A tím je......
Vodní hrad BOR, v současnosti známý jako BOR U TACHOVA
Nejdříve troška z dějin předlohy:
Původní, ranně gotický vodní hrad, se poprvé připomíná roku 1263 jako majetek synů Ratmíra ze Skviřína. Ten je pokládán za zakladatele slavného českého rodu, jenž se po Boru nejdříve psal, ale pak vešel do dějin pod jménem svého druhého sídla, Švamberkové.
Z této doby se do současnosti dochovalo tělo velké věže, bergfritu. A v přestavěné podobě v zámeckých budovách pak původní věžový palác a v úrovni přízemí obvodová hradba.
V průběhu 14. století se na hradě také stavělo, ale s vyjímkou hradní kaple sv. Vavřince, není o této činnosti nic bližšího známo. Hrad byl pak těžce postižen za husitských válek. A to až do té míry, že byl uváděn jako pustý. Jeho nová, radostnější, éra přišla až s osobou Jana ze Švamberka, který si jej zvolil za své sídlo. Nechal jej na začátku 16. století přestavět ve stylu saské pozdní gotiky a změnil ve výstavní rezidenci. Tato přestavba byla hotova kolem roku 1516 a její podobu pak o dvacet let později zachytil autor slavného Würzburgského alba. A tato podoba byla také vzorem pro model.......
Jinak ale historie běžela dále. Ještě v průběhu 16. století vystřídala na hradě pozdní gotiku renesance a vymřelé Švamberky pak v polovině 17. století rod Von Götzen. Od něj pak v první polovině 18. století získali Bor Löwensteinové a renesanci vystřídalo baroko. Za posledně jmenovaných proběhla v 19. století poslední přestavba v duchu romantismu, jenž dala Boru současnou podobu. Löwensteiny coby vlastníky, posléze v turbulentním 20. století střídá nejdříve stát a po poslední revoluci město. To jej následně prodává dále.....v divokých devadesátkách jsou turbulentní i osudy zámku samotného, aby se nakonec vrátil zpět do vlastnictví města, doufejme že navždy..............
A teď k modelu samotnému. Jeho podoba, datovaná k roku 1536, není vycucaná z prstu, ale dlouze konzultovaná. A to s paní kastelánkou Galinou Kortanovou a jejím mužem Pavlem. Nejvíce však s vedoucím výzkumu na Boru, archeologem tachovského muzea, Jirkou Chlevišťanem. Z jeho hlavy také pochází nápad na jeho vznik. Těm všem patří můj velký dík.
Rozhodl jsem se postavit model jiným způsobem, než jak jsem byl doteď zvyklý. Pokusil jsem se o maximální plasticitu a díky tomu ne jako klasickou vystřihovánku. Hradní stavby jsou zhotoveny z kartonu o síle 1mm a lepeny natupo, další drobnější detaily pak z barevných a barvených kartonů, klasické čtvrtky a papíru 160 g. Barvil jsem temperami, akrylovkami a vodovkou.
Terén je tvořen už klasicky z extrudovaného polystyrenu, sádrokartonářského tmelu, akrylovek, travních posypů a přesáté zeminy. Co jsem však vyzkoušel jako novinku, byla modelová voda. S výsledkem ale nejsem úplně spokojený..... při sesychání totiž ztrácí cca 50 procent objemu a je nutno s tím počítat. Příště vyzkouším jinou značku, jiné složení.
No a teď už obrázky:
Začal jsem jako první s bergfritem
Následovala palácová budova s velkým sálem a kaplí
Původní ranně gotický věžový palác
Spojovací křídlo s arkádou a studnou
Dvoutraktový pozdně gotický palác
Porovnání se zkušebním modelem, na kterém jsme ladili výslednou podobu před započetím stavby.
Hrubá stavba hradní brány.
A uzavíráme hrad
Začíná tvorba terénu
......a pomalu jdeme do finále i s vodou
Finále....... budovy předhradí jsou zatím znázorněny současným půdorysem. Jinak je v plánu dodělat na základě výsledků probíhajícího výzkumu.
Toť zatím u tohoto modelu vše, ale výhledově se k němu vrátím při tvorbě předhradí.
Mějte se fajn a hezké léto všem.
Jenda B.
