Tak to budu muset nechat mallilinko zmodrat.
Jdu se podívat po švestkovým čaji.
Tatra 815-6 VWN9T + Kögel Kamag / Spida Models /1:25, HOTOVO
Moderátoři: Zrzek, spida, zvukar
Re: Tatra 815-6 VWN9T + Kögel Kamag / Spida Models /1:25
Díky.
Tak to budu muset nechat mallilinko zmodrat.
Jdu se podívat po švestkovým čaji.
Tak to budu muset nechat mallilinko zmodrat.
Jdu se podívat po švestkovým čaji.
Re: Tatra 815-6 VWN9T + Kögel Kamag / Spida Models /1:25
Nechal jsem motor „na vzduchu“ trochu zmodrat. Foceno za denního světla. 
Nástavba
Tak na této části jsem se zadrhnul. Neodsýpalo to. Na začátek to byla taková malá manufaktura. Většinu profilů jsem si vyrobil dopředu a popsal čísly, abych se v tom vyznal. Ono, zorientovat se v tom, mi chvíli trvalo a asi nejvíc mi trnulo, jak to dopadne s geometrií.
Pro snazší zpracování a hlavně větší pevnost jsem do nosníků zalepil smrkové a balzové klacíky.
Začal jsem tak, že jsem sestavil spodní základnu. Poté jsem dokončil rozvody chladicí soustavy. Je k tomu takto lepší přístup. Následovaly šikmé hlavní nosníky a profily.
Skříňky na nářadí jsem poctivě zpracoval včetně vnitřku, abych pak dvířka přilepil na pevno. Sedly mi totiž tak na fest, že by pokus o otevření žádný mikropant nevydržel.
Na chladič jsem použil originální díl, pouze jsem znázornil rámečky. Při osazování chladiče bylo třeba trochu přiměřeného násilí. Přesto mám svislé profily pod ním trochu nakřivo. Tady se projevily ty moje potíže s udržením správného tvaru.
Náročnou částí je sestavení nasávacího a výfukového potrubí. Především dodržení správných úhlů ve spojích. U levého výfuku mi to trochu uteklo a byl jsem krátký. Musel jsem to nastavit. Je to vidět, ale víc s tím nenadělám. Sací potrubí jsem nechal u spodního lomu rozdělené a dopasovával přiřezáváním. K tomu jsem si na turba a filtry nalepil násuvné kousky.
Profily horního víka nástavby jsem nelepil na konstrukci, ale přímo na díl. Ten jsem pak spojil se zadní stěnou a osadil společně za postupného přibrušování horních dosedacích profilů (díl 521 a 521b).
Následovalo dopasování a připevnění bočních „deklů“. To bylo takové malé peklíčko
. Ještě, že mam ten model tak rád, jinak by to asi už někam letělo. Užila si žiletka. Bylo nutné přiřezávat, pozměnit úhel v horní části pravého deklu a především se popasovat s tím, na co upozorňoval Brzdič ve své stavbě. Spodní výztuha pravého deklu se opírala o spodek žebříku. Ten už nešlo posunout výš, takže jsem musel výztuhu odpárat a razantně zúžit. Vidět to naštěstí nebude. Dalším lepičům doporučuji tu výztuhu zúžit rovnou.
Všechno to jakž takž nakonec sedlo. Následovalo připevnění pístku, koncovek výfuků a „muchomůrek“.
Nakonec dopasování a přilepení přední stěny a tato část je, konečně, hotová. Uf !.
Nástavba
Tak na této části jsem se zadrhnul. Neodsýpalo to. Na začátek to byla taková malá manufaktura. Většinu profilů jsem si vyrobil dopředu a popsal čísly, abych se v tom vyznal. Ono, zorientovat se v tom, mi chvíli trvalo a asi nejvíc mi trnulo, jak to dopadne s geometrií.
Pro snazší zpracování a hlavně větší pevnost jsem do nosníků zalepil smrkové a balzové klacíky.
Začal jsem tak, že jsem sestavil spodní základnu. Poté jsem dokončil rozvody chladicí soustavy. Je k tomu takto lepší přístup. Následovaly šikmé hlavní nosníky a profily.
Skříňky na nářadí jsem poctivě zpracoval včetně vnitřku, abych pak dvířka přilepil na pevno. Sedly mi totiž tak na fest, že by pokus o otevření žádný mikropant nevydržel.
