Křivoklát / Kluci v akci / 1:220 / HOTOVO

Uživatelský avatar
old_Mr_Grim
Moderátor
Příspěvky: 801
Registrován: pon 12.12.2011 11:48
Bydliště: Jindřichův Hradec

Křivoklát / Kluci v akci / 1:220 / HOTOVO

Příspěvek od old_Mr_Grim »

Zdar kumpáni s prstama upatlanejma od herkulesu.

Po delší době, kdy jsem tu naposled něco prezentoval, se s vámi chci podělit o prvních pár fotek ze stavby této drobné hradbní architektury ;)

Předně bych chtěl poděkovat Knoxovi a Čočkinovi, že do mě vložili důvěru a dali mi možnost postavit si jejich další dítě v podobě královského hradu Křivoklátu.

Vzhledem k tomu, že jde o beta stavbu a navíc celkem velkého rozsahu, tak budete muset být trpěliví (tuplem s přihlédnutím k mému hlemýždímu tempu).
_____________________________________________________________________________________________________________________________________

Věřím, že většině milovníků historie a hradní architektury u nás nemusím tento královský hrad nijak dlouze představovat, ale pro ostatní budou snad následující řádky pozvánkou či impulsem k hlubšímu zájmu to tuto perlu mezi českými hrady.
Text jsem začal tvořit sám, ale dát jej do nějakého uceleného článku byl mi zabralo dost času a ten jsem se raději rozhodl věnovat stavbě modelu. Proto jsem si pojednání o stavebním vývoji hradu vypůjčil z www.castles.cz a není tedy mým dílem.
Tímto jim děkuji za laskavé poskytnutí souhlasu s převzením článku.

Obrázek

Exteriér, stavební vývoj:

