Autoři: Václav Šorel a František Kobík / ŠOK
Vydavatel: ABC č. 21 / roč. 18 (vyšlo 5. 7. 1974)
Měřítko: 1:32 (neuvedeno)
Rozsah: 1,8 str. A4
Počet dílů: 12 číslovaných / 26 fyzických
Člověk chvilku váhá, zda tady mezi ty tisícidílné makety tahat tuto škatulku z ABC s celými dvacetišesti dílky ... ále, říkám si, někdo tady musí držet i ty spodní laťky, nejen ty nejvyšší, že
.Některé vyžužlávanky v mém archivu se tetelí blahem už po mnoho let, že na ně nikdy nedojde řada a dožijí se klidné smrti v peci, ve sběrně či ve skříni u nějakého jiného maniaka. Až do předvčerejška si takhle medila i tahle ŠOKantní ávie. V červenci by oslavila 40 let tetelení a medění. Ale osud tomu chtěl jinak! Obratným hmatem hmátl jsem a dokázal jí, že i ty nejdelší prázdniny jednou končí. Čili budu stavět z originálního chlupatého papíru printed by ABC 40 let tamú nazád:
Modely zn. ŠOK mají v sobě jedno kouzlo, kterým se může pochlubit sotvakdo: jde vlastně o 3D-ilustrace vynikajícího ilustrátora Františka Kobíka. Pan Kobík prostě komiksově nakreslí avii - a vy si ji slepíte. Postavit si model autorů ŠOK je podobné, jako pořídit si v hračkárně Krtečka Zdeňka Milera nebo postavičky ze Čtyřlístku - původní kresba se stává prostorovým předmětem. A právě takové ilustrace, které se dají zhmotnit v model, v hračku, velmi efektně doprovázejí starší vystřihovánky z dílny ŠOK. Ty kresby samy o sobě lákají ke slepení a věrně odráží to, co po slepení opravdu získáte:
Avia bývala oblíbeným vozem nejen na cestách, ale i předmětem vystřihovánek v ABC - autoři Šorel-Kobík se do ní pustili 3×, další autoři 5×.
Takže jdeme na to. Návod a postup začíná složením chasis, což je taková větší tatranka. Pochopitelně hrozí zkroucení, čemuž jsem zabránil vybetelněním kartonem - vlepen Herkulesem jen v bodech, žádné nátěry, vrstvy, vlhka, oboustranky a jiné chemické války. Bacha je třeba dávat na retuš - starý chlupatý papír saje a rozpíjí - čili méně vody v barvách:
Pokračuje se velkou, jednodílnou kabinou (v návodu je použit hezký český terminus budka). Velká škatule hrozí okamžitým prolomením boků, když pazury v dobré víře popadnou model za kabinu => opět všechny velké plochy festovně podkartonovány:
Následuje korba valníku. Jak vidno, autoři ŠOK si z neznámé příčiny libovali v "pozitivních" chlopních - tedy v těch, které jsou vybarveny a jsou lepeny na viditelný povrch, což se obtížně retušuje - a přitom by stačilo je ohnout opačně, nechat bílé a schovat pod lepený díl. Takto je vidět spousta barevných chlopní v korbě - na vnitřních hranách bočnic a několik chlopní krytů kol - všechny mohly být schovány. Budiž - berme to jako styl autorů - ovšem už v době svého vzniku šlo o slepou uličku.
Přidány další drobnosti - krabice (nádrže), přední nárazník, zadní blatníky, zadní zástěrky a zpětná zrcátka:
U zrcátek jsem si dovolil prakticky jediný "tuning" na tomto letitém modýlku - vyříznut černý "vzduch" mezi rameny zrcátka a na zrcadlící plochu jsem bacil kousek staniolu. Zadní červené svítilny na zástěrkách zakápnuty Herkulesem, čímž získají trošku "skleněného" lesku - stejně tak přetřeny lepidlem i přední reflektory:
Zbývají kolca - ale jelikož právě naskakuje na led Jarda 68 Džegr, musím končit
.
Tomáš S. - máš výbornou paměť, ano, tahle modrá ávie "stála modelem" spolu s jobdogem R. Vyškovského panu Martinu Pilnému, redaktorovi ABC, při tvorbě článku o správném focení v ABC č. 15/29 (duben 1985). Mimochodem, i když doba kinofilmů minula, článek obsahuje i po těch letech trvale dobré instrukce, jak modely solidně zvěčnit (jaké pozadí, nasvícení atp.). Samotný valník s jobdogem figuruje na obálce onoho ábíčka (situace, jak bylo foceno) a v článku je pak výsledné foto:
