Návrat k papírákům - pár dotazů

[Zdeněk-TEO]

Jestli ono to nebude tím, že nás převážná většina přešla od stříhání dílů, k jejich řezání skalpely a řezacími nožíky. Osobně už nůžky téměř nepoužívám.

[Lukáš]

V tom to zřejmě nebude, já pořád většinu stříhám

[kinza]

já na nanášení lepidla používám seříznutou špejli do klínu (vznikne špachtlička 3mm), a pokud potřebuji velmi málo lepidla, tak kulaté párátko, občas ho ještě více naostřím, používám od úplných začátků a nikdy jsem nic jiného nepotřeboval (štětec jsem zamítl hned na začátku, nevyhovoval mi).

na řezání jsem zkoušel různé věci a skončil jsem u odlamovacíko skalpelu TAJIMA nerezové pouzdro, odlamovací skalpel 9mm s úhlem špičky 30°, zatím naprostá spokojenost, mám i jiné skalpely, ty ale téměř nepoužívám. Nůžkami stříhám minimálně.

PS: pro řezání rozhodně doporučuji řezací podložku, po různých pokusech pro mě velmi správná volba.

[JanO]

V tom to zřejmě nebude, já pořád většinu stříhám

Si s vystřihováním aspoň nepřipadám jak dinosaur . Na obloučky používám malé nůžky a jde to taky. Co se týče oken, tak vyřežu obdélníky a oblouček udělám nůžkama.

[bernie]

Nůžky? Co to je?
Lepidlo blemcám párátkem. Zpravidla za směnu /cca 2hodiny práce, letí s odstřižkama 3-4ks párátek, prototže zbytky lepidla udělají z ostré špičky kulatou měkkou bambuli, se kterou už moc parády při nanášení a zachování čistoty práce nenadělám

[Niraj]

Obloučky řežu skalpelem a to nadvakrát. První řez vedu jenom jemně a co nejpřesnějc po lince, tím že netlačím a jedu pomalu, tak to je přesný. Tím se mi udělá mělká "cestička" a druhým řezem už to proříznu zcela a díky té cestičce nevyjedu mimo. Když se mi náhodou u prvního řezu povede trošku vykolejit, tak při druhém řezu si v tom místě dám pozor a prožíznu to správně. Po cviku na pár modelech to teď už vypadá hodně slušně
Na lepidlo používám taky párátka, dávám je do versatilky.

[Vojtik]

Děkuji za tipy

Osobně díly již vyřezávám (pořídil jsem si jak skalpel, tak vyřezávací kružítko, tak řezací podložku... teď nechápu, jak jsem bez těchto věcí mohl žít ), až na některé úseky, kde je pohodlnější vzít nůžky. Ty mají také nezastupitelné místo při preparování dílu z plochy papíru - lépe se mi při vyřezávání hýbe s nahrubo vystřiženým dílem, než s celou A4 plnou dílů. Lepidlo jsem teď začal nanášet manikúrní špachtličkou (na větší plochy), popř. budu používat i to párátko (konečně vím, jak zužitkovat ty tři kelímky plné horších kousků).

A protože se mi hrozně líbí modely od Richarda Vyškovského (a návazně i Milana Bartoše i Ondry Hejla), tak se proto ptám na obloučky. Ona MPR je na ně vcelku bohatá a občas se mi místo obloučku povede oblouk hodný lokálkové trati (čili sestavený z rovných kusů) a nevypadá to hezky. Tož vyzkouším to, co zde zaznělo a něco snad bude fungovat i v mých nešikovných prackách.

A co potěší modeláře nejvíce? Když někdo vezme jeho model do ruky, opatrně jej otáčí a prohlíží si ze všech stran a říká něco ve smyslu "Tohle je fakt papír, jo???". A to si kolega dnes prohlížel úplně obyčejnou Tatru 815 4x4 (1:53) od PMHT, kterou z hlediska náročnosti řadím k ještě celkem lehkým (při porovnání třeba s Ripperem). Nevím, co by říkal, kdyby viděl výtvory zdejších profíků

Fotoreport té T815 dodám, jen co se mi do rukou dostane něčí foťák - pravděpodobně v pátek. Ať je vidět, jak lze taky zkazit model lepením