Staveništěm hradu Křivoklátu se stala nízká ostrožna (277 m n.m.) v meandru Rakovnického potoka poblíž jeho ústí do řeky Berounky. Terénní konfigurace předurčila půdorys areálu o tvaru téměř pravoúhlého trojúhelníku s odvěsnami na západě a jihu a přeponou na severovýchodě. Původní hradiště doložené písemnými prameny k roku 1110 nebylo dosud žádným archeologickým průzkumem odkryto a stále více se zdá, že se nacházelo na jiném místě. První doložená vývojová fáze pochází z doby posledních Přemyslovců (Přemysla Otakara I., Václava I. a Přemysla Otakara II.) a zaujala svým rozsahem již téměř celou současnou plochu objektu. Měla podobu hradu s obvodovou zástavbou s větším předhradím na západě a menším trojúhelníkovým jádrem na východě. V jihovýchodním nároží areálu byl do hradby, tvořící břit, vetknut mohutný okrouhlý donjon o průměru 12 metrů (a dnešní výšce 42 metrů), svojí koncepcí zřejmě francouzský import. Byl mu vyhrazen samostatný okrsek, směrem do hradu vymezený krátkou příčnou zdí. Za ní k hradbám přiléhalo trojkřídlé palácové jádro s chronologickým vývojem: západní příčné křídlo s průjezdem se sediliemi zaklenutým dvěma poli křížových kleneb a velkým sálem v patře, jižní křídlo s ještě románskými okénky přízemí (stejně jako u křídla západního) a kaplí ve své východní části a konečně nejmladší severovýchodní křídlo. Komunikaci zajišťoval ke všem palácovým budovám i hradbě na východě přiléhající gotický arkádový ochoz (v publikaci České Hrady od Dobroslavy Menclové se uvádí, že pravděpodobněji byl arkádový ochoz pouze u západního křídla a na něj navazovala pavlač, pozn. oMG). Románská okénka dokládají obdobné stáří ještě u budovy přiléhající k západní hradbě dolního hradu, představující snad purkrabství a k samému počátku vzniku objektu lze datovat i hranolovou věž v jeho jihozápadním nároží, střežící sousední vstupní bránu. Věž ne zcela jasné podoby v severozápadním nároží hradu vznikla rovněž ve 13. století. Dolní hrad byl dále rozčleněn příčnými hradbami: od horního hradu jej oddělila ještě jedna zeď tvořící úzký parkán a rovněž severozápadní roh areálu se studnou měl vlastní samostatnost. Na severu, mezi parkánem jádra a studničním okrskem, se k obvodové hradbě hradu přiložily štíty dvou paláců, orientovaných svými delšími osami rovnoběžně do nádvoří. Paláce byly na jihu spojeny hradbou, takže vytvářely zvláštní samostatný komplex, který mohl svojí výstavností téměř soupeřit s jádrem. Přítomnost tohoto na českých hradech výjimečného prvku je zřejmě možné připsat mocenským ambicím Přemysla Otakara II., který by sloužil jako místo pobytu významných návštěv a jednání. Po Přemyslově smrti ztratil druhý palácový okrsek význam a brzy – patrně následkem požáru na počátku 14. století – zanikl. Druhá vývojová fáze Křivoklátu je spjata se jménem krále Václava IV. Bylo přestavěno severovýchodní křídlo jádra a významných úprav se dočkal dolní hrad, kde s výjimkou hradby vydělující studniční okrsek byla odstraněna většin budov a příčných zdí. Při západní hradbě dolního hradu zbudovala dvorská huť rozměrné purkrabství s velkým sálem v patře. Byla zazděna stará vstupní brána, kterou nahradila hranolová Prochoditá věž v poloze uprostřed jižní hradby, čímž došlo ke zkrácení přístupové cesty. Celý hrad obklopil nový parkán, vstup do nějž zajišťoval příhrádek s dnes zcela zaniklou první bránou na jihovýchodě. K severozápadnímu rohu hradního areálu se úzkým krčkem připojoval areál nového manského domu s hranolovou věží, stojící ve svahu. Z okrsku manského domu vymezeného hradbou s dvěma příčnými brankami – vější a vnitřní – byl rovněž možný přístup do hradního areálu. Obdobný komplex budovy a věže se připojil k nároží hradby dolního hradu na jihozápadě. Po husitských válkách byl tento komplex zkrácen a stejně jako celý hrad pouze udržován; okrsek manského domu byl naopak ponechán svému osudu. Za vlády Jiřího z Poděbrad vznikl při severní hradbě nový trojprostorový dům. V sedmdesátých letech 15. století byla zahájena velkolepá pozdně gotická přestavba Křivoklátu, která z hradu učinila rezidenci skvělých kvalit. Radikální přestavbou prošlo hradní jádro. Nádvorní arkády i příčná zeď vydělující okrsek velké věže byly strženy a téměř znovu vybudováno bylo i severovýchodní, tzv. Královnino křídlo. Výraznou přestavbou prošla hradní kaple. Komunikaci mezi jednotlivými patry paláců zajistilo nové čtyřramenné schodiště v rohu nádvoří. Paláce jádra, stejně jako velká věž a ostatně i další hradní budovy, dostaly nová hrázděná či roubená polopatra s množstvím subtilních arkýřových věžiček. V dolním hradě byly odstraněny zbývající příčné zdi na severozápadě a staré purkrabství nahradil prostorný dvoutraktový Hejtmanský dům při jižní hradbě. Mezi ním a Prochoditou věží vznikl hradní pivovar, jenž doznal svého největšího rozmachu na počátku 19. století. Starou věž v severozápadním nároží dolního hradu nahradila hranolová věž „Huderka“ s kamennou helmicí. Zástavba při severní hradbě včetně hradby samotné byla zcela zbořena a nahrazena několika manskými domky a dvěma kuchyněmi. Průchodnost parkánu v místě této nové zástavby zajistila klenutá chodbička. Mimořádná pozornost byla věnována modernizaci opevnění podle soudobých poznatků pevnostního stavitelství období pozdní gotiky. Parkánová hradba byla na koruně opatřena krytými střeleckými ochozy s arkýřovými vížkami a prostor vstupu byl opatřen trojúhelníkovým předbraním s kasematami. Odolnost parkánové hradby byla posílena výstavbou zejména tří velmi progresivních fortifikačních prvků: bateriové věže zv. „Lišky“ předstupující před obvodovou zeď manských domků na severu, bollwerk kopírující půdorys někdejšího manského okrsku na severozápadě a Zlatou baštu nahrazující komplex budov při nároží jihozápadním, jejíž okrouhlé čelo a plece kolmé na přilehlé kurtiny již předznamenávají nástup novověkých opevnění.

