Vodárenská věž v Č.B./M.Novobilský+ČEVAK/1:180 - DOKONČENO
Napsal: ned 7.6.2015 17:23
Další modýlek, který se snažím dovést do 3D podoby, je kolegou Tapanem představená Vodárenská věž v Českých Buějovicích.
K historii stavby toho Štěpán moc neuvedl, tak snad něco co sem našel já:
V roce 1716 kdy v Budějicích přestal dostačovat dřevěný vodovod, který napájely okolní rybníky, bylo rozhodnuto o výstavbě kašny (Samsonova kašna), která by rozváděla vodu z řeky Vltavy. O čtyři roky později, tedy v roce 1720 bylo pak rozhodnuto o stavbě vodárny. Jako vhodná lokalita bylo zvoleno okolí Lučního jezu. Plány na vodárnu vyšly z pera schwarzenberského stavitele z Třeboně Pavla Kolečného. Vodárna s původní barokní věží o podstavě 4x4 metry byla dokončena v roce 1724. Pohon vodárny zajišťovalo kolo na Lučním jezu a čerpalo se kolem, které vyrobili zvonař Zachariáš Dietrich spolu s mlynářem Janem Svobodou. Toto kolo bylo později nahrazeno výkonnějším od zvonaře Johana Duvala.
Při pozdější přestavbě baronem Schwartzem v roce 1882 přišla věž o původní barokní podobu a zvýšila se na dnešních 44,3 metru. V areálu byly vybudovány dvě usazovací nádrže o objemu 400m3. Do věže byla ve výšce 33 metrů usazena měděná nádrž o objemu 250m3, kterou vodou zásobovala dvě plunžrová čerpadla. Tyto čerpadla poháněla Ponceletova vodní kola, případně jako rezerva sloužil parní stroj.
Při další rekonstrukci v roce 1897 byly Ponceletovy kola nahrazeny Girardovými turbínami, které už vodu z větší části dodávaly přímo do sítě.
Do 20. století byla vodárna zásobována vodou z řeky Vltavy, odtud byla pak voda dřevěným potrubím rozváděna do Samsonovy kašny a dalších kašen po městě.
V roce 1930 byl Luční jez zrušen a proto pohon čerpadel nahradila elektřina. Ve třicátých letech 20. století pak znečištěnou Vltavskou vodu nahradila voda z další budějické řeky – Malše.
A dnes jsou Budějice zásobovány vodou z přehrady Římov na řece Malši, která byla vybudována v padesátých letech. Stará věž tak poté sloužila už jen jako zásobárna užitkové vody pro okolní průmyslové podniky.
a takhle věž vypadá dnes, je v ní už jen malá nádrž a kalibrace vodoměrů pro ČEVAK:
Papír na kterým je model vytištěn je fakt hrůza, jak psal Štěpán a protože bych některé části chtěl trošku zplastičtit, došlo na skener a tiskárnu... vytištěno na 120gr. Teď se děj vůle boží.
Pár fotek bude snad brzo
K historii stavby toho Štěpán moc neuvedl, tak snad něco co sem našel já:
V roce 1716 kdy v Budějicích přestal dostačovat dřevěný vodovod, který napájely okolní rybníky, bylo rozhodnuto o výstavbě kašny (Samsonova kašna), která by rozváděla vodu z řeky Vltavy. O čtyři roky později, tedy v roce 1720 bylo pak rozhodnuto o stavbě vodárny. Jako vhodná lokalita bylo zvoleno okolí Lučního jezu. Plány na vodárnu vyšly z pera schwarzenberského stavitele z Třeboně Pavla Kolečného. Vodárna s původní barokní věží o podstavě 4x4 metry byla dokončena v roce 1724. Pohon vodárny zajišťovalo kolo na Lučním jezu a čerpalo se kolem, které vyrobili zvonař Zachariáš Dietrich spolu s mlynářem Janem Svobodou. Toto kolo bylo později nahrazeno výkonnějším od zvonaře Johana Duvala.
Při pozdější přestavbě baronem Schwartzem v roce 1882 přišla věž o původní barokní podobu a zvýšila se na dnešních 44,3 metru. V areálu byly vybudovány dvě usazovací nádrže o objemu 400m3. Do věže byla ve výšce 33 metrů usazena měděná nádrž o objemu 250m3, kterou vodou zásobovala dvě plunžrová čerpadla. Tyto čerpadla poháněla Ponceletova vodní kola, případně jako rezerva sloužil parní stroj.
Při další rekonstrukci v roce 1897 byly Ponceletovy kola nahrazeny Girardovými turbínami, které už vodu z větší části dodávaly přímo do sítě.
Do 20. století byla vodárna zásobována vodou z řeky Vltavy, odtud byla pak voda dřevěným potrubím rozváděna do Samsonovy kašny a dalších kašen po městě.
V roce 1930 byl Luční jez zrušen a proto pohon čerpadel nahradila elektřina. Ve třicátých letech 20. století pak znečištěnou Vltavskou vodu nahradila voda z další budějické řeky – Malše.
A dnes jsou Budějice zásobovány vodou z přehrady Římov na řece Malši, která byla vybudována v padesátých letech. Stará věž tak poté sloužila už jen jako zásobárna užitkové vody pro okolní průmyslové podniky.
a takhle věž vypadá dnes, je v ní už jen malá nádrž a kalibrace vodoměrů pro ČEVAK:
Papír na kterým je model vytištěn je fakt hrůza, jak psal Štěpán a protože bych některé části chtěl trošku zplastičtit, došlo na skener a tiskárnu... vytištěno na 120gr. Teď se děj vůle boží.
Pár fotek bude snad brzo