Na chladič jsem použil originální díl, pouze jsem znázornil rámečky. Při osazování chladiče bylo třeba trochu přiměřeného násilí. Přesto mám svislé profily pod ním trochu nakřivo. Tady se projevily ty moje potíže s udržením správného tvaru.
Náročnou částí je sestavení nasávacího a výfukového potrubí. Především dodržení správných úhlů ve spojích. U levého výfuku mi to trochu uteklo a byl jsem krátký. Musel jsem to nastavit. Je to vidět, ale víc s tím nenadělám. Sací potrubí jsem nechal u spodního lomu rozdělené a dopasovával přiřezáváním. K tomu jsem si na turba a filtry nalepil násuvné kousky.
Profily horního víka nástavby jsem nelepil na konstrukci, ale přímo na díl. Ten jsem pak spojil se zadní stěnou a osadil společně za postupného přibrušování horních dosedacích profilů (díl 521 a 521b).
Následovalo dopasování a připevnění bočních „deklů“. To bylo takové malé peklíčko
. Ještě, že mam ten model tak rád, jinak by to asi už někam letělo. Užila si žiletka. Bylo nutné přiřezávat, pozměnit úhel v horní části pravého deklu a především se popasovat s tím, na co upozorňoval Brzdič ve své stavbě. Spodní výztuha pravého deklu se opírala o spodek žebříku. Ten už nešlo posunout výš, takže jsem musel výztuhu odpárat a razantně zúžit. Vidět to naštěstí nebude. Dalším lepičům doporučuji tu výztuhu zúžit rovnou. Všechno to jakž takž nakonec sedlo. Následovalo připevnění pístku, koncovek výfuků a „muchomůrek“.
Nakonec dopasování a přilepení přední stěny a tato část je, konečně, hotová. Uf !.
Re: Tatra 815-6 VWN9T + Kögel Kamag / Spida Models /1:25
Tak tu nejvýživnější část máš, super a zvládl jsi to na 1*.
Re: Tatra 815-6 VWN9T + Kögel Kamag / Spida Models /1:25
Radost pohledět opravdu. To potrubí nemá chybu. Teda jako vše ostatní.
Re: Tatra 815-6 VWN9T + Kögel Kamag / Spida Models /1:25
Kabina
Podle číslování by měla po nástavbě následovat sestava navijáků, ale tuhle část jsem odsunul až na závěr a pustil jsem se do kabiny.
Začal jsem, jak jinak, vnějším korpusem budky. Abych si to zpříjemnil, prořezal jsem spáry dveří, čímž se značně snížila tuhost boků, proto jsem pak vlepil dodatečnou výztuhu. Ta se tam naštěstí vejde i bez nutných úprav vnitřních bočnic, díky respektované tloušťce konstrukce skutečné kabiny.
Čelní maska i díky pomocným zoubkovým chlopním šla sestavit velice dobře. Podobná zoubková chlopeň s šikne i na spoj horní hrany dílu čelního skla a střechy. Spasovat to natupo je úkol dost nesnadný. Já si vypomohl úzkým proužkem kartonu. Čelní sklo jsem udělal zalomené. Bylo kvůli tomu třeba trochu upravit díl 883, který jsem podlepil kartonem 0,5 mm. Věděl jsem, že jsem si tím zadělal na problém s následným osazením palubní desky.
Výztuhy na střechu jsou navrženy tak, že se vrchní díly mají oblepit boky, což jsou prohnuté proužky o šířce cca. tři čtvrtě milimetru. Z toho jsem se opotil, takže jsem hlavní díly podlepil na potřebnou tloušťku, vyřezal a pak oblepil. Nakonec mi z toho vychází, že kdybych hrany jen zaretušoval, dopadlo by to asi na oko líp, protože jsem si, díky své šikovnosti, výztuhy trochu upatlal lepidlem.
Vnitřní tapecírung střechy a horních boků jsem rozdělil a nalepil pomocí oboustranné folie. Bočnice jsem po nalepení lemů oken ještě vylepil balsovými klacíky stejné tloušťky. Usnadní to osazování bočnic.
Zadní vnitřní stěnu jsem se rozhodl od podlahy oddělit a vlepit jí samostatně. Taktéž palubní desku jsem napřed vlepil do kabiny. Bočnice jsem i u spodní strany opatřil balsovou výztuží, aby držely požadovanou tloušťku stěn a zkontroloval zpasování podlahy ještě bez sedaček.
Tady bohužel nastaly dva problémy. Moje. Neprozřetelně jsem při sestavování pláště budky nalepil i výdutě nad stupačky. Nedošlo mi, že budou překážet při vkládání podlahy, a když vyšlo najevo, jak mi tam podlaha nejde, musel jsem celou spodní část odříznout.