Obrázek

Interiér:

Nejpozoruhodnější vnitřní prostorou hradu Křivoklátu je klenutý velký sál s pozůstatky fresek v patře západního palácového křídla jádra; jedná se o druhý největší gotický sál v České republice (po Vladislavském sálu na Pražském hradě). V parapetu arkýře velkého sálu jsou osazena poprsí krále Vladislava Jagellonského a jeho syna Ludvíka. Velký sál sousedí se sbírkou zbraní a rytířským sálem v jižním křídle. Hradní kaple ve východní části jižního křídla se sediliemi a plastikami apoštolů je zaklenuta gotickou síťovou klenbou. Křídlový oltář v kapli (cenná řezbářská práce Korunování Panny Marie, bohatá síť fiál s baldachýny) pochází z doby okolo roku 1490. V severovýchodním, tzv. Královnině křídle je umístěna fürstenberská knihovna čítající 27.000 svazků. V tzv. Augustově a Bílkově vězení vnitřního hradu se nachází expozice mučících nástrojů. Těžké vězení – hladomorna – bývalo ve velké věži.

Obrázek Obrázek
Obrázek Obrázek

Současný stav:
Hrad Křivoklát se dochoval do značné míry v podobě jenž mu vtiskla jagellonská přestavba na sklonku 15. století. Nejmarkantnějšími odchylkami od pozdně středověkého stavu objektu jsou neexistence někdejší první brány (zbořena roku 1848), polozřícená „Zlatá bašta“ opatřená na koruně terasou a vysoká helmice hlavní věže, pocházející až z doby rekonstrukce hradu ve druhé polovině 19. století, konkrétně z roku 1883.

Obrázek Obrázek

Historie objektu:

