V hlavě se mi již delší čas rodí námět na další diorámko v měřítku 1:87, tentokrát by šlo o něco z éry parních lokomotiv...
Mou představou je výtopna pro 1 či 2 stání s popelovou jámou a zauhlováním, které bych rád pojal tak nějak "megalomansky"
Dle podkladů které jsem na internetu našel by šlo asi o něco takového
poté sklad s uhlím + jeřáb na naplnění vozíků s uhlím
K tomu nějaké kolejnice a točny pro přesun vozíků na zauhlování k zauhlovacímu výtahu ze skladu. Nevím ale zda se plnily vozíky ručně (lopaty) či tam byl nějaký bagřík apod.
Nemá někdo prosím nějaké plány jak to přesně mohlo vypadat?
Na starém fóru jsem k tomu měl celý seriál, ale nemám ho jako celek uložený a jestli/jak se dá na staré fórum dostat, to snad poradí někdo znalejší...
Jinak si budeš muset vybrat: Buď výtah teudloff/vosáhlo nebo jeřáb. Jeřáb na obrázku je německý typ, u nás se občas vyskytoval v Sudetech i jinde (např. Náchod). Obojí sloužilo ke stejnému účelu - zbrojení lokomotiv, společně se oba typy snad nikde nevyskytovaly. Vozíky pro výtahy i jeřáby se naplňovaly zásadně ručně. K výtahům byly různě velké systémy kolejí o rozchodu obvykle 600 mm s točnami.
Taky záleží na období. Dvoukomorové teudloffy se začínaly používat už za Rakouska, ale jen ve větších výtopnách. Jednokomorové výtahy firmy Vosáhlo (viz obrázek modelu z leptu) se začaly vyrábět až těsně před válkou a končily s parní trakcí. A patří ke středním a po válce - řekněme do 60. let - i k menším výtopnám/depům/strojovým a vozebním stanicím. Ke konci parní trakce se často v malých služebnách objevovaly běžné pásové dopravníky, ve větších kolejové dieselové jeřáby EDK od soudruhů z NDR s drapáky. A leckde se ještě v 60. letech zbrojilo ručně z košů.
Nezapomeň na dostatečnou zásobu uhlí. Podle předpisů byla na týden. Takže záleží na tom, kolik strojů ve své výtopně budeš mít doma. A podle toho si naplánuj velikost skládky - figur, jak se říkalo. Taková Skalice nad Svitavou od konce 40. let se svými 7 turnusovými a 3 záložními tendrovkami 433.0 mohla mít skládku cca na 300 t = cca 450 m3 uhlí. Takže třeba 30x10x1,5 m, do HO si to přepočítej sám a uvidiš, že přehodnotíš projekt, protože ti vyjde dioráma coby slušný kus nábytku... BTW, ve Skalici vosáhlo byl a později tam přibyl EDK (typ už si nepamatuju). A pak už teda potřebuješ i zauhlovací kolej na přísun a odsun vozů s uhlím/od uhlí. Ten EDK může ty vozy i vykládat.
A ještě BTW, ve Skalici byla dřevěná remíza, která v r. 1957 vyhořela a od té doby se tam veškerý cvrkot až do konce páry v r. 1978 odehrával pod širým nebem... Ale zato tam byly všelijaké budky a kůlny, taky stará vozová skříň - potřebuješ kanclík pro strojmistra (v malých služebnách jako strojmistr sloužil často starší strojvedoucí), nějakou tu dílničku s kovářskou výhní a vybavením na odlévání tyčových ložisek z kompozice, útulek lok. čet s nocležnou, zázemí pro zámečníky, zázemí pro popeláře a předtápěče, sklad olejů a maziv, ještě jednu budku na písek (zbrojí se ručně, v budce jsou kamna na jeho sušení, ale dřív se písek sušil ve velkých kamnech a zbrojil přímo v remíze), sklad nejrůznějšího materiálu na opravy... Velikost a provedení těch budek a boudiček záleží na velikosti služebny.
Nezapomeň na "kanál" = popelovou/kalovou jámu a u ní bude vodní jeřáb. Jáma raději dál od figur. Občas k ni přistav nějakou ruinu prastarého uhláku na odvoz popela, který smí popojíždět jen po výtopně. Kanál se i v tomto rozsahu vybírá ručně. A potřebuješ někde za posledním šturcem strž, kam budeš ten popel vyvážet.
Ve větší služebně můžeš mít i odstavenou lokomotivu jako vytápěcí kotel - nejen pro topení do budov, ale hlavně jako zdroj teplé vody pro vymývání lokomotivních kotlů. I to vymývání probíhalo na kanále. (Ale třeba ze zmíněné Skalice se jednou za 4 dny jezdilo vymývat do nadřízeného depa Brno dolní nádraží.) Kotel bude mít demontovaný vnější rozvod, nějaký "samo-domo" komín z pozinkovných nebo černých trubek, pro dosažení tahu vysoký aspoň 10 m a řádně zakotvený dráty, aby ho neodfoukl vítr, z parojemu nebo jiného vhodného místa vytaženou trubku do místa spotřeby a jinou trubku jako přívod napájecí vody do van nebo tendru. A tendr nastavený řádně vysokými dřevěnými "náplatky", aby se do něj furt nemuselo házet uhlí (stejně se muselo... můžeš k němu přistavit pásový dopravník).