Podlaha mi tam nešla, protože rohové rádiusy přední masky měly jiný tvar, než odpovídající rohy na podlaze. Asi jsem to špatně natvaroval. Maska, díky svému tvaru, nechtěla povolit. Bylo potřeba podlahu trochu přistřihnout a navíc vyvinout přiměřené násilí, aby to sedlo, jak má.
Sedačky, to je pro mě vždycky trochu vopruz, nevim proč. Ty přední jsou zajímavě tvarované. Sedí to všechno dobře, ale jak jsem psal už jinde, autobus s interiérem bych stavět nechtěl. Vzhledem k potížím s osazováním podlahy bylo třeba sedačky přilepit opravdu důkladně.
S vypětím sil a nervů se podařilo podlahu i s vybavením naroubovat dovnitř bez většího úrazu. Jen kabina je zvenku celá ochmataná, bohužel. Po tomto adrenalinu pak přišel ještě jeden. Při osazování okapničky na levé straně střechy mi ruka bezděčně cukla (asi volal Parkinson) a již přichycenou okapničku jsem strhnul i s kouskem tisku z hrany střechy. V tu chvíli jsem myslel, že z kabiny udělám návratovou kapsli kosmické lodi. Naštěstí nedošlo k finálnímu zážehu. Emoce vychladly, střecha opravena, ale vidět to je.
Stěrače si zasloužily trochu toho tuningu. Jsou přeci jen dost vidět. Jen škoda těch bílých šikmých plošek na masce, protože jsem je i tak musel připlácnout na plochu.
Kabina je hotová. Na rámu sedí celkem dobře. I zajišťovací mechanismus funguje. Dolepeny stupačky a blatníky. Další fázi stavby mam za sebou. Mohlo, nebo spíš mělo, to dopadnout o něco lépe, ale z určité vzdálenosti to jde.
No, a jde se na kola.
Podle číslování by měla po nástavbě následovat sestava navijáků, ale tuhle část jsem odsunul až na závěr a pustil jsem se do kabiny.
Začal jsem, jak jinak, vnějším korpusem budky. Abych si to zpříjemnil, prořezal jsem spáry dveří, čímž se značně snížila tuhost boků, proto jsem pak vlepil dodatečnou výztuhu. Ta se tam naštěstí vejde i bez nutných úprav vnitřních bočnic, díky respektované tloušťce konstrukce skutečné kabiny.
Čelní maska i díky pomocným zoubkovým chlopním šla sestavit velice dobře. Podobná zoubková chlopeň s šikne i na spoj horní hrany dílu čelního skla a střechy. Spasovat to natupo je úkol dost nesnadný. Já si vypomohl úzkým proužkem kartonu. Čelní sklo jsem udělal zalomené. Bylo kvůli tomu třeba trochu upravit díl 883, který jsem podlepil kartonem 0,5 mm. Věděl jsem, že jsem si tím zadělal na problém s následným osazením palubní desky.
Výztuhy na střechu jsou navrženy tak, že se vrchní díly mají oblepit boky, což jsou prohnuté proužky o šířce cca. tři čtvrtě milimetru. Z toho jsem se opotil, takže jsem hlavní díly podlepil na potřebnou tloušťku, vyřezal a pak oblepil. Nakonec mi z toho vychází, že kdybych hrany jen zaretušoval, dopadlo by to asi na oko líp, protože jsem si, díky své šikovnosti, výztuhy trochu upatlal lepidlem.
Vnitřní tapecírung střechy a horních boků jsem rozdělil a nalepil pomocí oboustranné folie. Bočnice jsem po nalepení lemů oken ještě vylepil balsovými klacíky stejné tloušťky. Usnadní to osazování bočnic.
Zadní vnitřní stěnu jsem se rozhodl od podlahy oddělit a vlepit jí samostatně. Taktéž palubní desku jsem napřed vlepil do kabiny. Bočnice jsem i u spodní strany opatřil balsovou výztuží, aby držely požadovanou tloušťku stěn a zkontroloval zpasování podlahy ještě bez sedaček.
Tady bohužel nastaly dva problémy. Moje. Neprozřetelně jsem při sestavování pláště budky nalepil i výdutě nad stupačky. Nedošlo mi, že budou překážet při vkládání podlahy, a když vyšlo najevo, jak mi tam podlaha nejde, musel jsem celou spodní část odříznout.