Podle záznamu v Kosmově kronice z roku 1110 nechal český kníže Vladislav I. (1109 – 1117 a 1120 – 1125) na hradě Křivoklátu uvěznit svého bratrance, olomouckého knížete Otu Černého. Ten zde byl nucen zůstat až do roku 1113. Objekt zmíněný Kosmou byl až donedávna pokládán za totožný s dnešním hradem Křivoklátem, avšak žádné dosavadní archeologické průzkumy, ani z konce 20. století, dosud nebyly schopny odhalit archeologický materiál starší než ze 13. století. Celkem se tedy zdá, že Křivoklát Vladislava I. ležel jinde a že současný Křivoklát je kamennou novostavbou z první poloviny 13. století, která starší objekt nahradila. Jeho zakladatelem byl patrně Přemysl Otakar I., který však stavbu nedokončil; to učinil až jeho syn Václav I., který také na hradě velmi často pobýval při svých loveckých kratochvílích. O Václavovi I. je dokonce známo, že své lovecké vášni dával přednost před vladařskými povinnostmi a že při jedné takové akci přišel právě v křivoklátských lesích o oko. Křivoklát bývá v této době označován jako „Nový hrádek“, což se zdá podporovat teorii o hradu jakožto novostavbě. Protože v hradu samém nebylo dostatek místa, nechal Václav I. vysadit jeho hospodářské zázemí a obydlí manů v nedalekém podhradí, které povýšil na městec – dnešní Městečko. Křivoklát byl Václavovým oblíbeným sídlem – král na něm pobýval ještě v září 1253, tj. těsně před svou smrtí – ale o místo prvního hradu přemyslovského loveckého hvozdu musel soupeřit se sousedním Týřovem, který byl daleko nejmodernější pevností. Tento „souboj“ rozhodl Přemysl Otakar II., který – patrně i v důsledku neblahé zkušenosti s nuceným pobytem na Týřově v době svého mládí – věnoval svoji pozornost Křivoklátu, z nějž zamýšlel učinit jednu z předních rezidencí a místo důležitých mezistátních jednání. Po Přemyslově smrti v bitvě na Moravském poli roku 1278 význam hradu poklesl – Václav II. mu věnoval pouze minimální pozornost a rok po vymření rodu Přemyslovců, roku 1307, jej dokonce násilím uchvátil Vilém Zajíc z Valdeka. Král Jan Lucemburský mu Křivoklát nicméně – za peněžitou půjčku – ponechal v zástavě s tím, že čas od času na hradě pobýval. Koruně se hrad vrátil po smrti Viléma Zajíce roku 1319. Po požáru Pražského hradu roku 1316 nalezla na Křivoklátě útočiště jeho manželka Eliška Přemyslovna se třemi dětmi, mj. i nejstarším Václavem (pozdějším Karlem IV.). Ten na Křivoklátě strávil část svého raného dětství před svým odvozem do Francie. V letech 1331 – 1333 držel hrad jeho dlouholetý purkrabí Oldřich Pluh z Rabštejna. Význam si Křivoklát udržel i po návratu Karla IV. z Francie: král zde ubytoval svou první manželku Blanku z Valois, jíž se tu narodila dcera Markéta. Na Křivoklátě vznikla řada důležitých dokumentů a listin, mj. i Karlův zákoník Majestas Carolina (1355). V tomto dokumentu byl Křivoklát zařazen do jeho šestého článku, tj. mezi hrady od koruny za žádných okolností nezcizitelné. Na Křivoklátě s oblibou pobýval i Karlův syn Václav (zvláště do roku 1390, poté již dával přednost Žebráku, Točníku a Novému hradu u Kunratic), který hrad nechal přestavět a zvelebit. Po Václavově smrti připadl Křivoklát jeho bratru císaři Zikmundovi. Fakticky však o něj došlo k prudkým bojům mezi Pražany a Alešem Holickým ze Šternberka, při nichž byl hrad v roce 1422 soupeřícími stranami střídavě čtyřikrát dobyt. Císař Zikmund nakonec za 3.960 kop grošů potvrdil Alešovi Holickému doživotní držení Křivoklátu a sousedního Týřova. Král Ladislav Pohrobek sice Křivoklát roku 1454 vyplatil, avšak za jeho krátké vlády (zemř. 1457 na leukémii) hrad neměl většího významu. Totéž lze říci o éře Jiřího z Poděbrad, který se na Křivoklát uchýlil se svými syny pouze v létě 1463, kdy zde hledal úkryt před morem. Zato za vlády Vladislava II. Jagellonského (1471 – 1516) a jeho syna Ludvíka (1516 – 1526) byla hradu věnována nejlepší péče. Křivoklát byl přestavěn v pozdně gotickém slohu a náležitá pozornost byla věnována i modernizaci hradního opevnění. Stavební aktivita na Křivoklátě je jedním z nejviditelnějších důkazů zájmu krále – Poláka o české záležitosti na přelomu 15. a 16. století. Naopak Habsburkové o Křivoklát většího zájmu nejevili. Po roce 1526 hrad plnil převážně funkci státního vězení, kde byl např. v polovině 16. století dlouhodobě vězněn první biskup jednoty bratrské Jan Augusta a jeho pomocník Jan Bílek; udržován byl pouze nouzově. 3. června 1643 Křivoklát těžce poškodil požár, který svojí neopatrností zavinil pacholek Matyáš Pinkas. Hrad byl tehdy zničen do té míry, že jej císař Ferdinand III. musel nechat kompletně opravit. Roku 1648 se hradu zmocnil švédský generál Königsmark, jehož posádka se zde udržela až do uzavření Vestfálského míru. Leopold I. Křivoklát v lednu 1658 zastavil Schwarzenberkům a na sklonku roku 1685 jej dokonce přepustil do dědičného držení pánů z Valdštejna. Arnošt Josef z Valdštejna vyplatil Ferdinandu Vilémovi Schwarzenberkovi odstupné ve výši 400.000 zlatých. Tímto aktem přestal být Křivoklát poprvé a zároveň jednou provždy královským hradem. Sňatkem Marie Anny rozené z Valdštejna s Josefem Vilémem z Fürstenberka přešel hrad roku 1733 do držení Fürstenberků, za nichž byl již převážně pouze utilitárně využíván. Stále větší plochu objektu zabíral prosperující pivovar. Roku 1826 Křivoklát vážně poškodil další požár. Karel Egon II. z Fürstenberka se jej rozhodl obnovit v původní podobě, avšak projekční, přípravné i opravné práce postupovaly velmi pomalu, takže 17. června 1876 se zřítila část severního paláce horního hradu. Nástupce Karla Egona II., Max Egon z Fürstenberka, přesto rozhodl o pokračování rekonstrukčních prací. Ty po roce 1882 postupně realizovali architekti Josef Mocker, Humbert Walcher von Moltheim a Kamil Hilbert. Opravy byly kompletně dokončeny až v roce 1921. Roku 1929 převzal hrad i s panstvím stát, který nechal v restaurátorských pracích pokračovat. Majetkem státu je cenná památka i dnes a je každoročně cílem mnoha desítek tisíc návštěvníků.

