NEDOJEL...(už zase)-Prostorový obrázek/převážně ABC/ 1:32

Odpovědět
Listy
Příspěvky: 96
Registrován: čtv 12.4.2012 20:32

NEDOJEL...(už zase)-Prostorový obrázek/převážně ABC/ 1:32

Příspěvek od Listy »

Přiznávám, že tenhle nápad jsem nosil v hlavě už delší čas. Původně se mělo jednat o klasické dioráma, něco jako Neslavný konec závodu aneb když bouchne formule do svodidel …. Měla zahrnovat poměrně rozsáhlou štěrkovou únikovou zónu stejně jako část vozovky s takovým tím krásným červeno-bílým obrubníkem. Patřičnou dramatičnost by zajišťovaly stopy pneumatik na asfaltu i rýhy v kačírku, stejně jako kousky vozu roztroušené „po trase“ i v bezprostředním okolí nárazu. To vše samozřejmě v klasickém formulovém měřítku 1:24. Jako už mnohokrát, záměr zkrachoval jednak na evidentní prostorové náročnosti takto pojaté scény a hlavně kvůli absenci vhodných figurek. Pak jsem si však, přiznávám ževlastně poprvé, při letošní Chodovské výstavě pozorně prohlédl některé kreace v sekci prostorových obrázků a došlo mi, že tohle by mohlo být ideální řešení. Výhodou prostorového obrázku oproti klasické diorámě je hlavně to, že umožňuje pozorování scény pouze z předem určeného směru, takže patlal může se stejným efektem použít i objekty jen částečně plastické či vyloženě placaté. Vylovil jsem tedy ze svého archívu list s figurkami p. Kubely. V ABC vyšli někdy v polovině osmdesátých let a původně byli určeny pro oživení domácí autodráhy, čemuž odpovídá i jejich měřítko – 1:32. Vlastním několik vystřihovánek vozů v tomto měřítku, jedná se však vesměs o automobily z kategorie „plechových“. Já ale chtěl formuli a tak mi nezbylo než zmenšovat. Po dlouhém a náročném počtářském výkonu jsem došel k názoru, že nejlépe bude zvolit poměr 75% velikosti původní čtyřiadvacetiny. Snad jsem se až tak moc nesplet, ostatně každý, kdo někdyna vlastní oči viděl opravdovou formuli, mi jistě dá za pravdu, že ta věc je ve skutečnosti mnohem menší (hlavně nižší), než vypadá v televizi.

Záměrem bylo, vytvořit obrázek či scénu, která by svou atmosférou evokovala mé oblíbené období poloviny osmdesátých let, tedy dobu kdy jsem jakožto žáček základky hltal každou zprávu o formuli 1 ať při pročítání časopisu MOTOR či sledování záznamů závodů, které mi maminka tu a tam povolilanavzdory pokročilé noční hodině. Na rozdíl od dnešních monopostů, jejichž silueta je znetvořena množstvím přítlačných a usměrňovacích ploch, se vozy tohoto období vyznačují poměrně jednoduchými tvary napovídajícími, že více než na hrátky s aerodynamikou se tehdejší konstruktéři spoléhali na výkon pohonné jednotky. Tu tehdy tvořil jedenapůllitrový turbomotor, dávající podle některých údajů v kvalifikační verzi výkon až 1000 koňských sil (je fakt, že kolikrát takto nadupaný motor vydržel právě jen ta tři kvalifikační kola. OT - to je stejně zajímavé, vždyť i tehdy musela tahle sranda stát nepředstavitelný prachy a stejně bylo vozů i týmů tolik, že se dokonce musela jezdit předkvalifikace… Tak proč dneska, navzdory tomu že se někdo stále snaží prostřednictvím nesmyslných restrikcíušetřit - viz zákaz testování, je takový problém naplnit startovní pole? Snad to má co dělat s tím, že tehdy nikdo nepovažoval za nutné, aby sebou týmy na každou velkou cenu vozily skládací kongresové centrum a pětihvězdičkovou restauraci :roll: …). Z několika možností jsem si nakonec zvolil jednu z raných prací MichalaAntonického, vůz týmu LOLA-HAAS, nazývaný také někdypodle hlavního sponzora Beatrice, který je zajímavý hlavně tím, že jeho nasazení v sezóně 1985 vešlo do dějin motosportu jako „velký výbuch“. Byl to jeden z těch případů, kdy se Američané rozhodli ukázat Evropě, jak se dělají závody. Skupina okolo podnikatele Karla Haase, v roli týmového šéfa ověnčeného mimo jiné mnoha vavříny z indicar, stvořila „tým snů“, od něhož se neočekávalo nic menšího, než pravidelná vítězství a zisk titulu mistra světa nejpozději do dvou let. Jak se však brzo ukázalo, ani štědrý rozpočet, ani tovární podpora Fordu nebyli zárukou úspěchu. Vůz byl beznadějně pomalý, navíc nespolehlivý a ani Alan Jones, mistr světa z roku 1980, s ním za celou sezónu kloudný výsledek nezajel. Po dvou letech byl ambiciózní projekt zastaven. Rozpačitý dojem, který po sobě zanechal, se nicméně projevil ještě po patnácti letech. Když v roce 2000 vstoupil do F1 další tým zpoza oceánu, zdálo se, že historie se opakuje – velký humbuk a velká očekávání následovalpropadák. Škodolibí novináři pak zkratku v názvu týmu BAR překládali nikoli jako Britisch-AmericanRacing, nýbrž jako Beatrice AgainRacing (Beatrice opět závodí).

