Spitfire LF.IX / Halinski / 1:33 HOTOVO

[jenčik]

Po dokončení projektu v lodích, jsem se pustil na pro mě neprobádané pole - letecká technika. Bude to tedy moje první letadlo (nepočítaje kdysi slepeného ábíčkovského Spita a trojplošníka Foker, taky z ábíčka).
Zvolil jsem model Spitfira od Hala, zakoupeno spolu s plastovým překrytem kabinky.



V sešitě najdeme hned dva kompletní modely, jeden v "růžové" průzkumné kamufláži a jeden v klasické polní kamo s invazními pruhy. Letadla jsou téměř totožná, jen průzkumná verze má navíc sestavu fotografického zařízení pro průzkum. Sešit sám je ve formátu B4, obsahuje zhruba jednu stranu psaného návodu, 5 listů návodových kreseb, cca půl strany dráteničiny (vše společné pro oba modely) a necelou stranu o historii a technických datech. K jednomu každému modelu patří 4 listy dílů (některé díly s oboustraným tiskem), 1 list žeber a konstrukčních dílů k podlepení.

Na první předsádce sešitu jsou technická data :
- délka: 9,47 m
- rozpětí: 11,23 m
- výška v letové pozici: 3,56 m
- vlastní hmotmost: 2650 kg
- vzletová hmotnost: 3400 kg
- max. rychlost: 650 km/h
- dostup: 13000m
- max. dolet: 700 km (s přídavnou nádrží 1580 km)
- osádka: 1 pilot
- výzbroj: 2x kanón British Hispano Mk.II ráže 20 mm s palebným průměrem 120 nábojů na zbraň
4x kulomet Browning Mk.II ráže 7,7 mm s palebným průměrem 350 nábojů na zbraň

Něco málo z konstrukce:
Spitfire byl jednomotorový jednomístný stíhací letoun, celokovový samonosný dolnoplošník poloskořepinové konstrukce (pouze kormidla kryje plátno), s jednoduchými ocasními plochami. Podvozek byl zatahovací, se zatahováním hlavních podvozkových nohou směrem ke koncům křídel, a se záďovým zatahovacím podvozkem (u prvních verzí ostruhové kolečko zatažitelné nebylo). Jedním z důležitých prvků konstrukce bylo tzv. geometrické zkroucení křídla Úhel nastavení křídla se plynule snižuje z 2° u kořene křídla na −0,5° na koncích. Zkroucení křídla zajišťuje dobré chování při přetažení letounu – při přetažení se proudění začne odtrhávat nejprve u kořene křídla, což způsobuje dvě věci: – turbulentní proudění zasáhne ocasní plochy letounu, což způsobí vibrace výškovky, které se řízením přenášejí pilotovi na řídicí páku; toto kmitání „kniplu“ pilota informuje o tom, že se blíží do nebezpečné oblasti, při které může dojít ke ztrátě vztlaku a pádu letounu; – za druhé, díky menšímu úhlu náběhu vnějších částí křídla, si stroj stále ještě zachovává účinná křidélka, takže stroj stále ještě je plně ovladatelný. Kovová kostra křídel, pevných ocasních ploch a trupu byla pokryta duralem. Kovová kostra pohyblivých ocasních ploch plátnem. Krycí plechy byly duralové. Řadový motor poháněl kovovou nebo dřevěnou čtyřlistou vrtuli s nastavitelným úhlem náběhu. Mimo vestavěné výzbroje mohly být neseny bomby o celkové hmotnosti 339 kg nebo přídavná nádrž. (Převzato z wiki, kompletní info zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Supermarine_Spitfire )

Tolik tedy úvodem, příště už první fotky ze stavby.

[jenčik]

Rozhodnul jsme se prozatím jen pro stavbu verze LF.IX (kamufláž) a hned na úvod bych měl pár dotazů pro zdejší letecké odborníky. Předesílám, že nejsem úplně odborník na letectví, tak možná některé moje názvosloví nebude uplně v pořádku
- 1.) model nabízí možnost sestavit dvě nesené bomby a taky přídavnou nádrž; a já se ptám - z popisu jsem pochopil, že letadlo uneslo buď ty dvě bomby a nebo přídavnou nádrž, ale ne oboje najednou. Tak jak je to? Přeci jen je to primárně stíhačka. A jak častá/neobvyklá byla montáž přídavné nádrže?
-2.) dále je na modelu možno znázornit vyklopené jakési klapky na křídlech (viz. obrázek) Je toto stav letadla stojícího na ploše?



