpovídá skutečnému obvodu. Díl 9a je ale v černé části delší zhruba o 5mm, podle mě je tohle docela nesmysl. Já pak musím stříhat zkušební pásky a trefovat skutečnou délku
Díl 7b zmiňovaný v návodu neexistuje. Nebo ho někdo kdo má doma sešit vidí?
Posbíral jsem doma veškeré úhelníky a kostky a začal pomalu sestavovat rám. Zatím to vypadá dobře, ale jestli se mi tohle někde zkroutí nebo zdeformuje, tak sbohem
Aby případný další nešťastník, co se pustí do tohoto modelu nemusel kvůli chybám procházet celé téma, po každé nalezené chybě napíšu na konec příspěvku seznam chyb...
BUG REPORT
- díl 3i je krátký, o dost
- díl 10 nutno podlepit na 1mm
- díl 9a je v černé části delší asi o 5mm (beru jako chybu)
- díl 7b zmiňovaný v návodu neexistuje
==================
Pokračoval jsem dnem kabiny strojvedoucího, na něm je pak zespodu spřáhlo pro tendr. Na tom se objevila další chyba, snad nebude tato stavba nevyžádaný betatest Otvor ve dně kabiny a v dílu 11e musí být proti sobě, přijde tam prostrčit osička pro připojení tendru. Když nastavím otvory naproti, vypadá to takto, zřejmě opomenutí tloušťky podlepeného dílu:
Je nutné tedy ještě před vyřezáním prodloužit díl 11e ve směru zužování o 1.2 mm a tím směrem posunout i otvor. Já jsem to slepil, aby to pěkně vypadalo a holt budu mít tendr zapřažený jen přes jednu díru - pokud se k němu vůbec dostanu Mimochodem na těchto dvou fotkách je dobře vidět ta "vyprašivenost" černé barvy. Jsou v ní jakoby bílé tečky. Freudenstein byl podstatně hezčí...
Dál jsem zvládl ještě držáky stojanu kotle. K nim patří i šablona, aby měly po nalepení správnou rozteč. Ještě musím tu šablonu zkontrolovat
Dno kabiny napevno, držáky nasucho:
BUG REPORT
- díl 3i je krátký, o dost
- díl 10 nutno podlepit na 1mm
- díl 9a je v černé části delší asi o 5mm (beru jako chybu)
- díl 7b zmiňovaný v návodu neexistuje
- díl 11e je špatný, po nalepení nebudou otvory pro tendr naproti sobě. Je nutné tedy před vyřezáním prodloužit díl 11e ve směru zužování o 1.2 mm a tím směrem posunout i otvor
=====================
Lepení držáků kotle na rám podle šablony jsem nakonec vzdal, to by nebylo přesný. Potřebuju kotel - pokračuju kotlem Začal jsem tím, co má kulaté tvary, je to jednodušší. Jako první dýmnice:
Kostra složená nasucho, já ji ovšem takto slepenou neuvidím, kostru jsem skládal přímo uvnitř dýmnice. Z toho důvodu jsem nakonec vyřadil žebra 27a, správnou geometrii udržoval obal:
Základ dýmnice by byl, zkusmo položená na držáku:
Dál budou následovat dva díly kotle za dýmnicí. Kruhové díly už jsem dnes nedělal, přeci jen řezat kružítkem 1mm karton je rasovina
Čas stavby: 64 hodin
===============
Dokončil jsem další díly kotle, dál budu pokračovat stojanem kotle. Abych na modelu nehledal jen chyby - zde všechno sedí jak má, otvory v žebrech přesně sedí proti vyřezaným otvorům v obšívce, při skládání do sebe vše přesně zapadlo. Tohle se lepilo samo
A jedno krkolomné foto
A teď stojan kotle, to už taková sranda nebude. Tady na fotce je vidět důvod, proč jsem zavrhnul lepení držáků stojanu podle šablony - držáky přijdou nalepit přímo na stojan, tu přesnou mezeru bych nikdy netrefil. Záleží, jak slepím samotný stojan a taky jak nalepím jednotlivé díly kotle na sebe (jestli se nebude odchylovat od osy rámu)...
===============
Rozložená kostra stojanu kotle:
Žebro W21 mě bude chodit v noci strašit Zleva doprava pět pokusů:
1) Podlepeno na 1mm Navíc žiju v přesvědčení, že označený otvor je v ose žebra
2) Špatně vyřezaná kruhová část žebra, mimo střed. Nesedí v kostře.
3) Po podlepení se natáhlo o půl milimetru.
4) HEURÉKA! Zjistil jsem, že horní otvor není v ose - na čtvrtém kusu
5) Naděje na lepší zítřky - právě schne pod zátěží
Zkosené napojení na přední část kotle. Ještě tam přijdou dvě kruhová žebra, která zajistí kulatost toho přechodového dílu:
Do výřezů přijde nalepit to prokleté žebro a celé čelo se přelepí tímto dílem - na to se ale vůbec netěším, to bude pohroma
=================
Dnes tedy pokus o zkompletování stojanu kotle z těchto dílů:
Na tvarování čelního dílu jsem použil stočenou bužírku a bowden
Zaoblené díly jsou zatím bohužel mimo můj level a nevím, jestli se to někdy naučím Tak snad příště lépe Ale naštěstí to čelo stojanu je schovaný v kabině a bude přes to spousta ovládacích prvků, snad to nebude tak na očích:
S výsledkem sice nejsem spokojený, ale pokračuju dál, tento model chci vidět slepený
=================
Dle rady Brzdiče jsem zkusil naslinit a trochu "pojezdit" hrany na tom oblém dílu - možná je to o něco lepší Ale už jsem se z toho vyspal - dobrý, jedeme dál Než spojím jednotlivé díly kotle dohromady, musím vše co půjde onýtovat a nalepit tam pár dílů, pak už se s tím bude blbě manipulovat. Tady na fotce jsem ještě přidal na zkoušku zlatý pásek, jak bude vypadat ta černo-zlatá kombinace. Mně se ta zlatá celkem líbí, uvidíme
A z kabiny jsem se přesunul na příď Čelní díl dýmnice, zatím bez mechanismu uzavírání a znaku "60". Ten tam ale zatím dávat nebudu, byl by pořád urvaný
Čas stavby: 100 hodin a ještě jsem ani pomalu nezačal
================
Dokončil jsem onýtování dýmnice a začal celý kotel kompletovat. Ač na této fotce jsou nýty na dýmnici zlaté, já se při stavbě řídím tímto nákresem, takže jsem je udělal klasicky černé. Dnes zcela výjimečně fotka na kuchyňské lince - potřeboval jsem rovnou plochu, abych vyzkoušel, jak bude sedět kotel v předním držáku po spojení stojanu a přední části kotle. Zatím to vypadá, že to mám celé posunuté asi o 1 mm dopředu a výškově to taky trochu hapruje, ale tohle bylo jen narychlo, chce to důkladnější analýzu
Protože mi po upgradu fóra nefunguje nahrávání fotek na Papermodelers.sk, tak nouzově dávám fotky jinam...
================
Po kotli jsem se vrátil zpět k rámu. Přilepil jsem napevno držáky stojanu a zpracoval odpružení. Pokud to bude ještě někdo lepit, jsem zvědavý, jak mu ty listové pružiny vyjdou. Já jsem je měl moc vysoké, podlepoval jsem to Koresem a možná to nabylo. Nakonec jsem musel u každé dva spodní dílky odřezat, jinak bych to nedal dohromady. A jinak to odpružení byla celkově tak nějak pakárna
A teď bude následovat lahůdka - 4 velké hnací kola
================
Tak to jsem ovšem nevěděl Do budoucna se tedy budu snažit používat pouze čerstvé suroviny
ČKD Kolín, divize železničních kol, zahájila 21.7.2011 po plánované odstávce výrobu:
================
Postup lepení kol - jako první jsem slepil obvodové pásky a do nich napasoval pro každé kolo tři "výplňové" díly:
Původně jsem to chtěl lepit do těch pásků po jednom, ale po vyříznutí se to v této velikosti kroutilo na všechny strany. Takže jsem ty tři díly musel napřed nalepit na sebe. Abych měl zajištěnou soustřednost, lepil jsem to k sobě přímo uvnitř toho pásku, pak jsem to vytáhnul ven a nechal zaschnout pod zátěží:
Pak už jsem krásně vyrovnané díly mohl nalepit dovnitř:
Připravil jsem si spodní díly:
a ty vrchní na ně nasunul:
Pak už následovalo nalepení čelního dílu:
a zbývá ještě dovnitř vlepit červený pásek. Pak už budou následovat středy kol s paprsky.
