Volvo 850 Estate / M.Antonický, P.Skokan (ABC) / 1:32 HOTOVO

[Yrjo]

Zdravím všechny na tomto fóru,

než začnu prezentovat svůj výtvor tak něco málo o mě: Je mi 27 a patřím do generace, která jako malá ještě stihla místo koukání do počítače patlat modely. Začal jsem někdy ve druhé třídě papírovým Fordem Sierra z ABC. Pak jsem začal s plasťáky a obé úspěšně kombinoval. Postupem doby ubývalo množství volného času a tak převážily papíráky, jejichž stavba se dala snáze na delší dobu přerušit a které se daly lépe schovat do šuplíku. Právě ve stavění papíráků jsem pak (narozdíl od plasťáků) dosáhl vcelku dobrých výsledků, i když některé nešvary jsem opustit nedokázal (retuš fixkami,...). Po maturitě pak už nebyl totálně čas, i když nějakou dobu jsem si ještě tvořil "archiv" modelů a mám jich v šupleti velmi slušnou zásobu.
Teď po zhruba deseti letech nečinnosti mě trochu ruplo v bedně a uvědomil jsem si, že by mě docela zajímalo konstruovat papírové modely. Vystudoval jsem fyziku a mám velmi kladný vztah k matematice a inspirovalo mě k tomu moje více méně náhodné střetnutí s teorií rozvinutelných ploch - což je přesně to co tvůrce papírového modelu řeší. Nejsem ovšem naivní a vím, že vše je třeba dělat postupně, takže jsem si řekl, že napřed něco spatlám, zjistím co je a co není slepitelné a pak se uvidí. Takže jsem vybral model a hodlám ho tady prezentovat, abych se dozvěděl, kde dělám chyby a co zlepšovat. Jedny z mých (ne úplně šťastných) vlastností jsou totiž detailismus a perfekcionalismus a tak bych nechtěl třeba vytvořit "perfektní" autorský model, který nebude schopný nikdo technicky slepit.

Dost už ale kecání. Jelikož už jsem kdysi něco poslepoval, vim, že na začátek jsou docela dobrá autíčka v měřítku 1:32. Jako fanda značky Volvo (a majitel jedné V40) jsem vybral závodní Volvo 850 Estate ze sezóny 1994 seriálu BTCC (brtiská série cesťáků), kterou se startovním číslem 15 po tratích vodil Švéd Rikard Rydell a skončil v jednadvacetidílném šampionátu na 14. místě s 27 body před svým mnohem slavnějším týmovým kolegou Janem Lammersem (bývalý pilot F1). Nejlepším umístěním přitom bylo 5. místo v sedmém závodě sezóny na Oulton Parku. Tolik k historii předlohy. Jejích fotek pak lze nalézt na internetu spousty, takže takhle nějak vypadá, to, co jsem se snažil slepit z papíru:



Při prohlížení fotek jsem pak zjistil, že vůz se během sezóny lehce měnil. Hlavní změny byly tyto:
- 3 verze disků kol
- 3 verze zpětných zrcátek
- několik verzí spodní lišty předního nárazníku
- rozmístění reklam na přídi vozu
Fotku vozu, tak jak je v modelu jsem nenašel a k žádnému závodu ji tak přiřadit nemohu. Autoři ovšem jednoznačně vycházeli z toho, co modelářům servíruje Tamia v rámci svého plastového modelu v měřítku 1:24. Rozhodl jsem se tedy na svůj detailismus rezignovat a postavit auto tak jak je ve vystřihovánce a tyto věci neřešit. Další rozhodnutí, které jsem ještě před stavbou učinil se týkalo retuše. Kdysi jsem ji dělal fixou, tak to teď udělám stejně, přičemž bílé hrany nebudu retušovat vůbec - bílá fixa není a černě by to vypadalo podle mě jen hůř. Jak je zde zvykem, tak na závěr uvedení předlohy přikládám důkaz, že mám originál:

[Yrjo]

Tak a teď už k tomu jak jsem patlal. Po prvním večeru a zhruba třech hodinách práce jsem měl pouze boky karoserie. Trochu mě to vyděsilo, ale zatím jsem nepropadal panice. Navíc jsem zjistil, že ve vystřihovánce je prohozeno číslování dílů 3 a 6 (spodní leny karoserie). Odhalil jsem to naštěstí včas a k žádné pohromě nedošlo.

