Vlivem jiných projektů v různých měřítkách došlo na drobný odklad, ale doplním alespoň do aktuálního stavu.
Dýmnice byla bez problémů, akorát teda sem takticky zvýšil počet žeber, aby bylo žebro pod každým pásem na plášti. Dokonce se to koulelo, takže je to i kulaté. Komín taky v pohodě, ale teda ten písečník, to sem se zapotil. Spoje dohlazuju pokaždé, když jdu kolem. Sem tam by nějaká ta desetinka ubrat asi neškodila, ale teď už bych to netrefil ořezat. Víko sem si nachystal dopředu, ale počítám se zalepením trubek ke stroji zevnitř, takže tam je toho času manipulační otvor.
Následně dýmnice přilepena ke kotli. Přišlo mi to výhodnější, než lepit kotel s kusem budky na podvozek a pak na to dýmnici, protože takhle se líp drží poloha a hlídá spoj, který bude silně exponovaný.
Sen přetvořený do reality pak vypadá následovně. Přední vzpěry k dýmnici sem nakonec z podvozku odřezal, mírně zkracoval a dolepil po jedné.
Příště bych asi ten sloupek s pákou brzdy lepil až mnohem později, klidně teď. Na to, kolikrát sem ho ulomil při pokládání na bok, tam byl zatím celkem zbytečně. Následuje první várka pokroucených drátů - trubky od písečníku. Nekonečný příběh do aspoň přibližného tvaru.
Po nabarvení následuje druhý díl nekonečného příběhu a to jsou trubky od částí stroje do dýmnice. Na miliontý pokus jak dosáhnout správného průměru a udržet schopnost natvarovat ty esíčka. Bez nadsázky podle mě ten nejhorší prvek na celé mašince - a dlouho odkládaný. Škoda, že rozdílnost materiálů a povrchovek na fotkách tak leze
No a třetí nekonečný příběh, a myslím, že snad už poslední, jsou trubky v kabině, táhla ven a trubky ke kohoutům.
Už to celkem vypadá jako mašinka
Tak zas někdy příště.