A teď už se dostávám k tomu, co psal na slovenském fóru Paluso - v návodové kresbě jsou hnací kola proti sobě otočená o 180 stupňů, což je špatně. Při stavbě se řídím tímto nákresem:
Spodní pohled nechám tak jak je - a jak tedy nahoře? Mám ty horní kola pootočit o 90 stupňů podle červené nebo zelené šipky? Nebo je to jedno?
==================
Dnes můžu reportovat dvě chyby - jednu moji a jednu autorovu
Moje chyba - nevšiml jsem si, že na dílu 19a (vnitřní pásek kola) jsou označená místa pro nalepení paprsků a lepil jsem to jako u Freudensteinu (postupně s tím, že konec uříznu). Ono to ale nevyšlo... Pásek jsem musel zkracovat o 3-4 mm. Až poté jsem si v návodové kresbě všiml, že hrana toho pásku měla být schovaná pod tím červeným čelním dílem, čímž by se to celé prodloužilo a asi by to vyšlo. No už je pozdě, přebarvil jsem to Agamou, ale je to vidět. Jinak je to jen zbytečná komplikace, správná pozice paprsků je dána šablonou a výřezy, to označení na tom dílu 19a tam nemá vůbec být
Autorova chyba - u modelu chybí 8 dílů č.24 (závaží na kolo), podle návodové kresby patří 4 kusy na jedno kolo, ale našel jsem jich jen 8...
Aktualizován Bug report
Čas stavby: 150 hodin
================
Dnes jsem dokončil zbývající středy kol a vyřezal paprsky pro konečnou kompletaci. Rovnou jsem pořešil i přípravek pro slepení - je stejný jako u Freudensteinu, jen vystředění je jednodušší. Kolo má z vnitřní strany osazení, takže řešení se samo nabízí:
Kola už jsou netrpělivě očekávány
==================
Jedna vlaštovka jaro nedělá, ale někdy dokáže způsobit druhé vánoce
===================
Hnací kola jsou hotová:
Jedno poměrové foto - pokud odpovídá měřítko kol, tak hnací kola byla ve skutečnosti vysoká zhruba 1640 mm:
A u příležitosti kulatého výročí (dokončení kol ) trochu shrnutí - zde na fotkách je vše, co jsem zatím slepil:
Trvalo to 60 dní a bylo to 166 hodin práce. Pokud vezmu délku návodu, tak jsem momentálně v 15 procentech stavby (počítám i tendr). Zbývá tedy 85 procent, což se rovná 340 dnům a zároveň 935 hodinám práce Že bych to dokončil DO ROKA A DO DNE? To nevím, ale jedna věc je jistá - teď bude následovat DOVOLENÁ
EDIT: No vida, jenom jsem se podíval na fotky a už vidím, že to mám blbě Kola jsou na fotkách tak, že míří spojema dolů - a oni jsou na obou stranách stejně, nejsou pootočený o 90 stupňů A to jsem se na to extra soustředil, aby měl ve finále spoje dole Tak holt budou na nepohledové straně modelu vidět....
==================
Zde malá část mechanismu, který je umístěn ve střední části rámu:
Ve finále k celé sestavě povede táhlo z kabiny strojvedoucího, takže bych zcela laickým okem tipoval, že se tím ovládá rychlost jízdy. Ale kdyžtak mě opravte
=================
Díky za upřesnění, já jsem to nemohl vůbec najít. Hledal jsem na Googlu, jak se ovládala u parních lokomotiv rychlost a pořád mi to vyhazovalo návod na MS Train Simulator
Že je tomu opravdu tak, ukazuje následující foto, kde je to sestavené jen nasucho. Na těch táhlech co vedou směrem nahoru, budou "přinýtované" dvě podobná další, ale budou ukazovat směrem dopředu. Na těch už pak budou šoupátka, co povede do parního stroje. Ještě pořád to ale není komplet, je tam toho víc
=================
Po skončení tropických veder se můžu pomalu vrátit ke stavbě Připravil jsem si všechny potřebné díly pro sestavení rozvodu, ale jeho zkompletování komplikuje díl označený šipkou:
Bude na něm položený kotel, takže nalepení dílu je potřeba vyzkoušet nasucho. Bez vyzkoušení bych se mohl dočkat toho, že budu mít mezeru mezi čelem kabiny a stojanem kotle, nebo by naopak kabina nedosedala na podlahu. Zkoušku by mělo zajistit těchto pár dílů:
Po sestavení rozvodu bude následovat přední otočný podvozek, takže když už jsem byl v tom podlepování, rovnou jsem si podlepil i díly na něj...
=================
Poslední dobou mám nějakou krizi, snad to brzo rozchodím
Provedl jsem zkoušku, jak sedí kotel a vše kolem, pro zajímavost dávám foto, je tam vidět, jak bude model možná někdy vypadat Bohužel jen z linky, ono je to docela nepřenosný... Vše sedí jak má, tělo kotle je rovnoběžné s rámem, sedí na spodních podpěrách, není mezera mezi stojanem kotle a čelem kabiny. Samozřejmě je to nasucho jen naskládaný na sebe, jak to je doopravdy se uvidí až naostro
Na modelu se sice zatím vysktylo pár chyb, ale nic fatálního. Co se týče přesnosti, tak zatím dávám autorovi palec nahoru
Na fotkách je vidět, že zatím stále nemám slepený dohromady stojan kotle s tělem kotle (chybí tam zlatý proužek). Zkoušel jsem to dvakrát slepit a pořád se mi to zdálo nějak nakřivo, takže to asi vzdám a slepím to až na rámu. Napřed dám stojan, pak k němu napasuju tělo kotle a oblepím to proužkem, abych zakryl nepřesnosti Ten proužek se tam sice pak bude lepit blbě, ale snad to nějak půjde...
No a teď můžu dát konečně dohromady ten rozvod.
==================
Když jsem začal dávat dohromady rozvod, zjistil jsem, že při zkoušce nasucho jsem udělal chybu. Díl 33, na kterém leží zadní část kotle jsem položil rovnou na rám, ale on přijde nalepit ještě na díl 33B. Znamená to zvednutí kotle vzadu o 1mm a pak už je ovšem nakřivo vůči rámu. Těžko říct, jestli autor opomenul sílu papíru, nebo už se začínají načítat moje nepřesnosti. Do seznamu chyb to nepřidávám, tam jsou pouze ověřené chyby... Řešil jsem to proříznutím dílu 33, aby klesl o potřebný milimetr dolů:
Vnitřní rozvod Jupiteru je hotov:
Zde rozvod zblízka, přítomní odbornící můžou zkontrolovat, jestli stav odpovídá skutečnosti Levá strana ve směru jízdy by měla být v pořádku, boční pohled na ni je zakreslen v návodovce. Pravou stranu jsem slepil podle toho, jak vycházely táhla a ono to ani moc jinak slepit nejde
V každém případě to moc neřeším, ono to ve finále stejně nebude moc vidět a to tam ještě z boku rámu přijdou nalepit další věci:
Po 195 hodinách práce si můžu odškrtnout dva listy s návodovými kresbami. Pokud teda pominu ty blatníky, které se tam lepí později
==================
Mám připravené díly na rám předního podvozku:
Ted bych to nejradši naložil na kamion a odvezl do Číny smontovat
===================
Teď jsem neměl moc času na lepení, ale nějaký postup by se našel - základ předního podvozku:
=================
Díky Mně to zas tak složitý nepřipadá. Složitým se to stává v okamžiku, když se nevyznám v návodových kresbách - a to je zatím naprosto v pohodě. Po této stránce nelze modelu nic vytknout.
Stavba pokračuje opatrně vpřed. Dokončil jsem rám předního podvozku, chybějí jen blatníky, ty nalepím až po kolech. Rám mě moc nebavil, nebude totiž moc vidět a lepit takové věci je pro mě spíš utrpení
Poslední dobou mám problém s retuší vodovkou (klasika Koh-i-noor), některé natřené plochy se mi lesknou a nevím proč... Je to vidět zde na druhé fotce (vpravo dole), díl je označený červenou tečkou. Ta hrana je kousek matná a kousek lesklá...
