Čičihovánku jsem si pořídil stylem click - pay at pick u Betexy, následně prohnal copycentrem na 105% velikosti pro změnu z 1/25 na 1/24 a hlavně hladký, lesklý laserový povrch, který se lépe vyjímá jako takový u sportovních vozů, ale lépe snáší i lakování a je tolerantnější k případném praseti, co ho lepí a na stole má špachtli na umatlané spoje.
Čistě teoreticky se to dá zmačkat za 24hodin /taková tradiční "štěpánská" akcička, ale zrovna u tohoto modelu bych po třetině šel na škopek a nechal to volně vyhnít na stole do jara a pak smetl břízovou metličkou ze světa.
Díly jsou opravdu veliké, takže i bez brýlí se to dá osvobodit ze dvou stránek A4, kde ve volném prostoru by mohl být klidně malovaný i nějaký comics.
Takže začínáme kokpitem - bez problémů, ale připravuji se na úpravu osazení větrného štítu, to by podle autora asi neklaplo
Žebra jsou přesná snad jen u kokpitu. U dalších segmentů mají tvar doslova přibližný a ani olepení pomocnou chlopní nedává možnost klik-klak stavby, jak jsem zvyklý u ForumTeamu.
I tak se dá ale uplácat celý "kajak" monopostu.
Kdyby byl upínací řemen na zádi vozu o 2cm na každé straně delší, taky by se prd stalo. No co už.
Větrný štít jsem upravil o nalepení natupo na podlepený vyšmiknutý díl z kokpitu, protože každý, kdo zasklíval něco o malinko kulatější než je T813 ví, že folie sama o sobě nalepená na tupo držet asi nebude
U kol je pěkný jedině optický klam průhledu přes vypletená kola na trup vozu. Je to plný kužel s potiskem ve stylu japonských real-texturovaných dílů.
Vystřihovánka na první pohled jednoduchá, levná, ale doporučil bych ji snad jen skalním fandům J. M. Fangia.