Jestli ti tam ovšem bude bydlet jedna nebo dvě 310.0, tak ti stačí skládka na 30 t a ruční zbrojení koši s uhlím z dřevěného lešení... A všechny ostatní akce probíhaly v nadřízené výtopně. Takže ty kafemlejnky tam jen zbrojily uhlí a vodu, vysypávaly popelníky a dýmnice, nanejvýš mohly zbrojit písek.
Ale dost řečí, zkus si prosím najít ten můj seriál na starém fóru. Snad ti (a potažmo i mně, protože už jsem to fakt zapomněl...) někdo poradí, kde a jak hledat.
Naposledy upravil(a) hank dne úte 26.11.2013 20:24, celkem upraveno 1 x.
Tak právě z něj jsem okopíroval zauhlovací výtah, a hledal vhodnou modelovou předlohu
Takže něco podobného je nesmysl?
Čili k plnění vozíků, tam být rozhodně nemohl tenhle "bagřík" s kbelíkem? Takové nějaké zauhlování bych rád si i vyrobil, ovšem s krapet více kolejemi pro vozíky a i větším skladem na uhlí.
Popelová jáma bude asi mimo sklad uhlí, takžže nejlépe ji umístit třeba na nějakou kusou samostatnou kolej?
V plánu mám, výtopnu pro 2 lokomotivy čili 2 koleje, na jedné z nich bude i to zauhlovaní a 3 samostatná kolej by byla s popelovou jámou.
Něco takového v rychlosti načmrknuté
Nesmysl? To tak striktně netvrdím, ale nevím, že by taková kombinace někde byla. Sám bych to takhle asi neudělal. Ten "bagřík s kbelíkem" ale opravdu není k plnění vozíků s uhlím pro teudloff. Ty se opravdu vždy a všude plnily ručně.
Jinak jde asi o to, že když už byla někde v takhle velké (spíš malé...) výtopně dvě zauhlovací zařízení, tak byla z různé doby a to starší (=kapacitnější) už pak většinou odstavené, když se snížily nároky na množství zbrojeného uhlí. Třeba v Otrokovicích byl vosáhlo a potom, když pára postupně končila, tak stačil pásový dopravník. O Skalici už jsem psal. Ty EDK měly výhodu, že mohly sloužit pro více účelů a šlo je snadno odvézt jinam.
Ten teudloff na tvé fotce je dvoukomorový, ten opravdu patří do větší výtopny (byl třeba v Rakovníku, když tam sloužilo několik desítek strojů.) Jestli je ale na té fotce opravdu nějaký nesmysl, tak je to ta trpasličí skládka uhlí. Ale to je běžná hovadina, kterou dělá už nejmíň třetí generace železničních modelářů.
Koukni pořádně do toho seriálu, tam je i o tom, že kolejové schéma výtopny musí odpovídat pořadí úkonů při obsluze parní lokomotivy, aby se nemotala po výtopně jak vítr v bedně. A pár příkladů vyhovujících kolejových schémat tam taky je. Takže to pořadí:
1. kanál + vodní jeřáb - vysypat popelník (případně i shodit oheň z roštu, pokud stroj má vychladnout), vyčistit dýmnici, zároveň dobrat vodu
2. figury, dobrat uhlí
3. dobrat písek (případně vyfasovat maziva, to když mašina točí rovnou na další vlak)
4. případně otočit, jestli je potřeba a jestli je na čem
4. a šup do remízy (nebo na odstavnou kolej) nebo zpátky na hranice a na další vlak
Takže kanál určitě nebude někde bokem ve šturcu. Naopak, určitě bude na koleji, kudy lokomotivy přijíždějí do výtopny.
Ve větší výtopně může být kanálů i vodních jeřábů víc, také koleje ve figurách mohou být delší pro současný pobyt více strojů. Ale to asi nebude tvůj případ.
Ještě snad dodám, že v Ledči nad Sázavou na přelomu 60. a 70. let, když se stavělo vodní dílo Želivka a zbrojily tam kromě kolínských a čerčanských strojů i turnusové havlbrodské 524.1, tak stál vosáhlo u kapesní "výtopny" s jednomístnou remízou a jedinou kolejí. A na ní se odehrávaly všechny popsané úkony. (Asi s výjimkou bodu 3, domů to měly kousek, tak písek a olej dobíraly v domovských výtopnách.) Ale i u ní muselo být nejmíň 150 t uhlí, ne-li víc.
Minor: To se pleteš, to byly uhelné hráze, které sloužily k prodeji uhlí veřejnosti. Hned nad nimi je sice rotunda bývalé Severní dráhy Ferdinandovy, ale tam už po zauhlování není ani stopa.