Obrázek
Uživatelský avatar
old_Mr_Grim
Moderátor
Příspěvky: 801
Registrován: pon 12.12.2011 11:48
Bydliště: Jindřichův Hradec

Re: Křivoklát / Kluci v acki / 1:250

Příspěvek od old_Mr_Grim »

Na prezentovaných fotkách je zatím k vidění královský palác a královniny komnaty. Zatím bez střech a nějakých detailů, které budou přibývat s pokračující stavbou.
Jednotlivé celky se snažím v rozumné míře vyztužovat (lze vidět v náhledu do útrob královského paláce).
V současnosti mám tyto dva objekty osazeny střechami a postavenu a k celku osazenu stříbrnici. Dále kapli a obranou věž. Fotky snad dodám co nejdříve :)

Obrázek Obrázek
Obrázek Obrázek
Obrázek Obrázek
Obrázek Obrázek
Uživatelský avatar
Sandro
Příspěvky: 49
Registrován: úte 27.12.2016 13:27
Bydliště: Rožnov pod Radhoštěm

Re: Křivoklát / Kluci v acki / 1:250

Příspěvek od Sandro »

Vypadá to moc hezky.

Já nedávno lepil Křivoklát od Betexy a nakonec skončil v koši. Stavěl jsem ho podle návodu a pečlivě, ale dostal jsem se do fáze, kdy nešlo nalepit zbytek budov. Načerpal jsem přitom hodně zkušeností a například teď už vím, že komplex budov není dobré stavět ze strany na stranu, ale nejlépe odprostřed ven.

Nicméně tvůj model má mnohem přitažlivější grafiku i detaily. Ten bych si složil raději než ten od Betexy.
Carvrer
Příspěvky: 171
Registrován: čtv 9.2.2012 7:40

Re: Křivoklát / Kluci v acki / 1:250

Příspěvek od Carvrer »

:shock: slintám, jak Pavlovův pes :-)
Uživatelský avatar
undik
Příspěvky: 16
Registrován: ned 5.4.2015 0:30
Bydliště: Týniště nad Orlicí

Re: Křivoklát / Kluci v acki / 1:250

Příspěvek od undik »

usedám do první řady a budu sledovat...
Uživatelský avatar
old_Mr_Grim
Moderátor
Příspěvky: 801
Registrován: pon 12.12.2011 11:48
Bydliště: Jindřichův Hradec