Jako kdyby pod tím lesklým byl Herkules, ale ten tam není. Čím to může být? Možná je na vině ten ukrutně tvrdý karton, o kterém jsem už psal, mám problém to z něj vůbec vyřezat a tak zejména zaoblené tvary jsou někdy docela ohlodaný. Pak nastupuje šmirgl, třeba je to tím, že část je obroušená a část ne? V každém případě poslední zbytky tohoto kartonu jsem všechny vyhodil a momentálně mám doma jen kousek milimetrového kartonu, co byl přímo u modelu. Schovávám si ho na kruhové díly, jde krásně řezat. Budu muset opět vyrazit do prodejny Grandpapír, strojní lepenka co jsem tam někdy v roce 2009 kupoval byla dobře zpracovatelná...
Podvozek lokomotivy bude pomalu hotový - zde přední rám nasazený na čep:
Teď následují samozřejmě přední kola.
===================
A jako za Galilea Galilei - budou kulatá a přece se nebudou točit
===================
Přední kola jsou prakticky hotové, ač se to možná nezdá, lepily se mi hůř, než ty hnací s paprskama. Kámen úrazu byly ty dva pásky, co se lepily kuželově na čelo kola. Bylo potřeba vyřezat haldu zkušebních dílů, až mě to už nebavilo Zde foto druhé zkušební etapy, v první jsem ani na pět pokusů správný průměr nenašel, tak to letělo vzteky do koše
No a když se mi to nepovedlo na pátý pokus, tak na ten šestej jsem řezal naostro A to jsem neměl dělat, protože to znamenalo můj první zkažený díl na polských modelech. Vydržel jsem zhruba 510 hodin - 280 hodin Freudenstein, 230 hodin Jupiter Je čas začít další sérii Zde foto rozpracovaných kol a napravo dole zkažený díl - "zapas koloru" to jistil...
Snad nevadí dvě fotky pod lampou (zima se neúprosně blíží...). Hotová kola, čelní díl s hvězdou zatím nasucho, ještě musím propilovat díry, aby šly kola na osičkách srovnat:
A tohle jsem si prostě nemohl nechat ujít
Při lepení této lokomotivy jsem si už hodněkrát vzpomněl na písničku, kterou jsem jako hodně malé děcko poslouchal u rodičů. Teda spíš poslouchali rodiče a mně se to nějak zalíbilo - asi proto, že se tam stalo železniční neštěstí Tak jsem hledal, hledal, hledal a našel. Akorát v původní verzi to nezpíval Honza Vyčítal, ale asi Michal Tučný (nejsem znalec, tak se možná pletu ). Kdo chce, může se k prohlížení obrázků stylovězaposlouchat
==================
Díky za odkazy na další verze písničky a za fotky Jupiteru. Ani jsem nevěděl, že ten song existuje v tolika podobách Sice nejsem folkař, ale tohle se mi líbí. A k fotkám - no, ty přední kola nejsou na modelu moc podobný předloze, ale ty obliny a zaoblené přechody asi nikdo bez broušení neudělá. Ještě že autora nenapadlo udělat boky kol z těch "zaoblených" polských dílů, jak se musí nastřihnout a pak lepit k sobě - proklínal bych ho ještě teď Hnací kola jsou lepší, ty jsou celkem podobný. A ten lesk jako blesk
Teď jsem měl trochu pauzu, neměl jsem čas a taky mě ten podvozek nějak totálně přestal bavit. Ale musel jsem se dokopat k jeho dokončení, jinak bych se nepohnul dál. Zde tedy komplet hotový přední podvozek:
Tím mám rám lokomotivy dá se říct z krku (snad kromě blatníků u hnacích kol) a můžu začít další etapu. Následovat budou parní stroje a tedy i přechod z černé barvy do zlaté
=====================
Tož a dnes si dáme tu našu
V pozdější fázi foceno bohužel pod lampou, což v tomto případě způsobuje doslova a do písmene svítící hrany - je to retušováno Agamáckou metalízou...
A vtom se mi to vybavilo - celé mé mládí. Mládí strávené na automatech
==================
Pokračuju zpracováním ojnic a dalších dílů, abych mohl následně osadit napevno hnací kola:
U modelu není dostatečný počet šedých matic pro nalepení na ojnice (schází 4). Aktualizován bug report.
===================
Zaujal mě způsob lepení křižáku. Na tloušťku se slepí ze 4 dílů a pak se oblepí páskem. Ve vnitřních dílech jsou výřezy pro osu ojnice, takže horní díl lze přilepit až po vložení ojnice. To ale nelze udělat před přilepením křížáku na model, protože ojnici je nutno prostrčit drážkou v rámu a to lze jen provést jen tím užším koncem zalepeným do křižáku. Napřed je tedy nutné nalepit neuzavřený křižák na pravítka rámu, pak prostrčit ojnici rámem, zalepit ji do křižáku a teprve pak uzavřít křižák horním dílem To je vcelku divoké řešení a zbytečná komplikace. Nehledě na to, že pokud oblepuji díl páskem, tak nejlepší je mít ho už na správnou šířku a ne tam ještě pak zasunovat další díl... Všeobecně s touto části stavby (ojnice, křižák) nejsem moc spokojený, má to blbý odstín na retuš, vše se oblepuje proužky a ty se samozřejmě třepí, takže výsledek není moc přesvědčivý. No, stanou se horší věci
EDIT: Blbě se to popisuje, takže zde je asi lepší jeden obrázek než tisíc slov
Ojnice jde protáhnout rámem jen ve směru označeném šipkou, proto ji nelze zalepit do křižáku a ten uzavřít. Musí se to udělat až po nasazení na rám.
===================
Zahájena kompletace, z těch povalujících se dílů už mi šla hlava kolem Zde vše kromě ojnic již napevno:
Osičky Wz.X je potřeba uříznout o 1mm delší, než jsou zakreslené u modelu. Aktualizován bug report.
Model stavím právě 270 hodin. Ještě 10 a doženu čas stavby Freudensteina, čímž se Jupiter stane mým nejdéle stavěným modelem. To bylo ovšem jasné od začátku
====================
Dokončil jsem rozvod ke kolům, přidávám i poměrovou fotku, kterou požadovali na slovenském fóru Momentální délka je 33 cm. Kompletace toho křižáku nebyla nic moc, ale ve finále je to stejně schovaný...
Následují dvě šoupátkové komory.
====================
Díky
Nevím, co znamená ta zkratka, ale vzhledem k pověsti Staropramenu mezi pivaři to zde asi nelze publikovat A je to normální jedenáctka, nefiltrovanou jsem nepil...
Dokončil jsem šoupátkové komory. Na to, že jde vlastně o dvě krabičky, jsou složené z docela dost dílů:
====================
Tak ten nefiltrovanej určitě zkusím, já už jsem ho měl v ruce, ale když jsem si přečetl tu proceduru, jak se to má nalejvat, tak jsem málem omdlel
Dnes jsem pokračoval blatníky hnacích kol. Zde na scénu vstupuje další barva - modrá. Původně jsem plánoval retuš modrou Agamou, ale není to ono. On ten odstín je sice hodně blízko, ale ta barva je taková hrozně sytá a po zkoušce na blatnících jsem ji zavrhl. Vodovky zde udělají zřejmě lepší službu...
A málem jsem zapomněl - již třetí list s návodovkami odhazuji v dál
=====================
Dokončil jsem další etapu stavby modelu nalepením blatníků na rám. Barvičkama to začíná připomínat cirkusový vozeň
Teď by měla následovat etapa "kotel", ale ten už je prakticky hotový. Zbývá dokompletovat popelník:
a kulatý znak "60" na čele dýmnice. Pak můžu kotel přilípnout napevno - hned to bude zase o něco veselejší
=====================
Pokračoval jsem slepením "popelníku", použil jsem síť proti hmyzu (díky tímto JosefoviK za poskytnutí zbytku sítě z rekonstrukce baráku )
Z technických důvodů jsem se rozhodl ještě před nalepením kotle na rám udělat komín. Zde v rozpracovaném stavu:
Zkouška napasování komínu a hotový znak "60" na dýmnici:
Čas stavby: 300 hodin
====================
Teď jsem na to týden nešáhnul, nedostatek času
Pokračuju v sestavování komínu - na nýtování se vyloženě netěším
===================
Důvod, proč jsem sestavil komín před nalepením kotle na rám je vidět zde:
Podpěra 68 se musí nalepit na rám ještě před osazením kotle, ale zároveň má uvnitř označený střed pro vyříznutí horního dílu komínu. Nakonec jsem ale zjistil, že ten díl 69k je možno vyříznout "tak jak je" - nikam se nepasuje.