Obrázek

Nutnost pracovat na menší ploše, si vyžádala úpravu celkové koncepce, kterou jsem musel poněkud „odakčnit“. V tomto případě mi tedy ona chronická nespolehlivost, jíž vůz proslul, skvěle posloužila. Takže ponovu už se nejedná o monopost, který se rozstřelil o svodidla, ale pouze o auto, jehož jízda skončila kvůli poruše a které bylo následně odstaveno na nejbližším vhodném místě. Stalo se tak spíš při tréninku než během závodu, protože pilot evidentně nijak nepospíchá, aby už byl od vozu pryč. Traťový komisař přesto horlivě signalizuje nebezpečí na trati, zatímco fotograf a pár diváků, kteří pronikli až těsně za svodidla, využívají nečekanou příležitost spatřit „hvězdu“ z blízka 8-) .

Začal jsem pochopitelně samotnou formulí. Tak tedy - zmenšeno, okopírováno na 150g čtvrtku, slepeno prakticky bez chlopní, retuš vodovky. Nepochybuji, že TEO a ostatní mistři ve stavbě monopostů by to zvládli líp, ale vzhledem k tomu, že je to už nějaký ten pátek, co jsem naposledy něco podobnéhostavěl, to snad nedopadlo až tak hrozně …

ObrázekObrázek

A tohle je první „nástřel“, pro objasnění budoucí dispozice zamýšlené scény:

Obrázek

Většina statických objektů vznikla během noci z 22. na 23. června 2013. Komu z těch, kdo se prohlašují za motoristicko-sportovní nadšence, toto datum nic neříká, ať laskavě okamžitě opustí toto vlákno! My ostatní totiž víme, že se jedná o nejdůležitější noc v roce, totiž tu, na kterou připadá potemnělá část závodu 24 hodin LeMans ;) . Takže zatímco večer byl věnován retuši figurek -z archu jsem vybral pět zástupců, většinu jsem použil v podstatě bez úpravy, pouze v případě „mávače“ bude šachovnicová vlajka nahrazena žlutou:

Obrázek

Čas od půlnoci do svítání jsem využil pro kompletaci svodidel, v kombinaci 0,5 a 2 mm kartón + tyčinky od lízátka (na zadní straně jsem se pokusil o cosi jako deformační zónu, jak jsem to viděl na některých dálničních úsecích):

ObrázekObrázek

Nedělní dopoledne bylo svědkem vzniku stanoviště traťových maršálů opět v kombinaci kartónu různé síly:

Obrázek

A nakonec, právě v době, kdy fenomenální Tom Kristenssen na Audi po deváté projel jako vítěz cílem „závodu závodů“ :o , jsem celou prodlouženou šichtu zakončil tím, že jsem sestavené celky „hodil do barvy“ (agama šedá a REVELL aluminium)