Podlaha mi tam nešla, protože rohové rádiusy přední masky měly jiný tvar, než odpovídající rohy na podlaze. Asi jsem to špatně natvaroval. Maska, díky svému tvaru, nechtěla povolit. Bylo potřeba podlahu trochu přistřihnout a navíc vyvinout přiměřené násilí, aby to sedlo, jak má.
Sedačky, to je pro mě vždycky trochu vopruz, nevim proč. Ty přední jsou zajímavě tvarované. Sedí to všechno dobře, ale jak jsem psal už jinde, autobus s interiérem bych stavět nechtěl. Vzhledem k potížím s osazováním podlahy bylo třeba sedačky přilepit opravdu důkladně.
S vypětím sil a nervů se podařilo podlahu i s vybavením naroubovat dovnitř bez většího úrazu. Jen kabina je zvenku celá ochmataná, bohužel. Po tomto adrenalinu pak přišel ještě jeden. Při osazování okapničky na levé straně střechy mi ruka bezděčně cukla (asi volal Parkinson) a již přichycenou okapničku jsem strhnul i s kouskem tisku z hrany střechy. V tu chvíli jsem myslel, že z kabiny udělám návratovou kapsli kosmické lodi. Naštěstí nedošlo k finálnímu zážehu. Emoce vychladly, střecha opravena, ale vidět to je.
Stěrače si zasloužily trochu toho tuningu. Jsou přeci jen dost vidět. Jen škoda těch bílých šikmých plošek na masce, protože jsem je i tak musel připlácnout na plochu.
Kabina je hotová. Na rámu sedí celkem dobře. I zajišťovací mechanismus funguje. Dolepeny stupačky a blatníky. Další fázi stavby mam za sebou. Mohlo, nebo spíš mělo, to dopadnout o něco lépe, ale z určité vzdálenosti to jde.
No, a jde se na kola.
Re: Tatra 815-6 VWN9T + Kögel Kamag / Spida Models /1:25
Krásná práce!!! Sem se dostanu, počítám, tak za rok, možná za dva... 
. A jsem zvědavý na tunění koleček 
.
. A jsem zvědavý na tunění koleček .
Re: Tatra 815-6 VWN9T + Kögel Kamag / Spida Models /1:25
Moc pěkná práce!
Re: Tatra 815-6 VWN9T + Kögel Kamag / Spida Models /1:25
Tak tohle je naprosto luxusní práce, hltám každou tvoji fotku, jen škoda, že to není častěji . Držím palce k dalšímu postupu.
. Držím palce k dalšímu postupu.Re: Tatra 815-6 VWN9T + Kögel Kamag / Spida Models /1:25
Nádhera. 
Některé mezery jsem v plášti kabiny taky vyplňoval kartonem. Jak ti sedli stupačky? Už si to přesně napamatuju ale řešili jsme tam snad sklon nebo délku.
Některé mezery jsem v plášti kabiny taky vyplňoval kartonem. Jak ti sedli stupačky? Už si to přesně napamatuju ale řešili jsme tam snad sklon nebo délku.Re: Tatra 815-6 VWN9T + Kögel Kamag / Spida Models /1:25
Ahoj kluci.
Díky moc za chválu. Fotky jsou milosrdný
.
Ondro, psal jsem Ti SZ ohledně kol. Už to mám vyřešený.
Se stupačkama nebyl nějaký vážný problém. Nesedí to úplně echt, ale to je spíš mýma rukama.
Při práci na kolech jsem narazil na jeden zádrhel. Když jsem dal dohromady základní korpusy kol a "čekal" na bočnice, pustil jsem se do přípravy laserových dezénů. A koukám, dezény mají oproti tištěnému rastru na kolech opačný směr. Takto to vycházelo, že by se "kostičky" měly lepit na kolo rubem ven. Z toho jsem byl dost otrávenej, protože z druhý strany nejsou tak pěkný. Když jsem zjistil, že i tištěná příloha dezénů je shodná s lasery, porovnal jsem to podle fotek skutečnýho auta. Vyšlo najevo, že lasery jsou v pořádku. Chyba je v obvodových dílech pláště.
Jelikož jsem počítal s tím, že budu lepit lasery podle vytištěného rastru, řešil jsem, co s tím. Nechat to a dezény prostě lepit obráceně? Tak to asi dělal Ondřej i ostatní, kteří už to mají hotový. Na tohle jsem si nevěřil.
Použil jsem tedy onu přílohu a kola přelepil správným rastrem. Abych nezvětšoval obvod kola, původní obvodový plášť jsem "lehce" přebrousil.