Abych se seznámil s papírem a konstrukcí, tak jsem se ze začátku pustil do něčeho jednoušího. Slípnul jsem ty dvě zmiňované bomby, podvozkové šachty a zatahovací podvozek. Opravdu pověst Halinského nezklamala - vše sedí přesně, bez potřeby úprav, radost s tim pracovat Nakonec jsem okusil i něco z interiéru - řídící pedály. I tady vše v pohodě, zatím mám z toho všeho dobrý pocit a myslím, že to bude fajn stavba.

[rybak]

Ahoj, tady v tom videjku to máš hned z kraje pěkně vysvětlené.
https://www.youtube.com/watch?v=peSHiIv7bLw" onclick="window.open(this.href);return false;

[Rohlos]

Ahoj, nejsem sice odborník světaznalý, ale pár letadel, ať už modýlků, nebo skutečných jsem postavil a pokusím se ti odpovědět.

1) Výběr jestli bomby, nebo přídavnou palivivou nádrž, závisela od potřeby, či nosnosti éra. Stíhačky standardně neměly bůhvijaký dolet a za letu odhazovatelnýma nádržema se to pokoušely eliminovat. I spitfiry doprovázely bombery až daleko nad Německo a muselý to prostě zvládnout tam i zpátky. A pokud máš v návodu, že můžou být bomby, nebo nádrž, držel bych se toho. Myslím, že Hal to má pro daný typ určitě vyzjistěno.

2) To, co máš na mysli jsou nejspíš vztlakové klapky. Letadla je mají, aby si zvýšily rozsah rychlostí. Zjednodušeně, aby letělo letadlo rychle, mělo by být aerodynamicky co nejčistší. Pokud ale chceš, aby letadlo letělo i na malých rychlostech, potřebuješ k tomu nějaký mechanismus, který to umožní. V tomto případě jsou to ty zmíněné klapky. Díky nim můžeš letět pomaleji a nespadnout vlivem nedostatku vztlaku na křídle, protože ty klapky vztlak na křídle zvyšují. Ale samozřejmě i čelní odpor, což je u pomalých letů vítané. Vztlak je to, co tě drží ve vzduchu. Tyhle vztlakové klapky mají obvykle několik poloh vyklopení, nebo vysunutí. Pokud jsou pootevřeny lehce, bývají na vzlet, pokud více a až skoro kolmo k podélné ose letadla, jsou na přistání. Ale pozor, jsou to ty blíže trupu. To co je dále od trupu jsou křidélka a ty slouží k naklánění letadla. Prostě díky nim zamáváš křídly. A vyklápí se na každém křídle na opačnou stranu. Pokud levé nahoru, pravé dolu.
A k otázce, jestli je to stav, kdy stojí letadlo s oteřenými klapkami na stojánce? Jo i ne. Normálně je otevřené nemají, mohl oby dojít k jejich poškozeni a je to zbytečné, pokud letadlo stojí, ale samozřejmě to zvyšuje atraktivitu modelu a proč neudělat situaci, kdy dochází třeba k inspekci klapek, žejo?

Na netu najdeš určitě hodně obrázkového, nebo i videomateriálu k této tématice.
V kazdém případě hodně štěstí při stavbě a budu sledovat.

[rybak]

Ještě zpátky k otázce 1.
Pokud se ptáš, zda spit uvezl slippery tank a dvě bomby, tak mrkni na tento obrázek:

[Markulin]

Spitfire.....super!!
Určitě sem budu často nakukovat a sledovat
Tak držím palec a těším se na pokračování

[Kid Karola]

Při stání na ploše vztlakové klapky byly zatažené, takže znázornění letadla s klapkama vysunutýma je nesmysl. Nicméně pro zvýšení atraktivity vzhledu modelu se to dělá, což je někdy komické zvláště u plasťáků, protože ti jsou schopni co se týče shody modelu s předlohou piplat s kdejakým neviditelným nesmyslem, vedou se sáhodlouhé diskuze, jestli knipl v kokpitu byl středně šedý, nebo ocelově šedý, což je na první pohled téměř stejný odstín barvy a pak letadlo nechají na ploše stát s vysunutýma vztlakovýma klapkama

[rybak]

Flaps na spitu mají pouze dvě polohy. Zatažené - během vzletu a letu. Spuštěné - pouze při přistávání, nebo při velmi malé rychlosti.
Spuštění klapek indikuje výstupek na křídle. Klapky můžou být, za určitých okolností dole i na stojánce. Tak jako může být odšroubuovaný jakýkoliv kryt.
https://www.youtube.com/watch?v=1JdwJuCe4F0" onclick="window.open(this.href);return false;
Ale souhlasím s Kidem, že z většiny času jsou na stojánce vždy nahoře.
Tak a teď jsem zvědavý, jak je uděláš ty