Po dalším večeru se práce trošku rozběhly a na světě byl základ karoserie:



Hned první centrování dílu, a sice prolisu v zadních dveřích se mi úplně nepodařilo. Mnohem horší to ale bylo s čelním sklem karoserie. Na prostředku dílů nebyla ryska, takže jsem lícoval zprava. No a vlevo chyběl nakonec necelý milimetr. Naštěstí je karoserie stejně bílá jako chlopeň a v reálu to není moc vidět. Zvl᚝ když černá kresba na sebe navazuje dobře. Vím, že je to ode mě odvážné tvrzení, ale myslím si, že díl je lehoulince užší než by měl být Další problém byla spára mezi díly 12 a 14 (čelní sklo a přední kapota). Sedlo to tam na sebe dobře, ale chyběla mi tam chlopeň, tak jsem to tam spojil třemi kousky papíru a byl spokojen. Drobnou chybu jsem pak udělal ještě při lepení stěrače. Vychýlil jsem ho lehce doprava aby neclonil řidiči. Jenže tohle je Brit s volantem na druhé straně - takže tak jak je cloní . No nic, když se na to neupozorní nikoho to asi nenapadne. Docela jsem se pak ještě natrápil s tažným očkem nad předním nárazníkem. Kdysi jsem s oblibou používal tenké drátky s barevnou bužírkou. Mám je ve spoustě barev a vypadají dobře. Jen jsou trošku tlustší a špatně se protahují papírem. Tady navíc bylo nutno propíchnout jak díl kapoty, tak na něj vlepený světlomet. Ve výsledku jsem tak musel bužírku seříznout a drátek do papíru vsunout bez ní. Nevypadá to tak zle, ale bužírka k papíru bohužel úplně nedoléhá. Vše je vidět na následujících fotkách:



Pak přišel na řadu zadní nárazník. Tem byl vcelku bezproblémový. Jen mi nesedla bílá linka na dílech 23 a 24, ovšem nárazník po přiložení na sucho stejně bude natolik zastrčený do karoserie, že to nebude vidět. Pak taky chybí trochu té modré na dílu 23, jelikož těsně u blatníků tento díl prostě nemůže být bílý. Fixka to ale spravila vcelku dobře.



Následoval přední nárazník a nastal první vážnější problém. Až do nalepení spodní lišty bylo vše OK (i když z tvarem nárazníku moc spokojený nejsem). Pak ovšem najednou někde udělali odborníci chybu. Hledal jsem na internetu jiné stavby a troufám si tvrdit, že těmi chybujícími byli tentokráte autoři modelu. Vlevo lišta sedla, vpravo sedla, na vnitřní okraje dílů 32 a 33 taky sedla a uprostřed najednou problém... Vyřešil jsem to nakonec tak, že jsem už nalepenou lištu na okrajích dílů 32 a 33 rozstřihl na 3 kusy znovu vlepil do nárazníku. Je to sice vidět, ale je to symetrické a nápis TWR je plus mínus uprostřed, jak má být.



Ke karoserii pak šly nárazníky přilepit vcelku pohodově, i když jsem moc nevěděl, na co mám lícovat (kresba na dílech 23,24 a 29 moc nepomohla, dokonce i výztuha 35 se ukázala být na předním nárazníku moc vzadu). Přední nárazník jsem tak lícoval hlavně na linii blatníků, zadní pak krom této linie ještě na přechod modré barvy na bílou. Vše vypadalo vcelku OK, ale nakonec se mi to vrátilo jak bumerng... Truchu víc problémů jsem měl s žebry za přední nápravou a před zadní nápravou a s podlahou mezi nimi. Žebra podlepená dle návodu jen kancelářským papírem se mi prohla. Trochu to zpravily nalepené výztuhy 38, ale ne úplně. Mimochodem - když je na těchto dílech středová ryska bylo by možná dobré ji mít i na samotných žebrech Chyba byla asi částečně i v tom, že jsem neměl bočnici předem dostatečně natvarovanou. Každopadně jsem doufal, že tohle spraví nalepené nápravy. Horší to bylo s podvozkem. Karoserii jsem měl o cca 1 milimetr zkroucenou a doufal jsem, že právě tato trojice dílů mi ji pomůže srovnat. Jenže jak jsem se nemohl dostat přes přepážky k druhé straně chlopní podlahy, tak jsem byl rád, že je to nakonec slepené alespoň trošku čistě. Zkroucení karoserie však zůstalo a poslední záchranou mohly být už jen nápravy. Popravdě fakt nevím jak to udělat, aby tahle část modelu opravdu plnila svou výztužnou funkci a držela správnou geometrii modelu. Možná budu vyveden z omylu, ale myslím, že to milimetrové zkroucení je vcelku "nevyhnutelné".



Závěrečná drobotina na karoserii v podobě zpětných zrcátek a antény taky nebyla úplně bez problémů. "Sklo" zrcátek se totiž ukázalo být menší než "díra" v jejich plášti (díl 39 - mimochodem v návodu jsou uvedena špatná čísla těchto dílů). Vyřešil jsem to tak, že jsem skla nalepil pokud možno kolmo na karoserii, aby pilot nekoukal nesmyslně do strany a vzniklou bílou plochu začernil. Nakonec to nevypadá tak zle. Anténa z vlasu smetáku byla v pohodě, jen to chtělo nezapomenout na retuš obrovského červeného fleku na střeše karoserie určujícím její polohu.