Právě při vyřezávání toho dílu 69k se mi stala menší nehoda - sklouzlo mi kružítko a udělalo rýhu asi po polovině obvodu dílu Je to vidět hlavně pod světlem - ani tento model nebude bez chyby
Síť do komínu jsem se nakonec rozhodl rozporcovat - najednou to moc nešlo, celé se to vlnilo, křížilo atd.
No a když už jsem vyřízl ten kruhový díl, mohl jsem zpracovat i tu podpěru kotle:
====================
Díky za reakce - a odteď už je po hubenosti
Dost drsným způsobem mě zdrželo nýtování komínu (a pak taky manželka ), ale je to za mnou. Jako celek se to už docela blbě fotí. Zde už je samotný kotel přilepený napevno, stojan kotle a téměř hotový komín zatím nasucho. U stojanu se mi zdá, že ač jsem to zkoušel, tak mi přeci jen (po napasování na kotel) trochu nadzvedává předek kabiny. Bohužel se to nasucho hrozně blbě měří, tak to ještě musím nějak ozkoušet:
====================
Po zhruba 40 dnech se vracím k tomuto modelu. Potřeboval jsem nutně pauzu...
Dokončil jsem tedy od minule rozdělaný komín:
a začal jsem zpracovávat "cow catcher"
=========================
Abych zde neměl jen založené vlákno bez jakýchkoliv fotek postupu - takže dnes začátek, ale jen velmi zlehka
Ještě snad k retuši. Těch barev tam zas naštěstí není tolik, červená je úplně stejná jako u Frendensteinu, na to už mám vyzkoušenou Agamu. Černá je taky stejná, na to stačí černá z kulatých vodovek koh-i-noor. Na modrou a mosaznou jsem přikoupil Agamu, podle vzorníku by to mělo být ono, zatím jsem to nezkoušel, až na to přijde řada. Zatím nemám vyřešenou nazelenalou barvu ve vnitřních částech kabiny. Dál je tady barvení drátů, v návodovce jsou přímo označeny i jejich barvy, jsou černé a zlaté. Na černé se mi osvědčil akrylový sprej a na zlaté jsem dokoupil zlatou Agamu. Tam mám ale obavy, jak bude vypadat drát po natření štětcem, asi tam budou vidět jednotlivé tahy a pak to není ono. Vyzkouším a přinejhorším jsem někde u Doris ve vlákně viděl nějaký zlatý sprej z OBI, s kterým stříká ty sošky na lodě. To by taky bylo řešení.
==========================
Začínám se potýkat s prvními problémy, potřeboval bych radu od někoho zkušenějšího. Jde o podlepování žeber, v jednom směru se mi pořád zvětšují o půl milimetru Poprvé jsem si myslel, že je to kvůli tomu, že jsem podlepoval moc velký arch papíru. Zkusil jsem to podruhé jen na dvou kouskách a to natažení je úplně stejné. Ve směru ve kterém se to natáhne roztírám Kores, to může být jeden důvod. Pak to položím krajem na karton a pomalu to přitlačuju a uhlazuju rukou, to může být druhý důvod. Jak to podlepit jinak nevím... Vliv má taky ten slabý papír, na kterém ty žebra jsou vytisknuté, díly modelu podlepuju stejným způsobem a ty zůstávají stejné. Napadá mě buď ty žebra tisknout na silnější papír, nebo je prostě v jednom směru zmenšit v PC, ale obojí je takový krkolomný...
===========================
Asi budou chvíle, kdy budu závidět Palusovi jeho laserovánky. Tohle byla jedna z nich:
Ale na druhou stranu manželka bude mít určitě radost, že její krabice na dort bude možná jednou vypadat jako lokomotiva
==========================
Dnes jsem vyřízl zbývající čtvrtý malý nosník a v potu tváře vydobyl jeden z těch čtyř dlouhých. Nevím, jestli je to normální, ale zlikvidoval jsem na něm 3 čepelky v odlamovacím noži Musím posílit zásoby
Krátký a dlouhý nosník přijdou přilepit na sebe, k nim zrcadlově dva další a celé se to oblepí černým proužkem, včetně těch 3 velkých otvorů
=====================
Popravdě jsem nákresy ani před stavbou moc nestudoval, protože by mě to taky mohlo odradit Prolistoval jsem sešit, prohlídl počet dílů a připadalo mi to jako Rudá armáda - NÁS MNÓGO. Tak jsem to radši zase zavřel a pustil se do toho - buď to slepím nebo ne, jiná možnost není
Zijstil jsem, že jsem si zapomněl objednat čepelky do vylamovacího nože, takže vyřezání zbývajících nosníků musí počkat, dokud nedorazí nové zásoby. Zatím pokračuju dál přípravou dalších dílů, kde to nebudu tolik likvidovat
Jako další byl na řadě držák parních strojů. Nahoře bude kotel, po stranách parní stroje a tím výřezem dole se to nasadí na rám:
==================
Dnes jsem držák oblepil obšívkou. Tohle se mi na polských modelech líbí, když se přesně vyříznou žebra, slepí se dobře kostra, přesně se vyřízne a naohýbá obšívka, pak se to jen přiloží a vše sedí jak má - bez broušení, bez zkracování. NÁDHERA.
To ovšem nebyl tento případ
Ještě dva tří příspěvky a hledám volnou kolej
A nějaká ta drobotina na rám
====================
Ode dne, co jsem začal na modelu dělat, se mi zatím každý den podařilo vyšetřit nějaký čas na stavbu. Dnes jsem dořezal hlavní nosníky a rovnou je slepil k sobě. Ač se to nezdá, to co je na fotkách bylo docela náročné na čas - vyřezání jednoho nosníku asi 2.5 hodiny, nějaká ta retuš + slepení a je to za 12 hodin jen to hvízdne Celkový čas stavby je pak 28 hodin, ale nemám pochyby o tom, že na tomto modelu padne rekord Na položeném nosníku je pak úplně vpravo vidět jedna z chyb tisku - bílý flek.
=======================
To je bohužel realita Nevím, možná to dělám zbytečně zdlouhavě, rád si nechám poradit. Je to na 1mm kartonu, ten řežu na 3-4 řezy. Pokud to jsou rovné řezy (kterým ze stran nepřekáží další) , tak to řežu jen odlamovacím nožem. Podle pravítka naříznu první řez, pak chytnu odlamovací nůž jako odlamovací nůž ( ) a už bez pravítka stačí většinou dvakrát říznout. Pokud to má tvar jako ten nosník, tak rovné řezy (kde nic nepřekáží) si taky naříznu podle pravítka ( v tomto připadě jen dva) a zbytek naříznu skalpelem (z důvodu, abych odl.nožem neříznul do kresby). Pak chytnu odlamovací nůž jako skalpel a kolem dokola to postupně vypíchám a to hrozně zdržuje. Tady už většinou dva další řezy nestačí, pak to ještě občas někde drží, tak ještě ve čtvrtém řezu dořezávám zbytky...
Ke stavbě.Provedeno zesílení předních částí nosníků nalepením dalších dvou bočních dílů a začal jsem to celé oblepovat. Nejprve vnitřek a nešlo to moc dobře. Trochu mě uklidňuje, že rám je za schovaný za kolama a pod kotlem s kabinou, takže není moc vidět A první chyba na modelu - díl 3i je krátký a nejedná se o 1-2 mm (viz druhé foto):
====================
Díky Mahdymu za tip, tady naproti nemocnici myslím prodávají zdravotnické potřeby, možná bych se mohl zeptat. A jinak je potřeba se smířit s tím, že tohle bude OPRAVDU DLOUHÁ STAVBA
Dnes jsem oblepil nosníky zvenku kolem dokola a KONEČNĚ jsou hotové Tím je snad konec i nezáživným fotkám, přeci jen podlepené placky asi nikoho moc nebaví. Teď už můžu začít dávat dohromady rám. Dál jsem ještě na nosníky přilepil držáky ložisek:
=================
Zase jsem o trochu dál. Ze spodní strany držáku parních strojů jsem nalepil čep, na kterém se bude otáčet konstrukce předních náprav
Narazil jsem na další dva problémy, jeden je chyba a druhý je spíš "featura", která mi tak skvělá ale nepřipadá. Díl 10 je chybně označen na podlepení (0.5mm), správně by se měl podlepit 1mm kartonem, jinak tam bude mezera.
