Hrad Sion / Richard Vyškovský / ABC / cca 1:215 - HOTOVO

[Martin Č.]

V poslední době mě lepení dost baví (ne že bych se v něm nějak zlepšoval ), tak toho využívám, než přijdou na řadu jiné letní aktivity. Po dlouhém přebírání jsem z ničeho nic sáhl po starém hradu Sion, který už jsem kdysi před mnoha lety lepil. Prostě se mi zachtělo něčeho na jedné straně většího, na druhé straně, aby to přece jen nezabíralo 10-20 stran. Pětistránkový hrad, po Liticích druhý, který Richard Vyškovský pro ABC vytvořil, se mi proto zdál ideální volbou, rád bych zbastlil i nějaký jednoduchý terén, v praxi to bude vypadat tak, že budu dlouze studovat Knoxovy fotky Točníku a Licnice, případně hrady Dvoupivnebožádného a pak to stejně uplácám tak nějak po svém (rozuměj blbě ) Částečně jsem po Sionu šáhl i právě proto, že s vytvořeným terénem se moc často nevidí. Po husitském voze tedy každopádně husitský hrad.

Sion je zřícenina hradu u obce Chlístovice, 8 km jihozápadně od Kutné Hory. V roce 1437 proslul jako poslední místo odporu Jana Roháče z Dubé proti vládě krále Zikmunda.

Hrad byl vystaven husitou Janem Roháčem z Dubé v letech 1426–1427 na ostrohu nad údolím Chlístovického potoka. Měl trojúhelníkový půdorys a na obléhání byl špatně vybaven. Na začátku 30. let 15. století hrad narychlo opevňován, přičemž byla postavena progresivní sypaná obezděná bašta. Hrad však neměl vlastní zdroj vody, ani věž umožňující obranu. Přesto podle historických pramenů hrad v roce 1437 odolával obléhatelům po dobu 4 měsíců. Důvodem však zřejmě bylo to, že velitel vojska Hynek Ptáček z Pirkštejna, který hrad obléhal, byl příbuzným majitele hradu a obléhání tudíž bylo pouze fingováno. Nakonec byl ale hrad 6. září 1437, vzhledem k rostoucí nespokojenosti panovníka, po jediném krátkém útoku dobyt a všichni stoupenci Roháče z Dubé pobiti nebo spolu s ním v Praze popraveni. Hrad už obnoven nebyl. Dnes jsou jeho pozůstatky volně přístupné.

Tolik Wikipedia, podrobněji včetně životních dat Jana Roháče z Dubé a obou verzí příběhu dobývání najdete na hradech.cz

Zde prozatím půdorys, z nějž jsem odměřením odhadl měřítko modelu na cca 1:210 – 220 (nikde ve vystřihovánce uvedeno není), dále hmotovou rekonstrukci hradu vycházající kreseb Tomáše Durdíka a na závěr jedno vypůjčené foto zakonzervovaného zdiva (z galerie na rajčeti uživatele "blesk76")

[Lukáš]

Martine, líbí se mi, že si vybíráš modely, které se už dneska tak nějak moc nestaví, přestože vůbec nejsou špatné. Do domečkářské sekce sice moc nechodím, ale sem občas nakouknu, jak se ti daří a jak se pereš s terénem.

[Šandík]

K tomu měřítku. Taky jsem uvažoval Sion Slepit s terénem. Dokonce jsem si jej kvůli úpravám a zmenšování už i oskenoval, ale odradilo mě právě porovnání s plánem předlohy. Nejen, že úplně přesně nesedí půdorys, což bych přežil, ale navíc opravdu výrazně nesedí měřítko. Zatímco půdorys zhruba odpovídá tebou udanému měřítku, jednotlivé detaily, například velikost oken, dveří, portálu brány, zase zhruba odpovídá "oficiálnímu" měřítku 1:150. Mistr opět zkrátka upravoval a zmenšoval, aby to nemělo moc veliký rozsah. Problém je, že pak veškeré budovy na hradě působí dost hračičkově. Z celkem mohutné obytné věže se rázem stává takový "malý domeček" atp. atd... Každopádně se nenech příliš otrávit mými připomínkami ;o) Budu sledovat. Měřítlo bych, být tebou, vrátil zpátky na obligátních 1:150.