Následovaly kola. Na to jak jejich konstrukce v tomto modelu jednoduchá, myslím, vypadají výborně a kazí to jen to, jak jsem je slepil. Jediným problémem byla skutečnost, že podle návodu mají být disky kol (díl 58) rovné. V reálu je ale díl širší, a tak jsem to vyřešil jeho prohnutím dovnitř. Moc mě to netrápilo, jelikož jedna z verzí disků kol používaných během sezóny vypadala přesně takto. Sice jsem tím rezignoval na vzhled modelu alá Tamiya, ale co už.



Poslední co zbývalo, byly nápravy. Bez větších poblému jsem je slepil, osadil osami a koly (ty jsem nechal i ve finále nasucho - tření mezi milimetrovým katronem a špejlí mi připadá dostatečné) a začal nasucho zkoušet. V té chvíli jsem myslel, že se vzteknu Přední náprava pasovala vcelku dobře, ale ta zadní ani za boha ne. Nezbývalo tedy než provést nucenou úpravu. Po chvilce zkoušení se naštěstí ukázalo, že přední rovina nápravy lepená na přepážku v karoserii a poloha osy vůči ní, jsou v pořádku, takže stačilo upravit zadní část nápravy. Docela jasné bylo, že chyba je pravděpodobně v poloze zadního nárazníku, který je nelepen moc vepředu. Na druhou stranu, pokud bych ho posunul dozadu, neseděl by lem blatníků a přechod modré barvy. Úprava nakonec dopadla nějak takto a problém vyřešila:



Závěrečné nalepení náprav do modelu pak mělo řešit prohnutí žeber v karoserii a také její lehké zkroucení. To první se ukázalo být dosti problematické, jelikož přední žebro bylo prohnuto dovnitř. Bylo tedy potřeba se dostat k žebru zezadu a přimáčknout ho na nápravu. Nakonec to vyřešil vhodně pozohýbaný měděný drát, který jsem naslepo vsunul do karoserie přes zadní nápravu a oba díly k sobě pomocí něho přitiskl. Přední náprava tak byla vyřešená a i ta zadní nakonec po úpravě vcelku sedla. Jen to zkroucení karoserie nezmizelo. Naštěstí kola v mém podání nebyla tak úplně kulatá a poté, co jsem s nimi trochu potočil, přestalo to pravé zadní plavat ve vzduchu o milimetr, ale chybělo mu k zemi už jen pár desetin. Pro jistotu jsem tak ještě zvětšil o cca půl milimetru díru na osu na pravé straně zadní nápravy, která tak má jistou vůli a všechna kola tak mohou být bez problému v kontaktu s podložkou. Hotový model pak ze všech stran vypadá nějak takto:



UFF - Je to docela fuška sem vložit report ze stavby, tak doufám, že jsem splnil všechny požadavky fóra na formátování a budu odměněn spoustou konstruktivní kritiky, abych mohl příště patlat ještě lépe a radostněji a byl se svým výsledkem ještě více spokojen než teď a možná vás jednou oblažil nějakým tím svým autorským modelem

P.S. Vím, že kvalita fotek není úplně nejlepší - fotil jsem převážně po večerec pod lampičkou, přesto doufám, že je na nich vše potřebné vidět a nedostanu za ně moc vynadáno.

[Lukáš]

Tak tomu říkám entrée. Vítám tě na fóru a těším se na další výživné report.

Žádné další připomínky nemají smysl. Co by se dalo udělat jinak, sis pojmenoval sám.

[AmatER]

Tyhle Michalovy "počítačové" závoďáky mají své nesporné kouzlo, ať už nissan, obě báwa nebo tohle volvo - to jsem smatlal snad hned, co vyšlo, a od té doby jsem autům s designem letící cihly definitivně propadl (až do fáze zakoupení kovového modelu 1:1) ... takže takové milé retro spojené s kvalitní reportáží ze stavby modelu, tehdy jsem prožil podobné dráma (dneska je model dost mrtvý od nánosů prachu, bílé plochy jsou spíš šedohnědé). Možná ho někdy dám znova z kopie na trochu tužším papíru, původní abc-papír mi přišel jako největší slabina modelu. Za mě dobrý a těším se na další kousky.

[Zrzek]

Po dlouhé době velmi pěkný report ze stavby. U mě velká 1*.

[Yrjo]

Děkuji za pochvalné reakce

Popravdě jsem ale spíš doufal, že tady najdu sáhodlouhý seznam nedostatků, ze kterých se budu moct poučit

No nic, už jsem ve svém šuplíku vybral další kousek. Bude to zase závoďák. Tentokrát 1:24, o dost kulatější (překvapivě ) a s natáčecí přední nápravou. Času není moc, tak nevím, kdy se do toho pustím. Každopádně dneska si jdu koupit tempery a štětce.

Stavbu tentokrát zkusím popisovat průběžně - samozřejmě v novém vlákně.