Model z návrhu Attily Csákváriho navázal na jeho dřívější schopnosti vytvářet z ploch obliny bez řezů a nástřihů. Vyšel jako desátý model v sérii RSC a byť jsem tu testovací stavbu opět dělal já, fotek jsem měl velmi málo a ze stavby opět žádné. Tehdy mi to přišlo jako naprosté zjevení, ta schopnost, udělat oblouk ve více směrech z kusu papíru a přitom nemít rušivé spoje. Sedělo to parádně už tehdy, ovšem prezentace, jak už zmíněno, nestála za moc, tak jsem to zaznamenal jako jeden z restů, které třeba výhledově napravit. Je to tedy poslední Attilův model z RSC, který jsem tu neprezentoval.
Nutno dodat, že model atraktivitou přilákal celou řadu modelářů a dokonce i tady na fóru už je několik reportů, takže jsem toho ze stavby nemusel fotit až tolik. Sekundární důvod je ten, že ve chvíli, kdy jsem do toho říznul, bylo najednou strašně málo času, takže dílek za týden, co ani nestojí za fotku a najednou je hotový podvozek a fotka žádná. Znáte to. Do toho přišlo stěhování a balení modelu ve fázi rozpracování. Nejčistší práce to tedy nebude, ale snažil jsem se trochu posunout celkový dojem pár nápady mírně nahoru.
Téma nebude asi celkově moc dlouhé, tak začnu pomalu podvozkem. Na něm nic netradičního není, osvědčené postupy s podlepy bočních dílů náprav a rozřezání "poloos" pro spojení uprostřed a nastavení rozchodu už mám vyzkoušeno z předchozích modelů. Interiér je poměrně strohý, byť ono toho v autě až tak moc není, ovšem je to lepší, než kdyby tam nebyl žádný. Průhledy dovnitř nejsou nijak velké, takže nijak rušivě to nakonec nepůsobí, jak ověřeno u prvního pokusu z obálky.
Klobouček Yvane.