[Knox]

Hnidopich, knihomol...akurátník..... :

http://www.youtube.com/watch?v=QEsVL9Lr80k" onclick="window.open(this.href);return false;

[Martin Č.]

Lukáš: Díky moc, jsem rád, že se líbí i tyhle staré modely. Ostatně proto, že už se moc nově slepených podobných kousků nevídá, si je taky vybírám.

Šandík a Knox: Hnidopich! Knihomol! A nezdají se ti mé modely příliš monotónní?! A víš Šandíku, kdo je partnerem Křemílka?!? Proč prostě neřeknete, že paní Jiřina je BLBÁ?!? Díky za odkaz, opět jsem si s radostí poslech a pobavil se.
Vážně: Díky za zájem, hlavu si z toho nedělám, nejsem určitě tak dobrý modelář, abych lepil pro muzea nebo na vystavení na hradech či zámcích, ale jen pro svou radost do vitríny, takže se tím měřítkem trápit určitě nebudu. Že se půdorys neshoduje jsem taky zjistil (z jedné uhlopříčky mi vycházelo cca 1:220, ze druhé cca 1:210), ale to je fuk. Chci jen jednoduše plácnout hrad na malinko větší podložku než je ta základní deska, nic víc, nic míň, uvidíme, co z toho vyjde, terény, co si budeme povídat, mi moc nejdou.

Ale dost plků a k věci. Zjistil jsem (už i u Jeepu Willys), že papír ze začátku 30tých ročníků se zdá na první pohled docela dobrý, ale při nařezávání a lepení už to takový šlágr není. Různě se třepí, rozpadá, lepidlo na něm extra nedrží, no prostě je to už spíš archeologický exponát, ale nějak se s tím poperu

Model je předzvěstí pozdějších hradů RV (od Švihova po nejnovější Lichnici a Lipnici), kde listujete a všude samá okna. Na Sionu jsem napočítal včetně vstupní brány 34 oken a dveří u velké budovy a 43 u ostatních budov, celkem tedy 77.
Základní desku (z kartonu) jsem podepřel 4mi kostičkami.



První a největší stavbou je hlavní budova spojená s bránou, celkově mi největší problém dělá napasování střechy a roubeného patra na zděnou část, ale vše docela mistrovsky sedí. Zevnitř jsem to různě vyztužoval, trošku jako když pejsek a kočička pekli dort. Pokouším se v rámci možností mírně narovnat i tradičně křivé komíny.





Druhou stavbou je dělostřelecká bašta (či jak to nazvat), tady Mistr udělal chybku, „obšívka je kratší o napojení k hlavní budově, modelář si musí vypomoci, jak umí, jinak je vše OK.


Pokračování příště.

[Vítek]

K tomu měřítku. Taky jsem uvažoval Sion Slepit s terénem. Dokonce jsem si jej kvůli úpravám a zmenšování už i oskenoval, ale odradilo mě právě porovnání s plánem předlohy. Nejen, že úplně přesně nesedí půdorys, což bych přežil, ale navíc opravdu výrazně nesedí měřítko. Zatímco půdorys zhruba odpovídá tebou udanému měřítku, jednotlivé detaily, například velikost oken, dveří, portálu brány, zase zhruba odpovídá "oficiálnímu" měřítku 1:150. Mistr opět zkrátka upravoval a zmenšoval, aby to nemělo moc veliký rozsah. Problém je, že pak veškeré budovy na hradě působí dost hračičkově. Z celkem mohutné obytné věže se rázem stává takový "malý domeček" atp. atd... Každopádně se nenech příliš otrávit mými připomínkami ;o) Budu sledovat. Měřítlo bych, být tebou, vrátil zpátky na obligátních 1:150.

Není to žert? Model cca 1:210 - 220 a detaily 1:150. To jak dát na auto v 1:43 kola z 1:25.
Tak nevím, kdyby tady byl spor o stavbu v 1:210 a detaily v 1:220, tak tu poznámku o akurátnosti chápu. Ale tady to jede o vyšší řády. Leda, že by tady platilo staré zednické - centimetr žádná míra.

Jinak Martine dobrý, sleduji.
Další v husitské anabázi by mohla být Hlásenická tvrz.

[Martin Č.]