Na začátku návodu je napsáno, že některé pásové díly mají na délku rezervu. Myslel jsem, že je to vždy ta bílá část a černá část odpovídá skutečnému obvodu. Díl 9a je ale v černé části delší zhruba o 5mm, podle mě je tohle docela nesmysl. Já pak musím stříhat zkušební pásky a trefovat skutečnou délku
Díl 7b zmiňovaný v návodu neexistuje. Nebo ho někdo kdo má doma sešit vidí?
Posbíral jsem doma veškeré úhelníky a kostky a začal pomalu sestavovat rám. Zatím to vypadá dobře, ale jestli se mi tohle někde zkroutí nebo zdeformuje, tak sbohem
Aby případný další nešťastník, co se pustí do tohoto modelu nemusel kvůli chybám procházet celé téma, po každé nalezené chybě napíšu na konec příspěvku seznam chyb...
BUG REPORT
- díl 3i je krátký, o dost
- díl 10 nutno podlepit na 1mm
- díl 9a je v černé části delší asi o 5mm (beru jako chybu)
- díl 7b zmiňovaný v návodu neexistuje
==================
Pokračoval jsem dnem kabiny strojvedoucího, na něm je pak zespodu spřáhlo pro tendr. Na tom se objevila další chyba, snad nebude tato stavba nevyžádaný betatest Otvor ve dně kabiny a v dílu 11e musí být proti sobě, přijde tam prostrčit osička pro připojení tendru. Když nastavím otvory naproti, vypadá to takto, zřejmě opomenutí tloušťky podlepeného dílu:
Je nutné tedy ještě před vyřezáním prodloužit díl 11e ve směru zužování o 1.2 mm a tím směrem posunout i otvor. Já jsem to slepil, aby to pěkně vypadalo a holt budu mít tendr zapřažený jen přes jednu díru - pokud se k němu vůbec dostanu Mimochodem na těchto dvou fotkách je dobře vidět ta "vyprašivenost" černé barvy. Jsou v ní jakoby bílé tečky. Freudenstein byl podstatně hezčí...
Dál jsem zvládl ještě držáky stojanu kotle. K nim patří i šablona, aby měly po nalepení správnou rozteč. Ještě musím tu šablonu zkontrolovat
Dno kabiny napevno, držáky nasucho:
BUG REPORT
- díl 3i je krátký, o dost
- díl 10 nutno podlepit na 1mm
- díl 9a je v černé části delší asi o 5mm (beru jako chybu)
- díl 7b zmiňovaný v návodu neexistuje
- díl 11e je špatný, po nalepení nebudou otvory pro tendr naproti sobě. Je nutné tedy před vyřezáním prodloužit díl 11e ve směru zužování o 1.2 mm a tím směrem posunout i otvor
=====================
Lepení držáků kotle na rám podle šablony jsem nakonec vzdal, to by nebylo přesný. Potřebuju kotel - pokračuju kotlem Začal jsem tím, co má kulaté tvary, je to jednodušší. Jako první dýmnice:
Kostra složená nasucho, já ji ovšem takto slepenou neuvidím, kostru jsem skládal přímo uvnitř dýmnice. Z toho důvodu jsem nakonec vyřadil žebra 27a, správnou geometrii udržoval obal:
Základ dýmnice by byl, zkusmo položená na držáku:
Dál budou následovat dva díly kotle za dýmnicí. Kruhové díly už jsem dnes nedělal, přeci jen řezat kružítkem 1mm karton je rasovina
Čas stavby: 64 hodin
===============
Dokončil jsem další díly kotle, dál budu pokračovat stojanem kotle. Abych na modelu nehledal jen chyby - zde všechno sedí jak má, otvory v žebrech přesně sedí proti vyřezaným otvorům v obšívce, při skládání do sebe vše přesně zapadlo. Tohle se lepilo samo
A jedno krkolomné foto
A teď stojan kotle, to už taková sranda nebude. Tady na fotce je vidět důvod, proč jsem zavrhnul lepení držáků stojanu podle šablony - držáky přijdou nalepit přímo na stojan, tu přesnou mezeru bych nikdy netrefil. Záleží, jak slepím samotný stojan a taky jak nalepím jednotlivé díly kotle na sebe (jestli se nebude odchylovat od osy rámu)...
===============
Rozložená kostra stojanu kotle:
Žebro W21 mě bude chodit v noci strašit Zleva doprava pět pokusů:
1) Podlepeno na 1mm Navíc žiju v přesvědčení, že označený otvor je v ose žebra
2) Špatně vyřezaná kruhová část žebra, mimo střed. Nesedí v kostře.
3) Po podlepení se natáhlo o půl milimetru.
4) HEURÉKA! Zjistil jsem, že horní otvor není v ose - na čtvrtém kusu
5) Naděje na lepší zítřky - právě schne pod zátěží
Zkosené napojení na přední část kotle. Ještě tam přijdou dvě kruhová žebra, která zajistí kulatost toho přechodového dílu:
Do výřezů přijde nalepit to prokleté žebro a celé čelo se přelepí tímto dílem - na to se ale vůbec netěším, to bude pohroma
=================
Dnes tedy pokus o zkompletování stojanu kotle z těchto dílů:
Na tvarování čelního dílu jsem použil stočenou bužírku a bowden
Zaoblené díly jsou zatím bohužel mimo můj level a nevím, jestli se to někdy naučím Tak snad příště lépe Ale naštěstí to čelo stojanu je schovaný v kabině a bude přes to spousta ovládacích prvků, snad to nebude tak na očích:
S výsledkem sice nejsem spokojený, ale pokračuju dál, tento model chci vidět slepený
=================
Dle rady Brzdiče jsem zkusil naslinit a trochu "pojezdit" hrany na tom oblém dílu - možná je to o něco lepší Ale už jsem se z toho vyspal - dobrý, jedeme dál Než spojím jednotlivé díly kotle dohromady, musím vše co půjde onýtovat a nalepit tam pár dílů, pak už se s tím bude blbě manipulovat. Tady na fotce jsem ještě přidal na zkoušku zlatý pásek, jak bude vypadat ta černo-zlatá kombinace. Mně se ta zlatá celkem líbí, uvidíme
A z kabiny jsem se přesunul na příď Čelní díl dýmnice, zatím bez mechanismu uzavírání a znaku "60". Ten tam ale zatím dávat nebudu, byl by pořád urvaný
Čas stavby: 100 hodin a ještě jsem ani pomalu nezačal
================
Dokončil jsem onýtování dýmnice a začal celý kotel kompletovat. Ač na této fotce jsou nýty na dýmnici zlaté, já se při stavbě řídím tímto nákresem, takže jsem je udělal klasicky černé. Dnes zcela výjimečně fotka na kuchyňské lince - potřeboval jsem rovnou plochu, abych vyzkoušel, jak bude sedět kotel v předním držáku po spojení stojanu a přední části kotle. Zatím to vypadá, že to mám celé posunuté asi o 1 mm dopředu a výškově to taky trochu hapruje, ale tohle bylo jen narychlo, chce to důkladnější analýzu
Protože mi po upgradu fóra nefunguje nahrávání fotek na Papermodelers.sk, tak nouzově dávám fotky jinam...
================
Po kotli jsem se vrátil zpět k rámu. Přilepil jsem napevno držáky stojanu a zpracoval odpružení. Pokud to bude ještě někdo lepit, jsem zvědavý, jak mu ty listové pružiny vyjdou. Já jsem je měl moc vysoké, podlepoval jsem to Koresem a možná to nabylo. Nakonec jsem musel u každé dva spodní dílky odřezat, jinak bych to nedal dohromady. A jinak to odpružení byla celkově tak nějak pakárna
A teď bude následovat lahůdka - 4 velké hnací kola
================
Tak to jsem ovšem nevěděl Do budoucna se tedy budu snažit používat pouze čerstvé suroviny
ČKD Kolín, divize železničních kol, zahájila 21.7.2011 po plánované odstávce výrobu:
================
Postup lepení kol - jako první jsem slepil obvodové pásky a do nich napasoval pro každé kolo tři "výplňové" díly:
Původně jsem to chtěl lepit do těch pásků po jednom, ale po vyříznutí se to v této velikosti kroutilo na všechny strany. Takže jsem ty tři díly musel napřed nalepit na sebe. Abych měl zajištěnou soustřednost, lepil jsem to k sobě přímo uvnitř toho pásku, pak jsem to vytáhnul ven a nechal zaschnout pod zátěží:
Pak už jsem krásně vyrovnané díly mohl nalepit dovnitř:
Připravil jsem si spodní díly:
a ty vrchní na ně nasunul:
Pak už následovalo nalepení čelního dílu:
a zbývá ještě dovnitř vlepit červený pásek. Pak už budou následovat středy kol s paprsky.
