Model jako takový má napomoci propagaci našeho chudého kraje.
Bílou alfu jsem si sám pro sebe spatlal někdy v červnu a teď v září jsem začal stavět barevnou verzi, kterou jsem dostavěl asi před 10 dny.
Fotky modelu jsou prací Ondrovy táty a podle mě jsou až neskutečně milosrdné k mým chybám.
Něco málo k předloze :
(veškeré kopírování textu pouze na můj souhlas prosím):
Kostel sv. Kateřiny
Předchůdcem dnešního kostela ve Slezských Rudolticích byl, podle některých zdrojů, románský kostel pravděpodobně středověkého založení. První zmínky o něm se vyskytují až v děkanských matrikách z let 1671 a 1691. Děkanská matrika z roku 1771 uvádí, že kostel je postaven z dobrého materiálu, se šindelovou krytinou, s věží v průčelí, dřevěnou kruchtou, kamennou podlahou a kryptou. Kostel byl podle záznamu z kostelního inventáře z roku 1804 dlouhý 12 sáhů, široký pak 4 sáhy. Presbyterium bylo klenuté a pod klenbou se pak nacházely dva oltáře. Podle E. Richtera byl v lodi malovaný dřevěný strop a v presbytáři křížová klenba. Richter kladl jeho výstavbu do počátku 14. století. Kaple a empora byly zřejmě přistavěny až v pozdější době. Kostel měl také dva zvony.Větší vážící 5 centnýřů (necelých 309kg) s nápisem Verbum+Domini+Manet+in eternum Anno Domini 1557, Buba, Bober, Adam Schymke v. Roswald a menší zvon vážící jeden centnýř (cca 62kg) bez nápisů. Horní část věže byla dřevěná, protože se v roce 1771 dozvídame, že horní část věže byla významně poškozena.
Roku 1861 kostel prohlédl arcibiskupský architekt Gustav Meretta konstatoval, že šindelová střecha je ve špatném stavu a zatékáním je silně poškozeno zdivo. V roce 1868 se pak rozhodovalo o tom, zda bude kostel, který již nepostačoval počtu věřících, rozšířen nebo bude postaven kostel zcela nový. Zvažovaly se dvě možnosti. Buď se část starého kostela zakomponuje do novostavby nebo se vyměří nové stavební místo v blízkosti fary a postaví se kostel zcela nový na místo starého.
V roce 1870 se začala plánovat stavba nového kostela pro 1000 věřících. Starý kostel byl v roce 1871 zbořen (demolice začala v létě 1871) a na téměř stejném místě (o něco níže) započala stavba cihlového kostela, s kamennými základy a soklem, v „lehkém bazilikálním stylu“. V září 1872 bylo dokončeno zdivo věže, všechny klenby, stejně jako krov a byla již položena krytina. Zbývalo osadit helmici věže a osadit okna. Stavba byla dokončena v roce 1874. Hotový kostel byl ale převzat až v roce 1875, kdy se dokončovaly sochařské práce. 27. července 1875 proběhla kolaudace novostavby. Podlahy byly místo mramorové dlažby dlážděny pouze cihlovou a cementovou dlažbou. Střecha byla pokryta břidličnou krytinou. Kostel byl zdoben sochařskými prvky z mramoru – rosetová okna, medailony, znaky na věži, sloupy portálů, rosety v metopách mezi nosníky římsy, sloupky oken. Plány na stavbu vypracoval arcibiskupský architekt Gustav Meretta a samostnou stavbu provedl stavitel Ernst Latzel z Krnova. Z krypty starého kostela byly do nového přeneseny ostatky rodu Hodiců s náhrobnímmi kameny. Kvůli nim byla pod podlahou kostela vybudována krypta ( s náhrobky – Julius Leopold + 1693, Barbora Kateřina von Nostic + 1681, Karl Josef Leopold + 1741, Sofie + 1752, Albert + 1778). Poslední významější událostí byla slavnost „Zavěšení zvonu“ na věž místního kostela, která se konala dne 28. 9. 1948. Zvon vážil 120 kg a pochází z kostela v Hrušvicích (Volyň). Byl pořízen z příspěvků farníků a zavěšen na tamním kostele asi v r. 1935. Po příchodu Němců na Volyň za II. světové války v r. 1941 měl býti zvon při sbírce kovů pro válečné účely odveden do Rovna. Dovezen tam sice byl, ale nebyl odevzdán. Prozatím byl uložen na faru v Rovně a po několika nedělních byl tajně odvezen do Martinovky a tam zakopán. V zemi byl až do r. 1947. Při reemigraci Volyňských Čechů byl jimi poté převezen do obce.
Gustav Meretta
Gustav Merreta byl přední rakousko-uherský architekt a restaurátor sakrálních staveb působící především na Moravě a ve Slezsku. Věnoval se restaurování starších, především gotických památek. Je představitelem přísného restaurátorského purismu.
Narodil se 26. června 1832 v Brně a zemřel 4. srpna 1888 v Olomouci. Vystudoval Technické učiliště v Brně a později i ve Vídni. Od roku 1858 působil v projekční kanceláři při Arcibiskupství olomouckém a v roce 1882 se stává i jejím stavebním ředitelem.
Na objednávku kardinála Bedřicha Fürstenberga vytvořil ve spolupráci s Richardem Völkelem návrh přestavby katedrály svatého Václava v Olomouci v neogotickém stylu (1883 - 1893), jenž je pokládán za jeho vrcholné dílo jehož dokončení už se nedožil. Nedožil se ani dokončení své další neméně slavné stavby - katedrály Božského Spasitele v Ostravě (1883 - 1889) s neorenesančním průčelím.
Použitý materiál:
Zatloukal, Pavel: Příběhy z dlouhého století, Olomouc 2002 ISBN 80-85227-49-5, s. 335-342
Archivní rešerše Národního památkového ústavu, ú.o.p. Ostrava, Mgr. Romana Rosová, r. 2007
soupis Inventáře rudoltického farního kostela z r. 1804
Více o obci ve které bydlím a ve které tento nádherný kostel stojí na:
http://www.slezskerudoltice.cz
Nějaké to fotos předlohy (copyright Tomáš Zemba):
A nakonec to nejdůležitější - model:
Model půjde postavit ve dvou variantách:
1. Ala BETEXA - tzn všechno placaté, bez plastických reliéfů apod. Max. Jednoduchost
2. Se všemi plastickými prvky, okny a reliéfy. Místy celkem pro masochisty.
Rozsah - pravděpodobně 4xA4
Datum vydání zatím nevím jestli mohu říci. Snad jej řekne Ondra na výstavě v Pardubicích kde bude i možnost shlédnou tento model a i případně mě osobně nakopat za mé chyby do zadnice.
Těším se že snad některé z Vás poznám.
Bílý jen pro zajímavost:
A teď už (až na pár detailů) finální model:
Tak doufám, že se model líbí a navnadí mnohé z Vás k návštěvě našeho kraje, který v sobě ukrývá neskutečně mnoho zajímavostí (např. jedinou státní a provozovanou úzkorozchodnou trať na které celé léto o víkendech jezdí parní výletní vlak). Případné kopance na mou hlavu. Ondra odvedl brilantní práci jako vždy.