Vítku, asi to není žert, Šandík bude mít pravdu. On prostě RV upravoval hrady a stavby tak, aby byly slepitelné a nějak přibližovaly podstatu a současně se vešly na co nejmíň stránek (čili čísel ABC) takže půdorys je dodržen zhruba, navržen na rozumnou velikost, aby zabírala určité místo a okna a dveře, tak aby je uměla slípnou i malá dítka (a takoví mazalové jako já - ano, menší deteily já opravdu celkem nerad ) Takže půdorys 1:220 a okna, dveře, výšky pater asi tradiční stopáde.

Hlásenici jsem lepil jako téměř první model po návratu k modelařině jako volnou přílohu ke své disertačce o tvrzích někdy v roce 2007 ještě spolu s "Vodní tvrzí, Jihočeskou tvrzí" a Weinerovým Litínem. Pánům docentům se tehdy myslím modýlky docela líbily a vodní tvrz jsem jim tam dokonce nechal na památku

[Vítek]

Já nemám důvod Šandíkovi nevěřit. Mně ta informace přijde jako špatný vtip. Jen by mně zajímalo čím takový úlet omluví "skalní". Ty odkazy na ABC a počet stránek atd. mi už přijdou jen jako vymlouvání a omlouvání. Jen podotýkám, že tady nejde o detaily, ale o rozdíl 40%.

To Martin. Jsem dělal špatnou školu. Na modely ani v náznaku nedošlo.

[Šandík]

Knox: Vochomůrku náhodou ovládám ;o)

[mára]

Ty Vyškovského domečky musíme částečně brát jako umělecké dílo a tyto úpravy skutečnosti (ať v zájmu udržení slohové čistoty nebo přizpůsobení rozsahu stran časopisu nebo pouhou snahu "aby to dobře vypadalo") musíme chtě nechtě brát jako součást autorova rukopisu.
Tento model jsem před asi 15 lety lepil. Pamatuji se, že občas bylo nutno malou nepřesnost upravit nůžkami nebo naopak "doflikem". Největším průserem byla různá barevnost jednotlivých částí vystřihovánky - model tehdy vyšel ve dvou číslech abc.
Bohužel po svatbě jsem několik bydlel u tchánů ve stísněném prostoru a tak jsem modely domečků dal v krabici na půdu. Tam sice nepršelo, ale v zimě občas zafoukalo trochu sněhu a ten pak roztál. Když jsem předloni modely sundal, tak byly od vlhka pokroucené. Některé šly hned do krbu a některé se vrátily k účelu, pro který byly kdysi konstruovány - synkovy na hraní s vláčky. Jak ty zbylé dopadly, můžete vidět na fotkách. Můžete si zkusit zatipovat, o které stavby jde. Vítěz dostane slepenou loďku z Kolosu Rhodského.

[Aki]

po návštěvě Zikmunda, lišky ryšavý?

[Šandík]

Zikmund Sion nenavštívil, ale mnoho nezbývalo. Ostatně ho ta lapálie s Roháčem nakonec stejně stála život, nebo to, co z něj v tu chvíli zbývalo. Doporučuju shlédnout tohle: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1 ... dy-dobyte/" onclick="window.open(this.href);return false; Sionu tam je věnováno pár minut (od sedmé minuty).

[Lubas]