Až následně se ukázalo, že to broušení bylo zbytečný.
Pro zajímavost jsem kouknul, jak je to u kol návěsu. Tam je to tak, že středový díl je správně, ale boční díly jsou opačně, tedy přerácené.
Díky moc za chválu. Fotky jsou milosrdný
.Ondro, psal jsem Ti SZ ohledně kol. Už to mám vyřešený.
Se stupačkama nebyl nějaký vážný problém. Nesedí to úplně echt, ale to je spíš mýma rukama.
Při práci na kolech jsem narazil na jeden zádrhel. Když jsem dal dohromady základní korpusy kol a "čekal" na bočnice, pustil jsem se do přípravy laserových dezénů. A koukám, dezény mají oproti tištěnému rastru na kolech opačný směr. Takto to vycházelo, že by se "kostičky" měly lepit na kolo rubem ven. Z toho jsem byl dost otrávenej, protože z druhý strany nejsou tak pěkný. Když jsem zjistil, že i tištěná příloha dezénů je shodná s lasery, porovnal jsem to podle fotek skutečnýho auta. Vyšlo najevo, že lasery jsou v pořádku. Chyba je v obvodových dílech pláště.
Jelikož jsem počítal s tím, že budu lepit lasery podle vytištěného rastru, řešil jsem, co s tím. Nechat to a dezény prostě lepit obráceně? Tak to asi dělal Ondřej i ostatní, kteří už to mají hotový. Na tohle jsem si nevěřil.
Použil jsem tedy onu přílohu a kola přelepil správným rastrem. Abych nezvětšoval obvod kola, původní obvodový plášť jsem "lehce" přebrousil.
Až následně se ukázalo, že to broušení bylo zbytečný.
Pro zajímavost jsem kouknul, jak je to u kol návěsu. Tam je to tak, že středový díl je správně, ale boční díly jsou opačně, tedy přerácené.
Naposledy upravil(a) VašekS dne pon 13.4.2020 21:47, celkem upraveno 1 x.
Re: Tatra 815-6 VWN9T + Kögel Kamag / Spida Models /1:25
No ty brďo. Tak to je zajímavý protože tento problém jsme s Ondrou řešili při betastavbě. kde mě upozornil na to že jsou na dílech dezény opačně. Tak jsem je zrcadlil, aby to bylo správně. Domníval jsem se že je to tedy v pořádku, ale koukám že jsem se teda jenom domníval 
. No jo no tak když to není nic horšího
. No jo no tak když to není nic horšíhoRe: Tatra 815-6 VWN9T + Kögel Kamag / Spida Models /1:25
Jinak Vašku jenom zírám. Mohl by jsi mi prosím udělat krátké video s tím zamykáním zámků kabiny. Jako ve 3d to teoreticky fungovalo, ale že to někdo spáchá funkční i z papíru...... to teda čumim
Re: Tatra 815-6 VWN9T + Kögel Kamag / Spida Models /1:25
No vidíš a tady jsem vycházel z toho, že by to funkční být mělo. Pravda, všechno je to impregnovaný vteřiňákem. Čistý papír by to nedal.
Video jsem poslal na mail.
Video jsem poslal na mail.
Re: Tatra 815-6 VWN9T + Kögel Kamag / Spida Models /1:25
Tak po nějaké době si dovoluji něco ukázat.
Kola
Práci na kolech jsem zahájil kompletací disků. Pro správné usazení disků do ráfku jsem si vyrobil pomůcky.
Výztužné kruhy z laser setu jsem roztřídil (jsou dvě velikosti) a seřízl. Kola jsou mírně „podhuštěná“. Vnitřní otvor laserů je větší než průměr ráfků. Stočil jsem si vložky, které pomohly i v kompletaci korpusu kola.
Zvolil jsem bombírované bočnice, tudíž i obligátní přípraveček na tvarování. Trochu jsem si je výtvarně upravil a domaloval jsem rastr a nápisy.
Stavba kol je vždy moje oblíbená část, takže ani ztížená kompletace kvůli podhuštění mě nijak nevadila. Trochu mazec je akorát vyřezání a nalepení rantlíků, díly č. 7 a 19.
Dezény jsem upravil přesně podle Ondrova návodu. O problému se směrem dezénu jsem už psal. Lepení kostiček je zdlouhavá činnost, připomínající zdobení kraslic slámou. Nakonec se dojde i k té poslední.