A teď už se dostávám k tomu, co psal na slovenském fóru Paluso - v návodové kresbě jsou hnací kola proti sobě otočená o 180 stupňů, což je špatně. Při stavbě se řídím tímto nákresem:
Spodní pohled nechám tak jak je - a jak tedy nahoře? Mám ty horní kola pootočit o 90 stupňů podle červené nebo zelené šipky? Nebo je to jedno?
==================
Dnes můžu reportovat dvě chyby - jednu moji a jednu autorovu
Moje chyba - nevšiml jsem si, že na dílu 19a (vnitřní pásek kola) jsou označená místa pro nalepení paprsků a lepil jsem to jako u Freudensteinu (postupně s tím, že konec uříznu). Ono to ale nevyšlo... Pásek jsem musel zkracovat o 3-4 mm. Až poté jsem si v návodové kresbě všiml, že hrana toho pásku měla být schovaná pod tím červeným čelním dílem, čímž by se to celé prodloužilo a asi by to vyšlo. No už je pozdě, přebarvil jsem to Agamou, ale je to vidět. Jinak je to jen zbytečná komplikace, správná pozice paprsků je dána šablonou a výřezy, to označení na tom dílu 19a tam nemá vůbec být
Autorova chyba - u modelu chybí 8 dílů č.24 (závaží na kolo), podle návodové kresby patří 4 kusy na jedno kolo, ale našel jsem jich jen 8...
Aktualizován Bug report
Čas stavby: 150 hodin
================
Dnes jsem dokončil zbývající středy kol a vyřezal paprsky pro konečnou kompletaci. Rovnou jsem pořešil i přípravek pro slepení - je stejný jako u Freudensteinu, jen vystředění je jednodušší. Kolo má z vnitřní strany osazení, takže řešení se samo nabízí:
Kola už jsou netrpělivě očekávány
==================
Jedna vlaštovka jaro nedělá, ale někdy dokáže způsobit druhé vánoce
===================
Hnací kola jsou hotová:
Jedno poměrové foto - pokud odpovídá měřítko kol, tak hnací kola byla ve skutečnosti vysoká zhruba 1640 mm:
A u příležitosti kulatého výročí (dokončení kol ) trochu shrnutí - zde na fotkách je vše, co jsem zatím slepil:
Trvalo to 60 dní a bylo to 166 hodin práce. Pokud vezmu délku návodu, tak jsem momentálně v 15 procentech stavby (počítám i tendr). Zbývá tedy 85 procent, což se rovná 340 dnům a zároveň 935 hodinám práce Že bych to dokončil DO ROKA A DO DNE? To nevím, ale jedna věc je jistá - teď bude následovat DOVOLENÁ
EDIT: No vida, jenom jsem se podíval na fotky a už vidím, že to mám blbě Kola jsou na fotkách tak, že míří spojema dolů - a oni jsou na obou stranách stejně, nejsou pootočený o 90 stupňů A to jsem se na to extra soustředil, aby měl ve finále spoje dole Tak holt budou na nepohledové straně modelu vidět....
==================
Zde malá část mechanismu, který je umístěn ve střední části rámu:
Ve finále k celé sestavě povede táhlo z kabiny strojvedoucího, takže bych zcela laickým okem tipoval, že se tím ovládá rychlost jízdy. Ale kdyžtak mě opravte
=================
Díky za upřesnění, já jsem to nemohl vůbec najít. Hledal jsem na Googlu, jak se ovládala u parních lokomotiv rychlost a pořád mi to vyhazovalo návod na MS Train Simulator
Že je tomu opravdu tak, ukazuje následující foto, kde je to sestavené jen nasucho. Na těch táhlech co vedou směrem nahoru, budou "přinýtované" dvě podobná další, ale budou ukazovat směrem dopředu. Na těch už pak budou šoupátka, co povede do parního stroje. Ještě pořád to ale není komplet, je tam toho víc
=================
Po skončení tropických veder se můžu pomalu vrátit ke stavbě Připravil jsem si všechny potřebné díly pro sestavení rozvodu, ale jeho zkompletování komplikuje díl označený šipkou:
Bude na něm položený kotel, takže nalepení dílu je potřeba vyzkoušet nasucho. Bez vyzkoušení bych se mohl dočkat toho, že budu mít mezeru mezi čelem kabiny a stojanem kotle, nebo by naopak kabina nedosedala na podlahu. Zkoušku by mělo zajistit těchto pár dílů:
Po sestavení rozvodu bude následovat přední otočný podvozek, takže když už jsem byl v tom podlepování, rovnou jsem si podlepil i díly na něj...
=================
Poslední dobou mám nějakou krizi, snad to brzo rozchodím
Provedl jsem zkoušku, jak sedí kotel a vše kolem, pro zajímavost dávám foto, je tam vidět, jak bude model možná někdy vypadat Bohužel jen z linky, ono je to docela nepřenosný... Vše sedí jak má, tělo kotle je rovnoběžné s rámem, sedí na spodních podpěrách, není mezera mezi stojanem kotle a čelem kabiny. Samozřejmě je to nasucho jen naskládaný na sebe, jak to je doopravdy se uvidí až naostro
Na modelu se sice zatím vysktylo pár chyb, ale nic fatálního. Co se týče přesnosti, tak zatím dávám autorovi palec nahoru
Na fotkách je vidět, že zatím stále nemám slepený dohromady stojan kotle s tělem kotle (chybí tam zlatý proužek). Zkoušel jsem to dvakrát slepit a pořád se mi to zdálo nějak nakřivo, takže to asi vzdám a slepím to až na rámu. Napřed dám stojan, pak k němu napasuju tělo kotle a oblepím to proužkem, abych zakryl nepřesnosti Ten proužek se tam sice pak bude lepit blbě, ale snad to nějak půjde...
No a teď můžu dát konečně dohromady ten rozvod.
==================
Když jsem začal dávat dohromady rozvod, zjistil jsem, že při zkoušce nasucho jsem udělal chybu. Díl 33, na kterém leží zadní část kotle jsem položil rovnou na rám, ale on přijde nalepit ještě na díl 33B. Znamená to zvednutí kotle vzadu o 1mm a pak už je ovšem nakřivo vůči rámu. Těžko říct, jestli autor opomenul sílu papíru, nebo už se začínají načítat moje nepřesnosti. Do seznamu chyb to nepřidávám, tam jsou pouze ověřené chyby... Řešil jsem to proříznutím dílu 33, aby klesl o potřebný milimetr dolů:
Vnitřní rozvod Jupiteru je hotov:
Zde rozvod zblízka, přítomní odbornící můžou zkontrolovat, jestli stav odpovídá skutečnosti Levá strana ve směru jízdy by měla být v pořádku, boční pohled na ni je zakreslen v návodovce. Pravou stranu jsem slepil podle toho, jak vycházely táhla a ono to ani moc jinak slepit nejde
V každém případě to moc neřeším, ono to ve finále stejně nebude moc vidět a to tam ještě z boku rámu přijdou nalepit další věci:
Po 195 hodinách práce si můžu odškrtnout dva listy s návodovými kresbami. Pokud teda pominu ty blatníky, které se tam lepí později
==================
Mám připravené díly na rám předního podvozku:
Ted bych to nejradši naložil na kamion a odvezl do Číny smontovat
===================
Teď jsem neměl moc času na lepení, ale nějaký postup by se našel - základ předního podvozku:
=================
Díky Mně to zas tak složitý nepřipadá. Složitým se to stává v okamžiku, když se nevyznám v návodových kresbách - a to je zatím naprosto v pohodě. Po této stránce nelze modelu nic vytknout.
Stavba pokračuje opatrně vpřed. Dokončil jsem rám předního podvozku, chybějí jen blatníky, ty nalepím až po kolech. Rám mě moc nebavil, nebude totiž moc vidět a lepit takové věci je pro mě spíš utrpení
Poslední dobou mám problém s retuší vodovkou (klasika Koh-i-noor), některé natřené plochy se mi lesknou a nevím proč... Je to vidět zde na druhé fotce (vpravo dole), díl je označený červenou tečkou. Ta hrana je kousek matná a kousek lesklá...