Sion jsem před desítkami let taky slepil, jak píšeš, větší a delší stavby a střechy je nutno podlepovat, protože se kroutí a bortí. Co si ještě pamatuji, dva "malé" opěrné pilíře vepředu jsou o cca 2-3 mm na půdorysu kratší. V současné době je můj letitý model hradu Sion v takovém komplet dozelena odstínu. Další model tu mám ještě skovaný až ho možná jednou budu lepit se synem. Co ještě tak kdo kde připomínal - veškeré kamenné zdivo by mělo být komplet omítnuto - odpovídá to tehdejší technologii stavění a navíc omítka tlumí nárazy kamenných koulí při odstřelování.
Ještě k té slepovánce. Nemůžeme se dívat na věc starou více jak třicet let dnešníma očima. Tenkrát byla opravdu jiná doba, a náhledy na spousty věcí se za ta léta různě upravily, spousta věcí se objevila, ... - říká se tomu vývoj. Modely pana Vyškovského byly v té době něco úchvatného co nikdo nikde neměl a je tomu tak doposud. Spousta z nás tu sedí, píše a lepí jenom díky němu, protože nás oslovila krása právě jeho modelů. Každý z nás, natožpak Mistr, má právo na svůj pohled na věc. Je možné, že kdyby se k tomuto hradu obrátil v této době, jistě by spoustu věcí udělal jinak.
Ještě tak všeobecně, k dobývání. Tuším, že to bylo napsáno v časopise Živá historie. Jak se již zde psalo, Hynek Ptáček byl Roháčův blízký příbuzný a obléhání se v podstatě předstíralo. Čekalo se, že Zikmund umře, celá akce vyšumí do ztracena a všichni v Čechách budou spokojení. Jenže tomu došla trpělivost a poslal k Sionu nějakou jízdní uherskou "jednotku rychlého nasazení", která asi z chodu hrad velice rychle obsadila. Tomu odpovídá velice málo nalezeného válečného materiálu ve vykopávkách. Hradní posádka zřejmě měla v té chvíli i spuštěný padací most a s "obléhateli" žili v pohodě a pro vodu chodili do blízkého potoka zřejmě taky společně. Zikmund pak prosadil Roháčovu popravu i přes protesty šlechty, ale stejně ho o moc nepřežil a jeho pozice nebyla v Čechách příliš pevná.

[Šandík]

Jo, přesně tohle říká i Durdík v tom dokumentu, navíc naprosto neodolatelným způsobem ;o) , vážně doporučuju se na to podívat.

Jinak s tím omítáním a tlumením výstřelů atd. je to trochu složitější. Sion byl určitě omítaný, teda alespoň v původní podobě "luxusního pohodlného sídla zbohatlého husitského hejtmana". Bašta v zadní části hradu, "baštovitá" přístavba vpravo u přední budovy a zemní podkovovitá bašta mezi přední budovou a palácem, jsou pravděpodobně doplněk až z doby těsně před začátkem obléhání a byly budovány kvůli zvýšení obranyschopnosti. Tyhle části omítané být nemusely, protože to bylo stavěno asi vcelku narychlo. Archeologický průzkum tu mimochodem doložil výrazné zbytky spáleného dřeva, takže ty sruby místo klasického hrázděného nebo odbedněného podsebití na modelu jsou asi relativně hodnověrné. Že by ovšem omítka tlumila výstřely slyším poprvé a dost o tom pochybuji. Sice existují zmínky, podle nichž mohla být používána ke tlumení výstřelů hliněná omazávka, asi v poměrně značné tloušťce, třeba deset - dvacet cm, ale to je jen dohad a určitě to nebyla běžná záležitost.

[Martin Č.]

Jářku to je ukecané téma A to jsem ještě nic nepředvedl (a ani toho moc nečekejte), jen jsem napsal dvě slova - Hrad Sion.
Šandíkovi díky za pěkný odkaz, povídání je to pěkné, mimo barvitý Durdíkův popis mne zaujalo i zobrazení Zikmunda, ehm ďábla...i později ukázaný Maroldův obraz Bitvy u Lipan...vůbec jsem to neznal, asi se ho pokusím někde najít. A včil k vyškubávánce:

Palác, jak už naznačil Šandík, působí díky neměřítkovým oknům poněkud drobně, ale což, neprojektuji jadernou elektrárnu ani netvořím novou teorii relativity, lepím jen 30 let starou vystřihovánku pro děti a tam se nějaká ta nepřesnost +- 100% ztratí Na paláci není moc co zkazit, jen je třeba tradičně trochu srovnat komíny.






Rohová bašta - opět platí to co u předchozích budov, lepí se dobře, byť tuším, že drobounké nepřesnosti nejsou jen mou vinou. Ale echtovně rovné stěny a pravé úhly se na hradech beztak nevyskytují, takže je to vlastně dobře.






Hradní kuchyně: Jak si tak po vzoru zdejších machrů podlepuji, došlo mi, že podlepené vnější zdi budov přiléhající k desce nádvoří budou díky podlepení od desky o kus dál a možná mi způsobí nějakou tu nepřesnost. Jsem já to ale jeliman, opět se tedy spolehnu na to, že na hradě přímka neexistuje. Komíny srovnávám dodatečně zevnitř špejlí opřenou o protější stěnu.





Hradby:



Kompletace zase příště.