Markulin: Však to je jedno, který Mistr to je, jestli Jouda nebo Markulin, jeden vládne prskajícím párátkem a ten druhý skalpelem, každopádně na tom oslovení si trvám
Kluci mockrát díky za slova chvály, fakt si toho moc vážím a jsem rád že se wobluda líbí
Jinak ještě jedenou a naposledy ahoj všem lepičům i lepičkám,
nemožné se stalo skutečností a model Luny od Model-Komu se mi podařilo dokončit. Dovolím si na závěr malé shrnutí. Ke stavbě jsem přistupoval s respektem a obavami, jestli je pro mě vůbec možné tak rozsáhlý model dokončit jako čistostavbu přes jeho značnou chybovost a aspoň v trošku koukatelné podobě. Proto jsem celou stavbu pojal jako takový malý návod pro případné budoucí lepiče. Na každou významnější chybu ve vystřihovánce jsem upozorňoval v jednotlivých reportech. Důležitá zpráva je ta, že to opravdu čistě jde, i když se nejedná o nejlehčí model. Překvapivě jeho složitost ale vidím převážně v rozsáhlosti a detailnosti, než nějaké záludné konstrukci. Tímto musím vzdát holt a čest tvůrcům modelu, protože i přes značný počet chyb, je model velmi precizně a přesně navržený, všechny díly víceméně sedí bez potřeby větších úprav. Pokud si dobře pamatuji, tak jediný díl, který jsem musel komplet předělávat, byla prohlubeň na střeše, ale naštěstí repasu koloru je ve vystřihovánce pro tyto účely víc než dost a zdaleka jsem nespotřeboval všechen. Doporučuji si v průběhu stavby schovávat i barevný odpad, ze kterého je možné vytvořit chybné nebo chybějící díly. Moje domácí číslování obrázků, na kterých jsem prezentoval chyby, skončilo na symbolickém čísle 99, takže chyb je opravdu jako maku. V drtivé většině se ale jedná pouze o zdvojené, prohozené nebo chybějící číslování. Pouze občas se objevily díly, které ve vystřihovánce chyběly, tvarově neseděly nebo byly prostě jen nešikovně navrženy. Ve všech těchto případech se ale jedná jen o maličkosti, které průměrně zručný modelář dokáže vytvořit z repasu nebo jen na koleni samodomo a potom dobarvit. Bohužel podrobnější statistiku o počtu dílů a času, stráveném při lepení, si nevedu. Do modelu jsem poprvé říznul někdy v červenci 2016 a skončil v únoru 2020, což mi celkem dává něco málo přes 3,5 roku strávených společně s Lunou. Kdybych byl měkota, tak snad ukápnu i nějakou tu nostalgickou slzu. Pravda je, že jsem teď takový vnitřně rozháraný, protože cítím v sobě zvláštní prázdno, ale zároveň radost nad dokončením
. K mému velkému překvapení jsem tomuto modelu vydržel být věrný po celou dobu, stavba mě bavila až do samého konce, samozřejmě s malými přestávkami a s přihlédnutím k mému šnečímu tempu.
Komu se model podaří dokončit, tak získá opravdu pořádný kusanec do své sbírky. A to nejen svými rozměry, (DxŠxV – 386x132x142, hmotnost 353g), ale převážně svou detailností a komplexností.
Konečně KONEC
Závěrečný slovní průjem máme tedy za sebou, tak se konečně vrhnu na ty slíbené finální fotky. Nejdřív jsem musel připevnit raketu na nosič. Dokončil jsem držáky rakety, jejichž délku jsem upravoval na míru až podle rakety umístěné na nosiči.
Detaily
... a na závěr ještě pár detailních fotek...
Až z detailních fotek jsem zjistil, že soudruzi mají pěkně zaprasené čelní sklo, tak jim ho budu muset ještě lehce přeleštit
. Protože Luna není žádný prcek, tak i při focení jsem musel řešit dilema, kam s ním a jak na to. Za pomocí, izolepy, květináče a malého pomocníka, který mi přisvětloval, se nakonec vše podařilo.
Velké díky patří tvůrcům modelu, jedná se opravdu o vydařený a skvostný model. Chtěl bych ale především poděkovat i všem, co stavbu sledovali, za Vaši trpělivost, přínosné rady, podporu a vzpruhu v průběhu lepení a budu se těšit u dalších modelů. Tímto se dostávám k otázce, co příště. Odpověď je jednoduchá, nevím
... Určitě to bude pro tentokrát něco menšího, co mi nezabere půlku mého zbývajícího života a zároveň to bude něco neokoukaného a pro mě nového. Před lety jsem se ve slabé chvilce (fakt nevím na co jsem tehdy myslel…) upsal ďáblu, teda vlastně ďáblici v podobě manželky
a slíbil ji, že pro ni postavím plachetnici. Jednu od Shipyardu už jsem dokonce začal a dokončil trup bez obšívky, jenže pak jsem ji někam založil, mezitím se věnoval jiným modelům a teď, když už jsem se konečně k tomu odhodlal, si já sklerotik jeden stará ani za Boha nemůžu vzpomenout kam jsem tu loď strčil
. Ještě musím prověřit jednu možnost, ale pokud ji nenajdu, tak mi nezbude, než začít znovu. Jestli zde budu prezentovat stavbu ještě nevím. Určitě bych ji lepil jako čistostavbu, takže jen s minimálními úpravami. No a po tom, co předvádí místní borci lodičkáři v jejich vláknech si nejsem jistý, jestli by ta moje stavba někoho zaujala. Už teď si ale pohrávám s myšlenkou, že nezůstanu plachetnici zcela věrný a občas si zřejmě odskočím ukojit své choutky někam jinam. Manželce se ale chystám zůstat věrný
. Sice mám pár adeptů, po kterých pokukuji, zatím ale ještě nejsem 100% rozhodnutý, tak si to nechám pro sebe, abych pak nedopadl jako s loďkou, že slíbím a nedodržím… Každopádně jsem zvědavý, kdo další se na Lunu vrhne. S psaným návodem to snad půjde o poznání lépe a budu rád, když někomu poslouží, když už jsem se s tím tak drbal
Ode mě to je opravdu všechno, ještě jednou díky všem a budu se těšit na setkání u dalších modelů.