Obrázek

V této chvíli jsem stavbu na pár měsíců zmrazil. Po návratu začátkem října už jsem to bral hopem! Ze všeho nejdřív jsem jeden úsek svodidel obohatil o drátěný plot, jaký se v podobných místech zhusta vyskytuje (plastová 1,6 mm kulatina + síť proti hmyzu, stříknuto sprejem). Pak následovalo něco klasických dioramatických postupů – vláčkařský koberec, trochu štěrku, nějaká ta umělá vegetace

ObrázekObrázek

Kromě vozu (s patřičně zaneřáděnými pneumatikami) a figurek nesmí chybět nezbytné reklamní poutače, které dodají tu pravou okruhovou atmosféru a zároveň trochu „zplastičtí“ pozadí. Při jejich tvorbě přišli opět ke slovu „lízátkové“ tyčinky:

Obrázek

Vyrábíme-li obrázek v krabičce, potřebuje na prvním místě … krabičku! V tomto případě tedy poněkud hlubší.

Obrázek

Základní rozměry 30 X 15 X 13 cm, materiál 2 mm kartón, elegantní zbarvení - matný černý sprej. Nad pozadím jsem dlouho váhal. Původně jsem zamýšlel jako fototapetu použít snímek z reálného okruhu, nějaké ty poutače, týmové kamióny, divácký svah, neškodila by ani poloprázdná tribuna. Jenže najít něco, co by vypadalo dostatečně realisticky a zároveň bylo v souladu s mou představou o náladě a atmosféře, která by měla ze scény dýchat, se ukázalo jako téměř nemožné. Nakonec jsem sáhl k vysloveně minimalistickému řešení a pozadí tvoří pouze nějaké ty stromy či husté keře, což nejlépe odpovídalo mé vizi klasického okruhu typu Zolderu, Monzy či starého Hockenheimu. Mimochodem „stromová“ tapeta vznikla jakohodně zvětšený a notně rozostřený printscreen ze hry Trainz Simulator.

Obrázek

Mám nepříjemné tušení, že jsem trochu nedocenil to černé zbarvení, které společně s poměrně značnou hloubkou krabice způsobuje, že výsledek působí poněkud ponurým dojmem :oops: . Na druhou stranu je kontrast mezi přední,přímo osvětlenou částí a „zadním traktem“ utopeným ve stínu pod korunami stromů, právě tím, co dodává scéně tu zvláštní atmosféru, kterou je možno vysledovat na některých fotografiích z klasických okruhů.

ObrázekObrázekObrázek

Taky si rádi zalistujete třicet let starou ročenkou Světa motorů? :P

ObrázekObrázek

Ještě jsem přidal drobnou vychytávku, aby se případní diváci nemuseli až tak moc ohýbat

Obrázek

A to je asi tak všechno… Alan Jones zase do cíle nedojel :( a já si můžu odškrtnout obrázek v krabičce, jako další disciplínu která mi doposud v mém patlalském portfoliu chyběla 8-) :!:
Uživatelský avatar
Vojta Č.
Administrátor
Příspěvky: 1356
Registrován: pon 5.12.2011 16:28
Bydliště: Matka měst

Re: NEDOJEL...(už zase)-Prostorový obrázek/převážně ABC/ 1:3

Příspěvek od Vojta Č. »

Výborný, vymyšlený, dotažený, zírám, tleskám!
Uživatelský avatar
kaktusak
Příspěvky: 2559
Registrován: sob 21.1.2012 10:39
Bydliště: Kyjov

Re: NEDOJEL...(už zase)-Prostorový obrázek/převážně ABC/ 1:3

Příspěvek od kaktusak »

Perfektní práce. Dokonalý report .
Uživatelský avatar
Chimenes
Příspěvky: 458
Registrován: sob 21.1.2012 12:56
Bydliště: Ovčáry
Kontaktovat uživatele:

Re: NEDOJEL...(už zase)-Prostorový obrázek/převážně ABC/ 1:3

Příspěvek od Chimenes »

Parádní nápad i provedení.
Odpovědět

Zpět na „Ostatní“