Je to nádhera ... jen mne mrzí a je mi líto, že se náš kontakt nějak vytratil kamsi do ztracena. Měl bych ještě pár připomínek a doporučení zvláště, když byla spuštěna druhá, revidovaná, stavba. Pokusím se je popsat a na několika upravených fotografiích demonstrovat.
Upravený otvor ve střeše je fajn, pouze mu schází naznačení kování a při té příležitosti i náznak lišt na bočních hranách
střechy. Tu bych také rozhodně udělal „
skoro” černou, protože ten „
pozink”
(světlý plech) působí dost rušivě a nepřirozeně. Z téhož důvodu bych ztmavil i nádrž na vodu, parní stroj a přední nápravu, které byly zpravidla, jako celý podvozek, natřeny černou barvou
(někdy též zelenou). Velmi rušivé je rovněž černé kování korby, zvláště pak v kontrastu s „
bílými tečkami” zde naznačujícími vratové šrouby. Konec konců všechna bílá zobrazení spojovacích materiálů
(šrouby, nýty) na podvozku a kolech jsou opravdu nehezká a samozřejmě, jak jinak, opět rušivá. Když ne jen konturou, udělal bych je v nepatrně odlišném tónu tmavé šedi
(u černých partií). U kol je to potom nejmarkantnější, zvláště pak na paprscích předních kol, kde nic takového v reálu není
(byl to ocelolitinový odlitek s výztužnými žebry na vnitřní straně).
Na několika snímcích s výkresy jsem pak autorovi ještě doporučil doplnit na pravou stranu podvozku mazací lis, poháněný táhlem od osy parního stroje, ale podle pohledu na šasi se štítkem a jmenovkou doplněn nebyl. Škoda, je to docela významný detail, ale asi příliš drobný
(výkres naleznete na mých stránkách http://www.sentinel.cz).
Štítek na kabině v perokresbě se mi také zrovna moc nelíbí, protože svým výtvarným projevem poškozuje celkovou vizáž jinak krásného modelu a řešil bych ho podobným způsobem. Fatální chybou je potom ten „
bronzový odlitek” kulatého štítku s logem Škoda na dřevěných bocích kabiny. Pokud tam vůbec byl
(zpravidla při expedici nového, nebo repasovaného vozu z továrny), byl pouze
malován bílou barvou. Inspirace dochovaným ex-vozem Ericha Preisse
(nyní v majetku TM Brno) není zrovna to pravé ořechové. Když už řeším vizáž kabiny, změnil bych rozhodně tu „
počítačovou” charakteristiku použitého písma na přídi podle dobového vzoru, protože se jednalo opět o ruční práci, která se velmi často lišila kus od kusu, což lze snadno vypozorovat na dobových fotografiích. A konečně
(jak je z upraveného snímku patrné), upravil bych velikost elektrických světlometů, která jsou moc malé.
A teď tedy některé popisované úpravy a změny naznačené s použitím autorových snímků:
Otevření zásobníku na uhlí jsem s povděkem kvitoval, jen ty palubky kabiny nebyly v interiéru lakovány venkovní barvou, ale byly pouze napuštěny ochrannou lazurou, zpravidla fermeží
(čili v barvě přírodního materiálu). Při doplňování drobných
(kreslených) detailů bych určitě v interiéru doplnil viditelné vodicí ližiny a posuvná dvířka uzávěru zadního okna
(viz schematický nákres). A když už detaily, tak bych na pravou vzpěru střechy přidal
(tehdy běžný) mechanický ukazatel směru jízdy.
Jinak ale, klobouk dolů ... dokážu jako bývalý vrcholový
(sice plastikový) modelář ocenit perfektní práci, zvláště potom s papírem, který mi nějak nikdy k srdci moc nepřirostl a proto si případně do mé sbírky modelů parních vozů jednou zařadím pouze několik listů se stavebním návodem, protože ho ve svých šedesáti už těžko kdy postavím
(ruka už jenom na myš a oči na prd). Ale rozhodně bude alespoň perlou mezi papírovými vystřihovánkami jako nejdokonalejší
.