Jako kdyby pod tím lesklým byl Herkules, ale ten tam není. Čím to může být? Možná je na vině ten ukrutně tvrdý karton, o kterém jsem už psal, mám problém to z něj vůbec vyřezat a tak zejména zaoblené tvary jsou někdy docela ohlodaný. Pak nastupuje šmirgl, třeba je to tím, že část je obroušená a část ne? V každém případě poslední zbytky tohoto kartonu jsem všechny vyhodil a momentálně mám doma jen kousek milimetrového kartonu, co byl přímo u modelu. Schovávám si ho na kruhové díly, jde krásně řezat. Budu muset opět vyrazit do prodejny Grandpapír, strojní lepenka co jsem tam někdy v roce 2009 kupoval byla dobře zpracovatelná...
Podvozek lokomotivy bude pomalu hotový - zde přední rám nasazený na čep:
Teď následují samozřejmě přední kola.
===================
A jako za Galilea Galilei - budou kulatá a přece se nebudou točit
===================
Přední kola jsou prakticky hotové, ač se to možná nezdá, lepily se mi hůř, než ty hnací s paprskama. Kámen úrazu byly ty dva pásky, co se lepily kuželově na čelo kola. Bylo potřeba vyřezat haldu zkušebních dílů, až mě to už nebavilo Zde foto druhé zkušební etapy, v první jsem ani na pět pokusů správný průměr nenašel, tak to letělo vzteky do koše
No a když se mi to nepovedlo na pátý pokus, tak na ten šestej jsem řezal naostro A to jsem neměl dělat, protože to znamenalo můj první zkažený díl na polských modelech. Vydržel jsem zhruba 510 hodin - 280 hodin Freudenstein, 230 hodin Jupiter Je čas začít další sérii Zde foto rozpracovaných kol a napravo dole zkažený díl - "zapas koloru" to jistil...
Snad nevadí dvě fotky pod lampou (zima se neúprosně blíží...). Hotová kola, čelní díl s hvězdou zatím nasucho, ještě musím propilovat díry, aby šly kola na osičkách srovnat:
A tohle jsem si prostě nemohl nechat ujít
Při lepení této lokomotivy jsem si už hodněkrát vzpomněl na písničku, kterou jsem jako hodně malé děcko poslouchal u rodičů. Teda spíš poslouchali rodiče a mně se to nějak zalíbilo - asi proto, že se tam stalo železniční neštěstí Tak jsem hledal, hledal, hledal a našel. Akorát v původní verzi to nezpíval Honza Vyčítal, ale asi Michal Tučný (nejsem znalec, tak se možná pletu ). Kdo chce, může se k prohlížení obrázků stylovězaposlouchat
==================
Díky za odkazy na další verze písničky a za fotky Jupiteru. Ani jsem nevěděl, že ten song existuje v tolika podobách Sice nejsem folkař, ale tohle se mi líbí. A k fotkám - no, ty přední kola nejsou na modelu moc podobný předloze, ale ty obliny a zaoblené přechody asi nikdo bez broušení neudělá. Ještě že autora nenapadlo udělat boky kol z těch "zaoblených" polských dílů, jak se musí nastřihnout a pak lepit k sobě - proklínal bych ho ještě teď Hnací kola jsou lepší, ty jsou celkem podobný. A ten lesk jako blesk
Teď jsem měl trochu pauzu, neměl jsem čas a taky mě ten podvozek nějak totálně přestal bavit. Ale musel jsem se dokopat k jeho dokončení, jinak bych se nepohnul dál. Zde tedy komplet hotový přední podvozek:
Tím mám rám lokomotivy dá se říct z krku (snad kromě blatníků u hnacích kol) a můžu začít další etapu. Následovat budou parní stroje a tedy i přechod z černé barvy do zlaté
=====================
Tož a dnes si dáme tu našu
V pozdější fázi foceno bohužel pod lampou, což v tomto případě způsobuje doslova a do písmene svítící hrany - je to retušováno Agamáckou metalízou...
A vtom se mi to vybavilo - celé mé mládí. Mládí strávené na automatech
==================
Pokračuju zpracováním ojnic a dalších dílů, abych mohl následně osadit napevno hnací kola:
U modelu není dostatečný počet šedých matic pro nalepení na ojnice (schází 4). Aktualizován bug report.
===================
Zaujal mě způsob lepení křižáku. Na tloušťku se slepí ze 4 dílů a pak se oblepí páskem. Ve vnitřních dílech jsou výřezy pro osu ojnice, takže horní díl lze přilepit až po vložení ojnice. To ale nelze udělat před přilepením křížáku na model, protože ojnici je nutno prostrčit drážkou v rámu a to lze jen provést jen tím užším koncem zalepeným do křižáku. Napřed je tedy nutné nalepit neuzavřený křižák na pravítka rámu, pak prostrčit ojnici rámem, zalepit ji do křižáku a teprve pak uzavřít křižák horním dílem To je vcelku divoké řešení a zbytečná komplikace. Nehledě na to, že pokud oblepuji díl páskem, tak nejlepší je mít ho už na správnou šířku a ne tam ještě pak zasunovat další díl... Všeobecně s touto části stavby (ojnice, křižák) nejsem moc spokojený, má to blbý odstín na retuš, vše se oblepuje proužky a ty se samozřejmě třepí, takže výsledek není moc přesvědčivý. No, stanou se horší věci
EDIT: Blbě se to popisuje, takže zde je asi lepší jeden obrázek než tisíc slov
Ojnice jde protáhnout rámem jen ve směru označeném šipkou, proto ji nelze zalepit do křižáku a ten uzavřít. Musí se to udělat až po nasazení na rám.
===================
Zahájena kompletace, z těch povalujících se dílů už mi šla hlava kolem Zde vše kromě ojnic již napevno:
Osičky Wz.X je potřeba uříznout o 1mm delší, než jsou zakreslené u modelu. Aktualizován bug report.
Model stavím právě 270 hodin. Ještě 10 a doženu čas stavby Freudensteina, čímž se Jupiter stane mým nejdéle stavěným modelem. To bylo ovšem jasné od začátku
====================
Dokončil jsem rozvod ke kolům, přidávám i poměrovou fotku, kterou požadovali na slovenském fóru Momentální délka je 33 cm. Kompletace toho křižáku nebyla nic moc, ale ve finále je to stejně schovaný...
Následují dvě šoupátkové komory.
====================
Díky
Nevím, co znamená ta zkratka, ale vzhledem k pověsti Staropramenu mezi pivaři to zde asi nelze publikovat A je to normální jedenáctka, nefiltrovanou jsem nepil...
Dokončil jsem šoupátkové komory. Na to, že jde vlastně o dvě krabičky, jsou složené z docela dost dílů:
====================
Tak ten nefiltrovanej určitě zkusím, já už jsem ho měl v ruce, ale když jsem si přečetl tu proceduru, jak se to má nalejvat, tak jsem málem omdlel
Dnes jsem pokračoval blatníky hnacích kol. Zde na scénu vstupuje další barva - modrá. Původně jsem plánoval retuš modrou Agamou, ale není to ono. On ten odstín je sice hodně blízko, ale ta barva je taková hrozně sytá a po zkoušce na blatnících jsem ji zavrhl. Vodovky zde udělají zřejmě lepší službu...
A málem jsem zapomněl - již třetí list s návodovkami odhazuji v dál
=====================
Dokončil jsem další etapu stavby modelu nalepením blatníků na rám. Barvičkama to začíná připomínat cirkusový vozeň
Teď by měla následovat etapa "kotel", ale ten už je prakticky hotový. Zbývá dokompletovat popelník:
a kulatý znak "60" na čele dýmnice. Pak můžu kotel přilípnout napevno - hned to bude zase o něco veselejší
=====================
Pokračoval jsem slepením "popelníku", použil jsem síť proti hmyzu (díky tímto JosefoviK za poskytnutí zbytku sítě z rekonstrukce baráku )
Z technických důvodů jsem se rozhodl ještě před nalepením kotle na rám udělat komín. Zde v rozpracovaném stavu:
Zkouška napasování komínu a hotový znak "60" na dýmnici:
Čas stavby: 300 hodin
====================
Teď jsem na to týden nešáhnul, nedostatek času
Pokračuju v sestavování komínu - na nýtování se vyloženě netěším
===================
Důvod, proč jsem sestavil komín před nalepením kotle na rám je vidět zde:
Podpěra 68 se musí nalepit na rám ještě před osazením kotle, ale zároveň má uvnitř označený střed pro vyříznutí horního dílu komínu. Nakonec jsem ale zjistil, že ten díl 69k je možno vyříznout "tak jak je" - nikam se nepasuje.