[jenčik]

Děkuji všem za poznatky a rady, dopadlo to tak, jak jsem si myslel - možné je uplně všechno, takže finální rozhodnutí je na mě Zřejmě to vyřeším tak, že u téhle verze nechám klapky zavřené a pokud někdy v budoucnu budu stavět i verzi RF.IX tak tam budou otevřené A navíc si nejsem jistý, aby to v mém případě nebylo kontraproduktivní (otevřené klapky vs. zvýšení atraktivity modelu )
Co se týče kombinace přídavná nádrž x podvěšené bomby - tam ještě nejsem plně rozhodnut, přeci jen mám Spita tak nějak spojenýho s tím, že je to stíhačka Na druhou stranu, pokud je to letoun z období invaze, bomby asi nebyly uplně neobvyklé. Nakonec - vždycky to tam můžu dolípnout na konci stavby.

Podlepil jsem díly kostry a vyfiknul toto



No a když to dobře půjde, tak z toho vznikne základ křídla

[jenčik]

Tak ejhle, kostra centroplánu je na světě.



Opět se musím opakovat s chválou na zpracování, vše pěkně sedí, počítá se i s tloušťkou papíru..

[jenčik]

Zdravím vespolek,
tak jsem se pustil do obšívky centroplánu. Podle návodu jsem nejprve spojil střední část s oběma spodními polovinami křídlové obšívky. To jsem dále doplnil základy pro chladiče a celek postupně od spodního středu lepil na kostru.



Podle návodu se ještě před lepením na kostru měli do obšívky vlepit podvozkové šachty. Trochu jsem se bál jak to tam potom všechno vleze a sedne, tak jsem to lepil bez šachet a ty přilepil až po dokončení spodní obšívky centroplánu. Takže jsem dokončil spodek



a pak tam vlípnul ty podvozkové šachty. Sedly tam parádně.
No a nakonec jsem dokončil obšívku na středu.




Díly sedí přesně, akorát je potřeba si pořádně pohlídat natvarování. Při lepení mi to přeci jen malinko ujelo tak jsem zvědav co to provede až tam nalípnu i tu vrchní část. Nicméně zatím to vypadá dobře, centroplán se nezkroutil, z čehož jsem měl trochu obavu a proto jsem se do něj pustil hned ze začátku
Příště již fotky hotového křídla, zatím ahoj

[jenčik]

Dnes jsem dále pokračoval v opláštění křídla spolu s přidáním detailů na povrchu. Vypadá to, že se potah křídla celkem vydařil Práce bez komplikací, pár fotek zde



no a nakonec příspěvku opět jedna otázka -chladiče



- při stání na zemi otevřené/zavřené/je to jedno... Určitě se zase dozvím, že možný je všechno ale přesto se ptám, protože mi to i zajímá jak to vlastně bylo; jestli zůstávali otevřený než "to všechno vychladlo", ovládali se manuálně nebo přes termostat, nebo jak to tehdá vlastně bylo?
Děkuji

[silverman]

Zatím to vypadá parádně

[Nafe_CZ]

Super

[rybak]

Co jsem se dočetl o chlazení spita:
- u dřívější verze spita byl pouze jeden chladič, co se ukázalo jako neefektivní. Od verze Mk VIII můžeme vidět druhý chladič.
- chladič chladí vodu a olej.
- motor je možné uvařit před vzletem, proto se musí vzlétnout do 5 - 10 minut (v závislosti na okolní teplotě). Z toho vyplývá, že chladič na zemi musí být vždy otevřen, protože proudění vzduchu brání podvozek a vztlakové klapky.
- je nutné se vyhnout vysoké rychlosti, prudkému stoupání a klesání s otevřenými klapkami radiátoru.
- pilot může regulovat klapky v závislosti na otáčkách motoru a rychlosti. Snaží se kontrolovat a udržet optimální teplotu motoru (pod 100 stupni).
- v případě dosažení teploty 120 stupňů celsia, ventil otevře klapky automaticky, aby se zamezilo poškození motoru.
- takže závěrem: aby se motor nepřehřál, tak má spit z větší části chladící klapky za letu vždy otevřené. A na zemi už tuplem.
https://www.a2asimulations.com/Manuals/ ... al_P3D.pdf" onclick="window.open(this.href);return false;
https://www.youtube.com/watch?v=Ipm49sSs76o" onclick="window.open(this.href);return false;