Re: Křivoklát / Kluci v acki / 1:250

Příspěvek od old_Mr_Grim »

Podle informací, který mám, by měl být vydaný model menší (tuším 1/300) Určite k tomu Knox nějaké info poskytne :wink:
Uživatelský avatar
Tomáš S.
Příspěvky: 998
Registrován: sob 21.1.2012 21:39
Bydliště: Uherský Brod

Re: Křivoklát / Kluci v acki / 1:250

Příspěvek od Tomáš S. »

To točité schodiště v pozadí čtvrté fotky doufám nepatří k tomuto modelu, že ne? :)
Kluci v akci
Příspěvky: 60
Registrován: ned 6.1.2013 13:59

Re: Křivoklát / Kluci v acki / 1:250

Příspěvek od Kluci v akci »

Oprava. Model co testuje Mr Grim, je změnšený na měřítko 1:220. Případně vydaný model by byl po slepení o něco větší - v měřítku 1:200. Knox
Uživatelský avatar
old_Mr_Grim
Moderátor
Příspěvky: 801
Registrován: pon 12.12.2011 11:48
Bydliště: Jindřichův Hradec

Re: Křivoklát / Kluci v acki / 1:250

Příspěvek od old_Mr_Grim »

Tomáš S. píše:To točité schodiště v pozadí čtvrté fotky doufám nepatří k tomuto modelu, že ne? :)
Ne, ne, to vřetenové schodiště patří, už dva roky rozpracovanému, modelu trigonu, tedy rozhledny na Rýdově kopci u Děbolína u Jindřichova Hradce :)

Opraveno měřítko (hanba mi, ani nevím jak velký model stavím)
Uživatelský avatar
old_Mr_Grim
Moderátor
Příspěvky: 801
Registrován: pon 12.12.2011 11:48
Bydliště: Jindřichův Hradec

Re: Křivoklát / Kluci v acki / 1:220

Příspěvek od old_Mr_Grim »

Dneska jsem rychle blejsknul současný stav modelu.
Kaple, hradba a věž zatím nejsou přilepeny k celku, stejně jako střecha a sanktusník na kapli.

Obrázek Obrázek
Obrázek Obrázek
Obrázek Obrázek
Obrázek
Uživatelský avatar
Aki
Moderátor
Příspěvky: 1731
Registrován: pát 20.1.2012 23:27
Bydliště: doma
Kontaktovat uživatele:

Re: Křivoklát / Kluci v acki / 1:220

Příspěvek od Aki »

bože, to je náááádhera....
Uživatelský avatar
Daniel
Příspěvky: 1015
Registrován: úte 29.5.2012 8:27
Bydliště: České Budějovice

Re: Křivoklát / Kluci v acki / 1:220

Příspěvek od Daniel »

Hóóódně pěkné :o - jak model, tak i tvoje stavba. Dál budu sledovat další postup. Tak at se daří ;)
Uživatelský avatar
kaktusak
Příspěvky: 2558
Registrován: sob 21.1.2012 10:39
Bydliště: Kyjov

Re: Křivoklát / Kluci v acki / 1:220

Příspěvek od kaktusak »

Kráááásně a čistě slepeno . To bude hodně koukatelný model .
Uživatelský avatar
Gerry
Příspěvky: 168
Registrován: stř 25.1.2012 10:53
Bydliště: Česká Kubice + (srdcovka) Jesenice

Re: Křivoklát / Kluci v acki / 1:220

Příspěvek od Gerry »

No to je nádhera ... už jsem se bál, že ten model zmizel v propadlišti dějin :-)
BlueShark
Příspěvky: 175
Registrován: stř 2.12.2015 8:52

Re: Křivoklát / Kluci v acki / 1:220

Příspěvek od BlueShark »

Wow to je paráda!!!
Odpovědět

Zpět na „Hrady, zámky, tvrze“