Bylo potřeba dokončit kraje širších figur. K tomu jsou určeny pálené obdélníčky z černého kartonu. Já je nepoužil a vyřešil to tmelem. Pak následovalo broušení, lakování, broušení a barvení.
Původním záměrem bylo, aby rastr a nápisy na bočnici nenápadně prosvítaly. Bohužel jsem to „přetáhl“, takže na většině kol je to nenápadné až moc. Navíc jsem je ještě i se spodkem vozidla trochu zaprášil, takže předešlá práce s kreslením bočnic přišla víceméně vniveč.
Obutí na disky byla už jen formalita, kontrola tlaku a kolečka jsou hotová.
Navijáky
Poslední část stavby „traku“. Pustil jsem se do toho už v průběhu práce na kolech. Ze začátku jsem si musel poručit, protože už jsem začal pokukovat po dílech návěsu. Pak mě to však docela chytlo a zanedbával jsem spíš kola.
Je to všechno na jedné stránce, ale dílů a dílků habaděj. Práce tedy poměrně dost, především spousta detailů, avšak žádná záludnost. Válce do cívek jsem udělal větší, abych na ně natočil jen nejnutnější kus lana, tedy jeden a půl závitu.
Podle Ondry jsem doplnil i rozvody hydrauliky. Je to s nimi „živější“, ale dalo to stejně práce, jako samotná stavba navijáků.
A když už jsem měl rozvody na navijácích, doplnil jsem i přípoje vzduchu a elektriky pro návěs. Tady jsem si musel i trochu vymýšlet, protože detailní fotky k tomu nemám.
Všechno, co je potřeba, je hotovo. Zbývá to jen zkompletovat.
Příště už se vytasím s fotkami hotového tahače
Kola
Práci na kolech jsem zahájil kompletací disků. Pro správné usazení disků do ráfku jsem si vyrobil pomůcky.
Výztužné kruhy z laser setu jsem roztřídil (jsou dvě velikosti) a seřízl. Kola jsou mírně „podhuštěná“. Vnitřní otvor laserů je větší než průměr ráfků. Stočil jsem si vložky, které pomohly i v kompletaci korpusu kola.
Zvolil jsem bombírované bočnice, tudíž i obligátní přípraveček na tvarování. Trochu jsem si je výtvarně upravil a domaloval jsem rastr a nápisy.
Stavba kol je vždy moje oblíbená část, takže ani ztížená kompletace kvůli podhuštění mě nijak nevadila. Trochu mazec je akorát vyřezání a nalepení rantlíků, díly č. 7 a 19.
Dezény jsem upravil přesně podle Ondrova návodu. O problému se směrem dezénu jsem už psal. Lepení kostiček je zdlouhavá činnost, připomínající zdobení kraslic slámou. Nakonec se dojde i k té poslední.
Bylo potřeba dokončit kraje širších figur. K tomu jsou určeny pálené obdélníčky z černého kartonu. Já je nepoužil a vyřešil to tmelem. Pak následovalo broušení, lakování, broušení a barvení.
Původním záměrem bylo, aby rastr a nápisy na bočnici nenápadně prosvítaly. Bohužel jsem to „přetáhl“, takže na většině kol je to nenápadné až moc. Navíc jsem je ještě i se spodkem vozidla trochu zaprášil, takže předešlá práce s kreslením bočnic přišla víceméně vniveč.
Obutí na disky byla už jen formalita, kontrola tlaku a kolečka jsou hotová.
Navijáky
Poslední část stavby „traku“. Pustil jsem se do toho už v průběhu práce na kolech. Ze začátku jsem si musel poručit, protože už jsem začal pokukovat po dílech návěsu. Pak mě to však docela chytlo a zanedbával jsem spíš kola.
Je to všechno na jedné stránce, ale dílů a dílků habaděj. Práce tedy poměrně dost, především spousta detailů, avšak žádná záludnost. Válce do cívek jsem udělal větší, abych na ně natočil jen nejnutnější kus lana, tedy jeden a půl závitu.
Podle Ondry jsem doplnil i rozvody hydrauliky. Je to s nimi „živější“, ale dalo to stejně práce, jako samotná stavba navijáků.
A když už jsem měl rozvody na navijácích, doplnil jsem i přípoje vzduchu a elektriky pro návěs. Tady jsem si musel i trochu vymýšlet, protože detailní fotky k tomu nemám.
Všechno, co je potřeba, je hotovo. Zbývá to jen zkompletovat.
Příště už se vytasím s fotkami hotového tahače