Právě při vyřezávání toho dílu 69k se mi stala menší nehoda - sklouzlo mi kružítko a udělalo rýhu asi po polovině obvodu dílu Je to vidět hlavně pod světlem - ani tento model nebude bez chyby
Síť do komínu jsem se nakonec rozhodl rozporcovat - najednou to moc nešlo, celé se to vlnilo, křížilo atd.
No a když už jsem vyřízl ten kruhový díl, mohl jsem zpracovat i tu podpěru kotle:
====================
Díky za reakce - a odteď už je po hubenosti
Dost drsným způsobem mě zdrželo nýtování komínu (a pak taky manželka ), ale je to za mnou. Jako celek se to už docela blbě fotí. Zde už je samotný kotel přilepený napevno, stojan kotle a téměř hotový komín zatím nasucho. U stojanu se mi zdá, že ač jsem to zkoušel, tak mi přeci jen (po napasování na kotel) trochu nadzvedává předek kabiny. Bohužel se to nasucho hrozně blbě měří, tak to ještě musím nějak ozkoušet:
====================
Po zhruba 40 dnech se vracím k tomuto modelu. Potřeboval jsem nutně pauzu...
Dokončil jsem tedy od minule rozdělaný komín:
a začal jsem zpracovávat "cow catcher"
Naposledy upravil(a) Martinus dne pát 30.3.2012 10:24, celkem upraveno 1 x.
- štefíno
- Příspěvky: 902
- Registrován: sob 21.1.2012 10:33
- Bydliště: Zlín / Brno
- Kontaktovat uživatele:
Re: Jupiter / Modelik / 1:25
Pěkná, čistá práce. Moc se mi to líbí
- Zdeněk-TEO
- Moderátor
- Příspěvky: 1292
- Registrován: pon 12.12.2011 10:16
- Bydliště: Havlíčkův Brod
Re: Jupiter / Modelik / 1:25
Ano...a konečně někdo, co jsi dal práci a všechny své příspěvky naskládal do jednoho, jako jednolité ucelené vlákno. Super.
Re: Jupiter / Modelik / 1:25
Tak tohle je teda bomba , držím palce a budu sledovat.
Re: Jupiter / Modelik / 1:25
Vypadá to moc dobře, ta nedodělaná retuš má znázorňovat odřeniny od krav.
Re: Jupiter / Modelik / 1:25
Krásné, vláčky mám moc ráda.
Přeju ať najdeš zase chuť do lepení a zdárně doděláš!!!
Přeju ať najdeš zase chuť do lepení a zdárně doděláš!!!
Re: Jupiter / Modelik / 1:25
Díky
Aby to nevypadalo, že stavba stojí, dám aspoň nějaký postup:
Před přilepením komínu a cowcatcheru poslední foto zespodu, pak už ta možnost asi nebude:
Téměř hotový cowcatcher
Na přilepení stojanu kotle ke kotli jsem se moc netěšil, tam mi to trochu nesedělo. Nakonec to snad dopadlo dobře. Ale poznám to až podle toho, jak tam bude sedět čelo kabiny, nasucho to totiž prakticky nelze vyzkoušet, ta konstrukce je taková divoká
Aby to nevypadalo, že stavba stojí, dám aspoň nějaký postup:
Před přilepením komínu a cowcatcheru poslední foto zespodu, pak už ta možnost asi nebude:
Téměř hotový cowcatcher
Na přilepení stojanu kotle ke kotli jsem se moc netěšil, tam mi to trochu nesedělo. Nakonec to snad dopadlo dobře. Ale poznám to až podle toho, jak tam bude sedět čelo kabiny, nasucho to totiž prakticky nelze vyzkoušet, ta konstrukce je taková divoká
- bedatruhlar
- Příspěvky: 497
- Registrován: pát 20.1.2012 22:36
- Bydliště: kyjovsko
Re: Jupiter / Modelik / 1:25
No konečně už jsem chtěl dělat sběrku na věnec
Re: Jupiter / Modelik / 1:25
Sběrka není třeba. Zatím
Dnes jsem k hotovému celku dolepil komín s cowcatcherem a to byl okamžik na který už jsem se těšil od začátku ledna, no povedlo se to až teď Žádné další díly rozpracované nemám, takže se vrátím v návodu trochu zpět, k písečníku a parnímu dómu. Tuto část jsem přeskočil kvůli cowcatcheru, na který jsem se těšil jak malé děcko - a jeho stavba mi nakonec trvala docela dlouho
Dávám jen jedno foto hotového celku, světla už je málo, někdy příště se polepším
Dnes jsem k hotovému celku dolepil komín s cowcatcherem a to byl okamžik na který už jsem se těšil od začátku ledna, no povedlo se to až teď Žádné další díly rozpracované nemám, takže se vrátím v návodu trochu zpět, k písečníku a parnímu dómu. Tuto část jsem přeskočil kvůli cowcatcheru, na který jsem se těšil jak malé děcko - a jeho stavba mi nakonec trvala docela dlouho
Dávám jen jedno foto hotového celku, světla už je málo, někdy příště se polepším
Re: Jupiter / Modelik / 1:25
takový malý detail v názvosloví, který bych ti rád opravil: to, čemu tady říkáš stojan kotle (zřejmě dle polského termínu stojący kocioł z vystřihovánky) se česky správně jmenuje stojatý kotel, slangově se tomu říká taky pec, jelikož uvnitř je topeniště. Před ním je ležatý kotel (ta válcová část, která uvnitř obsahuje různé trubky, kudy se vařící voda mění na páru) a před ním dýmnice.
Re: Jupiter / Modelik / 1:25
No, asi by se slušelo to zde nějak uzavřít Můj první návrat k papírovým modelům tímto končí, trval 979 dnů, mezi daty 27.4.2009 - 31.12.2011 Už když jsem lepil pro manželku k vánocům toto, musel jsem se doslova přemáhat, abych to vůbec dokončil. Posledním hřebíčkem do rakve této lokomotivy bylo zjištění, že v srpnu se mi narodí první potomek V té chvíli bylo jasné, že časově stejně nejsem schopný to do srpna slepit a moje chuť do lepení spadla totálně na NULU...
Takže jen pár údajů - podle délky návodu je model hotov ze 42% - škoda, aspoň 50% by bylo lepší, to bych měl tu delší část už za sebou Model jsem lepil celkem 341 hodin mezi daty 8.6.2011 až 27.2.2012, ale na konci už to bylo opravdu hodně vlažné Celkem tedy 265 dní průměrným tempem asi 1.3 hodiny denně.
Zde poslední foto (nasucho poskládané vše, co jen šlo):
Teď tedy Jupiter vkládám do HODNĚ HLUBOKÉ SKŘÍNĚ - a návrat z těchtom končin je velmi komplikovaný
Přeji všem na tomto fóru hodně slepených modelů a snad možná zase někdy
A teď už zbývá jen:
3
2
1
PAUSED!
Takže jen pár údajů - podle délky návodu je model hotov ze 42% - škoda, aspoň 50% by bylo lepší, to bych měl tu delší část už za sebou Model jsem lepil celkem 341 hodin mezi daty 8.6.2011 až 27.2.2012, ale na konci už to bylo opravdu hodně vlažné Celkem tedy 265 dní průměrným tempem asi 1.3 hodiny denně.
Zde poslední foto (nasucho poskládané vše, co jen šlo):
Teď tedy Jupiter vkládám do HODNĚ HLUBOKÉ SKŘÍNĚ - a návrat z těchtom končin je velmi komplikovaný
Přeji všem na tomto fóru hodně slepených modelů a snad možná zase někdy
A teď už zbývá jen:
3
2
1
PAUSED!
Re: Re: Jupiter / Modelik / 1:25/ Pozastaveno
Chlape, Tobě i manželce přeji ať vše dobře dopadne a za sebe Ti mohu říci, že u mě ta pauza trvala nějakých šest let. Ale já jsem to měl znásobeno dvěma potomky najednou A věř mi, čeká vás se ženou skvělé období a až Tě začnou svrbit prsty, tak si nějakou chviličku časem na modelařinu najdeš. Takže ještě jednou Good luck !!!